938

Máslník. Cf. Rstp. 1917.

Máslo. Cf. Mkl. aL. 280., Bž. 52., Mkl.
Etym. 185. M. prané, solené, staré, nalo-
žené, jemné, trvanlivé, rozškubané, žluté,
zelené, hnědé, zaráživé (ranzig), mražené,
na sníh, ušlehané, kadeřavé; m. hněsti, hně-
diti. Šp. M. palmové, kokosové. Vz KP. VI.
9. Máslo tabulové či čájové = nejlepší. Us.
Cf. Schd. I. 411., Vlšk. 195., 210., Kram.
Slov., Slov. zdrav. M. topené, das Schmalz.
Slov. Vz Přesný, Výtisk, Putr, Putra. M.
topiti = převařovati. Slov. Forma, tvořítko
na m., die Butterform. Kal převařeného
másla, vz Cmur, Cmerka, Varmuž, Var-
možka, Barmoška, Peny, Kapolica, Kal. M.
jak íkry. Zlínsky. Brt Rozmazané, májové
m. = rozmazlenec. Pk. Dařilo se, jakoby
máslem hobloval. Jrs. Práce šla jako po
másle. Šml. Ešče by ja lepši zpivał, dyby
béłečku s maselkem jidal. U Brušperka.
Brt. D. Jednati s kým jako s máslem, Jem.
butterweich behandeln. Dch. Co je dnes
tomu děvčeti tak s máslem (veselo)? Němc.
M. a stred jísti bude. Ev. olom. 95. O máslu
kraviem. B. Mik. Sir. 38. 25. Nechoď s má-
slem na hlavě na slunce. Us. Sedí jako
tluček v másle (má se dobře). U Opavy.
Kls. Kdo dá cukru do smetany, másla ne-
namútí. Glč. II. 86. Jahůdky červeného bezu
(čeříku) dávají máslu pěkný lesk. Mus. Kdo
navštíví hospodyni, když máslo tluče, musí
si sednouti, aby brzy stloukla. Us. Ne-
může-li hospodyně másla stlouci, dá do
masnice rýnšťák nebo trochu octa (Val. Vck.),
vypláchne máselnici vodou, ve které oves-
nou slámu svařila. Us. Co činí hospodyně,
nemůže-li másla stlouci a má-li tedy uča-
rováno? Vz Mus. 1853. 483. Čarodějnice
tluče m. (prší li a zároveň slunce svítí).
Mor. Vk. — M. antimonové. KP. IV. 135.

Máslojedy, Maslověd, ves u Smiřic. Blk.
Kfsk. 707., Sdl. Hr. I. 56., II. 227., V. 124.,
Rk. Sl.

Máslojídek, dka, va., der Butteresser.
Šm.

Maslok, u, m. = mašlák. Mkl. Etym.
184.

Máslonec, nce, m., comandea, rostl. M.
obecný, c. oleifera. Rstp. 1312.

Máslonek, nku, m. = podborovník, pod-
borůvka, der Butterpilz, gelbe Steinpilz.
Slez. Šd.

Máslonka, y, f. = podmáslí. Val. Vck.

Maslovice, dle Budějovice, Maslowitz,
ves u Zdib. PL., Rk. Sl., Arch. VII. 498.

Máslovina, y, f., das Butyrin. Kst. 36.,
439.

Máslovitý = maslovatý. Us. Pdl.

Máslovka. Schd. II. 258., Rstp. 516.,
Rr. MBš.

Máslovnice, e, f. = máselnice. Šm.

Máslunka, y, f. = podmáslí. Slez. Tč.

Máslůvka = máslovka. Laš. Tč.

Masné, ého, n. = plat z masa. Fleisch-
geld, n. Šp.

Masnice. Sš. Sk. 181. To vše, což sě
u masniciech prodává, jezte. ZN. — M.,
bulliarda, die Bulliarde, rostl. Vz Slb. 564.,
Čl. Kv. 353. - M. = másnice. Zlínsky.
Brt.

Masnice = máselnice. Mor. Brt., Škd.

Masnici-us, a, m. — M. Dan. + 1651.
Jg. H. 1. 597. - M. Tob. 1696. Jg. H. 1.
598. O obou Jir. Ruk. II. 17.

Masník či Masnicius, vz Masnicius.

Másník, u, m. = máselník, klouzek. U N.
Kdyně. Rgl.

Mäsník, a, m. = vůl na maso krmený,
der Mastochs. Slov. Hdž. Čít. 111. — M,
u, m. = črevo kašou a na dlhé kúsky po-
krájeným mäsom naplněné. Slov. Sb. sl.
ps. I. 210., Rr. Sb., Mt. S. I. 210.

Masninka, y, f. = mastnota. Oblizoval
si prsty od m-ky. Slov. Dbš. Sl. pov. IV.
83.

Mäsnistý = masitý. M. traktacie. Slov.
N. Hlsk. II. 120.

Masno. Pojedal m. (masa). Slez. Sd.

Masný. V druhé řádce za St. skl. polož:
Hr. ruk. 17. — M. = z masa. Těla, točíš
m-ho, z mrtvých vzkriesení; M. tělo přijal
z sv. Marie. Št. Kn. š. 13., 14. — M. =
mastný, tučný. M. jídlo, prsty od jídla. Us.
Také Na Mor. a na Slov. Tč., Němc. VIL
335. M. srdce. ZN. M. jícha. Schd. I. 412.
—- M. = barvy masové, fleischroth. Rst.
439. — M. zelinka, chenopodium bonus
Henricus. Slov. Rr. Sb. — M. jablko. Mor.
Brt. — M. ulice v Praze, kde maso pro-
dávají, Fleischmarktgasse. Dch. M. trh řím-
ský. Vz Vlšk. 201.

Maso, sanskr. masa, arm. mis, got. mimza.
Mkl. aL. 266. Cf. Masisko, masko, Schd. I.
412., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl.,
Mkl. Etym. 189. Masa prodávání. Sdl. Hr.
IV. 234., 260. Masa spotřeba. Sdl. Hr. V.
31. M. k vaření, s křenem. Kren-, na pivě,
Bier-. Dch. Má na sobě masa jako dříví
(mnoho). U Žamb. Dbv. Bola pevná, po-
tučná, ale nie zbytočne, v najlepšom mäse,
jako Slováci hovoria. Sokl. II. 299. To je
masa jako od rasa (jako dříví = mnoho).
Us. Tkč. Žádný z ševců nemá koží na
mase (na živém dobytku) zamlúvati. List.
1546. Zukal. Má hubu po mase (chuť na
maso). U Kvasin. Z duše rozumné jsa a
z masa člověčieho. St. Kn. š. 15. To m. jo
dnes jako vrba (tvrdé). U Kr. Hrad. Kšť.
V laciném mase se nejvíce projí. Us. Pkt.
Z mäsa mäso (m. dělá maso; kdo jí maso,
je tlustý). Zátur. Hádanka: 1. Po krajích
m., v prostředku dřevo (oj mezi párem
koní). Mor. Brt. D. — 2. Stojí lipa, na té lipě
konopia, na konopi hlína, na hlině zelina,
na zelině sviňa. (Lipový stůl, ubrus, misa,
zelí, vepřové maso). Brt. Dt. 158. — M.
Svaly brouků se obecné masem zovou. Kk.
Br. 9. — M. divoké šp. m.: živé. Brt. S.
3. vyd. 179.

Masodárný, fleischgebend. M. potrava.
Šv. 115.

Masoch, a, m., os. jm. Bdl Žer. 42.

Masojed = houba. Cf. Rstp. 1919., Kram.
Slov. — M. pták. Cf. Brm. II. 2. 523. -
M-dy, ves u Čes. Brodu. Rk. Sl.

Masomil, a, m., creophilus, brouk. M.
kousavý, c. maxillosus. Kk. Br. 91.

Masopust nesouvisí se jménem půst, ný-
brž jest překlad lat. carnelevamen t. j. maso
dovoliti. Bdl. Cf. Mkl. Etym. 189., Rk. Sl.



	938

	Máslník. Cf. Rstp. 1917. Máslo. Cf. Mkl. aL. 280., Bž. 52., Mkl. Etym. 185. M. prané, solené, staré, nalo- žené, jemné, trvanlivé, rozškubané, žluté, zelené, hnědé, zaráživé (ranzig), mražené, na sníh, ušlehané, kadeřavé; m. hněsti, hně- diti. Šp. M. palmové, kokosové. Vz KP. VI. 9. Máslo tabulové či čájové = nejlepší. Us. Cf. Schd. I. 411., Vlšk. 195., 210., Kram. Slov., Slov. zdrav. M. topené, das Schmalz. Slov. Vz Přesný, Výtisk, Putr, Putra. M. topiti = převařovati. Slov. Forma, tvořítko na m., die Butterform. Kal převařeného másla, vz Cmur, Cmerka, Varmuž, Var- možka, Barmoška, Peny, Kapolica, Kal. M. jak íkry. Zlínsky. Brt Rozmazané, májové m. = rozmazlenec. Pk. Dařilo se, jakoby máslem hobloval. Jrs. Práce šla jako po másle. Šml. Ešče by ja lepši zpivał, dyby béłečku s maselkem jidal. U Brušperka. Brt. D. Jednati s kým jako s máslem, Jem. butterweich behandeln. Dch. Co je dnes tomu děvčeti tak s máslem (veselo)? Němc. M. a stred jísti bude. Ev. olom. 95. O máslu kraviem. B. Mik. Sir. 38. 25. Nechoď s má- slem na hlavě na slunce. Us. Sedí jako tluček v másle (má se dobře). U Opavy. Kls. Kdo dá cukru do smetany, másla ne- namútí. Glč. II. 86. Jahůdky červeného bezu (čeříku) dávají máslu pěkný lesk. Mus. Kdo navštíví hospodyni, když máslo tluče, musí si sednouti, aby brzy stloukla. Us. Ne- může-li hospodyně másla stlouci, dá do masnice rýnšťák nebo trochu octa (Val. Vck.), vypláchne máselnici vodou, ve které oves- nou slámu svařila. Us. Co činí hospodyně, nemůže-li másla stlouci a má-li tedy uča- rováno? Vz Mus. 1853. 483. Čarodějnice tluče m. (prší li a zároveň slunce svítí). Mor. Vk. — M. antimonové. KP. IV. 135. Máslojedy, Maslověd, ves u Smiřic. Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hr. I. 56., II. 227., V. 124., Rk. Sl. Máslojídek, dka, va., der Butteresser. Šm. Maslok, u, m. = mašlák. Mkl. Etym. 184. Máslonec, nce, m., comandea, rostl. M. obecný, c. oleifera. Rstp. 1312. Máslonek, nku, m. = podborovník, pod- borůvka, der Butterpilz, gelbe Steinpilz. Slez. Šd. Máslonka, y, f. = podmáslí. Val. Vck. Maslovice, dle Budějovice, Maslowitz, ves u Zdib. PL., Rk. Sl., Arch. VII. 498. Máslovina, y, f., das Butyrin. Kst. 36., 439. Máslovitý = maslovatý. Us. Pdl. Máslovka. Schd. II. 258., Rstp. 516., Rr. MBš. Máslovnice, e, f. = máselnice. Šm. Máslunka, y, f. = podmáslí. Slez. Tč. Máslůvka = máslovka. Laš. Tč. Masné, ého, n. = plat z masa. Fleisch- geld, n. Šp. Masnice. Sš. Sk. 181. To vše, což sě u masniciech prodává, jezte. ZN. — M., bulliarda, die Bulliarde, rostl. Vz Slb. 564., Čl. Kv. 353. - M. = másnice. Zlínsky. Brt.	Masnice = máselnice. Mor. Brt., Škd. Masnici-us, a, m. — M. Dan. + 1651. Jg. H. 1. 597. - M. Tob. 1696. Jg. H. 1. 598. O obou Jir. Ruk. II. 17. Masník či Masnicius, vz Masnicius. Másník, u, m. = máselník, klouzek. U N. Kdyně. Rgl. Mäsník, a, m. = vůl na maso krmený, der Mastochs. Slov. Hdž. Čít. 111. — M, u, m. = črevo kašou a na dlhé kúsky po- krájeným mäsom naplněné. Slov. Sb. sl. ps. I. 210., Rr. Sb., Mt. S. I. 210. Masninka, y, f. = mastnota. Oblizoval si prsty od m-ky. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 83. Mäsnistý = masitý. M. traktacie. Slov. N. Hlsk. II. 120. Masno. Pojedal m. (masa). Slez. Sd. Masný. V druhé řádce za St. skl. polož: Hr. ruk. 17. — M. = z masa. Těla, točíš m-ho, z mrtvých vzkriesení; M. tělo přijal z sv. Marie. Št. Kn. š. 13., 14. — M. = mastný, tučný. M. jídlo, prsty od jídla. Us. Také Na Mor. a na Slov. Tč., Němc. VIL 335. M. srdce. ZN. M. jícha. Schd. I. 412. —- M. = barvy masové, fleischroth. Rst. 439. — M. zelinka, chenopodium bonus Henricus. Slov. Rr. Sb. — M. jablko. Mor. Brt. — M. ulice v Praze, kde maso pro- dávají, Fleischmarktgasse. Dch. M. trh řím- ský. Vz Vlšk. 201. Maso, sanskr. masa, arm. mis, got. mimza. Mkl. aL. 266. Cf. Masisko, masko, Schd. I. 412., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl., Mkl. Etym. 189. Masa prodávání. Sdl. Hr. IV. 234., 260. Masa spotřeba. Sdl. Hr. V. 31. M. k vaření, s křenem. Kren-, na pivě, Bier-. Dch. Má na sobě masa jako dříví (mnoho). U Žamb. Dbv. Bola pevná, po- tučná, ale nie zbytočne, v najlepšom mäse, jako Slováci hovoria. Sokl. II. 299. To je masa jako od rasa (jako dříví = mnoho). Us. Tkč. Žádný z ševců nemá koží na mase (na živém dobytku) zamlúvati. List. 1546. Zukal. Má hubu po mase (chuť na maso). U Kvasin. Z duše rozumné jsa a z masa člověčieho. St. Kn. š. 15. To m. jo dnes jako vrba (tvrdé). U Kr. Hrad. Kšť. V laciném mase se nejvíce projí. Us. Pkt. Z mäsa mäso (m. dělá maso; kdo jí maso, je tlustý). Zátur. Hádanka: 1. Po krajích m., v prostředku dřevo (oj mezi párem koní). Mor. Brt. D. — 2. Stojí lipa, na té lipě konopia, na konopi hlína, na hlině zelina, na zelině sviňa. (Lipový stůl, ubrus, misa, zelí, vepřové maso). Brt. Dt. 158. — M. Svaly brouků se obecné masem zovou. Kk. Br. 9. — M. divoké šp. m.: živé. Brt. S. 3. vyd. 179. Masodárný, fleischgebend. M. potrava. Šv. 115. Masoch, a, m., os. jm. Bdl Žer. 42. Masojed = houba. Cf. Rstp. 1919., Kram. Slov. — M. pták. Cf. Brm. II. 2. 523. - M-dy, ves u Čes. Brodu. Rk. Sl. Masomil, a, m., creophilus, brouk. M. kousavý, c. maxillosus. Kk. Br. 91. Masopust nesouvisí se jménem půst, ný- brž jest překlad lat. carnelevamen t. j. maso dovoliti. Bdl. Cf. Mkl. Etym. 189., Rk. Sl.