1224

Čtverosek, u, m., der Kanonenbohrer
mit vier Scheiden. Šm.

Čtverospřež, e, f., das Viergespan. NA.
I. 30.

Čtverospřežec, žce, m. = čtverospřežník

Čtverospřežení, n. = čtverospřež. Dch.

Čtverospřežník, a. m., der Vierspänner.
Sm.

Čtverospřežný, vz Čtyrspřežný.

Čtverostěnnost, i, f., die Vierseitigkeit.
Šm

Čtverostranny. Č. podoba. Koll. St. 542.

Čtverostrý, vierschneidig. Č. hrot. NA.
III. 168.

Čtverošpicí, vierspitzig. Šm.

Čtveroštěp-ý, -ný, vierspaltig. Šm

Čtverotečný. Č. mrchožrout, silpha qua-
dripunctata, vierpunktiger Aaskäfer. Sl. les.

Čtverotvárný, viergestaltig. Šm

Čtveroúdý, viergliederig Šm.

Čtveroúhlec, helce, m., das Viereck. Šm.

Čtveroúhlý. Č. práh, kamení, BO., pro-
stěradlo. ZN.

Čtverovětší. Měl žádosť upřiemú řka:
Vracuji čtverověččie neb čtyřikrát toliké;
Čtyřie groši dobří, tak když stojí každý
z nich za jeden, jsú proti tomu groši čtvero-
věččie dobré, ač nejsú čtyřkrát viece, neb
čtyřie groši přesahají jeden groš jedné třmi
viece. Hus II. 414.

Čtveroverší, čtveročlenní, n., tetracolon.
Nz.

Čtverozápřež, e. f., das Viergespann.
Dch.

Čtverozob, u, m., tetra rhynchus. Nz. lk.

Čtverozpěv, vz Čtyrzpěv. Šm.

Čtverozubec, bce, m. Č. ježatý, tetrao-
don hispidus, ryba. Vz Frč. 284., Čtver-
zubec.

Čtverozvučný, -zvuký, vierstimmig. Šm

Čtverozvuk, u, m., der Vierklang. Hud.
Vz Čtyrzvuk.

Čtverroh, u, m., das Viereck. Pl.

Čtverrohoun, a, m., der Vierhörnige.
Šm.

Čtversecný, vierschneidig. Čsk.

Čtverstranný = čtyřstranný, čtvero-
stranný. ZČ.

Čtversytný, tetrahydrisch. Č. kyselina.
Sl. les.

Čtvertanec, nce, m. = čtverylka. Rk.

Čtverúhelník = čtyrúhelník. Jd.

Čtverý. Čtvermi. Bž. 144. Má čtvery
skorně. Bž. 145. — Č = čtyři. Čtveru věc
vyčítá. Alx. Anth. I. 3. v. 32. Byl při čtverej
odevzdávce. NB. Tč. 33.

Čtverylka, tanec, die Quadrille. Vz S. N.
X. 153.

Čtveryna, y, f. Barvy ve č-ny sestavené.
Dk. Aesth. 179.

Čtverzubec, bce, m. Č. ježatý, tetraodon
hispidus. Vz Čtverozubec. Ves. IX. 25.

Čtvorica, e, f. = čtveřice. Slov. Bohatier
Gubčík podrobuje si v službu č-cu takýchto
sil. Dbš. Úv. 121.

Čtvornoh, a, m. = čtvernoh. Slov. Hdž.
Čít. 167.

Čtvrcení, u., das Vierteln. Sm.

Čtvrť. Č., čtvrti kola, das Radviertel. Šp.
A po tom osazení byli jsme na dědině ještě
ke čtvrti léta. NB. Tč. 142. Dobrá č. hodiny
šp. m.: dobré č. hodiny. Při jménech půl
a č. nepojí se přívlastek adjektivní se jmény
těmito, nýbrž se závislým na nich genitivem.
Dobré půl hodiny, dobré čtvrť míle. Brt.
S. 3. vyd. 16. Cf. Čupeček. Praha má nyní
už 7 čtvrtí: 6. Vyšehrad, 7. Holešovice a
Bubna. Vz Tk. II 533. — Č. = postavení
oběžnice, v němž přímka od země ke slunci
vedená svírá se směrem, v němž oběžnice
na obloze se octla, pravý úhel. Cf. Quadra-
tura. Stč. Zem. 169. Tělesa nebeská jsou
ve čtvrti. Mj. 468. — Č. = věrtel. Mám
hlavu jako č. (pitomou a pod.). Na Hané.
Bkř. — Č. = čtvrtlán. U Olom. Sd. — Č.,
samota u Chotěboře; Stwert, samota u Tur-
nova; Viertel, sam. u Golč. Jeníkova. PL

Čtvrtáček, čku, m. Do miery (měřice)
idú čtyry č-čky (čtvrtky, čtvrtníky). Slov.
Hdž. Šlb. 54. — Č., das Rhomboeder, Rhom-
boid. Šm.

Čtvrtačka, y, f. = čtvrtodenní zimnice,
viertägiges Fieber. Ziarnice č. ZN. Vz Čtvrto-
denní.

Čtvrták. — Č. = ječmen obecný, hordeum
vulgare, die Gerste. Vz Rstp. 1760., Čl. 157.

Čtvrtáň, ě, m. = úhel přímý, der rechte
Winkel. Slov. Phld. II. 4. 116.

Čtvrtanádstý. Št. Kn. š. 248.

Čtvrtáňový, rechtwinkelig. Slov. Phld.
II. 4. 116.

Čtvrtarch, u, m., der Quartant. Šm.

Čtvrtas, u, m., quadrans, zemský peníz.
Fta. Úkoly 41.

Čtvrtečka, y, f. Č. Ad. Fr., nar. 1838.,
postov úředník a spisov. Vz S. N. X. 153.
— Č. Alois, poštov. úředník a spisov. Vz
S. N. X. 154.

Čtvrteční nota, pomlčka. Zv. Přír. kn. I.
3, 6.

Čtvrten, u, m. = penis, jenž drží v sobě
dva malá peniezky. M. Navrátíš poslední č.
M. Poslední č, novissimus quadrans. (Mat.
5. 26.). ZN.

Čtvrteň, tně, f. A tu sú jim súsedé dali
po čtvrtní ovsa. Pč. 43.

Čtvrténadstý = čtrnáctý, zastr. Ps., Hus
I. 163.

Čtvrtenice, e, f. = čtvrtačka. Šm.

Čtvrtihory = útvar čtvrtohorní. Vz S. N.

Čtvrtikruh, u, m. = čtvrťkruh, der Qua-
drant.

Čtvrtinář, e, m. = čtvrtnik, vlastník ¼statku, der Viertelbauer. Kram. Slov. 83
Vz Čtvrtláník

Čtvrtinový, Viertel-. Č. triola. Hud.

Čtvrtkář, e, m. = čtvrtinář. Kram. Slov.
83.