934

I. 174., 309., 286. M. šenk, poselství, po-
třeba, pomocník, nepřítel, přikázané, ko-
morník, úmluva, úředník, vyznání. Půh. I.
131., 171., 201., 252., 343., II. 14., 39., 57.,
115.

Markrabka, y, f. = hruška máslovka.
Rstp. 516. — M, Markrawka, osada u Mo-
helnice.

Markravě = markrabě. Půh. II. 236.

Markscheider, vz Odměsitel.

Markútný = nemilý, nepříjemný. To
mi bylo tak m-tné. Na Vsacku. Vck. Vz
Markotný.

Markův mlýn u Libáně.

Markvarce, Markwaretz, ves u Loun,
u Dačic a u Pelhřimova. Od Markvarta.
Pal. Rdh. I. 132., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

Markvart, a, m., os. jm. Tk. IV. 709 ,
Blk. Kfsk. 1361., Sdl. Hr. III. 131., IV. 309.,
V. 363., Výb. II. 308., Rk. Sl., S. N., Výb.

II. 385., Výb. II. 803.

Markvartice, dle Budějovice, Markwar-
titz, ves u Chotěboře, u Sobotky a u Že-
letavy. Od Markvarta. Pal. Rdh. I. 133. Cf.
Blk. Kfsk. 1361., Sdl. Hr. L 202., III. 304.,
Rk. Sl. — M., Markersbach, ves v Sasích.
Pal. Rdh. II. 413.

Markýs, vz Markýz.

Markyta, y, f. = hájovna. Ěvn. 140.

Markytáni římští. Vz Vlšk. 430.

Marie, e, m. M. Jak. 1714. Vz Jir. Ruk.

II. 10.

Marmelada, z fr. marmelad. List. fil.X.
62.

Marmelos, u, m., aegle, ein citronartiges
Gewächs.

Marmočiť sa. Len sa mi to tak marmočí
pred očima (hemží, nevidím dobře). Slov.
Rr. Sb.

Marmor, u, m. = mramor. Bž. 43.

Marna, y, m. = marnotratník. U Stu-
dence v Chotěb. Neud.

Marnica dětí, die Kindesmörderin. Slov.
Sb. sl. ps. II. 1. 97.

Marnice, e, f. = bouda na máry. Brt.
D. 229.

Marnič, e, m. = marník. Poď m-če dom
spat, zanech mladých děvčat, šaks mě vidél
starú babu, měl jsi si mé nebrat. Sš. P.
667.

Márnik = marnotratník, mrhač. Slov.
Otec sbiera, syn m. sa vyškiera. Zátur
L'ahkomyslník a m. N. Hlsk. XIV. 116.
Ňaňo (otec) škvárnik, Jano (syn) m. (otec
dráč, syn m.). Zátur.

Marniti. Nemarni, synečku, abys nepro-
marnil, co tobě tvůj staré otec nashromáž-
dil. Sš. P. 534. — co. Noci moje, noci, ved
som vás marnéval, keď som lecikomu diev-
čatko vartoval. Sl. ps. 287. Cf. Mkl. Etym.
184. — co čím: statek pitím. Us.

Marnivý baží po chvále. Us. Bž.

Marno = marně. Ev. Šk. III. 93., Sš.

III. 4., Loo8.

Marnočin, u, m., eine eitle That. Šm.

Marňóčký = marný. M. člověk. Mor.
Neor.

Marnohravý. Pletka mu vždy v m-vém
mozku ňáka vyroste. Ntr. V. 4.

Marnochlubný, ambitiosus. 15. stol.

Marnomluveuí. Hus I. 121., Krnd. 39.

Marnomluvka, y, f. = marnomluvný.
Lpř. Sl. I. 34.

Marnomyslnosť, i, f., die Eitelkeit. Ně-
mecká národní m. Koll. III. 134.

Marnomyslný. M. tužby. Ntr. V. 97.

Marnořečný = marnomluvný. Lpř. Sl.
1. 34.

Marnořeký = marnořečný. Vký.

Marnoslavce, e, m. Sš. II. 64. Vz Mar-
noslavný.

Marnoslavný = žádostivý marné slávy.
Nebuďme m-ni. Sš. II. 59., 64.

Marnosť = prázdnosť. Mladosť, moja
mladosť, vyšla's mi na m Sš. P. 402., Šl.
ps. 119. -- M. = daremnosť atd. Sčedrosť
mírná jest upřímná, ščedrosť k marnosti
nemá vzácnosti. Mor. Tč. M. věcí vezdej-
ších. Mž. 126. M. světská. Er. P. 513. Ne-
hleď na marnosti světa, sic bude brzy po
tobě veta. Slez. Tč. Protož hudci, pištci a
kejkléři počnúc svú marností těšiti lid. Št.
Kn. š. 171. — M. = náklonnost atd. Nej-
větší překážka moudrosti jest m. lidská.
Sb. uč. Vz Šedivěti.

Marnotratce (ne: marnotrátce). Hus II.
300. M se domníval, že nemůže penězům
ani na dno přijíti. Dcb.

Marnotratenství, n. Koll. III. 184.

Marnotratkyně, ě, f., die Verschwen-
derin. Šm.

Marnotratně, verschwenderisch. Dk.

Marnotratnost' jako rozeschlá nádoba:
jedním koncem liješ a desíti teče. Hkš.

Marnotratný čím. Jsou však rtové je-
jich přeobratní proti Bohu vzdorem m-tní.
Sš. Bs. 203.

Marnucha, y, f., celsia, die Celsie, rostl.
M. stopkatá, c. areturus. Rstp. 1138.

Marný = daremný. Cf. Cikán, Dříví,
Ječmínek, Kornár, Kůže, Mák, Oheň, Říčice,
Sisyfův, Snop, Žabí, Žito. — v čem. Byl
prorok marný v řeči a v skutcích. Anth.
I. 80. — M-, márný = hubený, churavý,
neduživý, slabý. Mor. Neor., Knrz., Brt.
Mtc. 1878. 36., Mkl. Etym. 429. Včera jsem
byl m. U Chroustova u Miletína. Tbnk. M.
vysvědčení = špatné. Mor. Rgl. — M. =
malý. Tu chytil svoju valašku, tie hlavy
mu poodtínal a na m. kusy rozsekal. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 101. Us. u ČT. Tkč.

Mařoch, a, m. = mařitel, kazič. Mor.
Brt. D. — M. = Mařák. Jaké obyčeje se
zachovávají, když se topí. M. Opav. týd.
1889. č. 2.

Marokkanka, y, f. = marokkanská usně.
Šp.

Marolist. Cf. Rstp. 902.

Maronité = zbytkové monothletův v ho-
rách libanských. Šmb. S. I. 373.

Marony. Cf. Rstp. 1394., Schd. II. 275.

Maroslíva, y, f., eine Art Frühpflaumen.
Slov. Šm.

Maroš = psí jm. Dch. — M., Marisus,
řeka v Sedmihradsku.

Maróthy Jan, Slovák. Jg. H. 1. 597.

Marotka, y, m., os. jm. Arch. IV. 379.

Marotta, y, f., vz Marotte.

Marovec, vce, m., os. jm. D. ol. II. 183.



	934

	I. 174., 309., 286. M. šenk, poselství, po- třeba, pomocník, nepřítel, přikázané, ko- morník, úmluva, úředník, vyznání. Půh. I. 131., 171., 201., 252., 343., II. 14., 39., 57., 115. Markrabka, y, f. = hruška máslovka. Rstp. 516. — M, Markrawka, osada u Mo- helnice. Markravě = markrabě. Půh. II. 236. Markscheider, vz Odměsitel. Markútný = nemilý, nepříjemný. To mi bylo tak m-tné. Na Vsacku. Vck. Vz Markotný. Markův mlýn u Libáně. Markvarce, Markwaretz, ves u Loun, u Dačic a u Pelhřimova. Od Markvarta. Pal. Rdh. I. 132., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl. Markvart, a, m., os. jm. Tk. IV. 709 , Blk. Kfsk. 1361., Sdl. Hr. III. 131., IV. 309., V. 363., Výb. II. 308., Rk. Sl., S. N., Výb. II. 385., Výb. II. 803. Markvartice, dle Budějovice, Markwar- titz, ves u Chotěboře, u Sobotky a u Že- letavy. Od Markvarta. Pal. Rdh. I. 133. Cf. Blk. Kfsk. 1361., Sdl. Hr. L 202., III. 304., Rk. Sl. — M., Markersbach, ves v Sasích. Pal. Rdh. II. 413. Markýs, vz Markýz. Markyta, y, f. = hájovna. Ěvn. 140. Markytáni římští. Vz Vlšk. 430. Marie, e, m. M. Jak. 1714. Vz Jir. Ruk. II. 10. Marmelada, z fr. marmelad. List. fil.X. 62. Marmelos, u, m., aegle, ein citronartiges Gewächs. Marmočiť sa. Len sa mi to tak marmočí pred očima (hemží, nevidím dobře). Slov. Rr. Sb. Marmor, u, m. = mramor. Bž. 43. Marna, y, m. = marnotratník. U Stu- dence v Chotěb. Neud. Marnica dětí, die Kindesmörderin. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 97. Marnice, e, f. = bouda na máry. Brt. D. 229. Marnič, e, m. = marník. Poď m-če dom spat, zanech mladých děvčat, šaks mě vidél starú babu, měl jsi si mé nebrat. Sš. P. 667. Márnik = marnotratník, mrhač. Slov. Otec sbiera, syn m. sa vyškiera. Zátur L'ahkomyslník a m. N. Hlsk. XIV. 116. Ňaňo (otec) škvárnik, Jano (syn) m. (otec dráč, syn m.). Zátur. Marniti. Nemarni, synečku, abys nepro- marnil, co tobě tvůj staré otec nashromáž- dil. Sš. P. 534. — co. Noci moje, noci, ved som vás marnéval, keď som lecikomu diev- čatko vartoval. Sl. ps. 287. Cf. Mkl. Etym. 184. — co čím: statek pitím. Us. Marnivý baží po chvále. Us. Bž. Marno = marně. Ev. Šk. III. 93., Sš. III. 4., Loo8. Marnočin, u, m., eine eitle That. Šm. Marňóčký = marný. M. člověk. Mor. Neor. Marnohravý. Pletka mu vždy v m-vém mozku ňáka vyroste. Ntr. V. 4.	Marnochlubný, ambitiosus. 15. stol. Marnomluveuí. Hus I. 121., Krnd. 39. Marnomluvka, y, f. = marnomluvný. Lpř. Sl. I. 34. Marnomyslnosť, i, f., die Eitelkeit. Ně- mecká národní m. Koll. III. 134. Marnomyslný. M. tužby. Ntr. V. 97. Marnořečný = marnomluvný. Lpř. Sl. 1. 34. Marnořeký = marnořečný. Vký. Marnoslavce, e, m. Sš. II. 64. Vz Mar- noslavný. Marnoslavný = žádostivý marné slávy. Nebuďme m-ni. Sš. II. 59., 64. Marnosť = prázdnosť. Mladosť, moja mladosť, vyšla's mi na m Sš. P. 402., Šl. ps. 119. -- M. = daremnosť atd. Sčedrosť mírná jest upřímná, ščedrosť k marnosti nemá vzácnosti. Mor. Tč. M. věcí vezdej- ších. Mž. 126. M. světská. Er. P. 513. Ne- hleď na marnosti světa, sic bude brzy po tobě veta. Slez. Tč. Protož hudci, pištci a kejkléři počnúc svú marností těšiti lid. Št. Kn. š. 171. — M. = náklonnost atd. Nej- větší překážka moudrosti jest m. lidská. Sb. uč. Vz Šedivěti. Marnotratce (ne: marnotrátce). Hus II. 300. M se domníval, že nemůže penězům ani na dno přijíti. Dcb. Marnotratenství, n. Koll. III. 184. Marnotratkyně, ě, f., die Verschwen- derin. Šm. Marnotratně, verschwenderisch. Dk. Marnotratnost' jako rozeschlá nádoba: jedním koncem liješ a desíti teče. Hkš. Marnotratný čím. Jsou však rtové je- jich přeobratní proti Bohu vzdorem m-tní. Sš. Bs. 203. Marnucha, y, f., celsia, die Celsie, rostl. M. stopkatá, c. areturus. Rstp. 1138. Marný = daremný. Cf. Cikán, Dříví, Ječmínek, Kornár, Kůže, Mák, Oheň, Říčice, Sisyfův, Snop, Žabí, Žito. — v čem. Byl prorok marný v řeči a v skutcích. Anth. I. 80. — M-, márný = hubený, churavý, neduživý, slabý. Mor. Neor., Knrz., Brt. Mtc. 1878. 36., Mkl. Etym. 429. Včera jsem byl m. U Chroustova u Miletína. Tbnk. M. vysvědčení = špatné. Mor. Rgl. — M. = malý. Tu chytil svoju valašku, tie hlavy mu poodtínal a na m. kusy rozsekal. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 101. Us. u ČT. Tkč. Mařoch, a, m. = mařitel, kazič. Mor. Brt. D. — M. = Mařák. Jaké obyčeje se zachovávají, když se topí. M. Opav. týd. 1889. č. 2. Marokkanka, y, f. = marokkanská usně. Šp. Marolist. Cf. Rstp. 902. Maronité = zbytkové monothletův v ho- rách libanských. Šmb. S. I. 373. Marony. Cf. Rstp. 1394., Schd. II. 275. Maroslíva, y, f., eine Art Frühpflaumen. Slov. Šm. Maroš = psí jm. Dch. — M., Marisus, řeka v Sedmihradsku. Maróthy Jan, Slovák. Jg. H. 1. 597. Marotka, y, m., os. jm. Arch. IV. 379. Marotta, y, f., vz Marotte. Marovec, vce, m., os. jm. D. ol. II. 183.