Dalekopisný. D. úřad, dopisování (daleko-
pisem), ředitelstvo, čára, stanice, J. tr., stroj.
Stč. Zem. 302.

Dalekosáhající, weitgreifend. Vz Daleký.

Dalekosáhlý, weittragend, weitgeheHd,
weitwirkeNd. Bž. 56. D. směr, úmysl, význam,
Dch., výhlídka, Kká., běh oblaků. Mcha
v Máji 5. v. 29. Cf. Daleký.

Dalekosažnosť, vz Dalekosáhlosť.

Dalekosažný, vz Dalekosáhlý.

Dalekoslavný, rrjksyj.eizó^, weithinbe-
riihmt. Vký., Lpř.

Dalekosloupý, weitsäulig. Šm.

Dalekosluní, n., die SoNnenferne. Ssk.

Dalekostřelčí, weithinschiessend. D.
Apollon. Kuzmány. Vz Dalekostřelný.

Dalekostřelný, t/.atrjßolos, weithinschies-
send. Lpř.

Dalekošírý, weit und breit. Kodm.

Dalekoúhelný. D. čočka. Zpr. arch. X.
81.

Dalekovid, u, m. = dvě skleněné čočky
na holi připevněHé, der Fernseher. Dch. —
D., die Fernsicht. Ssk.

Dalekovidlo, a, n., das Teleskop. Ssk.

Dalekovidný, weithinsehend. Lpř., Loos.

Dalekovládný, weitherrschend.Kuzmány,
Lpř.

Dalekozemí, n., das Fernland. Šm.,
Loos.

Dalekozračí, n., die Weitsichtigkeit. Ssk.

Dalekozračný = dalekozraký. Ssk.

Dalekozrakosť, hyperemetropia, hype-
Ropia, presbyopia. Schb., Nz. lk. Vz KP. II.
157., Slov. zdRav., Čs. lk. VI. 67.

Dalekozraký, presbyopisch, hyperopisch.
Nz. lk. D. oko. Mj. Cf. Schd. I. 129., S. N.

Dalekozvěst, u, m. = dalekopis, der Te-
legraph. J. tr., Loos. D. ohňový, der Feuer-
telegraph. Lpř. Sl. II. 388.

Dalekozvučný, weittönend. Lpř., Dch.
D. hlas. Lpř.

Daleky, dle Dolany, Dalleken, ves u Be-
nešova v Budějov. Cf. Blk. Kfsk. 336.

Daleký místem. Dalejší. Št. Kn. Š. 43.
Cf. Mkl. Etym. 39. D. To jest posud na
dalekých cestách, das hat noch seine guten
Wege. Dch. Další vyvinování se věci. Sl.
les. Vykročiti k další chůzi. Vlč. Další do-
pravení věcí, die WeiteRbeförderung. Šp. D.
boj (z daleka), prostor. Osv. I. 341., V. 826.
D. kraj, Mcha., země. Výb. II. 40. Kdo mi-
luje otce a máteř a ovšem dalejší přátely
viece než mne, není mne hoden. Hus I. 441.
Čím kde další pravda, tím daleji Buoh. Št.
Kn. š. 157. — čeho. To jest mne d., abych . ..
Dch. D. naděje. Sš. II. 98. Cf. Brt. S. 3 vyd.
49. 5. — od čeho. Chč. P. 55. a. Cf. Brt.
S. 3. vyd. 49. 5. — D. časem. Až do dal-
šího nařízení. Sp.

Dalemil, a, m., vz Dalimil.

Dalemincové. Koll I. 85., II. 64., Sf. Stž.
II. 623.

Dalenovice, dle Budějovice, zaniklá ves
u Napajedel. Pk. Vz Km. 1883. 437., 1884.
262., D. ol. III. 104., 160. Posud je tam
polní trať: Dalenky.

Dales. Jsou dales = nemají groše. U Kr.
Hrad. Kšť.

Dalešice, dle Budějovice, ves u Neve-
klova. Vz S. N., Tk. IV. 330., Blk. Kfsk.
604., 883.

Daletice, dle Budějovice, dvůr u Richm-
burka; zaniklá ves. Arch. III. 469., Sdl. Hr.
I. 82.

Dalevice, dle Budějovice, Dallovitz, ves
u Kosmonos.

Dálež, vz Dále.

Dalí = vzdálenější. S tolik jest bliží Boha
neb dalí. Št. Kn. š. 181.

Daliboho = dá-li Bůh. V tejto válce,
ješto již d. minula. Půh. I. 182. Vz Bdl.
ObR. 111. Cf. Dalibuoh.

Dalibohové z Vodic. Sdl. Hr. L 152.

Dalibor, a, m., nejvyšší sudí. Tk. I. 181.
— D., vz Kozojed. Konojedský opRav v :
Kozojedský. Cf. Kram. Slov. 84.

Daliborka, y, f. D-kou se trestali, kteří
na závazky nepamatovali. Vz Zř. zem. Jir.
D. 35. D. má své jméno od Dalibora z Ko-
zojed, který v této věži po jejím obnovení
první uvězněn byl. Vz S. N., Žer. Záp. I.
147.

Dalibuoh, vz Daliboho. Trh udělali mezi
nimi, ješto jim d. hodno věřiti; Kdyby tu
byli, chtěl by na nich též přestati jich d.
nehaněje. NB. Tč. 53., 151.

Dalice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Dalida, y, f. Dlouhá d. = veliká ženská.
U Nepoměric. Rč.

Dalimánek = dalamánek. U Litomyš.
Ktk.

Daliměřice, dle Budějovice, Dalimieřitz,
ves u Turnova. Cf. Blk. Kfsk. 803., 844.

Dalimil, a, m. D. Meziřický. Dalimilova
Kronika. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. v. 20., 32.,
33., Jg. H. 1. 2. vyd. 544., Sbn. 104., 198 ,
205., 308., 359., Jir. Ruk. I. 154., Kram. Slov.
84., List. filolog. 1. 74., III. 232., V. 183.

Dálina. — D. = vzdálená krajina. Ne-
odkryté d-ny. Dk. Aesth. 433., Prk. Přisp.
28.

Dáliška, y, f., entferntes Feld. Šm.

Dáliti se čeho. Rač se toho nedáliti. Smil.
v. 105. — se čeho proč. A juž právě na
tej věci mój úmysl miení uléci, pro ňuž sě
viec dálil tebe, ani tobě zjevil sebe. Hr. rk.
121. — se odkud: od hluka. Smil v. 1367.

Dálka = přímá, nejkratší čára, kterou
jeden předmět s druhým spojiti lze. D. =
odlehlosť nějakého předmětu od určitého
místa měřená cestou, kterou se od jednoho
ke druhému chodí nebo jezdí. S. N. D. ohniska,
die Brennweite, zraku, vz KP. II. 134., 157.,
vrhu. ZČ. I.117. Neseznal dálky mezi dobrým
a zlým. BO. D. hvězdy, zraku. Vz Schd. II.
215., 128.

Dálkoměr, der Entfernungsmesser, Diasti-
meter, Telemeter. Ve vojenství nástroj, jímž
vzdálenost' předmětu, jejž chceme postřelo-
vati, od místa, kde střelba stojí, měříme.
S. N. XI. 365.

Dálkoměrný, die Entfernung messend.
D. lať. Zpr. arch. X. 80.

Dálkoměrství, n., die Longimetrie. Ssk.

Dalkovice, dle Budějovice, Dalkowitz,
ves u Vlašimě. Vz S. N. X. 156., Tk. III.
35., 43., 44., Sdl. Hr. I. 171.