Předchozí (1052)  Strana:1053  Další (1054) |
|
|||
1053
|
|||
|
|||
Mutek. Také na Mor. Bit. L. N. II. 139.
Mutěnice, dle Budějovice, Mutenitz, ves
u Hodonína; Mutienitz, ves u Strakonic. Rk. Sl. Mutěnín, a, m. = Mutětov. Blk. Kfsk.
1369., Rk. Sl. Mútěnina, y, f., der Wirrwarr. Násle-
dovala by v pravopise m. Slov. Sokl. I. 411. Mútěný. M. mléko = podmáslí, die Butter-
milch. Val. Vck. Vz Moutiti. Mutětov, Mutěnín, a, m., Muttersdorf,
městečko u Hostouně (Hostau). Mútev, tve, f. = moutev. Arch. II. 431.
Mutice, Muttitz, ves u Ml. Vožice. Blk.
Kfsk. 112., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl. Mutidlo, a, n. = mutovidlo. Slov. Bern.
Mutilsko, Mutinsko, a, n., ves u Králova
Městce. Blk. Kfsk. 546., 529., Rk. Sl. Mutimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1.123.
Mutina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Rk. Sl., Arch. VII. 107. — M. Tom., Čech, nejstarší malíř v olejových barvách, slavný svými obrazy některých svatých, žil asi 1250.—1297. Orl. III. 345. Mútina, y, f. Jalová m., wilde Fluth,
v horn. Hř. Mutiněves, vsi, f., Muttaschlag, ves u Jin-
dřich. Hradce. Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl. Mutinsko, a, n., vz Mutilsko. Rk. Sl.
Mutiš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Mutíšek, ška, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
123. Mutišov, a, m., Mutischeu, ves u Dačic.
Mútitel, e, m., der Trüber, Aufrührer.
Loos. Mútiti = moutiti, tlouci, stloukati. Cf.
Mkl. Etym. 189. — co: mléko, buttern. Val. Vck. Nevieš kravy dojiť ani m. Slav. II. 368. — co kam, čím kde pro koho. On to jídlo mútí do sebe; Kobzole mlotkem (muťokem) v hrotici pro prasata m. (stam- pfen, quetschen). Laš. Tč. —M. = mutným činiti, nepokojiti, zarmucovati, kaliti. Cf. Sv. ruk. SR. 402., MM. 293. ř. 16. — co, koho, se. Hrom mútie oblaky. Exc. Jir. Ktož mútí otce, affiigit; Mútí tě hróza náhlá. BO. Proč sě mútí srdce tvé. Bj. I proč sě mútíš? Št. Kn. š. 252. Ta novina ji mútieše. Kat. v. 264. Mutiechu je ne- přietelé. Ž. wit. 105. 42. — se čím. Tiem se pak niče nemútie. Št. Kn. š. 105. A tiem sě velmi mutieše. Hr. ruk. 221., 259. (v. 116., 586.). — se zač. Ano sě za to Paáka- rius súdce velmi múti. Pass. 45.— se proč. Pro jeho mučení velmi se mútiece. Hr. ruk. 259. (v. 594.). Mutkov, a, m., Mautzendorf, ves u Štern-
berka. Také Motkov Mutkový, Wiedehopf-. Bern. M. krato-
chvíle, Narrenpossen. Bern. Mutla, y, m. a f. = člověk, který pomalu
jí. U Kr. Hrad. Kšť.
Mutná, é, f., Mutten, ves u Dačic.
Muťnava, y, 1. = mutné víno, mutná
tekutina. Slov. Rr. Sb.
Mutně = mutno. Mutne sa Váh valí.
Sb. sl. ps. II. 1. 18. Mutní, Einschlämm-, M. hřeblo, kolečko,
buben. Hř. |
Mutník, u, m., der Schlämm-, Mehl-
kasten. Hř. — M. jelení, athamanta cer- varia, Enzian, m. Šm. Mutno, a, n. = pahor u Teplice na Slov.;
jezero na Slov. Chlpk. Sp. 194., Č. Čt. II. 220. Mutný = kalný. Napije se z vody, co
by i mutnéjší byla. Us. Každý sa vody bojí, keď je mutná. Sl. sp. 174. Voda teče mutná. Koled. II. 216. Vínko dělá mozky m-né. Koll. Vln mutných návod. Kká. — M. = mutný. Mutné to žití chudé. Kká. K sl. j. 42. M. ňadra. Osv. V. 825. Posupné čelo mútnou chmuru skládá. Čch. Sl. 80. Mutok, tka, m. = mutek. Slov. Rr. Sb. Muťok, m., der Stössel, Stampfer. Slov. Muťokem vmútila řepu do kobzoli pro pra- sata. Laš. Tč. Mutovník, u, m., das Rühriass. Slov.
Ssk. Mutyně, ě, m., os. jm. Dal. 92., 96., 97.,
155. Mutýrovati, z něm. a to z lat. — stále
předělávati. Ten se toho namutýruje! Us. Kšť. Muú! hlas hovězího dobytka. Muyka, y, f. = olej ze semene mastno- koti. Rstp. 1349. Muzar, a, m., os. jm. Arch. IV. 381. Muzg, mozgu, m. = mozek. Slez. Šd. Laš. Tč., Mkl. Etym. 203. Muzičný. Nebyl člověk m. (= nechodil
na muziky). Laš. Brt. D. 232., Č. Ps. Muziga, y, f. = musika, muzika. Val.
Vck. Muziganěc, ňce, m. = tesařík brouk. Na
mor. Kopanič. Brt. Muzigant, a, m. = musikant. Val. Vck. Muzikant, vz Zbrt. 288. — M., u, m.= místo na louce nebo na poli, jehož sekáči nesesekali Nechali tam několik m-tů. Laš. a han. Wich. To je pěkný sekáč, hrají mu m-ti. U N. Bydž. Kšť. Muzikantka, y, f., die Musikerin. Bern.
Muzikantský, Musikanten-. M. pýcha. Sá. M. večeře. Vz Brt. N. p. 489. Muzikovati, rausiziren. Prepelica poska-
kuje, že jej vrabec muzikuje. Koll. Zp. II. 132. Muzikus, a, m. = muzikant. Us. Dvd. Muzlov, a, m., Musslau, ves u Březové v Brněn. Muzovati = civěti, čuměti. Mor. Pořád
okolo našeho muzuje. Hrb. Muž. Cf. Bž. 75., 77., 87., 118., Šrc. 250.,
259., Mkl. Etym. 201. Mužmi. Ž. wit. 25. 9. Od muže k muži. Lpř. Sl. I. 53. M. z lidu, vědy. Šml. M. velikých skutků. V. Vyznali před dvěma mužoma. NB. Tč. 240. Poctiví muži, obyvatelé mésta Hradiště. List. hrad. 1478. Osm set muží. BO. S mužmi. ZN. Býti za jeden muž. Bž. 86. Kritické ocenění těchto pověstí ještě svého muže očekává. Šf. Strž. II. 589. Ženu čepec ozdobuje, ale muža brada; U ženských se krása žádá, u muže zas brada. Us. Tč. M. jak na dvě strany nůž. Řezn. Muže oděnie ne zdi brání. Výb. II. 1193. Muži ledoví. Vz Stč. Zem. 768. Chce-li pámbu z muže učiniti blázna, vezme mu ženu. Ve východ. Čech. Rgl. — |
||
|
|||
Předchozí (1052)  Strana:1053  Další (1054) |