Danyel, vz Daněk, 1.

Dapicho, a, n. = kopalý kaučuk. Vz Rst.
40.

Dar. Mkl. Etym. 39. D. vzájemný, Gegen-
geschenk, Mour., svatební, z milosti, die
Gnadengabe, z lásky, posvátný, obětní, Us.
Pul., Lpř., tvůrčí, Dk. Roz. fil. 88., slav-
nostní, die Festgabe. Us. Dary bohům u Ří-
manů. Vz Vlšk. 490. O darech ve starší době.
Vz Sdl. Hr. I. 226. Dones to matce v dar.
Us. Dbv. D. pozbývá ceny, musíme-!i se ho
doprošovati. Us. Dary zaslepujú i dobré
rychtáře. Slov. Tč. Darové zaslepují oči
soudců. Cor. jur. A. XXXV. Darů brání
soudcům se zapovídalo. Cor. jur. 406. Jdi
s dary (= jdi, odkuďs přišel). Us. Hrad.
Kšť. Cvože mi donesie v dary. Sl. ps. 54.
Viz, kterým ji darem daří. Výb. II. 29. Dary
od někoho bráti. Dal. 58. Všecko činí pro
dary. Kom. Darem byli dáni. BO. D. od
zlata i od střiebra. Har., Ps. Pro dar ne-
převracuj práva. Alx. V. v. 251. Ani se dal
kterými dary svésti. Št. Kn. š. 16. Není-li
dar darmo dán aneb vzat, dar není. Hus I.
412. Dary sú každému milé, neb o srdce
hrajú; Najvíc v daroch podvodnosti, dar se
darmo nedá, každý skrze dary něco jiného
hledá. Glč. I. 313., II. 331. Dary vcházejí
všude bez zazvonění. Us. Darem dar se vy-
nucuje. Lpř. Zahradil mu ústa dary. Dary
jsou čáry, oslepí oči, jenom ne máry. Slez.
Té. Náhlý dar ti velká milosť získá, neskorý
d. s nevděčností píská. Mor. Tč. — D. boží
= chléb. BO. Krom božího daru. Us. Abyse božie dárek nezkazil. Us. Msk. — B. dárek
bez kvasnic = hlupák. Brt. — D. = dobré
od Boha zdařené. Sedmero darů ducha sv.;
dar moudrosti, rozumu, rady, síly, umění,
pobožnosti a bázně boží. Mž. 18. Dary
(v theol.) nadpřirozené, mimopřirozené. Lenz.
Anthrop. 248., 261. — 2. Dar oprav v ďar
= tuf. Presl., Ssk.

Ďár, u, m. Ď. křemenný, nerost. Vz Schd.
II. 33., 254.

Darapín, u, m. = veliké dělo, Darapin.
Škd. exc.

Daraz = někdy. Slov. Azda sa tá lipka
ešte d. zmladí. Btt. Sp. 23. D. aj za tri dni
nemali v dome ani kúska chleba. Dbš. Sl.
pov. I. 230. (I. 89.).

Darazina, y, f. = plevel v obilí, vička,
ve pšenici kvete modrým, má černá zrna
větší než koukol. Mor. Brt.

Dařbože, dvůr u Dnespek.
Dárce. Veselého dárce Bóh miluje. ZN.
Štědrá d. Sv. ruk. 282. Aby d. vládnutí na
obdařeného převedl. CJB. 373.

Dárček, ečku, m. = dáreček. Slov. Ssk.,
Bern.

Darda. Zahynul Říman pod dardami ger-
manských surovcův. Kos Ol. I. 292. — D. =
hra v karty. Us. Mý.

Dardanář, e, m. = kdo dardanariat pro-
vádí. Sbor. histor. 1886. 153.

Dardanariat, u, m. = šidba, podvod na
míře a váze: lichva s obilím provozovaná.
Kh.

Dardanelly = čtyři tvrze na obou březích
Hellesponta či Úžiny dardanellské. Vz S. N.

Dardář, e, m. = vojín s dardou, pikenýr.
Skl. IV. 2. — D. = náruživý hráč dardy.

Dardov, a, m., míst. jm. v Uhrách.

Dareba darebovi nesmí plvati do očí.
Jda.

Darebáctvo, a, n. = 1. darebáctví; 2. das
Lumpenvolk. Dch.

Darebačiti, il, ení, lumpig leben, ein
Lump sein. Šd., Tč., Dch.

Darebačka, y, f., lumpiges Weib. D. da-
rebná. Us. Šd.

Darebák, vz Dareba. D. darebácká, Prk.
Vz Rod.

Darebenství, darebenstvo, a, n. = dare-
báctví. D. prováděti. U Olom. Sd., Šm.

Darebna, y, f., hospoda u Val. Meziříčí

Darebňa, ě, f., čásť dědiny Hovězí na
Vsacku. Vck.

Darebně. Je mi d. (špatně). Us. Mšk.,
Ktk.

Darební, vz Darebný.

Darebnice, Darebnitz, ves u Chocně.

Darebník. V kartách čím zběhlejší, je
d. větší. Mor. Tč. Mnohý mudrák vězí
v chatrném kabáte a velký d. ve stříbře a
zlatě. Mor. Tč.

Darebnina, y, f., schlechtes Zeug. Ne-
kupuj to, je to d. Mor. Šd., Brt D. 205.

Darebnosť = nemoc, churavosť. Ktk., Neor.

— D. = daremnosť.

Darebný. Nechoď k nám přes vršky,
doliny, bude ti chodníček darebný. Sš. P.
292. — D. = churavý. Neor. Ten je na
zdraví d. 1610. Wtr. Je na zdraví ď., ale
na zuby peven a dušičku má s drápky. Osv.
1884. 990. Su jakýsi d. Brt. Mtc. 1878 31.

Darec, rce, m. = dárce. Slov. Ssk.

Darečka, y, f. = dáreček. Rk.

Darellova tinktura (z rhabarbory a z ma-
lažského vína; mírné projímadlo). Slov.
zdrav.

Daremek, mku, m. Po d-mku = nadarmo
Val. Brt.

Daremkovati, tändeln. Sm.

Daremně. Mé srdenko po d. netrap. Sš.
P. 392. Naša verna l'ubose vyšla na d. Sl.
ps. 161. Vz Darebně, Daremný.

Daremněti, ěl, ění = churavěti. Us. Krjk.

— D. = špatným se stávati.
Daremničiti, il, ení, it. fare niente, za-
háleti. Šd.

Daremniti, il, ěn, ění, vereiteln. Šm.

Daremný. D. chléb (darmochléb, ničema).
Bavor. Post. 1. 15. Daromná, daromná láska
potajomná, daromnějšej nenie jako medzi
nama. Sl. sp. 11. Ale všecko to předsevzetí
d-né bylo. Vrat. Lidi i sami sebe mrhajíce
k d-ním útratám připravovali. Zř. mor. 1604.
Aby lidé. k d-ním nákladom nepřicházeli.
Tov. 50. Úsilé vaše nebude d-né. ZN. D. věc.
Bart. 215. 18. D. nákladové. CJB. 297. Ne-
bývaj d. (frustra) svědek proti blížniemu.
BO Ti také zlú a daremnú naději jmají,
ktož. . .; D. řeči. Št. Kn. š. 32., 48. D. ne-
přítel (inanis). Ž. wit. 75.

Daren, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Dařenec, nce, m., der Beschenkte. Šm.

Daření, n., das Gedeihen. Slov. Ssk.

Dařenice, dle Budějovice, Dařenitz, dvůr
u Mnichova Hradiště. PL., Blk. Kfsk. 604.



	8

	Danyel, vz Daněk, 1. Dapicho, a, n. = kopalý kaučuk. Vz Rst. 40. Dar. Mkl. Etym. 39. D. vzájemný, Gegen- geschenk, Mour., svatební, z milosti, die Gnadengabe, z lásky, posvátný, obětní, Us. Pul., Lpř., tvůrčí, Dk. Roz. fil. 88., slav- nostní, die Festgabe. Us. Dary bohům u Ří- manů. Vz Vlšk. 490. O darech ve starší době. Vz Sdl. Hr. I. 226. Dones to matce v dar. Us. Dbv. D. pozbývá ceny, musíme-!i se ho doprošovati. Us. Dary zaslepujú i dobré rychtáře. Slov. Tč. Darové zaslepují oči soudců. Cor. jur. A. XXXV. Darů brání soudcům se zapovídalo. Cor. jur. 406. Jdi s dary (= jdi, odkuďs přišel). Us. Hrad. Kšť. Cvože mi donesie v dary. Sl. ps. 54. Viz, kterým ji darem daří. Výb. II. 29. Dary od někoho bráti. Dal. 58. Všecko činí pro dary. Kom. Darem byli dáni. BO. D. od zlata i od střiebra. Har., Ps. Pro dar ne- převracuj práva. Alx. V. v. 251. Ani se dal kterými dary svésti. Št. Kn. š. 16. Není-li dar darmo dán aneb vzat, dar není. Hus I. 412. Dary sú každému milé, neb o srdce hrajú; Najvíc v daroch podvodnosti, dar se darmo nedá, každý skrze dary něco jiného hledá. Glč. I. 313., II. 331. Dary vcházejí všude bez zazvonění. Us. Darem dar se vy- nucuje. Lpř. Zahradil mu ústa dary. Dary jsou čáry, oslepí oči, jenom ne máry. Slez. Té. Náhlý dar ti velká milosť získá, neskorý d. s nevděčností píská. Mor. Tč. — D. boží = chléb. BO. Krom božího daru. Us. Abyse božie dárek nezkazil. Us. Msk. — B. dárek bez kvasnic = hlupák. Brt. — D. = dobré od Boha zdařené. Sedmero darů ducha sv.; dar moudrosti, rozumu, rady, síly, umění, pobožnosti a bázně boží. Mž. 18. Dary (v theol.) nadpřirozené, mimopřirozené. Lenz. Anthrop. 248., 261. — 2. Dar oprav v ďar = tuf. Presl., Ssk. Ďár, u, m. Ď. křemenný, nerost. Vz Schd. II. 33., 254. Darapín, u, m. = veliké dělo, Darapin. Škd. exc. Daraz = někdy. Slov. Azda sa tá lipka ešte d. zmladí. Btt. Sp. 23. D. aj za tri dni nemali v dome ani kúska chleba. Dbš. Sl. pov. I. 230. (I. 89.). Darazina, y, f. = plevel v obilí, vička, ve pšenici kvete modrým, má černá zrna větší než koukol. Mor. Brt. Dařbože, dvůr u Dnespek. Dárce. Veselého dárce Bóh miluje. ZN. Štědrá d. Sv. ruk. 282. Aby d. vládnutí na obdařeného převedl. CJB. 373. Dárček, ečku, m. = dáreček. Slov. Ssk., Bern. Darda. Zahynul Říman pod dardami ger- manských surovcův. Kos Ol. I. 292. — D. = hra v karty. Us. Mý. Dardanář, e, m. = kdo dardanariat pro- vádí. Sbor. histor. 1886. 153. Dardanariat, u, m. = šidba, podvod na míře a váze: lichva s obilím provozovaná. Kh. Dardanelly = čtyři tvrze na obou březích Hellesponta či Úžiny dardanellské. Vz S. N.	Dardář, e, m. = vojín s dardou, pikenýr. Skl. IV. 2. — D. = náruživý hráč dardy. Dardov, a, m., míst. jm. v Uhrách. Dareba darebovi nesmí plvati do očí. Jda. Darebáctvo, a, n. = 1. darebáctví; 2. das Lumpenvolk. Dch. Darebačiti, il, ení, lumpig leben, ein Lump sein. Šd., Tč., Dch. Darebačka, y, f., lumpiges Weib. D. da- rebná. Us. Šd. Darebák, vz Dareba. D. darebácká, Prk. Vz Rod. Darebenství, darebenstvo, a, n. = dare- báctví. D. prováděti. U Olom. Sd., Šm. Darebna, y, f., hospoda u Val. Meziříčí Darebňa, ě, f., čásť dědiny Hovězí na Vsacku. Vck. Darebně. Je mi d. (špatně). Us. Mšk., Ktk. Darební, vz Darebný. Darebnice, Darebnitz, ves u Chocně. Darebník. V kartách čím zběhlejší, je d. větší. Mor. Tč. Mnohý mudrák vězí v chatrném kabáte a velký d. ve stříbře a zlatě. Mor. Tč. Darebnina, y, f., schlechtes Zeug. Ne- kupuj to, je to d. Mor. Šd., Brt D. 205. Darebnosť = nemoc, churavosť. Ktk., Neor. — D. = daremnosť. Darebný. Nechoď k nám přes vršky, doliny, bude ti chodníček darebný. Sš. P. 292. — D. = churavý. Neor. Ten je na zdraví d. 1610. Wtr. Je na zdraví ď., ale na zuby peven a dušičku má s drápky. Osv. 1884. 990. Su jakýsi d. Brt. Mtc. 1878 31. Darec, rce, m. = dárce. Slov. Ssk. Darečka, y, f. = dáreček. Rk. Darellova tinktura (z rhabarbory a z ma- lažského vína; mírné projímadlo). Slov. zdrav. Daremek, mku, m. Po d-mku = nadarmo Val. Brt. Daremkovati, tändeln. Sm. Daremně. Mé srdenko po d. netrap. Sš. P. 392. Naša verna l'ubose vyšla na d. Sl. ps. 161. Vz Darebně, Daremný. Daremněti, ěl, ění = churavěti. Us. Krjk. — D. = špatným se stávati. Daremničiti, il, ení, it. fare niente, za- háleti. Šd. Daremniti, il, ěn, ění, vereiteln. Šm. Daremný. D. chléb (darmochléb, ničema). Bavor. Post. 1. 15. Daromná, daromná láska potajomná, daromnějšej nenie jako medzi nama. Sl. sp. 11. Ale všecko to předsevzetí d-né bylo. Vrat. Lidi i sami sebe mrhajíce k d-ním útratám připravovali. Zř. mor. 1604. Aby lidé. k d-ním nákladom nepřicházeli. Tov. 50. Úsilé vaše nebude d-né. ZN. D. věc. Bart. 215. 18. D. nákladové. CJB. 297. Ne- bývaj d. (frustra) svědek proti blížniemu. BO Ti také zlú a daremnú naději jmají, ktož. . .; D. řeči. Št. Kn. š. 32., 48. D. ne- přítel (inanis). Ž. wit. 75. Daren, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. Dařenec, nce, m., der Beschenkte. Šm. Daření, n., das Gedeihen. Slov. Ssk. Dařenice, dle Budějovice, Dařenitz, dvůr u Mnichova Hradiště. PL., Blk. Kfsk. 604.