1218

č-ho, der Linsenkapselstaar, Nz. lk., daleko-
hled. Mj.

Čočolka, vz Čočka. — Č. (pupen koře-
ňující), šipel, lenticella, die Lentizelle, das
Rinderköekerchen, Linschen, v botan. Nz.
Vz Čočulka.

Čočolní, Linsen-. Šm.

Čočolový, Linsen-. Šm.

Čočovice, vz Čočka. Rodí se ti řepka
v zelí, čočovička, može tobě hrać muzička.
Sš. P. 492. — Č., das Linsengericht. Dch.
Č. = polívka z čočky. Na Zlínsku. Brt.

Čočulka, y, f. = sipel, die Lentizelle.
Vz Čočolka. Sl. les., Rst. 405., Šipel.

Čogavec, vce, m. = ogar, chlapec. Val.
Vck.

Čohať, val., čahať, slovácky = lézti na
strom. Brt. D. 62.

Čocha, y, f. = svrchní dlouhý kabát
Kaukazami, s rozstříženými svislými rukávy.
Fřt.

Čochet, u, m. = starý, rozbitý střevíc.
U Něm. Brodu. Holk.

Čochius, a, m. C Ctiboh. 1836. Vz Jg.
H. l. 2. v. 544.

Čochniti se v něčem = nepořádně něco
dělati. U Kr. Hrad. Kšť.

Čochrati = škrábati. Slov. Ssk.

Čochta, y, m. = povídálek. V Bohuslav-
sku na Mor. Neor. Cf. Čochtna.

Čochtal, a, m. = čochta. U Žamb.

Čochtati = tlachati. — s kým. Nemám
času, abych s váma čochtal. V Bohuslavsku
na Mor. U Žamb. Kf. — se = klapavě jíti
(v trepkách). Kule se čochtá (motá se).
U Ronova. Rgl.

Čochtna, y, f. = štěbetalka. Vz Čochta,
Čochtal.

Čok. Ku konci přidej: Cf. Žula.

Čoklavý = na jednu ruku chromý. Němc.
I. 291.

Čokoláda ruská, pařížská, Šp.; č, vařená,
studená, v nákypu. Hnsg. Vz Rstp. 156.,
Kk. 227., 238, S. N., Kram. Slov. 80.—82.

Čokoládnice, e, čokoládnička, y, f., die
Chokoladebüchse. Šp. — Č., die Chokoladen-
händlerin.

Čokoládník, vz Čokoláda.

Čokoládovati, Chokolade trinken; mit
Chokolade bewinhen. Rk., Loos.

Čokoládovka, y, f. = čokoládová polívka,
die Chokoladsuppe.

Čokoladový, Chokoladen-. Č. tabulka,
těsto, dort, vaničky, -wandeln, bonbon, kaše,
chléb, huspenina, nákyp, bavořina, -bava-
roise (nápoj, krem), marcipán, pokrm moučný,
massa, maršelka, -marselle, oříšek, hubička,
mražené, barva, polívka. Šp.

Čolek, obojživelník ocasatý. Čolkové, tri-
tonidae, mají ocas plochý a žijí nejvíce ve
vodě. Č. tečkovaný, triton taeniatus, der
Streifen- o. Gartenmolch; veliký, t. cristatus,
der grosse Wassersalamader; třetihorní, t.
basalticus; hranatý, t. helveticus, der Leisten-

molch; horský či alpský, t. alpestris, der
Alpen-, Bergsalamander, Berg-, Feuermolch.
Vz Frč. 311., Brm. III. 2. 86.—88., Mlok.

Čoměti = čuměti, postávati, lelkovati.
Val. Vck.

Čomyla, y. f. = kozí jméno. Mor. Brt.

Čone, čone, volání na prase. Vz Prase,
Čuně. Na Mor. (han.). Brt.

Čopa, y, f. = kopka sena. U Klobouk.
Brt.

Čopěti, ěl, ění = čuměti, lelkovati. Val.
Vck.

Čopiť nevěstu = čepiti. Val. Brt. D. 62.

Čopka, y, f. = čapka, čepice. Slez. Tč.
U Místka. Škd.

Čopnouti = čapnouti. Val. Vck.

Čořeť se = usmívati se Cf. Čeřiti. Ten
se na to čoří.

Čorchla, y, f.= klčovanina. Slov. Ssk.
Čorchlovať = klčovai. Slov. Ssk.
Čoriak, a, m. Zakrpený č. (nadávka).
Slov. Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

Čosikamsi, adv., in der Schnelligkeit.
Ssk.

Čosk, u, m. = česnek. Slez. Tč.

Čoskôr, čoskorej, je eher. Slov. Ssk.

Čoškati, traben. U Val. Meziříčí. Tč. Na
Ostrav. Tč.

Čoškavý, trabend, trippelnd. Č. krok.
Ostrav. Tč.

Čoť = číti V Bohuslav. na Mor. Neor.

Čotr, a, m., os. jm. Tk. II. 533., III. 553,
V. 237.

Čoudidlo, a, n. = čadidlo, die Fumade.
Čsk.

Čoudnatý, qualmig. Šp.

Čoudnice, e, f., das Rauchgewölbe (in
den Zinnhütten). Šm.

Čoudný, qualmig. Dch.

Čoudrný =nezdařený, špatný. To je to
č-né! Us.

Čouhánky, pl., m., das Lauern. Šm.

Čouk, a, m. = člověk. U Domažl. Jrsk.

Čoula, y, f. = vlasy do zadu stočené. Č.
nechce jí bez hřebenu držeti. U Počátk.
Jdr.

Čouřiti (se) na koho (lichotiti mu).
U Rychn. Us. Pes na tebe čouří, abys mu
něco dal. Ib.

Čouš, e, m. Čoušové povinnosť kommis-
sařů nebo poslů vykonávají a všecka po-
ručení od císaře n. od pašů donášejí. Vrat

— Č., Tschausch, ves u Mostu. Vz Čauš.

Čouza, y, f.. Čausa, samota u Budějovic.

Čožika, y, f., kozí jméno. Mor. Brt.

Čož tož. Avšak sě č. t. těšiece. Hr. ruk.
79.

Čpár čertův, vz Čertův. Cf. Mkl Etym.

38.

Čpavek. Vynech: Ammonium, Riechsalz.

— Č., sal ammoniacum, der Salmiak; č.