369

neumírá, pokoj srdce věčně sžírá; Šíp raní
tělo, h. duši; Vědomí h-chu jest matkou
bázně; Všecko mine a h. ostane. Sb. uč.
Malé h-y hryzeme, velké oblo polykáme,
č. M. 24. H-y mladosti kárá Bůh na staré
kosti; Co je kouř oku tělesnému, to je h.
oku duše. Hkš. H. miluje tmu. Bž. Více
ohně více dýmu, více lidí více hříchů. Němc.
H-ú poznání jest z nich povstání, h-ů vy-
znání jest jich zahlazení. Tč. exc. — Po-
hříchu = žel. Št. Kn. š, 94. Po hřiechu
boj ztrati. Dal. 41. — Ba hřícha = čerta
(eufemism)! Zlínsky. Brt

Hříchoplet, a, m. = hříšník. Mor. Knrz.

Hříchopletka, y, f = hříšnice. Mor.
Knrz.

Hříchoplodník, a, m. = hříchoplod. U Kr.
Hrad. Kšť.

Hříchoplodný, schwer sündhaft. Dch.

Hříchorod, u, m., das Sündengeschlecht.
Mezi obojím tím h-dem postavil čarování.
Sš. II. 62.

Hříchorodý = hřích rodící. H. moc. Sš.
I. 66. — H., der Sünde entstammt. Dch.

Hřchovati se = pod těžkým hříchem
tvrditi. Zlínsky. Brt. D. 216.

Hříchovice, dle Budějovice, Řichowitz,
ves u N. Kdyně. Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk.
1322.

Hříchovnosť, i, f., die Sündhaftigkeit.
Sš. II. 212.

Hříjna, y, f. = hřejna. Rk.

Hřimadlo, a, n. = stroj k hřímání. Ndr.

Hřímala, y. m., der Donnerer, Lärmer.
Us. Tč.

Hřímalý, ého, m,, os. jm. Šd.

Hříměždice, dle Budějovice, Werměřitz,
ves u Dobříše. S. N. X. 252.

Hřímota. BO., Výb. II. 4, MV. V máji
h-ty nedělají trampoty. Č. M. 448.

Hřímovice, e, f. = hrmovice. Slov. Bern.
— H, ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 641.

Hřín, a, m., ves u Vlašimě. Arch. I. 531,
Blk. Ktsk. 1322.

Hrínať sa, rossen. Slov. Ssk.

Hrink, u, m. = ohrazený tábor avarský.
Šmb. S. I. 125 , Jir.

Hrinta, y, f. = hříva. Slov. Ssk.

Hřisko, a, m. = kuželna, der Kegelplatz,
die Kugelbahn. Mor. Šd. Brt. v Mtc. 1878.
34. Vz Hresko.

Hřistě, Řischt, ves u Lnář; Spieldorf,
ves u Přibislavě.

Hřišč, e, m., Hřišt, zaniklá ves někde
u Vranovic. D. ol. X. 480., XI. 138.

Hřiše Stará, vz Říše. Půh. II. 11., 17.

Hříšice, Raispitz, ves u Dačic. Půh. II. 8.

Hříškov, a, m., Hřischkow, ves u Pan.
Týníce. Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk. 1322.

Hříšnice hříšná, GR., zjevná (rneretrix),
Bj., upýpavá. Koll. I. 9.

Hříšnicí, Sünder-. Ž. kl.

Hříšnička, y, f. = hříšnice. Us. Sd.

Hříšník. Ať se h., jak chce, líčí, hlas
svědomí nepřekřičí. Sb. uč.

Hříšníkový, Sünder-. Nekochaj sa na
stezkách h-vých, ne delecteris in semitis
impiorum. BO.

Hříšný. Št. Kn. š. 27. H. vášeň, Us. Pdl,,
hříšnice, Km., duše. Výb. II. 3. Na mou

, hříšnou (i. e. duši; eufem. Tak se zapřisa-
hají). Brt., Bdl., Vck. Lakomý na peníze
jak čert na hříšnú dušu. Mor. Brt. H. láska.
Šmb. S. II. 88. Otplatu h-ných uzříš. Ž. kl.
Přišel volat h-ných ku pokání. Hus II. 413.
— kým jak dlouho. Budu tebú hřiešen
po vše časy. BO. — H. = k vážení hříchův.
H. váhy. Hod. 87. b. — H. = příliš veliký,
náramný (o penězích). To stojí h, peníze;
; Dal (chtěl) za to h. peníze. Us. Šd., Fch.,
Brt. D. 216., Šmb. S. I. 558. — H. = uří-
cený, unavený, říčný. Přišel domů celý h.
Na Plaště. BPk. — H. Jan. Blk. Kfsk.
1164.

Hřiště. Proto stál uprostřed takového
h. čili divadla obelisk slunce. Koll. St. 491.
Do hřiště, theatrum. ZN. Cf. Hřisko. —
Sdl. Hr. II. 85., 198.—200.

Hříti, strb. gréjati, calefacere. Vz Listy
filol. 1884. 107., Mkl. Etym. 78., Bž. 202.,
19. O časování na Laš. vz Brt. D. 130. —
kde. Ještěrka v poledním se hřála vedru.
Vrch. Chudí na slunci se hřejiechu. ML. 75.
a. Chtě se h. u ohně. Lobk. 118. a.— jak.
Slunce dnes úpekem hřeje. Us. Až do duše
to hřeje. Kká. K sl. j. 27. — se kam.
Jeden se řeřavý uhel do druhého hřeje.
Km. III. 331. — odkud. Slunce tě s něho
(s nebe) hřeje. Kká. K sl. j. 18.
Hřití, n., das Wärmen. Us.
Hříva. MV. Vz Mkl. aL. 272., Mkl. Etym.
79.

Hřivčice, míst. jm. Arch. II. 453., Tk.
III. 100., IV. 74.
Hřivec, vce, m., os. jm. Dal. 59.
Hřívenec, nce, m. = hřevník, neujalo se.
Šm.
Hřivenka, vz Hřivna.
Hřivenní, Mark-, Šm.
Hřivice, Hřiwitz, ves u Loun. Tk. III.
60., 126., V. 190., Blk. Kfsk. 1322.

Hřivín, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.,
D. ol. IV. 47., 446., Žer. Záp. 11. 184.

Hřivinov, a, m., Mokowitz, ves u Bu-
chova. Blk. Kfsk. 287.

Hřivínova Lhota, zaniklá dědina. D. ol.
X. 769.

Hřivka, y, f., kleine Mähne. Šm.
Hrivko, a, m., der Langhaarige. Slov.
Ssk.

Hřivna. H. = váha 16 lotu či 120 gr.
Oprav v: 280 gr. Cf. Šfk. Poč. 361., Schd. I.
356., KP. IV. 231., Zŕ. zem. Jir. 452., S. N.,
Žer. Záp. I. 200., Mkl. Etym. 79. Ona duom
za hřivny prodala a kupitel za hřivny kú-
pil; Ručil jsem jej o h-nu nedochodní. NB.
Tč. 256., 152. Sázená h. = připravená smě-
sice stříbra a mědi k ražení peněz. Smolík.
— H. = řetěz na krk. Jir., Vc. 1. 59. V MV.
nepravá glossa. Pa. Dle Mkl. Etym. 79. pů-
vodně das Armband, Halsband (als Zahlunga-
mittel).

Hřivnáč, mor. hřivnál, haluzník. Vz
Schd. II. 460. H. křičí: Myslivec chudý
(hubený) za dubem stoji, na mne sa strójí,
že mne zahubí puk! Zlínsky. Brt. H. velmi
rád zobe hrách, pročež hned s jara důtklivě
prosí sedláka, by mu ho nasil hodné mnoho:
Vrkú, vrkú, sedláku, sedláku, chudý, chudý,
nasej hrachu hrachu všudy všudy pro mé

391