311

Hluchant, a, m., der Taube. Šm.
Hluchavka = hluchá kopřiva. H. bla-
mará, 1. maculatum, das Bienenhütel. Sl. les.

— Cf. FB. 63., Čl. 79., 80., Čl. Kv. 260.,
Rstp. 1182., Kk. 178, Slb. 342., Kosc. 135.

Hluchcouk, u, m., v horn., die Flotz-
riffel. Šm.

Hlucho. Plné brucho učí na hlucho. Č.
Ct. I. 4.

Hluchoň, ě, m. = hluchán, der Taube.
Mor. Brt., Šd.

Hluchoněmota, y, hluchoněmost, i, f.,
die Taubstummheit. S. N. V. 773., Nz. lk.,
Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs. lk. V. 291.,
IX. 400., S. N.

Hluchopískový. H. step, die Flugsand-
steppe. Sl. les.

Hluchota, vz Slov. zdrav., Čs. lk. III.
203., IX. 314., X. 140.

Hluchov, a, m, ves u Konic na Mor.
D. ol. II. 62., 325., S. N.

Hluchý = neslyšící. V MV. nepravá
glossa. Pa. Ž wit. 37. 14., 57. 5. Je tam
platen jako h. pes na honě (nic). U Litomš.
Bda. H. jako pantok. Brt. H. o věcech sly-
šených svědčiti nemůže. Cor. jur. IV. 3. 2.
414. Jako když dá h-mu dobrýtro a on se
nedívá (marné namáhání; jako když hrách
na stěnu házíš). U Kr. Hr. Kšť. U Rychn.
— H. = slyšeti nechtící. Hluchý týden míti
(neposlouchati). U Olom., u Král. Hrad. Sd.,
Brt. D. 214., Kšť. U Ronova. Rgl. Má hluché
punčochy (nechce slyšeti). U Ronova. Rgl.
Jsú hluší a němí sobě k zatracení. Hus II.
321. — k čemu. Lenivosť hluchá k robotě.
Glč. II. 192. — H. = tichý. Na hluché púšti
bydlel. Pass. 764. — H. semeno, rostlina.
H. kopřiva, marubium. 1402. Cf. Kopřiva,
Slb. 342., FB. 63., Hluchanka. H. obilí =
choroba rostlin, která hlavně z nedostatku
vody vzniká, das Verscheinen des Getreides.
Pta. H. oves, avena fatua, der Flügelhafer.
Reč jeho — sláma suchá i hluchá, ohne
Saft und Kraít. Dch. — H. had, die Feld-
otter. Kom. — H. rým. Dk. Poet. 403. —
H. led = pod kterým není vody. Nechoď
na h. led, proboříš se. U N. Bydž. Kšť. —
H., os. jm. B!k. Kfsk. 1016.

Hluk = hlahol Cf. Šrc. 138., Mkl. Etym.
82. H. války. Dch. H. a zvuk se rozchazí.
Dal. 294. Mnoho hluku, málo strachu. Dch.

— H. = hromada lidí. 52 spolků to činí
h. Háj. H. = zástup. Smil v. 1468., Kšch.
Všecka obec a h. jeho poslúchají. BO. Jest
jeden zbor neb h. všech vy volených; Vešken
h. neb zbor zlých lidí; Množstvím neb hlu-
kem se ohradil. Hus I. 45., 68., II. 367. Vz
Sv. ruk. NM. 223., 411. Přivedl bych tě
k našemu hluku. Umuč. sv. Jiří. 568. —
Hluky = dřevěné střevíce, dřeváky; střevíce
z tvrdé volské kůže s dřevěnými podešvy.
Kmk. I. 164. — H., městečko u Uher. Hra-
diště. Tov. 129., S. N.

Hluknouti se = shluknouti se. Nrd.
Blld. 22.

Hlukoryčný, -/aly.oßoaq. Vz Hlučnohlasý.
Dk.

Hlukostatný, ßorjv áyad-óg (v hluku
statný. Lpř.), tüchtig im Schlachtgetümmel,
im Kampfrufe. Vký.

Hluky, pl., m. = dřevěné střevíce, dre-
váky. Mor. Ktk., Mšk.

Hluma, y, m., os. jm. Tk. III. 45.

Hlupa, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Hlupácký, talkig. H. kus. Us. Dch.

Hlupáček, vz Hlupák.

Hlupačka, y, f., dummes Weib. Rk.

Hlupák. Hlupáček, čku oprav v: čka.
H. — ťuhela, měchem pobúchaný, Jan Bo-
rový, roh baraní, trúba olejová, hlúpé jelito,
střevo, tele Machovo, trdlo, poleno, mrkva,
mrkvús. Zlínsky. Brt. H-ka jasná myšlénka
uráží jako oko mdlé paprslek sluneční. Sb.
uč.

Hlupaňa, dle Káča = hloupá ženská.
Slov. Chlpk. Dram. I. 14. — H. = hloupá
ovce. Mor. Brt.

Hlupec. Mnohý jest hlupcem při vší uče-
nosti. Sb. uč. Není dudka bez chocholky a
hlupce bez pýchy. Sb. uč., Bž. Hlupci ani
mluviti ani mlčeti neumějí. Hkš., Bž.

Hlupen, pna, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
120.

Hlupeň, pňa, m., der Idiot. Šm.

Hlúpěta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 120.

Hlúpež, e, f. = hloupost. Slov. Phld. VI.
114.

Hlupice, Luppitz, ves u Litomř. Arch.
I. 505., Blk. Kfsk. 911.

Hlupín, a, m., ves u Horažďovic. Arch.
IV. 261.

Hlupina, y, f. = hloupost. Vyvádí samé
h-ny. Mor. Vck.

Hlupino, a, n., míst. jm. Blk. Kfsk. 425.

Hlupkavý = přihlouplý. Val. Vek., Brt.
L. N. 1. 225., Brt. D. 153.

Hlupnúť = blázněti. Zhlupli = zbláznili
se. Laš. Brt. D. 214.

Hlupohlav, a, m. = hlupák. Rk.

Hlupohlavy, pl., i, Oppolau, ves u Tře-
benic. Tk. I. 87., 446.

Hlupohlavý, dummköpfig. Us. Tc.

Hlupomluvný, albem. Šm.

Hlupota, y, f. = hloupost. Kos. Ol. I.
41., Brt. D.

Hlupovtip, u, m., der Aberwitz. Tpl.,
Loos.

Hlupovtipný, aberwitzig. Tpl., Loos.

Hlupstvo, a, n. = hlupství. V kalu hlup-
stva tone. Hol. 374. Pýcha hlupstvo — jedno
družstvo.

Hlupýš, e, m., der Sturmvogel. Srn.

Hlusovice, dle Budějovice, Hlusowitz,
ves u Olomouce. D. ol. III. 319.

Hluš, i, f, taubstille Oede. V poušti té
a hluši. Čch. Petrkl. 50. Teskná h. Cch. L.
k. 58. Na níž opět lesů valná h. se tměla.
Čch. Dg. 703. V noční hluši. Dch. Beda, kto
z tichej hluši a samoty zrazu sa hodí v prúdy
náruživé. Vaj. Ttr. m. 49.

Hlušce, ves v Jičín. Blk. Kfsk. 248.,
Sdl. Hr. I. 66, II. 222., 224., V. 361.

Hlušek, ška, m, os. jm. NB. Tč. 195.,
Tk. II. 287., III. 23., V. 241.

Hlušíce, prunaria. 15. stol. H., damas-
cena, blumy; největší jsou řimbuchy. Vz
Rstp. 478. Kateřinská h., Katharineneier-
pflauine. Dch.

Hlušina, y, f. = hluchá, špatná půda.
Na Plassku. BPk.