jiny hleděti. Mcha. Modrá d. Osv. VI. 594.
Temná d. Čch. Sl. 111. Tři města v rovné
dáli od sebe rozdělil. BO. Město bylo vz dál
15 mil. Šf. Ml. 117.

Ďáľa, e, f. = dálava. Nezmerná ďáľa od
nebe. Slov. Hol. 7.

Dalako = daleko. Slov. Ssk.

Dalata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Ďalati = dělati. U Světlé. Sá.

Ďálati se = dáliti se? Včil stružky zase
roztěkajú sa na šířku a od seba ďálá. Slov.
Hol.

Dálava. Do ubohé Moravy přišel pohan
z d-vy. Sš. Bs. 93. - Sš. Mr. 36.

Dalberk. Z D-ka Jan. Tk. IV. 390.

Dalbůh, boha, m., samota u Jaroměře.

Dalčice, dle Budějovice, ves u Golč. Je-
níkova. Blk. Kfsk. 1296. — D., zaniklá ves
někde u Lodenice na Mor. D. ol. XI. 266.,
270.

1. Dále, komp. dáleji, strč. dáleje. Bž.
25. Jen dále! (vstupte; na Mor. říkají: volno!
Tč.); Jen tak dál! Us. Dch. Dále něco po-
ložiti. Us. Ešte sa vás zpýtat mám, či ja
s vámi eště ďalej bývať mám. Sl. sp. 137.
Již d. ta pře ku právu jíti nemá; A já jsem
o to nenaříkána za čtvrť léta i dále. NB.
Tč. 9., 83. D. odstúpiti. Alx. V. Budú zna-
menie na slunci a na mesieci a dále: Pane,
nejsem hoden a dál atd. Hus II. 9., 48.
A protož čím d. čaká Buoh polepšenie; Zlí
andělé zavedli lid dálež dálež božím pře-
puštěním. Št. Kn. š. 8., 19. (119., 201).

2. Dále, e, f. = dál, i, f. Veliká jest d.
mezi námi i vámi ustavena. ZN. Já dále
světa vím, ale nesmím íti. Sš. P. 334.

Dalebor = Dalibor. D. ol. II. 137., 161.

Dalece. Když by jen obyčejem svým d.
z miery nevycházel. Št. Kn. š. 165.

Dalečice, dle Budějovice, Daletschitz, ves
u Neveklova.

Dalečín, a, m., ves u Jimramova na Mor.

Dalečina, y, f., grosser Zwischenraum.
Slov. Ssk.

Ďalečko = daleko. Nevdavejte mne d.,
edem přes malé polečko. Sš. P. 100.

Dálečky, polní jm. Brt.

Dalej, vz Daleje.

Daleje, pl., f. V dalejích, Daley, mlýn
u Jinonic; dle Krč. také = prostřední čásť
údolí sv. Prokopa u Prahy. Údolí u Hlubo-
čerp nazývalo se v Daleji. Tk. II. 273., III.
121., IV. 171.

Dáleje = dále. Us. Tč., Bž. 137.

Dalejský potok v údolí sv. Prokopa u
PRahy. Krč. v Kv. 1885. 574., Stč. Zem. 693.,
Tk. I. 348.

Dalejšek, šku, m. = další čásť. Sš., List.
filolog. 1886. 218.

Dalek, vz Daleký.

Dalekánský, sehr weit. Hlč.

Daleko = ne blízko. D. Rozeznávati. Lpř.
Z dalša na to hleďa. Zlínsky. Brt. Máš tak
d. jako já (jdi si pro to sám). Us. D. s koně
letě na stranu. Výb. II. 44. — čeho. D. toho
(chyba lávky, weit gefehlt). Us. Dch. Kra-
varka na kravarku heleká, ač sebe d. jsou
a jedna druhé ani tytýž nevidí. Sš. P. 526.
— odkud. Kdo d. od ohně, nespálí se. Prov.

Lužec je hodně d. od Roudnice. Dch. Sera
od tebe d., ležím ve hrobě hlyboko. Sš. P.
493. Nebyl jsem d. od fojta. NB. Tě. 129.
— Z daleka. Nikomu nepřišlo ani z d-ka
na mysl, aby... Sá. Myš ke kočce: Milujme
se, ale z d-ka. Dch. — Na d. Půjdu od
vás, má mamičko, na d. Sš. P. 436. — O čase.
Do té doby jest ještě d. Osv. I. 340. — O stupni.
D. nejlepší. Lpř. Příliš d. zajíti. Sl. les.
Kterak d. sjednáta sě s prvým přikázaním;
A kterak d. jich neuctíme, tak daleko při-
kázánie božieho nezachováme. Hus I. 91.,
24.

Dalekoběhý, na/yoóii.oc;, weitlaufend.
Lpř.

Dalekocílný, fernhinzielend. Lpř.

Dalekočinný, txátfjyos, weithinwirkend.
Lpř.

Dalekohlädlo, a, n., das Fernglas. Slov.
Ssk.

Dalekohlädník, u, m. = dalekohled. Slov.
Ssk.

Dalekohlädný, dalekohlädý = daleko-
zraký. Slov. Ssk.

Dalekohled = nástroj, který podává větší
a zřetelnější obraz vzdálených předmětů,
das Perspektiv. Blř. D.: polní, der Feld-
stecher, čočkový (dioptický), poledníkový,
Passageinstrument, Mj., Herschelův, Stč. Z.
25., hollandský, vz KP. II. 169., hvězdářský
či Keplerův, ib. 169., zemský či obyčejný
(Rheitův), ib. 170., zrcadelní, ib. 172.; co
jím vidíme? ib. 174.; dějiny d-du, ib. 168.
Cf. Schd. I. 126.-127., Kram. Slov. 84,
MS. 172.

Dalekohledý, weitsichtig. Šm.

Dalekohlučný, weithinbrausend. D. moře.
Puch.

Dalekohromotřískač, e, m. (= Zeus),
der Weithindonnernde. Holý.

Dalekochvějný, weit wehend. Rk.

Dalekochvělý, weitgeweht. Šm.

Dalekokrajný, rtltóaTió = z dalekých
krajů, daleký. Lšk.

Ďalekom = daleko. Odbehla na ď. Slov.
Dbš. Sl. pov. VI. 9.

Dalekoměr, u, m., der Fernmesser. Dch.

Dalekoměrce, e, m., UátQyo?, fernhin-
zielend, -treffend (dalekočinný, dalekocílný).
Lpř.

Dalekomírce, e, m. = dalekoměrce. Hol.

Dalekomluv, Telephon, n. = mluvní
trouba. Koll. IV. 103.

Dalekomluvidlo, a, n. = dalekomluv.
Slov. Ssk.

Dalekomluvný ústav, das Telephonamt.
Dch.

Dalekomocný, weithin gewaltig, mächtig.
Lpř.

Dalekopis. Purkyně, Jir. Anth. III. 85.
Porušení d-su; posel při d-su; dopisování
d-sem (dalekopisní). J. tr.

Dalekopisba, y, f., die Telegraphirkunst.
Slov. Ssk.

Dalekopisec, sce, m., der Telegraphist.
Ssk.

Dalekopiska, y, f., das Telegramm. Ssk.

Ďalekopisna, y, f., das Telegraphen-
bureau. Ssk.