1226

Čtyřhrotozub, u, m , tetracaulodon. S. N.
XL 515.

Čtyrhvězda, y, f., vierfacher Stern. Mj.
471.

Čtyrchocholý, mit vier Helmbüschen.
Č. přílbice. Lpř.

Čtyři. Lit. keturi atd. Vz Mkl. aL. 157.,
Mkl. Etym. 36., 418., Prk. v Přísp. 18.—21.,
Arch. far slav. Philologie IL 71L, Listy
filolog. II. 175., IV. 311. O skloňování vz
také Bž. 140.—141, Gb. Hl. 138. Bž. 140.
praví, že se skloňuje č. dle Kosť, ale má
gt. čtyř (čtyr); Prk. v Přísp. praví, že se
sklání dle Gostie, Hosté (Cf. Mkl. Etym. 36.),
tedy gt. čtyři nikoli čtyř, což prý zniklo
ze čtyr snahou, aby se uchovalo měkké ř,
cf. gt. tří; Zástup sien bě člyřie hlukóv
četný. Rkk. 22. Tak toto místo pojal správně
již Šf. v Poč. ml. strč. § 66. Jiní berou č.
za akkus. místo čtyři a za pojem substantivní,
jenž se genitivem hlukóv doplňuje tak, jako
substantívni číslovky pět, deset, sto atd. ge-
nitiv při sobě mívají. Vz o tom více v List.
filolog. V. 237. (III. 178.). Nom. neutr. a
fem. jest čtyři (dle Kosti). Prk. ib. Cf. i:
Čtyr-, Čtyř-. Na mor. Val. se sklání: štyřé,
než. mas., fem. a neutr, štyry, gt. štyroch,
dat. štyrom, akk. štyroch, lok. štyroch, instr.
štyrma. Vck. Jak ve slováckém nářečí na
Mor.? Vz Mtc. 1878. 16., Osv. 1884. 58. (Brk).
Čtyři léta. Půh. I. 182. Čtyře rukojmie. NB.
Tč. 151 Čtyří ho tu nesli na sochorách (od-
povídají tomu, kdo se po ztracené věci ptá).
U N. Kdyně. Rgl. Šel sem s kmotrem do
hospody a vrátili sme se čtyři (opili jsme
se). U Rychn. Ze čtyř jiř. gr. Půh. I. 171.
Ze čtyř mezi dcítma; Že čtyř tisíc hř. Půh.
I 174., 369. Řad čtyř proseb. Hus I. 333.
V písmě čtyř evangelist. ZN. Ote čtyř větróv
BO. Že jemu čtyř zl. pójčil. NB. Tč. 215.
Gt. ,čtyří' v v Urbaři kláštera žďárského na
Mor. z 15. stol. Mš Ze čtyři korábóv. Ráj
dušě (ruk. knih. univ. v Pr. 17. A. 19. z r.
1383. list 81. GB.) Těch čtyří hřiven. NB.
Tč 166. A jest tomu na čtyři léta. NB. Tč.
228. Pravil, že čtyři člověků poslal k fojtovi.
NB. Tč. Že jest mi dlužen šest hřiven a
čtyři a čtyřiceti grošóv. Půh. II. 8. Jsa ve
čtyřech létech. NB. Tč. 166. Ve čtyřech ne-
dělích. Půh. I. 227 (II. 39, 196). Já si pro
tě pojedu čtyrma koňma vranej ma. Sš. P.
269. Před čtyřmi stolicemi. NB. Tč. 41.
Čtyřmi těžkými metlami mstíš nad lidmi
Dh. 8.

Čtyřiadvacetistěn, u, m. Č. čtyřstěnový,
deltoidový, krychlový, osmistěnový, licho-
běžníkový. Bř. N. 13., 14., 17., 18.

Čtyřiadvacítiliberka - čtyradvacítili-
berka. NA III. 94.

Čtyřiašedesáterka, y, f, nota Zv. Přír
kn. I. 5

Čtyřicátek, tku, m., die Zahl vierzig.
Šm.

Čtyřicátka, y, f., die Zahl vierzig Šm.
— Č. = čtyřidcátka. Šm.

Čtyřicetiletí, n. = doba 40 let. Mus. 1880
12.

Čtyřidcátka, y, f. = quarantana. Č. a

nemocnice jsou od města malou hodinu vzdálí.
Koll. III. 58.

Čtyřidcátní plátno = 40 chodů. Hk.

Čtyřidcet. Majú pro ňu jeti koňma č-ti.
Sš. P 464. Č. kop. Půh. I. 277. Č. lánů,
Vierzighuben, ves u Svitavy. PL.

Čtyřimezidcítma = 24. ZN., Půh. I.171.
Čtyřipatrový, vierstöckig. Č. dům. Koll.
III. 107.
Čtyrjarmý, vierjochig. Šm.

Čtyrjetelka, y, f., vierblättriger Klee.
Šm.

Čtyrka, správně čtverka. Brs. 2. vyd. 98.
— Č. = čtyrkrejcar. U Olom. Sd.

Čtyřkokusný, vierknöpfig(Fruchtknoten).
Nz.

Čtyrkolák, u, m. = čtyrkolový vůz, ein
vierrädriger Wagen. NA. IV. 153.

Čtyrkolesník, u, m. = čtyrkolák. Koll.
St. 866.

Čtyrkolka, y, f. = čtyrkolová stříkačka.
Us. Jdr

Čtyrkolový, vierrädrig. Č. vůz, stříkačka.
Us. Pdl.

Čtyrkolský Daniel. Vz Blk. Kfsk. 1120.

Čtyrkoly, dle Dolany, Vierrad, ves u Dne-
spek.

Čtyrkolý = čtyrkolový. Č. vůz. Mus. 1880.
300.

Čtyrkout, u, m, das Viereck. Jd Geom
II. 22.

Čtyrkoutník, u, m. = čtyrkout. Jd. Geom.
II. 22.

Čtyřkrát, viermal. BO

Čtyřkřídelní, vierflügelig. Č. okno. Us.
Pdl.

Čtyrleták, a, m. = čtyrletý kůň. Kram.
Slov., Šm.

Čtyrletek, tku, m. = čtyrleták Rk.

Čtyrlícní přílbice, ein Helm mit vier
Backenstücken. Lpř.

Čtyrlistec, stce, m. = čtyrlístek Rk.
Čtyrlístkový. Č. kukle. Hdk L. kv. 30

Čtyrmecítmastěn, u, m., das Ikosite-
traeder. Rk.

Čtyrměr, u, m. = čtyrměří, das Tetra-
metrum, der Tetrameter. Nz., Křn. Čtyrměr
trochejský, iambický, choriiambický, ionický,
daktylsky, paeonský, kretický, bachchijský.
Vz Dk. P. 268 , 271., 275., 276., 278., 286.,
287., 288.

Čtyrměří, n. = čtyrměr. Nz

Čtyrmezcietmý = 24tý. BO.

Čtyrmezicietma = 24. ZN.

Čtyrmezidcítmý = 24tý. BO.

Čtyrmocenství, -stvo, a, n. = tetrady-
namie, třída Linnéova, 15tá květů čtyrmoc-
ných. Rst. 405, S. N. Cf. Slb. XLI., Kk.
50., 66., Schd. II. 249.; Rm. I. 22.

Čtyrmocnosť, i, f, tetradynamia, vlast-
nosť rostlin míti tyčinky čtyrmocné. Rst.
405.