Předchozí (1214)  Strana:1215  Další (1216) |
|
|||
1215
|
|||
|
|||
(dobří č-ci), kterýmž jest hodno věřiti; Uručil
jsem jej čtyřmi č-ky; Pět č-kův usadlých atd. NB. Tč. 23., 32., 49., 152., 165. Zabil cepy tři č-ky. Pč. 36., 45. Bób stvořil č-ky. Hus II. 347. Mladý č. Alx. A ten č. Kristus jest Buoh. St. Kn. š. 19. Z Boha č. (dobrý). Us. Sd. Strom se podpírá o strom a č. o č-ka Hkl Hleď více, co jest v č-ku, než na č-ku. Sb. uč. Každý č. se rodí, ale ne každý se mezi lidi hodí. Který č. se narodil a neumřel ? (Každý z nás). Který č. může jiným život prodloužiti? (Krejčí). Us. Brt., Tč. Vz více o č-ku v Frč. 400., Schd. II. 385., KP. I. 7. — Č. vzhledem na mravný stav Antoš dělal celého č-ka.. Sá Ves. r. 43. Jaký věk, taký 6. Šd. exc. — Č. = svědek na svatbě. Pa- cholek hodlaje se ženiti naptá si někerého súseda za č-ka. Na Podluží. Brt. L. N. II. 65 — Č. = manžel. Můj č. není doma U Pot- štyna. Ibl. Můj č. brzy zemřel. U Nechanic. Kšť — Č. Smluvili se o všecky nevole a za jednoho č-ka se snesli. V. — Č. = pod- daný. Vz Pal. Rdh. J. 178., Dal. 94, Kn. rož. čl. 209., 218. Zabil č-ka páně Polomcova; Pán š. = č. páně. NB. Tč. 91. a j. Že její návodem pobráno jeho dvěma č-koma do- bytek malý i velký. Půh. II. 9. Jest-liť páně dědina, člověkť jest boží. Št. Kn. š. 119. (159). Předstoupil přede urne N., č. můj Faukn. 111. Propouštím ze vší poddanosti a člověčenství Krištofa Tyfesina, člověka poddáného svého, aby on svobodný byl a kohož by se jemu líbilo a zdálo, aby sobě za pna vzal. 1587. Nách. 336. — Cf. S. N. O lidech poddaných (a cizých a mladých) vz Jir. Zř. zem. 447., 689. Člověkobojce, e, m., Menschentödter, m.
Šm. Člověkobojstvo, a, n. = bitva, seč, Vký.;
Menschenmord. Šm. Člověkobožský, göttmenschlich. Č. pů-
sobení. Sš. J. 213. Člověkobůh. boha, m., der Gottmensch.
Šm., Loos. Člověkoděj, e, m., die Menschenthat. Šm ,
Loos. Člověkodějný. menschheitsgeschichtlich.
Dch. Člověkolibec, bce, m., der Philanthrop.
Sm. Člověkolibný, monschenliebend. Šm.
Člověkolibství, n., Menschenliebe. Šm Člověkoměr, u, m. = nástroj k měření člověka, der Anthropometer. Dch. Člověkoměrství, n., die Anthropometrie.
Dk. Aesth. 389., 501. Člověkomudrctví, n., die Anthroposophie.
lik. Člověkopis, u, m. Jg. Slovsn. 94. Člověkopisný, anthropographisch. Šm. Člověkopitva, y, f, die Anthropotomie.
Sm. Člověkoplozí, n., die Entstehung des
Menschen. Am. Člověkorodný, menschenerzeagend. Šm.
Člověkorodý, menschenerzeugt. Šm.
|
Člověkosloví = věda o člověku. Vz S. N.
Člověkoslovný, anthropologický. Č-ná
stránka. Sš. I 10. Člověkotvárný, menschenähnlich. Lpř.
Sl. I. 57. Obraz č-ho vola. Koll. St. 31. Člověkověda, y, f., die Anthropologie.
Sš Sk. 208. Člověkovědný = anthropologický. Č.
otazka. Sš Sk 211. Člověkovrah, a, m., y, f, parricida. Koll.
St. 579 Člověkozpyt, u, m , die Anthropologie.
Rk. Člověkožerec, rce, m., obyč. lidožrout.
Šm , Ssk. Člověkožerný, lidožerný, menschenfres-
send. Šm. Loos, Ssk. Človíček, čka, m, vz Člověk. — Č., os.
jm. C. Vikt Tf. Odp. 320. Čluha, y, f. = slota, nečas, slov. Němc.
IV. 442. Člun = loďka = malá, na obou koncích
zaostřená loďka, der Nachen, Kahn, das Boot MV. Vz Mkl. Etym 31 Člun jest podoben člunku tkadlcovskému, kocábka jest vzadu buď zaokrouhlená nebo rovná; Č. mořský: gigga, gondule, kanoe, č singa- leský; Vystrojení člunův a kocábek: vesla, vlčky, stěžně, plachty, provazy, kotva, řetězy, vlajka, kompas, vodní soudky, háky; Na lodi je vždy tolik člunů, že celá posádka jimi se může zachrániti. Kpk. V Podluží na Mor. č. = loďka z dubu vydlabaná. Vz Čajka. Brt. Č. z kůry, der Rindenkahn. Sl. les. Hnedkaj rybáři čluny zarušali. Sš. P 186. Nemám činka, nemam vesla, voda mi ho preč odněsla. Sl. ps 197. Kdež se č. u vodách plazí Alx — Č. krejčovský, das Schiffchen, ševcovský. Us. — Č. v geomtr. Dvěma hlav- ními kruhy dělí se koule na 4 časti, jež klíny či člunky zoveme Jd. Geom. II. 45. — Č. v botan Č. ve květu motýlokvětých rostlin = člunkovitá čásť koruny ze 2 dole- ních lístků srostlá. Čl. Kv. XVIII. Cf. Kk. 46, Rst 405, Rosc. 166. Das Schiffchen der Schmetterlingsblüthe Sl. les, Škd. — Č, Hosterschlag, ves u Kumžáka v Jindř. Hrad. PL., Sdl. Hr. IV. 55., 70. (Člunek). Člunatka, y, f., eymbidiurn, die Kahnlippe.
Č. uzlatá, c nodosum, vejčitá, c. ovatum, aloesolistá, c. aloifolium, obrovská, c. gigan- teum Vz Rstp 1516. Čluneček, čku, m., vz Člun
Člunek, vz Člun.
Člunisko, a, n. = špatný člun. Šm.
Člunkář, e, m., vz Clunař.
Člunkatec, tce, m , scaphisoma, brouk. Č. houbový, s. agaricinum. Kk. Br. 132. Člunkotelník, vz Člunotělník.
Člunkovati se kam jak, im Nachen, im
Boot fahren. Č-li jsme se tam s nemalou dychtivostí. Koll. III. 124. Člunkovitý. Č. kosť v chodidle. Vz Mtj.
21. Č. hlavice, NA. I.162., řez, der Mulden- schnitt. SI. les. Č. v bot. = díl přídlouhlý |
||
|
|||
Předchozí (1214)  Strana:1215  Další (1216) |