1223

Čtvernice, e, f. = mlácení ve čtyřech. Vz
Čtveřice. Brt., Sd. — Č. žaludeční, merismo-
poedia ventriculi, sarcina ventriculi, cizo-
pasník rostlinný. Odb. path. III. 102.

Čtverník = čtvrť kruhové čáry, der Qua-
drant. Krujiočtvrť, čtvrtikruh. Šp., Nz., Schd.
II. 186. Č. — ¼ obvodu zeměkoule naší.
Mj. 5. — Č. = čtverna. Vydav jej (Petra)
čtyřem č-kům k ostříhání. Sš. Sk. 140.

Čtvernoh, a, m. = čtvernožec. Koll. III.
19. Že by musil č-noh lézti. Hr. rk. 397.

Čtvernohý. I č. kůň klopýtne. Sb. uč.

Čtvernochodec, dce, m. = čtvermocho-
dec. Vodň.

Čtvernosť, i, f., quadriga. Šm.

Čtvernožka, y, f. Po č-žce = čtvernožky.
Zlínsky. Brt.

Čtvernožník, u, m., der Vierfüssige.
Čtyři nohy, čtyři rohy mám, nechodím,
žádného nepotrkám, tvrda jsou má záda,
na ně se nakládá, lidé v poledne potřebují
mne. Mám ještě více služebníků, samých
č-ků, rozvaž to na mysli a kdo jsem, po-
mysli (stůl — židle). Mor. Brt.

Čtverný, vier enthaltend. Šm.

Čtvero suchých dnů. Us. Pdl. Č. posled-
ních věcí člověka. Mž 17. Chtěl čtvero to
navrátiti. ŽSO. (Bž. 144.).

Čtverobočec, čce, m., der Vierseitige. Rk.

Čtverobočný, vz Čtverboký. Šm.

Čtverobok, u, m., eine vierseitige Figur.
Šm.

Čtverobřich, u, m., hedvigia, die Hedvigie,
rostl. č. balsamitý, h. balsamifera. Vz Rstp.
344.

Čtverocestí, n., der Vierweg. Rk.

Čtverocestý, vierwegig. Šm. Č. kohou-
tek, der Vierweghahn, robinet à quatre voies,
à quatre ouvertures, v mech. Nz.

Čtveročástný, viertheilig; den vierten
Theil enthaltend. Šm.

Čtveročlení, n. = úsudek čtveročlenný.
Č. zjevné, skryté. Jd. 64. — Č. = čtvero-
verší. Nz.

Čtveročlenný. Č. úsudek, Jd. 64., brouci,
tetramera. Nz.

Čtverodenník, a, m. Pane, již páchne,
nebo č. jest. Sš. J. 187.

Čtveroděrý, vierlöcherig. Šm.

Čtverodílnosť. i, f., tetrachotomia, die
Viertheiligkeit, ve stil. Nz.

Čtverodílý, viertheilig. Šm.

Čtverodlužka, y, f., dispondeus, m. Dch.

Čtverodruh, u, m Č. početní: sečítání,
odčítání, násobení a dělení. Šim. 49.

Čtverohlas, u, m., das Quartett. Rk.

Čtverohláska, y, f., tetraphthongus, v gra-
mat. Nz.

Čtverohlasový, vierstimmig. Hud.

Čtverohlavý, vierköpfig. Svantovíte,
bože č-vý. Koll. I. 105.

Čtverohranáč, e, m. Vz Sbn. 823., Jir.
Ruk. 1. 151.

Čtverohranatosť, i, f. lépe: čtverohran-
nosť, die Viereckigkeit. Šm.

Čtverohranatý kámen. BO Stoj o spra-
vedlnosti, jako věc č-tá, jež, kam ji vrhú,
stane upřiemo; Č. stavení. Hus I. 349., II.
221.

Čtverohrannosť, vz Čtverohranatosť.

Čtverohranný. Č. podoba. Koll. St. 542.

Čtverohranorep, a, m., tetragonurus,
der Eckschwanz. Šm.

Čtverohrbí v mozku. Vz Slov. zdrav.
1. 52.

Čtverochodý, viergängig. Šm.

Čtverokáč, e, m. Č. bledožlutý, tetro-
pium luridum, der zerstörende Fichtenbock-
käfer.

Čtverokarpec, pce, m., tetragonolubus,
die Spargelerbse, rostl. Č. nachový, t. pur-
pureus. Vz Rstp. 366., Mllr. 104.

Čtverokmenný, vierstämmig. Koll. I.
219.

Čtverokolesník, u, m., vierrädiger Wa-
gen. Koll. III. 142.

Čtverokoncí, vierspitzig. Sm.

Čtverokonný, mit vier Pferden. Šm.
Čtverokout, u, m., nyní čtyrúhelník. Vz
Čtyrkout.

Čtverolist, vz Čtverlist. Čch. Petrkl. 9.
Kdo najde č., je šťastný a pozná všecky
čáry. Mus. 1853. 499.

Čtveroloketní = čtyrloketní.

Čtveroměsící, čtyřměsíční, viermonatlich.

Čtveroměšečný, mit vier Staubbeuteln.
Šm.

Čtveromístný vůz, viersitzig. Šm.

Čtveromocenstvo, vz Čtyrmocenstvo.

Čtveromuďka, y, f., tetratheca, rostl.
Rstp. 115.

Čtveromužstvo, vz Čtyrmužstvo.

Čtveronocí, n., ein Zeitraum von vier
Nächten. Rk.

Čtveronoční, čtyrnoční, viernächtig. Šm.,
Rk.

Čtveronohý. Chodie č-noh. BO. Biechu
č-hé tváři, quadrupedia. ZN.

Čtveroočec, čce, m. = čtyročec. Rk.

Čtverook, a, m. = čtyročec. Rk.

Čtverookáč, e, m. = čtverokáč, brouk.
C. bledožlutý, tetropium luridum. Kk. Br.
343.

Čtverooký = čtyroký. Rk.

Čtveropán = čtyrpán.

Čtveropanský, vierherrig. Šm.

Čtveroplošný = čtyrplošný.

Čtverořadí, n. = čtyrverší. Nz.

Čtveroroh, u, m., tetracera, das Vier-
horn. Šm.

Čtveroroký, vierjährig. Šm.

Čtverorožec, žce, m., das Vierhorn. Rk.

Čtveroruký. Č-cí (ssavci), quadrumana,
die Vierhänder. Nz. Cf. Schd. II. 387.