Předchozí (3)  Strana:4  Další (5) |
|
|||
i
|
|||
|
|||
jiny hleděti. Mcha. Modrá d. Osv. VI. 594.
Temná d. Čch. Sl. 111. Tři města v rovné dáli od sebe rozdělil. BO. Město bylo vz dál 15 mil. Šf. Ml. 117. Ďáľa, e, f. = dálava. Nezmerná ďáľa od
nebe. Slov. Hol. 7. Dalako = daleko. Slov. Ssk.
Dalata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.
Ďalati = dělati. U Světlé. Sá.
Ďálati se = dáliti se? Včil stružky zase
roztěkajú sa na šířku a od seba ďálá. Slov. Hol. Dálava. Do ubohé Moravy přišel pohan
z d-vy. Sš. Bs. 93. - Sš. Mr. 36. Dalberk. Z D-ka Jan. Tk. IV. 390.
Dalbůh, boha, m., samota u Jaroměře.
Dalčice, dle Budějovice, ves u Golč. Je-
níkova. Blk. Kfsk. 1296. — D., zaniklá ves někde u Lodenice na Mor. D. ol. XI. 266., 270. 1. Dále, komp. dáleji, strč. dáleje. Bž.
25. Jen dále! (vstupte; na Mor. říkají: volno! Tč.); Jen tak dál! Us. Dch. Dále něco po- ložiti. Us. Ešte sa vás zpýtat mám, či ja s vámi eště ďalej bývať mám. Sl. sp. 137. Již d. ta pře ku právu jíti nemá; A já jsem o to nenaříkána za čtvrť léta i dále. NB. Tč. 9., 83. D. odstúpiti. Alx. V. Budú zna- menie na slunci a na mesieci a dále: Pane, nejsem hoden a dál atd. Hus II. 9., 48. A protož čím d. čaká Buoh polepšenie; Zlí andělé zavedli lid dálež dálež božím pře- puštěním. Št. Kn. š. 8., 19. (119., 201). 2. Dále, e, f. = dál, i, f. Veliká jest d.
mezi námi i vámi ustavena. ZN. Já dále světa vím, ale nesmím íti. Sš. P. 334. Dalebor = Dalibor. D. ol. II. 137., 161.
Dalece. Když by jen obyčejem svým d.
z miery nevycházel. Št. Kn. š. 165. Dalečice, dle Budějovice, Daletschitz, ves
u Neveklova. Dalečín, a, m., ves u Jimramova na Mor.
Dalečina, y, f., grosser Zwischenraum.
Slov. Ssk. Ďalečko = daleko. Nevdavejte mne d.,
edem přes malé polečko. Sš. P. 100. Dálečky, polní jm. Brt.
Dalej, vz Daleje.
Daleje, pl., f. V dalejích, Daley, mlýn
u Jinonic; dle Krč. také = prostřední čásť údolí sv. Prokopa u Prahy. Údolí u Hlubo- čerp nazývalo se v Daleji. Tk. II. 273., III. 121., IV. 171. Dáleje = dále. Us. Tč., Bž. 137.
Dalejský potok v údolí sv. Prokopa u
PRahy. Krč. v Kv. 1885. 574., Stč. Zem. 693., Tk. I. 348. Dalejšek, šku, m. = další čásť. Sš., List.
filolog. 1886. 218. Dalek, vz Daleký.
Dalekánský, sehr weit. Hlč.
Daleko = ne blízko. D. Rozeznávati. Lpř.
Z dalša na to hleďa. Zlínsky. Brt. Máš tak d. jako já (jdi si pro to sám). Us. D. s koně letě na stranu. Výb. II. 44. — čeho. D. toho (chyba lávky, weit gefehlt). Us. Dch. Kra- varka na kravarku heleká, ač sebe d. jsou a jedna druhé ani tytýž nevidí. Sš. P. 526. — odkud. Kdo d. od ohně, nespálí se. Prov. |
Lužec je hodně d. od Roudnice. Dch. Sera
od tebe d., ležím ve hrobě hlyboko. Sš. P. 493. Nebyl jsem d. od fojta. NB. Tě. 129. — Z daleka. Nikomu nepřišlo ani z d-ka na mysl, aby... Sá. Myš ke kočce: Milujme se, ale z d-ka. Dch. — Na d. Půjdu od vás, má mamičko, na d. Sš. P. 436. — O čase. Do té doby jest ještě d. Osv. I. 340. — O stupni. D. nejlepší. Lpř. Příliš d. zajíti. Sl. les. Kterak d. sjednáta sě s prvým přikázaním; A kterak d. jich neuctíme, tak daleko při- kázánie božieho nezachováme. Hus I. 91., 24. Dalekoběhý, na/yoóii.oc;, weitlaufend.
Lpř. Dalekocílný, fernhinzielend. Lpř.
Dalekočinný, txátfjyos, weithinwirkend.
Lpř. Dalekohlädlo, a, n., das Fernglas. Slov.
Ssk. Dalekohlädník, u, m. = dalekohled. Slov.
Ssk. Dalekohlädný, dalekohlädý = daleko-
zraký. Slov. Ssk. Dalekohled = nástroj, který podává větší
a zřetelnější obraz vzdálených předmětů, das Perspektiv. Blř. D.: polní, der Feld- stecher, čočkový (dioptický), poledníkový, Passageinstrument, Mj., Herschelův, Stč. Z. 25., hollandský, vz KP. II. 169., hvězdářský či Keplerův, ib. 169., zemský či obyčejný (Rheitův), ib. 170., zrcadelní, ib. 172.; co jím vidíme? ib. 174.; dějiny d-du, ib. 168. Cf. Schd. I. 126.-127., Kram. Slov. 84, MS. 172. Dalekohledý, weitsichtig. Šm.
Dalekohlučný, weithinbrausend. D. moře.
Puch. Dalekohromotřískač, e, m. (= Zeus),
der Weithindonnernde. Holý. Dalekochvějný, weit wehend. Rk.
Dalekochvělý, weitgeweht. Šm.
Dalekokrajný, rtltóaTió = z dalekých
krajů, daleký. Lšk. Ďalekom = daleko. Odbehla na ď. Slov.
Dbš. Sl. pov. VI. 9. Dalekoměr, u, m., der Fernmesser. Dch.
Dalekoměrce, e, m., UátQyo?, fernhin-
zielend, -treffend (dalekočinný, dalekocílný). Lpř. Dalekomírce, e, m. = dalekoměrce. Hol.
Dalekomluv, Telephon, n. = mluvní
trouba. Koll. IV. 103. Dalekomluvidlo, a, n. = dalekomluv.
Slov. Ssk. Dalekomluvný ústav, das Telephonamt.
Dch. Dalekomocný, weithin gewaltig, mächtig.
Lpř. Dalekopis. Purkyně, Jir. Anth. III. 85.
Porušení d-su; posel při d-su; dopisování d-sem (dalekopisní). J. tr. Dalekopisba, y, f., die Telegraphirkunst.
Slov. Ssk. Dalekopisec, sce, m., der Telegraphist.
Ssk. Dalekopiska, y, f., das Telegramm. Ssk.
Ďalekopisna, y, f., das Telegraphen-
bureau. Ssk. |
||
|
|||
Předchozí (3)  Strana:4  Další (5) |