359

leskem v očích hrály. Vrch. H. v barvách
duhy pestrým zákmitem. Vrch. Moře v bar-
vách hraje. Osv. VIL 30. Perlou víno hraje.
Ib. V. 753. Hlasem andělů řeč její hrála
(zněla). Vrch. Dle slov písně hudec po hudci
h. počíná. Sš. P. 616. A v tom se pobízli
h. mezi sebú. NB. Tč. 72. — s kým. S pá-
nem v karty nehraj. Mudr. 325. Osud divně
se srdcem lidským hrá. Šml. I. 59. Hrál jest
se lvy jako s berany. BO. — oč. Hráli
o mne (chtěli mi škoditi). O dukáty hrál.
Vrat. 102. Jenom o to hraje (jen na to myslí).
Ehr. 12. Hrajú žíly pod koleny o ten vě-
neček zelený. Sš. P. 379. Šak ty o to sr-
denko moje dávno hráš. Sš. P. 251. Jedl
s, tebou, pil s tebou, proto ti hraje o hrdlo.
Č. M. 50. — kde. Jsme zdrávi, až to v nás
hraje. Mor. Tč. Kol věže větry hrají. Po
vodě hvězda s hvězdou hraje. Mcha. V šeru
buků kůra bříz hrála; Na křídlech mu duhy
hrály. Vrch. Palci hraje mlýnek na svém
břiše. Us. U mej mamky hudci hrajú. Sl.
ps. 336. Krev mi v žilách hraje. Čch. Bs.
91. (113.). V očách slzy hrajú. Koll. Zp. I.
116. H. při něčem úlohu nějakou. Po řím-
sách hvězdné svity hraly. Osv. I. 200., VI.
593. (595.). Každá žíla v mojim těle hrála;
Hlavěnka mě bolí, srdečko ve mně hrá.
Sš. P. 205., 233. (282). Déšť demantú hrá
po mramoru studnic. Kká. K Sl. j. 26. (36.,
150.). Srdce jej v těle hrajieše. Kat. 61. Za
vodičkú hraje sa cérečka s holubičkú (hraje
si). Brt. D. — komu. Už mu hrají (umřel).
Tkč. Hrají mu brouky (říkají o rozpustilých).
Us. u Olom. Sá. Nese dvě vědra vody a
přece jde, jakoby jí hráli (lehce). Němc. II.
23. Povídali, že mu hráli (= tiť mať, jen se
nezmať, láry, fáry — říkají tomu, kdo něco
nepravdivého tvrdí). Us. Křť. Muzika jí
hráia, ona tancovala; Dva ji vedu, tře ji
hraju, šestemu je žal, sedmemu se srdce
hraje, že ji nedostal; Až mně budou zvony
hrát, bude hrobař postel stlát. Sš. P. 150.,
317., 776. — k čemu. Muzika libě k tancům
hrála. Mus. 1880. 219. — kdy. V svaté časy
hrají. Výb. I. 235. — jak dlouho. Každému
hraj jen chvilku (na posměváčka také dojde).
U Rychn. Msk., Hsp. — proč. Jen ze za-
hálení počal jsem si tudíž h. na chvále bláz-
novství. Jel. Enc. m. XI. — odkud: z not.
Us. Život z něho (očka) hrá. Osv. V. 636.
Z tlamy mu (drakovi) hrál jazyk; S věží
kostelů lesk jeho (kříže) v slunci zlatým
třpytem hrál. Vrch. Tam tvá očka na mne
hrají se hustotkaných větviček. Č. 2. st. 32. —
kudy. Luna mřížemi bledě hrála; Mlhou
hrálo světlo červánků; Hvězdné jiskry hrály
oblohou. Vrch. — po čem. Keby som vě-
dela, že mi bude stálý, nikdy by mi oči po
jiných nehrály. Koll. Zp. I. 209. — proti
čemu: proti štítu (v turnaji). GR. — kde
jak. Hrajiechu před Hospodinem ze všie
síly u piesněch (canticis) a v huslech (cytha-
ris) i v žaltářiech (in psalteriis) i v bubnech
i v zvoncích (cymbalis) i v trubách. BO. —
se. Vz H. komu.

Hrátky. Němc. III. 33. A matky dcerám
písně milostné na přástvách a hrátkách zpí-
valy. Hlč. = H. = hračka. Snad-li odtad
nové donese mi h.? Sš. Bs. 26.

Hratva, y, f. = návštěva, hrátky, táčky.
Jdi na hratvu. Mor. Kld., Vck., Vch., Neor.

Hravě dařila se práce. Vrch. Jeho hříva
(kouě) s proudem větrů h. splývá. Č.

Hravka, y, f. = bojovnice děvínská. Koll.
II. 279.

Hravutnica, e, f., vrch u Čachtic na
Slov. Pokr. Pot. I. 84.

Hravý = kdo si rád hraje. H. bystřina.
Kyt. 1876. 80., vlna, Osv. V. 758., Němc.
Ví. 13., větřík, Ntr. IV. 212., Luny svit.
Vrch.

Hravý, erwärmend. Lpř. Sl. I. 121.

Hráz. Vz Bž. 225. H. = násyp, břeh. Vz
S. N., Kram. Slov. H. vodní, přístavní, proti
povodni. Sl. les. Natržení, zavření (Damm-
schluss) hráze; Něčemu h.postaviti, Schranken
setzen; Vysoká h. mezi rukou a chlebem
(pracno rukama chléb vydělávati). Dch. H.
v dolech: dřevená, Holz-, zděná, Mauer-,
požární, Brand-, příčná, Quer-, násypní,
Wurfdamm, podelní, streichender D., Hř.,
větrní, Wetter-, pohyblivá, Wurf-. Bc. —
H. (taras) = výplň podmolů nebo jam ote-
vřených jalovým kamením. Us. Zhlk. — H.
u vysoké peci, der Wallstein. Sl. les. Hrází
zavírá se z předu nístěj vysoké peci. NA.
IV. 164. — H. = čásť těla dělící řiť v roz-
kroku od plemenidel. Stff. Vz Slov. zdray.
Porod hrází, die Dammgeburt; natržení,
trhlina h-ze, natržená h., perinaeoRrhexis,
Nz. lk., povrchní a hluboké, úplné. Kžk.
Por. 206.—207. — H., mlýn u Brandýsa
nad L.; něm. Hras, mlýn u Kolína; sam.
u Klatov a u Přeštic; Gros-Hras, ves u Pře-
štic; H. Velká a Malá. Gross-, Klein-Hras,
mlýny u Kouřimě; H. nad Svorností, sam.
u Čáslavě. PL.

Hráza = hráz. Zlínsky Brt. — H., osada
u Prostějova; hospoda a hájovna u Kromě-
říže; mlýn u Znojma; Teichdamm, před-
městí brněnské. PL.

Hrazák, a, m. = hrázský, kdo bydlí na
hrázi; kdo dělá hráz. Šd.

Hrazanky, ves u Milevska. Blk. Kfsk.
650.

Hrazansko, a, n., sam. u Mníška.

Hrazany, dle Dolany, Hrazan, ves u Mi-
levska. Blk. Kfsk. 648., 650.

Hrazda, v tělocviku, das Reck. Cvičení
na hrazdě, die Reckübung. Čsk. Cf. KP. I.
476., 492.

Hrazděný; -ěn, a, o. H. zdivo, Us., stavba,
der Fachwerkbau, Riegelwandbau, Šp., Dch.,
stěna. Zpr. arch. XI. 2. 13.

Hrazdí, n., das Gestänge. Cf. Hrazda
(tyčka). Sl. les.

Hráze římské. Vz Vlšk. 68., 72. - H.,
sam. u Vys. Mýta a u Březnice.

Hrazebník, a, m., der Dammsetzer. Šm.

Hrazecká Hájovna, sam. u Kutné Hory.

Hrazený. H. město. BO., Zžk. 7.

Hrazidlo, a, n., die Stautafel. Jez s to-
čivými h-dly. Zpr. arch.

Hrazidlový. H. ústrojí, Stautafelwerk, n.
Zpr. arch.

Hrázinka, y, f., der Stack (ein Damm).

Hrázka. Za Us. přidej: Vz Ostávek. —
H. == mlýn u Chlumce v Jičínsku.