Předchozí (944)  Strana:945  Další (946) |
|
|||
945
|
|||
|
|||
zimu složí. Val. Vck. — M. = kmotra. Val.
Brt M. křestní. Hnoj. — M. včel (ne: krá- lovna. Brt.), die Bienenkönigin, Zuchtrantter. Us. Všk. — M.= původ. A protož jmenuje se (spravedlnost) matkou všech lidských na- řízení. Kol. 3. — M. = bolení v břiše. M. = tvor mající podobu žabky bydlící prý v břiše člověčím. Zbúřila se mu m. (bolí ho brucho, u srdce ščipe, v ňutru pchá a škvrká jako žaba). Na jihových. Mor. Brt. Zbúřila se jí m. (nemoc ženských v životě kolem pupku vyznačující se ujímáním, velikými bolestmi. Třeba tu na pupek pačísku teplou přiklá- dati a na ni pohár žejdlíkový postaviti a tož se to pod tím ustanoví i. e. utiší). Val. Vck. Vz Maternice. — M. = seté símě. Tak že jsem dostal matku. Tak říkají u Kromě- říže, když z vysetého hrachu nebo čočky sotva semeno sklidili. Brt. M. = brambory, jež sázejí. Rgl. — M. = násada vajec. U N. Kdyně. Rgl. — M. = větvička, der Ast. Trhali švestky, jablka a mnoho matek nalámali (poněvadž ovoce nesou). U Král. liradce. Kšť. — M = dutina ar.d. M. šroubu okřídlená, má-li křídla, kterými se otáčí. protimatka šroubu (m. přítužná, soudružná, Gegenmutter) jest druhá matka, která jest, zašroubována nad jinou matkou, aby tato nepovolila. Jak se matky takové dělají? O tom a o šroubových matkách vůbec vz Včř. Z. I. 20., 22., II. 51. M. věncová. KP. V. 177. — M. v botan. M. hřebíčková, plod hřebbíčkovce kořenného. Rstp. 598., Mllr. 14. — Jí-ky bozi bylina = řimbaba ruaro- list. Rstp. 902., Mllr. 104- — Matky boží len. Mllr. 14. — Matky boží mléko = ostro - pestr obecný, silybum marianum. Us. Kš — M. boží snežná v Praze, kostel. Tk. IV. 733. Matkanie, n. M. mládeneckej snivosti
prešlo vo vystriezvelú povedomú zaistnosť vôle. Slov. Sokl. I. 446. Matkati = matati. Slov. Bern.
Matko, a, m. = Matěj. Slov. Hdž. Šlb.
27 , Dbš. Matkobijství, n., der Muttermord. Šm.
Matkobojce, e, m. = matkovrah. Kk.
Matkovčík, a, m., os. jm. Let. Mt. S.
Matkovrah, vz Matkobijce. Msn. Or.
129. Matlá, y, m. = zablácený, kothig. Val.
Vck. Matlačka, y, f., das Mantschen, die Pant-
scherei. U Olom. Sd. — M. = cesta šikmá, na níž se snadno šmatlá. Chodíš na m če = šmatláš. U Písku. Prngr. Matlafous, a, m. = nemotora, matinoha.
Mor. Brt., Sd. — Chci chleba kousek. Ří- kali by ti matlafousek. U Košic. Brnt. Matlal, a, m. = matlač. Rk.
Matlánek, nka, m., mlýn u Sedlčan.
Matlanina. Koll. IV. l92., Dh. 146.,
Krnd. 45. Matlavosť, matlivosť, i, f., wirrende Be-
schaffenheit. Šm. Matloch, u, m. = míchané brambory.
U Ronova. Rgl. Matlocha, vz Matloch. — M., y, m. =
kdo se matle. Mor. Brt. D. — M. = špina- vec. Mor, Brt. |
Matloka = matlanina, hatlanina. Tuto
opět z své hlavy šetelné jako lucek bez duovodu písem m-ku neslýchanú vyrazil jsi. Krnd. 85.. 9tí. Při tomto odpisu (Gegen- schrift) na m-ky bosákovy. 1496. Mus. 1884. 530. Vz Matrykat (dod.). Matluše, e, f., der Magenbreu. Šm.
Matná, y, f., Motten, ves u Jindřichova
Hradce. Matně průsvitavý. Čch. Petrkl. 43. M.
mluviti, Dch., kráčeti. Kká. Matník, u, m. = truhla, koryto, ve kte-
rém se koňům oves, otruby a sečka mí- chají. U Pívr. Mtl. Cf. Obručnk. Matno = matně. Už m. bije srdce. Phľd.
V. 2. Svetlo m. osvetluje izbu. Rr. Sb. Matnokeřný = zmatené kře mající. Když
Radlice záhou čára, mnou řezá trávu. Pl. I. 34. Matnouti, vz Matati. Ssk.
Matnozvuký, verworren tönend. Kká.
K sl. j. 66. Matný, wirr. M. vidina, Us. Pdl., snění,
Kká., pomysly, SD. II. 235., smysl. Sv. ruk. 261. — v čem. Touha matná v chtění svém. Kyt. 1876. 48 — M. = ledajaký. M. slunce podjeseně, svit večera, lesk perleti, Vrch., světlo měsíce, Hrts., směs, Kká., zrak, Arb., ostatky národu (nepatrné), ná- věští, trügerisch. Šf. Strž. I. 257., 413., II. 347. Matočub, u, m., cephalotrichum, der Wirr-
schopf, houba. M. žlutavý, c. flavovirens. Rstp. 1976. Mátoh, u, m. = mátoha. Vábný m. Msn.
Or. 21. Mátoha, cf. Mátati, Mkl. Etym. 189. M.
Slovákům to, co obluda, strašidlo. Koll. Zp. I. 422. M. = přízrak, Hdk. C. 380., příšera. Také u Uher. Hrad. Brt. Cf. Mus. 1863. 6., Pal. Rdh. III. 269., Šf. III. 326., List. fil. X. 63. Strojitel mátoh. Msn. Or. 72. Orodujte u Boha, ať se vzdálí m. Sš. Bs. 36. Kéž mi dáno též den zříti, Pán když trůny mátoh sřítí. Štulc I. 91. Tri sto bohů, probohů! ja som střetl Mátohu tam v ulici na rohu, chytala ma. za nohu; Bázeň před m-mi a strašidly; Obraz otce mého stál mi před očima jako m. Koll. Zp. I. 13., Koll. IV. 101., 156. — M. = vrtochy, snění. Pak byl vždy jak v m-hách a nevěděl, kde stojí. Nrd., Phľd. 12. — M., y, m. = dareba, ni- čema, der Taugenichts. Val. Vck. Matoliny. 15. stol. Mus. 1884. 171., BO.
Matoň, é, m. = kdo mate. Mor. Sd.
Matonoha. Cf. Rstp. 1762., Čl. Kv. 116.,
Schd. II. 266., Rosc. 108., Odb path. III. 847., Mllr. 62. Cf. Matinoha, Jilek. — M. = plevel v obilí. V Krkonš Hk. — M., y, m = nešika. Brt D. Matonožka, y, f. = říčice k točení obilí
s podlouhlými dírkami, kterými propadá pouze matonoha. Na Polic. Kšá. Matorný, z lat. maturus. Bdl. Cf. Sš. I.
15., II. 10., 50., Sš. Sk. 225., 281., Sš. L. 70., List. fil. X. 64. M. vždy sě všie mar- nosti vzdalije; Ješitný a marný kryje sě m-nych lidí. Výb. 1. 349., 350. -, M. = materný. M. konopě. Slov. Dbš. Úv. 123. Vz Materný. 427
|
||
|
|||
Předchozí (944)  Strana:945  Další (946) |