1220

Črieslový, Loh-, Gerb-. Loos.

Črieti = čříti.

Črieva, y, f. = střevíc. Slov. Loos, Ssk.

Črievco, e, n. = kuřačka, anagellis ar-
vensis, rostl. Slov. Rr. Sb. Žabie črievce,
morsus gallinae, ypia luminella. Mr.

Črievica, vz Črevica.

Črievicový = střevícový, Schuh-. Slov.
Ssk.

Črievička, y, f. = črieva. Slov. Ssk.

Črievičkár, a, m. = střevíčkář, švec.
Slov. Šd., Ssk. Vz Črevičkár.

Črievikár, a, m. = střevíčkář, švec. Slov.
Hdž Šlb. 87.

Čríslo. I středného krutou na čríslách
rozbode píkou. Hol. 120. Táto (strela) fyčác
zrovna do črísel povchádzá. Ib. 97.

Čríti, strb. črBti, črBsti, črêsti, praes.
črbpą haurire; přešlo do vzoru 6. mříti,
mru, tedy čru, čřeš; čři, čřěte; čřěl, čřěn.
Vz Gb. v Listech filolog. 1883. 121., 137.

Črk čak, črk čak vrždia kroky (hlas,
když se jde po zamrznutém sněhu). Č. Čt.
II. 62.

Črm, a, m. = veliká vosa, grosse Wespe.
Slov. Ssk.

Črmák, a, m. = črm. Slov. Ssk.

Črmny, pl., ves zašlá. Arch. II. 449.

Črň, é, f. = čerň, počernastý hájik po-
tažne na svetlú kolem neho polanu. Let.
Mt. S. VI. 2. 11.

Črnagora, y, f. Črnagora, Črnagora, máti
horských detí, tebe bola od jakživa sloboda
nad svety. Ppk. I. 179. Neodvislosť kúpila's
si krvou, stálym bojom, preto Turek ne-
ohrial sa pri ohnisku tvojom; Za dom a
rod slávne mreli tvoji mužia, ženy, pretos
skvostná perla medzi slovanskými kmeny.
Črnagora, Črnagora, mať hrdinských detí,
kedy že sa tiež tak Slovan za rod svôj po-
svätí? Bodaj si tak každý Slovan bránil
svoje práva, Črnagora budiž tebe v svete
věčná sláva! Ppk. I. 181.

Črnava, y, f. = černava. Hdk. C. 377.

Črnec, nce, m. Č. Ješek z Jedovar.

Črněti = černěti. Listy filolog. 1884.441.

Črněves, vsi, f, míst. jm. Tk. III. 34.

Črnice, f., míst. jm. Tk. III. 134.

Črnidlo, a, n. = černidlo. Výb. II. 15.
V MV. nepravá glossa. Pa.

Črnkov, a, m., míst. jm. Tk. I. 87., III
130.

Črnobýl, artemisia. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Črnochov, a, m., ves. Arch. I. 521.

Črnosť, i, f.= černosť. Pravn. 443.

Črnsko, a, n., les. Tk. III. 421.

Črnutie, n , das Aufschöpfen Vz Črenie
Slov. Ssk.

Črný = černý. Č. tvář, BO., Alx., mnich
Dal. 43.

Črnýš, e, m., psáno chirnys, lat. pantha-
ria, rostl. 14. stol. Mr.

Črpák, u, m. = čerpák, nádoba, kterou
se čerpá, das Schöpfgeschirr. Slov. Sldk
26., Č. Čt. II. 154.

Črpkati = čerpati. Slov. Ssk

Črpnúť, einmal schlürfen, einen Schlurf
machen. Slov. Ssk.

Črslina, y, f., vrch v Malém Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 11.

Črstv = čerstev, čerstvý. Jsa kypr a črstv
ke všemu. Št. Kn. š. 190.

Črstvý = čerstvý, recens. Črství přišli.
Ž. wit. Deut. 17. Cf Črstv.

Čršaný. Č. (čerchaná) čára, gestrichelte
Linie. Nz.

Črt = čert. Vz Čert.

Črta, y, f. Druhdy neměli Slované knih,

než črtami a řezami čítali a hádali. Hš. Sl.

18. — Č. = nákres, nárys, nástin, krátké

líčení, eine Skizze. Prostá črta. Dk. Aesth.

50, 464.

Črtadlo, a, n. = čertadlo, krojidlo. MV.
Třel pilami některé a rozkrojil u bocě Že-
leznými č-dly. Bj.

Črták, u, m., der Baumrisser. Sl. les.

Črtek, tka, m. = čertík. Hr. rk. 379.

Črtežení, n., die Linearzeichnung. Kv.
1842.

Črtežiti, il, en, ení, straffiren. Slov. Ssk.

Črtina, y, f.? Slov. Na blízku srna ro-
hatá niť navlieká mu do č-ny, niť. ktorá
visí so svrčiny (smrčiny). Phld. IV. 21.

Črtiny, pl., f, místní jm. v Mal. Hontu
na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13.

Črtiti = priečiť. Slov. Ssk.

Črv, vz Červ.

Črvavý = červivý. Jablek bylo dosti,
ale všecko č-vé. Sl. let. I. 316.

Črvec, vce, m., psáno chrvecz, lat. branca
vrsina, rostl. 14. stol. Mr.
Črvek, vka, m. = červík, vermiculus. BO.
Č. dřevový. Bj.

Črvený. Půh II. 398. Č. moře. BO., Ž.
wit. 135. 15., 105. 22., Ž. kl. Č. věnček

Črviačik, a, m. = červíček. Slov. Dbš.
Sl. pov. VII. 59.

Črvoč, a, m. = červotoč, der Holzwurm.
Slov. Ssk.

Črvotoč = červotoč. Slov. Rr. Sb.

Črvotočina, y, t. = červotočina. Slov.
Rr. Sb.

Čsnosť, i, f. = ctnosť. Výb. II. 15. Cf
Čstnosť.

Čsný. Hr. rk. 5. Z těch bieše jeden šle-
chetný žid a svého života čsný. Hr. rk. 265.
Byla jsem bohata a v tom kraji nade vše
čsná. Výb. I. 245. Cf. Čstný.
Čso = co; gt. čso brán za nom., akkus.
Čso řku, quid dicam ? Z. wit. Ezech. 15.
Kázanie, čzož dal jim, quod. Ib. 98. 7. Čso
smy slyšeli. Ib. 77. 3. a j., Hr. rk. 29., 39.,
69., 73., 75. a j.

Čsti. Výb. II. 5., Alx. V. (Jir. Anth. 1.
3. vyd. 33.).



	1220

	Črieslový, Loh-, Gerb-. Loos. Črieti = čříti. Črieva, y, f. = střevíc. Slov. Loos, Ssk. Črievco, e, n. = kuřačka, anagellis ar- vensis, rostl. Slov. Rr. Sb. Žabie črievce, morsus gallinae, ypia luminella. Mr. Črievica, vz Črevica. Črievicový = střevícový, Schuh-. Slov. Ssk. Črievička, y, f. = črieva. Slov. Ssk. Črievičkár, a, m. = střevíčkář, švec. Slov. Šd., Ssk. Vz Črevičkár. Črievikár, a, m. = střevíčkář, švec. Slov. Hdž Šlb. 87. Čríslo. I středného krutou na čríslách rozbode píkou. Hol. 120. Táto (strela) fyčác zrovna do črísel povchádzá. Ib. 97. Čríti, strb. črBti, črBsti, črêsti, praes. črbpą haurire; přešlo do vzoru 6. mříti, mru, tedy čru, čřeš; čři, čřěte; čřěl, čřěn. Vz Gb. v Listech filolog. 1883. 121., 137. Črk čak, črk čak vrždia kroky (hlas, když se jde po zamrznutém sněhu). Č. Čt. II. 62. Črm, a, m. = veliká vosa, grosse Wespe. Slov. Ssk. Črmák, a, m. = črm. Slov. Ssk. Črmny, pl., ves zašlá. Arch. II. 449. Črň, é, f. = čerň, počernastý hájik po- tažne na svetlú kolem neho polanu. Let. Mt. S. VI. 2. 11. Črnagora, y, f. Črnagora, Črnagora, máti horských detí, tebe bola od jakživa sloboda nad svety. Ppk. I. 179. Neodvislosť kúpila's si krvou, stálym bojom, preto Turek ne- ohrial sa pri ohnisku tvojom; Za dom a rod slávne mreli tvoji mužia, ženy, pretos skvostná perla medzi slovanskými kmeny. Črnagora, Črnagora, mať hrdinských detí, kedy že sa tiež tak Slovan za rod svôj po- svätí? Bodaj si tak každý Slovan bránil svoje práva, Črnagora budiž tebe v svete věčná sláva! Ppk. I. 181. Črnava, y, f. = černava. Hdk. C. 377. Črnec, nce, m. Č. Ješek z Jedovar. Črněti = černěti. Listy filolog. 1884.441. Črněves, vsi, f, míst. jm. Tk. III. 34. Črnice, f., míst. jm. Tk. III. 134. Črnidlo, a, n. = černidlo. Výb. II. 15. V MV. nepravá glossa. Pa. Črnkov, a, m., míst. jm. Tk. I. 87., III 130. Črnobýl, artemisia. V MV. nepravá glossa. Pa. Črnochov, a, m., ves. Arch. I. 521. Črnosť, i, f.= černosť. Pravn. 443. Črnsko, a, n., les. Tk. III. 421. Črnutie, n , das Aufschöpfen Vz Črenie Slov. Ssk. Črný = černý. Č. tvář, BO., Alx., mnich Dal. 43. Črnýš, e, m., psáno chirnys, lat. pantha- ria, rostl. 14. stol. Mr.	Črpák, u, m. = čerpák, nádoba, kterou se čerpá, das Schöpfgeschirr. Slov. Sldk 26., Č. Čt. II. 154. Črpkati = čerpati. Slov. Ssk Črpnúť, einmal schlürfen, einen Schlurf machen. Slov. Ssk. Črslina, y, f., vrch v Malém Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 11. Črstv = čerstev, čerstvý. Jsa kypr a črstv ke všemu. Št. Kn. š. 190. Črstvý = čerstvý, recens. Črství přišli. Ž. wit. Deut. 17. Cf Črstv. Čršaný. Č. (čerchaná) čára, gestrichelte Linie. Nz. Črt = čert. Vz Čert. Črta, y, f. Druhdy neměli Slované knih, než črtami a řezami čítali a hádali. Hš. Sl. 18. — Č. = nákres, nárys, nástin, krátké líčení, eine Skizze. Prostá črta. Dk. Aesth. 50, 464. Črtadlo, a, n. = čertadlo, krojidlo. MV. Třel pilami některé a rozkrojil u bocě Že- leznými č-dly. Bj. Črták, u, m., der Baumrisser. Sl. les. Črtek, tka, m. = čertík. Hr. rk. 379. Črtežení, n., die Linearzeichnung. Kv. 1842. Črtežiti, il, en, ení, straffiren. Slov. Ssk. Črtina, y, f.? Slov. Na blízku srna ro- hatá niť navlieká mu do č-ny, niť. ktorá visí so svrčiny (smrčiny). Phld. IV. 21. Črtiny, pl., f, místní jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13. Črtiti = priečiť. Slov. Ssk. Črv, vz Červ. Črvavý = červivý. Jablek bylo dosti, ale všecko č-vé. Sl. let. I. 316. Črvec, vce, m., psáno chrvecz, lat. branca vrsina, rostl. 14. stol. Mr. Črvek, vka, m. = červík, vermiculus. BO. Č. dřevový. Bj. Črvený. Půh II. 398. Č. moře. BO., Ž. wit. 135. 15., 105. 22., Ž. kl. Č. věnček Črviačik, a, m. = červíček. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 59. Črvoč, a, m. = červotoč, der Holzwurm. Slov. Ssk. Črvotoč = červotoč. Slov. Rr. Sb. Črvotočina, y, t. = červotočina. Slov. Rr. Sb. Čsnosť, i, f. = ctnosť. Výb. II. 15. Cf Čstnosť. Čsný. Hr. rk. 5. Z těch bieše jeden šle- chetný žid a svého života čsný. Hr. rk. 265. Byla jsem bohata a v tom kraji nade vše čsná. Výb. I. 245. Cf. Čstný. Čso = co; gt. čso brán za nom., akkus. Čso řku, quid dicam ? Z. wit. Ezech. 15. Kázanie, čzož dal jim, quod. Ib. 98. 7. Čso smy slyšeli. Ib. 77. 3. a j., Hr. rk. 29., 39., 69., 73., 75. a j. Čsti. Výb. II. 5., Alx. V. (Jir. Anth. 1. 3. vyd. 33.).