1215

(dobří č-ci), kterýmž jest hodno věřiti; Uručil
jsem jej čtyřmi č-ky; Pět č-kův usadlých atd.
NB. Tč. 23., 32., 49., 152., 165. Zabil cepy
tři č-ky. Pč. 36., 45. Bób stvořil č-ky. Hus
II. 347. Mladý č. Alx. A ten č. Kristus jest
Buoh. St. Kn. š. 19. Z Boha č. (dobrý). Us.
Sd. Strom se podpírá o strom a č. o č-ka
Hkl Hleď více, co jest v č-ku, než na č-ku.
Sb. uč. Každý č. se rodí, ale ne každý se
mezi lidi hodí. Který č. se narodil a neumřel ?
(Každý z nás). Který č. může jiným život
prodloužiti? (Krejčí). Us. Brt., Tč. Vz více
o č-ku v Frč. 400., Schd. II. 385., KP. I. 7.
— Č. vzhledem na mravný stav Antoš dělal
celého č-ka.. Sá Ves. r. 43. Jaký věk, taký
6. Šd. exc. — Č. = svědek na svatbě. Pa-
cholek hodlaje se ženiti naptá si někerého
súseda za č-ka. Na Podluží. Brt. L. N. II.
65 — Č. = manžel. Můj č. není doma U Pot-
štyna. Ibl. Můj č. brzy zemřel. U Nechanic.
Kšť — Č. Smluvili se o všecky nevole a
za jednoho č-ka se snesli. V. — Č. = pod-
daný. Vz Pal. Rdh. J. 178., Dal. 94, Kn.
rož. čl. 209., 218. Zabil č-ka páně Polomcova;
Pán š. = č. páně. NB. Tč. 91. a j. Že její
návodem pobráno jeho dvěma č-koma do-
bytek malý i velký. Půh. II. 9. Jest-liť páně
dědina, člověkť jest boží. Št. Kn. š. 119.
(159). Předstoupil přede urne N., č. můj
Faukn. 111. Propouštím ze vší poddanosti
a člověčenství Krištofa Tyfesina, člověka
poddáného svého, aby on svobodný byl a
kohož by se jemu líbilo a zdálo, aby sobě
za pna vzal. 1587. Nách. 336. — Cf. S. N.
O lidech poddaných (a cizých a mladých)
vz Jir. Zř. zem. 447., 689.

Člověkobojce, e, m., Menschentödter, m.
Šm.

Člověkobojstvo, a, n. = bitva, seč, Vký.;
Menschenmord. Šm.

Člověkobožský, göttmenschlich. Č. pů-
sobení. Sš. J. 213.

Člověkobůh. boha, m., der Gottmensch.
Šm., Loos.

Člověkoděj, e, m., die Menschenthat. Šm ,
Loos.

Člověkodějný. menschheitsgeschichtlich.
Dch.

Člověkolibec, bce, m., der Philanthrop.
Sm.

Člověkolibný, monschenliebend. Šm.
Člověkolibství, n., Menschenliebe. Šm
Člověkoměr, u, m. = nástroj k měření
člověka, der Anthropometer. Dch.

Člověkoměrství, n., die Anthropometrie.
Dk. Aesth. 389., 501.

Člověkomudrctví, n., die Anthroposophie.
lik.
Člověkopis, u, m. Jg. Slovsn. 94.
Člověkopisný, anthropographisch. Šm.

Člověkopitva, y, f, die Anthropotomie.
Sm.

Člověkoplozí, n., die Entstehung des
Menschen. Am.

Člověkorodný, menschenerzeagend. Šm.

Člověkorodý, menschenerzeugt. Šm.

Člověkosloví = věda o člověku. Vz S. N.

Člověkoslovný, anthropologický. Č-ná
stránka. Sš. I 10.

Člověkotvárný, menschenähnlich. Lpř.
Sl. I. 57. Obraz č-ho vola. Koll. St. 31.

Člověkověda, y, f., die Anthropologie.
Sš Sk. 208.

Člověkovědný = anthropologický. Č.
otazka. Sš Sk 211.

Člověkovrah, a, m., y, f, parricida. Koll.
St. 579

Člověkozpyt, u, m , die Anthropologie.
Rk.

Člověkožerec, rce, m., obyč. lidožrout.
Šm , Ssk.

Člověkožerný, lidožerný, menschenfres-
send. Šm. Loos, Ssk.

Človíček, čka, m, vz Člověk. — Č., os.
jm. C. Vikt Tf. Odp. 320.

Čluha, y, f. = slota, nečas, slov. Němc.
IV. 442.

Člun = loďka = malá, na obou koncích
zaostřená loďka, der Nachen, Kahn, das
Boot MV. Vz Mkl. Etym 31 Člun jest
podoben člunku tkadlcovskému, kocábka
jest vzadu buď zaokrouhlená nebo rovná;
Č. mořský: gigga, gondule, kanoe, č singa-
leský; Vystrojení člunův a kocábek: vesla,
vlčky, stěžně, plachty, provazy, kotva, řetězy,
vlajka, kompas, vodní soudky, háky; Na
lodi je vždy tolik člunů, že celá posádka
jimi se může zachrániti. Kpk. V Podluží na
Mor. č. = loďka z dubu vydlabaná. Vz Čajka.
Brt. Č. z kůry, der Rindenkahn. Sl. les.
Hnedkaj rybáři čluny zarušali. Sš. P 186.
Nemám činka, nemam vesla, voda mi ho
preč odněsla. Sl. ps 197. Kdež se č. u vodách
plazí Alx — Č. krejčovský, das Schiffchen,
ševcovský. Us. — Č. v geomtr. Dvěma hlav-
ními kruhy dělí se koule na 4 časti, jež
klíny či člunky zoveme Jd. Geom. II. 45.
— Č. v botan Č. ve květu motýlokvětých
rostlin = člunkovitá čásť koruny ze 2 dole-
ních lístků srostlá. Čl. Kv. XVIII. Cf. Kk.
46, Rst 405, Rosc. 166. Das Schiffchen
der Schmetterlingsblüthe Sl. les, Škd. —
Č, Hosterschlag, ves u Kumžáka v Jindř.
Hrad. PL., Sdl. Hr. IV. 55., 70. (Člunek).

Člunatka, y, f., eymbidiurn, die Kahnlippe.
Č. uzlatá, c nodosum, vejčitá, c. ovatum,
aloesolistá, c. aloifolium, obrovská, c. gigan-
teum Vz Rstp 1516.

Čluneček, čku, m., vz Člun

Člunek, vz Člun.

Člunisko, a, n. = špatný člun. Šm.

Člunkář, e, m., vz Clunař.
Člunkatec, tce, m , scaphisoma, brouk.
Č. houbový, s. agaricinum. Kk. Br. 132.

Člunkotelník, vz Člunotělník.

Člunkovati se kam jak, im Nachen, im
Boot fahren. Č-li jsme se tam s nemalou
dychtivostí. Koll. III. 124.

Člunkovitý. Č. kosť v chodidle. Vz Mtj.
21. Č. hlavice, NA. I.162., řez, der Mulden-
schnitt. SI. les. Č. v bot. = díl přídlouhlý