Předchozí (438)  Strana:439  Další (440) |
|
|||
439
|
|||
|
|||
Chrip, u, m., das Nasenloch. Slov. Ssk.,
Bern. Chripačka, y, f. = chriplavka. Slov. Rr.
Sb. Chripati = chřipěti; chrápati. Bern.
Chřípě. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 2.,
Mkl. Etym. 424. Hrozný dým z chřipí jeho šel. Kom. Poňadž jest duch boží v mú chřiepú, in naribus. BO. Modly chřiepi majú a nevčenichajú. Ž. wit. 113. 6. (14). Slov. zdrav. — Ch. = nos. Na moři chřípě a plíce téměř ustavičně jednaké, příjemné po- větří do sebe vdechuje. Koll. III. 77. Rynda s trženu chřípi (o loupežníku). Pč. 12. Chřípěcí = kech, kach. Sl. les. Vz Kram
Slov. Chřípěti, vz Mkl. Etym. 90. Vlasy lezů,
uši hlechnú, hlas chřípí. Hus III. 110. — kde. Zpopod moly čosi chrípi. Kyt. 1876. 18. Chřipka, y, f. = vyšší stupeň rýmy, die
Grippe. Mj. 150. Vz Kram. Slov., S. N., Rk. Sl., Čs. lk. III. 130., VIII. 359., IX. 328., Mus. 1833. 228. Ch. půjde (z koně) v hrubích kusích. Ruk. kd. Chriplák, a, m., der Heisere. Bern.
Chnplati = chřipěti. Slov. Ssk.
Chriplavec, vce, m. = chriplák. Bern.
Chriplavina, y, f. = chriplavosť. Bern.
Chriplavka, y, f. = chripačka, záškrt.
Slov. Rr. Sb. Chriplavosť, i, f. = chraplavosť. Bern.
Chripleti = chřípěti. Bern.
Chriplina, y, f. = chraplavosť. Bern.
Chřípov, a, m., ves. Arch. III. 472.
Chříst = tříšť, das Grundeis. Sl. les.
Chřísialka, y, f., chřístač, e, m. = druh
jablek. Na Plaště. BPr. Christianit, u, m., nerost živcovitý. Vz
S. N. Christopovice, dle Budějovice, samota
u Březnice. Christovka, y, f. = knížka zaklínací.
Kld. Chříště v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 933.
Chrkati, vz Mkl. Etym. 90.
Chrkavičný, Auswurf befördernd. Šm.
Chrkel = výměšek z části sliznice du-
tiny ústní, hltánu, hrtánu, průdušnice a prů- dušek, pokud kašlem bývá vymítán. Vz Slov. zdrav. Ch. zelený. Čs. lk, V. 73. Kašle, ale němože chrkla dostať. Laš. Tč. Chrklový. Ch. miska, das Spuckglas.
Nz. lk. Chrkota, y, f., der Speichelfluss. Šm.
Chrlák, a, m., der Spucker, Speier. Mor.
a slov. Tč. Ch. stojaci nad čiernou tmou hrobu (souchotinář). Phld. III. 1. 22. Turek už starý špitálník, bedár, chrlák, souchotár, vyžitý psotár. Čkžk. I. 10. Chrlati = chrleti. U Uher. Hrad. Tč.
Chrlení krve. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.
III. 39., IX. 102. Chrleti. Bž. 32., Mkl. Etym. 92. — co:
oheň a síru. Dch. — co komu kam. V obli- čej někomu plný pohár ch. Vrch. — čím kam. Děla ohněm na město chrlela. Mour. — co odkud. Býk z nozder chrlí pěn kotouče. Vrch |
Chrlice, Chirlitz, ves u Brna.
Chrlič, e, m., der Speier. Ch. = konec žlabu pod střechou, který chrlí vodu; mívá rozličné tvary: tváře lidské a zvířecí, der Wasserspeier. Ekrt. Ch. na stavbách go- tických Stat. př. kn. 1877. 106. Někdy se používá zvláštních plechových ch-čů, jimiž se voda ze žlábků dale od stavení odvádí. Šand. II. 70. Chrlopy, dle Dolany, Kurlupp, ves ve
Znojemsku. Chrmla, y, m. = nemotora, nešika. U Ro-
nova. Rgl. Chrmlati = kašlati. Val. Brt. D. 218.
Chrna, y, f. = ospalá ženská. V Písecku.
Mš. Chrňati = chrněti. Mor. Brt. D.
Chrněný = ošklivý (v dětské řeči). U
Skryjí. Brnt. Chrnidlo, a, n. = chrápač. Nebuď to
ch. U-. Rč. Chrobač, kollekt., také na Mor. = brouci.
Brt. Živňosťou ím sú hmyzy, červäč, chro- buč. Hdž. Čít. 182. To ovoce je sama ch. (červivé). Laš. Tč. Chrobáček, čka, m. = malý chrobák.
Můj ch-čku = slovo dítěti lichotné. Brt. Chrobačí, Käfer-. — Ch. = červivý, wurm-
stichig. Ch. ovoce. Laš. Tč. Chrobačivý = chrobačí. Ch. Hrušky. Slez.
Šd. Chrobák. Chrobáci, scarabaeides, čeleď
brouků. Kk. Br. 173. Cf. Chrobákovitý. Mkl Etym. 91. Ch. obecný či lejnový, scarabaeus (geotrupes) stercorarius, gemeiner Ross-, Mistkäfer (zeměryp obecný, przník, hovni- vál). Vz Frč. 187., Brm. IV. 92., Schd. II. 508., Kk. Br. 182. Vz Zeměryp. Ch. třírohý, geotrupes typhoeus, das Dreihorn. Brm. IV. 94. Ch. herkul, dynastes scarabaeus Hercules, der Einhornkäfer; smetni, scarabaeus quis- quitius, der Kehrichtkäfer. Sl. les. Ch. ma- ďalový, melontha hippocastanum; zahradní, m. horticola. Zl. kl. 1856. č. 14. Rozďubů će straky, vrany, na ostatku ch-kové (brouci). Sš P. 175. V lyžniku su ch-ky, maju kridla, ďobaky. 1b. 535. Stojí to za dveřama, grcá samýma ch-koma (řezačka na sečku, na ře- zanku). Slez. hádanka. Šd. — Ch. = červ. Laš. Brt. D. D. 219. — Ch. = červ, nemoc ovčí. Val. Brt. Chrobákovitý. Ch-tí, geotrupidae, čeleď
brouků pětičlenných žijících v hnijících lát- kách. Vz S. N., Chrobák. Chrobál, a, m. = chrobák, brouk. Mor.
Brt. D. Chrobálivý = červivý. Laš. Brt. D. 219.
Chrobálový = červivý. Laš. Tč.
Chrobáň, ě, f. = chrobač, brouci. Ch-ně
Podlužáci souborným jménem nazývají žú- želou. Brt. L. N. II. 19. Chrobaňa, é, f. = chrobák, brouk; ška-
redý brouk. Val. a zlínský. Vck , Brt. Cbrobavý = čercioý. Ch. ořech. Cf. Ze-
mříti. Val. Vck. Chrobok = chrobák. Las. Tč.
Chroboly, Chrobold, ves u Prachatic
Chroboha, ě, f. = chrobaňa. Zlínsky.
Brt. |
||
|
|||
Předchozí (438)  Strana:439  Další (440) |