Předchozí (1103)  Strana:1104  Další (1105) |
|
||||
1104
|
||||
|
||||
Napjačiti = napnouti se. Tak sem sa
téj svacenky nasvačila, až na mně kordu- lečka napjačila. Val. Vsk. Napjatě = napiatě, gespannt. N. něčemu
naslouchali. Šml. Napjatost, i, f. = napnutost. Dch., Dk.
Aesth. 515., Dk. P. 6., SP. II. 122. Napjatý = napnutý. Us., Ndr.
Napjetí sil, Tš., povrchové, Rm. 87.;
střed n. Pek. 38. N. vniterní, normalne, měrné tangencialné, střední. Pek. 27., 29., 31., 40. N. horečky, erethismus. Naplácati čeho (kam). Vz Plácati.
Naplacování, n.= kopulování, způsob
roubení. Dlj. 82. Naplacovati co čím. Latinský jazyk
řeckými slovy naplacujíce. Výb. I. 672. — N. = kopulovati. Vz Naplacování. Jdr. Napáchaný; -án, a, o. Slov. Pod vážou
ale čakal ho už cele n-ný kňaz. Dbš. Sl. pov. IV. 63. Naplakaná, é, f. Dostal jsem to, ale
s n-nou; Je toho tak s n-nou (málo, jako kdyby slzí nacedil). U Dobrušky. Vk. Naplakati se koho. Potom při nich
i umrel, jehož se oni dosť n li. Bl. Živ. Aug. 57. — se pro koho. Co se proň n-li! Sá. Naplákat' = stěžovati si plače. Chodí
tam n. Brt. D. 234. Naplantati = naplésti. Vy nám oplety
n-tále se súdem. Kal. Ústř. mat. škol. 1886. 134. Náplasť = přílep, emplastrum. E. angli-
canum, přílep (flastr) anglický, englisches I flaster; e. aromaticum, p aromatický, vonný, aromatisches Pflaster; e. cantharidum, p. z much španělských, vesikator jednoduchy, einfaches Spanischfliegenpflaster; e. cerussae, p. z běloby, Bleiweisspflaster; e. conii ma- culati, p. s bolehlavem, Schierlingspflaster; e. diachylon compositum, diachylon (diaku- lum), p. olovnatý, diachylový, klejtový, masť hůlková hojící, zusammengesetztes Bleipfla- ster; e. diach. extensum, p. diachylon na- třený, sparadrap; e. diachylon simplex, p. dyachylon jednoduchý, einfaches Bleipfla- ster; e. euphorbii, p. s pryšcem, vesikator (zprýštidlo) složený, perpetuel, Euphorbium- pŕíaster, zusammengesetztes blasenziehendes Pflaster; e. de Galbano clocatum, p. z Gal- banu šafránový, safranhältiges Galbanpfla- ster; e. hydrargyri, p. rtuťový, popelavý, Quecksilberpflaster; e. meliloli, p. z komo- nice, Steinkleepflaster; e. minii adustum, p. z minium (ze suříku) připálený, verbranntes Mennigpflaster; e. oxycroceum, p. šafránový, Safranpflaster; e. ad rupturas, p. na kříž č. pryskyřicový tyrpant, Bruchpflaster, Theer- banď flaster. Nz. Ik. Cf. Slov. zdrav. Naplašený, scheu gemacht. Us.
Naplaviti, ein wenig schrecken. Hlas
tvoj len slabé srdce n-ší. Sldk. Naplátati, viel flicken. Bern.
Náplateční = z plátků vyniklý. Vz Rst.
447. Naplatiti čím. Již práci pustivše hodují
(biskupové) a jinými chtie n. (platí jim, aby za ně pracovali). Hus I 421. Naplatovati, autplatten. Bc.
Náplatník, a, m., der Söldner. Slov. Loos.
|
Náplav, ailuvio. Vz Krč. G. 992.—1033.,
Rk. SI., Ott. I. 929., Schd. II. 133., 135. Jáma na n. ve škrobárne. Zpr. arch. VIII. 88. Náplavek. J. tr.
Naplavenina, alluvium. Cf. Chdt. 28.,
Ott. 1. 929. Naplavený,- -en, a, o, angeschwemmt. N.
písek, bahno, štěrk Us. Pdl., Lpř. Náplavka také místo u břehu řeky na-
plavené n. vysypané k vyvážení ledu, písku. Us. Náplavnictví. Správce n., der Floss-
veiwalter. Sl. les. Naplavník, u, m. = kuřinec, peplis, das
Zipfelkraut. Slb. 557. Náplecí, n., das Schulterkleid. Sl. let.
II. 151. Náplecník, u, m. 15. stol. Mnč. R. 82. -
N., das Schulterblech. Čsk. Napleco, a, n. = náplecí. Mor. Šd.
Naplekati = napojiti (dobytek), tränken.
Val. Vck. Naplesati se, viel frohlocken. Us.
Naplesněti = naplesnivěti. Laš. Tč.
Naplésti. Bůh ví, co lidé všecko na-
pletou. Us. Krasz. Nápleška, v, f., die Kalotte. Šm.
Napleták, u, m. = šátek uvázaný na
babku. Na Hané. Vykoukal v Kal. Ústř. Mat. 1887. 102. Naplétati, vz Naplésti.
Napleti, genug jäten. Us. Tč.
Nápletka, y, f = žíla, bič? Skoták zkou-
šel před vraty novou n-ku. Obzor 1885. 263. Napletý, gejätet.
Naplkati, vz Plkati, Nabeblati, Nabe-
blositi. Náplň dveří, die Thürfüllug. Šp. Nábytek
n-ně tmavohnědé. Prm. IV. 219. — N. ve sta- vitelství ta část' zdiva, jež vyplňuje kostru budovy, v gothice slují tak stěny mezi pi- líři a ještě více lehká klenba mezi pásy (žebry). Us. Rjšk. Cf. Method VI. 92. Obrou- bení n-ně, der Fries. Nz. N. ornamentová, pilastrová. Zpr. arch. X. 73. — Bůh jest n. všeho dobra. Hlv. Jenž (nástupce apoštolův) veškeru náplň moci posvátné v sobě za- hrnoval. Sš. Sk. 238. Spisovatel z n-ně ži- vota národního se těšící. Sb. vel. III. 114. Náplněk, vz Náplň.
Naplnění. Vezměte n. duchem svatým
Št. Kn. š. 112. Naplněný čím jak. Nádoba do jisté výše
kapalinou n-ná. ZČ. — čeho. N-ni sú di- venie. ZN. Aby viděl a n-ěn byl ducha sva- tého. Pass. 1395. List. fil. 1888. 248. Cizo- ložníků n-na jest země. Bart 343. Josue n-én jest ducha múdrosti. BO. N-na jest země sbožie tvého. Ž. wit. N ni sú všichni ducha sv. ZN. N-na jest země jmene tvého. Ž. kl. Lepí je jeden svatý než hřiešnikov svět n-ný; Voně ctností jsúce n-ni; Králov- stvie věčné všelijakého zboží n-né. Hus I. 448., II. 136., III. 168 Když n-na jest dobré vóle. Ib. II. 268. Jak jeho (ducha sv.) na- plněna byla. Leg. Mnč. R. 26. Tak spolu pokojně stojí n-ni jsúce každého malomocen- stvie. Chč. P. 84. b. Jablek jabloně n-ny budou. BO. Tak že bude těch předrahých krópějek srdce jeho naplněno; A n-ni jsme |
|
||
|
||||
Předchozí (1103)  Strana:1104  Další (1105) |