1225

Čtvrtkařiti, il, ení, ein Viertelbauer sein.
Sm

Čtvrtkářka, y, f., die Viertelbäuerin. Šm.

Čtvrtkářský, Viertelbauer-. Šm.

Čtvrtkářství, n., die Viertlerei. Šm.

Čtvrtkovati = čtvrtiti. Šm.

Čtvrtkovy, Viertel-; donnerstägig. Šm.

Čtvrtkrevník, a, m. = zvíře, které jen
čtvrtinu vlastností svých zdobných rodičů
v sobě zahrnuje. NA. IV. 95.

Čtvrtkruh, u, m. = čtvrtina kruhu, der
Quadrant. Vz Čtverník. NA.

Čtvrtlán, u, m. = čtvrť lánu. Pr. 1884.
56.

Čtvrtláník, vz Čtvrtinář.

Čtvrtletně, vierteljährig. Č. platiti, Us.,
Stč Alg. 98

Čtvrtletně, ého, n. = čtvrtletní plat, das
Quartalgeld. Šp.

Čtvrtletník, u, m. = časopis každého
čtvrtletí vydávaný, Vierteljahrschriff, f. Us.
Pdl, Kram. Slov. 83.

Čtvrtlibra, y, f., ein Viertelpfund. Rk.

Čtvrtlitrový, Viertellitre-. Č sklenice.
Us Tč.

Čtvrtloketní, -loktý, viertelellenlang.
Šm.

Čtvrtňátko, a, n. = čtvrtnička, čtvrtně,
čtvrť vědra, ein Viertelfässchen. Us. Šd,
BPk. -- Č., ein Viertel Massel, drei Seidel.
Šm.

Čtvrtně, ě, f., vz Čtvrtňátko.

Čtvrtní, ího, m. Č. v městě, kdo má
v některé čtvrti města nějakou dohlídku,
der Viertelmeister. Dch. Vz Čtvrtník.

Čtvrtnictví, n., das Viertelmeisteramt
Šm.

Čtvrtník v obci 16. stol Vz Čtvrtní,
Mus. 1884. 437. — Č. = čtvrtý mistr přísežný,
der Viermeister Šp. Č. = obecní strážník.
Dnes poroučel č. kontribuci. U Plotišfě Kšť.,
Hk. — Č. = čtvrtinář.

Čtvrtníkový, Quadrant- Č hledítko,
Quadrantvisir. Čsk.

Čtvrtobrat, u, m., eine Vierteldrehung
Km.

Čtvrtodenka, y, f., vz Čtvrtodenní. Křn.

Čtvrtohora. Vz Krč. G. 80, KP. III. 43,
Bř. N. 255., 269.

Čtvrtohorní, Quaternär-. Tertiärgebilde
oprav v: Quaternärgebilde. Č. útvar, napla-
veniny. Sl. les Č. či anthropozoická skupina
útvarná. Stč. Z. 682.

Čtvrtostupňový, in der vierten Potenz.
Šm.

Čtvrtostý, der vierbundertste. Rk.

Čtvrtovati, vz Čtvrtiti Šm.

Čtvrťový, Viertel-. Č hodiny, stroj,
Viertelwerk, ručička, rafička, kladívko, po-
četník, -rechen, trubička, -rohr, cimbál (pro
čtvrti), -schelle, Šp., pausa. Fr. Chlum.

Čvrtoženec, nce, m., der zum viertenmal
Verheirathete. Rk.

Čtvrtrenšťák, u, m, ein Viertelgulden
(Silberstück). U Olom. Sd.

Čtvrtročí, n., das Vierteljahr. Rk.

Čtvrtročně, vierteljährig. Č. činži platiti.

Čtvrtstoletí, n.. das Vierteljahrhundert.
Tč

Čtvrttolar, u, m., ein Viertelthaler. Šm.

Čtvrtton, u, m., ein Viertel ton. Šm.

Čtvrtý Č. věc. Alx. Vzal mu půl čtvrta
mpta pšenice Půh. II. 160 Vystavila bratra
svého samého čtvrta. NB. Tč. 164. Půl čtvrty
hřivny. Zř. mor. 1604 Č. stav = nemajetná
třída lidu. Vz S. N.

Čtvrtýmecítmý Sv. ruk. SB. 152.

Čtvrtýnáctý, čtvrtýnádctý, čtvrtýnadcátý.
BO, Hr. ruk. 197., 456., čtvrtýnástý. Výb.
I. 837. 14.

Čtyř-. Ve složeninách objevuje se v češtině
často čtyr (vz násl.), aniž by se mohlo říci,
že by zde ř bylo ztvrdlo v r, vždyť se če-
ština nevyhýbá úzkostlivě zvukům sykavým;
jest tedy z kmene četyrB. Vz více v Prk.
Přísp. 19. a násl. a Čtyř-.

Čtyř- z kmene četyrB. Vz Prk. v Přísp.
19. a Čtyř .

Čtyradvacítiliberka, y, f, der Vierund-
zwanzigpfünder, 241ib. koule do děla. Čsk.
Čtyřarchový, vier Bogen stark. Č. sešit.
Us.

Čtyratomový. Č. molekuly. Rm. 14.
Čtyrboč, e, f., tetragonia, die Vierecks-
frucht, rostl. Č. rozepnutá, t. expansa. Vz
Rstp. 670.
Čtyrbočný = čtyrboký.
Čtyrbok, u, m., vierseitiger Körper Jd.
Geom. II 22

Čtyrboký, -bočný, tetragonus, vierseitig.
Rst. 405.

Čtyrbřišce, pl., m. = těla čtveřičná, Vier-
hügel, corpora quadrigemina. Šv. 39.
Čtyrbřit, u, m. Jd. Geom II. 22

Čtyrciferní soustava, tetradica, die Te-
tradik, das tetradische Zahlensystem. Nz.

Čtyrcifrový, vierziffrig. Č. číslo. Šim. 36.
Čtyřčlenný, viergliedrig Č. tykadla. Kk.
Br. 18. Č perioda. Jg. Slovan. 79.

Čtyřčtverec, rce, m. Č. magicky. Exc.

Čtyřčtvrteční, Vierviertel-. Č takt, Zv.,
právo = šibenice o 4 sloupech Hdk.

Čtyřdný, viertägig. Pane, jižť smrdí, neb
již č. jest; Č. mrtvý. Hus II. 356
Čtyrdobý. Č. stopa. Dk. P. 285.

Čtyrgrošák, u, m., byl pruský peníz ještě
před 40 roky. Vz Kram Slov. 83.

Čtyrhlasý, vierstimmig Č. píseň, Us.,
sbor. Zv. Př. k. II. 5.

Čtyrhran, u, m = čtverec, kosočtverec,
obdelník, kosodélník, lichoběžník, různoběžník.
Ck., Jd. Geom. I. 25

Čtyrhranný, vierseitig. Č tělo = o čtyřech
plochých bocích a Hranách tolikých ostrých.
Rst. 405. Č. dvůr, náměsrí, sál. kaple Us.
Pdl., Pokr. Pot. I. 149.