1233

Čutelnosť = čitelnosť. Slov. Loos.

Čutelný = čitelný, empfindlich. Loos. Č.
slech. — Č. = slyšitelný, hörbar. Č. hlas.
Slez. Tč. — Vz Čitelný.

Čúti, vz Číti.

Čutí, n., die Empfindung, Ztk., das Hören,
Fühlen. Vz Číti.

Čutka, y, f., mlýn u Svíň.

Čutký, empfindlich? Slov. Č. srdce. Nár.
nov. XVI. 11.

Čutora = dyňová (dřevěná, Rb.) láhev
kulatá, opletená lýčím, hodí se jen na cestu,
die Feldflasche. Němc. III. 258. Dle Mkl.
Etym. 419. z maď csutora a to z it. ciotola,
das Trinknäpfchen.

Čutra, y, f. = kořalka. Slez. Šd.

Čutý, gehört, wahrgenommen. — Č. =
sutý, bezrohý, hörnerlos. Č koza. Slov.
Bern.

Čuv, u, m. = čiv. Slov. Hlasom sriebor-
ným zdá sa oviaty každý č. zvedného ucha.
Sldk. 317.

Čuva, y, f. = čiva. Slov. Loos.

Čuvatelka, y, f. = strážkyně. Slov. Koll.
St. 691.

Čuvati, vz Číti.

Čuvíče, ete, n. = mladý čuvík. Bern.

Čuvík, das Todtenkäuzchen. Na jiho-
vých. Mor. Brt., Škd. Od kvik. Vz Mkl.
Etym. 150.

Čuvný = čujný. Čuvné prsty. Val. Brt.
D. 205. Cf. Mkl. Etym. 37.

Čuvstvo, a, n. = čivstvo. Účty jeho
s týmto svetom uzavreta; č. drieme a mysel
kdesi v druhom svete. Btt. Sp. 31.

Čuvuzel bederní, ganglia lumbaria, die
Lendenknote. Šm.

Čuzditi, il, ěn, ění = bíti. Slov. Ssk.

Čuž = totiž. Hr. rk. 179., 185. a j Cf.
Ciúš.

Čužnúť, stark frieren ; gerinnen. Slov.
Ssk.

Čvachati (čvachýňať. Mor. Brt.) = má-
chati se. U Prostějova, Kyjova a na Slov.
také vůbec choditi (žertovně).

Čvákati = celou hrstí kudliti. Vz Čič-
kati. Val. Brt. D. 205.

Čvaňati = čvaňhati. Slov. Ssk.

Čvandati v blátě = čvachati. Ostrav.
Tč.

Čvandrati = čvandati. U Příbora. Mtl.
Val. a laš. Brt. D. 205.

Čvaňhati také: žváti, plauschen. Nečvaň-
hej. Us.

Čvapnúť, hinschmeissen. Slov. Ssk.
Čvapok, pku, m. = čpavek. Slov. Ssk.
Čvarda, y, f. = haveď. To je téj čvardy
ve škole! U Bzence. Brt. D. 205. Cf. Čvarga.

Čvarga, y, f. = nesvedená chasa, na-
dávka, Lumpengesindel, n. Slov. Ssk., Mt.
S. 1. 117., Rr. Sb., Dbš. Obyč. 45. Vz
Čvarda.

Čváti = štváti, hetzen. Na Zlinsku. Brt.
Na mor. Slov. Hrb. Měľs psa, proč ho's
nečval? Sš. P. 133.

Čvíčala, y, f. = kvíčala. Us. Také na
Slov. Rr. Sb

Čvíkati = o kvíčalím hlase. Čvíkota
čvíka. Slov. Hdž. Šlb. 34.

Čvíkota, y, f. = kvíčala. Slov. Němc.
IV. 412., 421., Rr. Sb., Ssk.

Čvilikati. Vrabec čviliká, šviřinká, cvr-
liká, cviráká, čviriká, čičiriká (a jiní ne-
umělí zpěváci). Brt.

Čvirákati = klevetiti. Slov. Ssk..

Čviřikati = čvilikati. Ssk. Vrabci si
o tom čvirikajú (o věci známé). Slov. Rr.
Sb. Vrabec čviriká, čičiriká. Vz Čvilikati.
Mor. Brt.

Čvo = co. Slov. Č. ty za lásku máš? Sl.
ps. 77. Počuvaj, dievčino, č. ten ptáček
spívá. Sl. ps. Šf. II. 57.

Čvochati ve vodě = čvachati. Ostrav.
Tč.

Čvochtavě = čvachtavě.
Čvorati v něčem rukama, tändeln, spie-
len. Ostrav. Tč.

Čvrčeti = cvrčeti. Slov. Bern. V Mkl.
Etym. 37.

Čvrčkati = cvrkati. Slov. Ssk.

Čvrkan, a, m. = cvrček. Vz Čuchan.

Čvrkati = cvrkati. Slov. Ssk.

Čvrlik, u, m. = cvrlikání. Slov. Bern.

Čvrlikant, a, m. = kdo čvrliká, špatně
zpívá Ale nie chociacky c. a muzikant je
umelec. Slov. Hdž. Čít. 242.

Čvrlikati, čvrlikovati = čvilikati. Ssk.
Č-li vrabci, nebojte se, chlapci. Koll. Zp.
I. 41.

Čvrňati = hodně téci. Dojí-li ku př.
kráva hodně, říkají: Ta čvrňá. Na Vsacku.
Vck.

Čvuch, a, m., os. jm. Arch. I. 249.