Dařenov, a, m., les na Vsacku. Vck.

Dařený; -en, a, o, begabt. — čím. Hlavy
schopnostmi dařené. KB. III. Klášter do-
brodinci hojně d. Sdl. Hr. I. 4.

Dářeti, dářeju, dářieš . . . Cf. Podařiti,
Listy filolog. 1884. 69.

Ďargastý = ďargatý.

Ďargatý holub, eine graue Taube mit
dunklen wellenförmigen Zeichen U Místka.
Škd. Ď. drozdy = kropenatý, braungeŕleckt.
Slez. Tč. Vz Ďargoš.

Ďargavý = jařabý, kropenatý. D. kura,
sova, pes. Laš. Brt. D. 205. Vz Ďargatý.

Ďargoš, e, m. = kropenáč, kropenaté zvíře
(kůň, drozd). Slez. Tč.

Dařílek, lka, m., ves u Ústí nad Orl.

Dařitelka, y, f. = dárkyně. Šm.

Dařitelnosť, i, f., die Gedeihlichkeit. Rk.,
Loos.

Dařitelný, gedeihlich. Rk., Loos.

Dařiti, munerare. Ž. wit. Athan. 226. b.

— abs. Dař, pán Bůh, máti má! Co dělá
Káča má, že mne tu nevítá ? Sš. P. 125. Uč
se taky rád d. (dary dávati) Sv. ruk. 221.

— koho. Přítele d. není nic zlého. Ehr. 218.
A mě d. slibují. Žk. 260. — čím koho, se:
půvabem, Mour., dary. Výb. II. 29., Dal.
162. Láskou se všecko daří. Vrch. Nikoho
nesmím láskou d. Osv. V. 759. Někoho novým
titulem d. Faukn. — se jak. Hravě d-la se
práce. Vrch. — kde. Palma daří se nejlépe
mezi 19. a 35.° s. š. Osv. VI. 677 Čo se
na dětech nám daří. Kká. Td. Ľúbosť
v ľúbosti sa darí. Kyt. 1876.. 17. — se komu
nač. Daj vam ščesti, mili pani, ať se vam
na koně daři. Sš. P. 740.

Darius, vz S. N.

Dařivý, freigebig, splendid. D člověk.
Ostrav. Té. — D. = co se daří, ergiebig.
D. ovoce. Ib.

Darka, y, f. = darování. Ožením se, ne-
vyspím se, přijde na mne všelijaká d., potom
nesmím pozdvihovať žbánka. Sš. P. 650. —
D., os. jm. Pal. Rdh. 120.

Dárkov, a, m., Darkau, ves u Fryštátu.
On není z Dárkova, von Gebersdorf (nerád
co daruje, je skoupý). Us. Šd.

Dárkovati = dárky dávati. Us. Sd.

Darkovičky, pl., ves v Hulčínsku v prus.
Slez. Šd.

Darlivosť, i, f., das Gedeihen. Slov. Ssk.

Darlivý = dařilý. Slov. Ssk.

Darmala, y, m. = hlupák, nemotora, ne-
šika, tulipán. Slez. Sd., Brt. D. 205.

Darmek, remku, m. = daremek. Rk.

Darmo = darem, gratis. Mkl. Etym. 39.
Ž. wit. 34. 7. a j. Za d. smrť. Č. M. 49.
Koupil-li věci zlodějské nevěda o tom, proto
to z. vrátiti musí. Zř. F. I. U. III. Bude
povinen d. mu to navrátiti. Ib. X. XIV. —
D. = bez užitku, frustra. Ž. wit. 38. 7. D.
se tázal, Us. Pdl., se ohlížel. Šml., čekal,
Vrch., utrácel, milovala. Št. Kn. š. 108., 43.
D. dělať, d. ležeť. Us. Msk. D. do nás (k nám)
chodíš. Sl. ps. č. 197. Aby svého chleba
nejedli d. Št. Kn. š. 172. D. proti vodě
plouti. Pk.

Darmober, a, m., der alles umsonst haben
will. Ssk.

Darmobit, a, m., der Ungezogene. Šm.

Darmodaj, e, m., der Umsonstgeber. Slov.
Ssk.

Darmodajka, y, f., die Umsonstgeberin.
Ssk.

Darmochléb. Nepaměti do propasti klesne
pustý d. Č. Cf Daremný.

Darmochlub, a, m., der Prahlhans. Šm.

Darmochlubnosť, i, f., die Prahlerei.
Šm.

Darmochval, a, m. = darmochlub. Šm.

Darmok, emku, m., Bagatelle, f. Slov.
Ssk.

Darmoleh, a, m., der Faulenzer. Šm.

Darmolez, a, m. = kdo někam darmo
(frustra) lezl, kdo dav se svésti na strom
pro ptáky vylezl a ničeho nenalezl. Vybral
d-zy. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Darmomluvný, schwatzhaft. Šm.

Darmopych, a, m. D. Jan. Tk. V. 71.

Darmopýšek, ška, m., ein verdienstloser
Stolzer. Šm.

Darmoreč, a, m. = darmotlach. Slov.
Bern.

Darmosed, a, m., leerer Figurant. Šm.

Darmostoj, e, m., ein müssig Stehender.
Šm.

Darmostrav, u, m., Konvikt. Šm.

Darmosvad, a, m., der Zanksüchtige.
Šm.

Darmosvár, a, m. = darmosvad. Šm.

Darmošlap, a, m., der Pflastertreter. Cf.
Ntr. VI. 200.

Darmota, y, f, bumelia, die Bumelie,
rostl. D. kustovnicová, b. lycioides. Vz Rstp.
1016.

Darmotrat, a, m., officiperda, unnützer
Brodesser. Tč. exc. Vz násl.

Darmotratce, e, m. = darmotratec. Rk.

Darmotratec, tce, m. = darmotratník.
Ssk.

Darmotratník, a, m., der Verschwender.
Ssk.

Darmotratnosť, i, f., die Verschwendung.
Rk.

Darmotratný = marnotratný. D. člověk.
Mor. Tč.

Ďarmoty, dle Dolany, ves v rábské sto-
lici. Koll. II. 232. Rodiště Dobrovského. Ib.
I. 161.

Darmovis, u, m. = kus haleny, který
jaksi darmo na zádech visí, ein Hintertheil
des Kittels. Loos, Plk.

Darmovský = darmober. Slov. Ssk.

Darmozach, a, m. = darmožrout. Šm.

Darmožráč, e, m. = darmožrout. Koll.
IV. 152.

Darmožroutský, dem unnützen Fresser
eigen. Šm.

Darmožroutství, n., unnütze Fressucht.
Šm.

Darmyšl, Darmschlag, ves v Plzeňsku.
Blk. Kfsk. 359.

Darober. Koll. IV. 162., Vký.

Daroberce, e, f. = darober. Ssk.

Daroberec, rce, m. = darober. Slov. Ssk.

Darobně = darebně. Slov. Ssk.

Darobnica, e, f. = darebnice. Slov. Ssk.,
Loos.



	9

	Dařenov, a, m., les na Vsacku. Vck. Dařený; -en, a, o, begabt. — čím. Hlavy schopnostmi dařené. KB. III. Klášter do- brodinci hojně d. Sdl. Hr. I. 4. Dářeti, dářeju, dářieš . . . Cf. Podařiti, Listy filolog. 1884. 69. Ďargastý = ďargatý. Ďargatý holub, eine graue Taube mit dunklen wellenförmigen Zeichen U Místka. Škd. Ď. drozdy = kropenatý, braungeŕleckt. Slez. Tč. Vz Ďargoš. Ďargavý = jařabý, kropenatý. D. kura, sova, pes. Laš. Brt. D. 205. Vz Ďargatý. Ďargoš, e, m. = kropenáč, kropenaté zvíře (kůň, drozd). Slez. Tč. Dařílek, lka, m., ves u Ústí nad Orl. Dařitelka, y, f. = dárkyně. Šm. Dařitelnosť, i, f., die Gedeihlichkeit. Rk., Loos. Dařitelný, gedeihlich. Rk., Loos. Dařiti, munerare. Ž. wit. Athan. 226. b. — abs. Dař, pán Bůh, máti má! Co dělá Káča má, že mne tu nevítá ? Sš. P. 125. Uč se taky rád d. (dary dávati) Sv. ruk. 221. — koho. Přítele d. není nic zlého. Ehr. 218. A mě d. slibují. Žk. 260. — čím koho, se: půvabem, Mour., dary. Výb. II. 29., Dal. 162. Láskou se všecko daří. Vrch. Nikoho nesmím láskou d. Osv. V. 759. Někoho novým titulem d. Faukn. — se jak. Hravě d-la se práce. Vrch. — kde. Palma daří se nejlépe mezi 19. a 35.° s. š. Osv. VI. 677 Čo se na dětech nám daří. Kká. Td. Ľúbosť v ľúbosti sa darí. Kyt. 1876.. 17. — se komu nač. Daj vam ščesti, mili pani, ať se vam na koně daři. Sš. P. 740. Darius, vz S. N. Dařivý, freigebig, splendid. D člověk. Ostrav. Té. — D. = co se daří, ergiebig. D. ovoce. Ib. Darka, y, f. = darování. Ožením se, ne- vyspím se, přijde na mne všelijaká d., potom nesmím pozdvihovať žbánka. Sš. P. 650. — D., os. jm. Pal. Rdh. 120. Dárkov, a, m., Darkau, ves u Fryštátu. On není z Dárkova, von Gebersdorf (nerád co daruje, je skoupý). Us. Šd. Dárkovati = dárky dávati. Us. Sd. Darkovičky, pl., ves v Hulčínsku v prus. Slez. Šd. Darlivosť, i, f., das Gedeihen. Slov. Ssk. Darlivý = dařilý. Slov. Ssk. Darmala, y, m. = hlupák, nemotora, ne- šika, tulipán. Slez. Sd., Brt. D. 205. Darmek, remku, m. = daremek. Rk. Darmo = darem, gratis. Mkl. Etym. 39. Ž. wit. 34. 7. a j. Za d. smrť. Č. M. 49. Koupil-li věci zlodějské nevěda o tom, proto to z. vrátiti musí. Zř. F. I. U. III. Bude povinen d. mu to navrátiti. Ib. X. XIV. — D. = bez užitku, frustra. Ž. wit. 38. 7. D. se tázal, Us. Pdl., se ohlížel. Šml., čekal, Vrch., utrácel, milovala. Št. Kn. š. 108., 43. D. dělať, d. ležeť. Us. Msk. D. do nás (k nám) chodíš. Sl. ps. č. 197. Aby svého chleba nejedli d. Št. Kn. š. 172. D. proti vodě plouti. Pk. Darmober, a, m., der alles umsonst haben will. Ssk.	Darmobit, a, m., der Ungezogene. Šm. Darmodaj, e, m., der Umsonstgeber. Slov. Ssk. Darmodajka, y, f., die Umsonstgeberin. Ssk. Darmochléb. Nepaměti do propasti klesne pustý d. Č. Cf Daremný. Darmochlub, a, m., der Prahlhans. Šm. Darmochlubnosť, i, f., die Prahlerei. Šm. Darmochval, a, m. = darmochlub. Šm. Darmok, emku, m., Bagatelle, f. Slov. Ssk. Darmoleh, a, m., der Faulenzer. Šm. Darmolez, a, m. = kdo někam darmo (frustra) lezl, kdo dav se svésti na strom pro ptáky vylezl a ničeho nenalezl. Vybral d-zy. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Darmomluvný, schwatzhaft. Šm. Darmopych, a, m. D. Jan. Tk. V. 71. Darmopýšek, ška, m., ein verdienstloser Stolzer. Šm. Darmoreč, a, m. = darmotlach. Slov. Bern. Darmosed, a, m., leerer Figurant. Šm. Darmostoj, e, m., ein müssig Stehender. Šm. Darmostrav, u, m., Konvikt. Šm. Darmosvad, a, m., der Zanksüchtige. Šm. Darmosvár, a, m. = darmosvad. Šm. Darmošlap, a, m., der Pflastertreter. Cf. Ntr. VI. 200. Darmota, y, f, bumelia, die Bumelie, rostl. D. kustovnicová, b. lycioides. Vz Rstp. 1016. Darmotrat, a, m., officiperda, unnützer Brodesser. Tč. exc. Vz násl. Darmotratce, e, m. = darmotratec. Rk. Darmotratec, tce, m. = darmotratník. Ssk. Darmotratník, a, m., der Verschwender. Ssk. Darmotratnosť, i, f., die Verschwendung. Rk. Darmotratný = marnotratný. D. člověk. Mor. Tč. Ďarmoty, dle Dolany, ves v rábské sto- lici. Koll. II. 232. Rodiště Dobrovského. Ib. I. 161. Darmovis, u, m. = kus haleny, který jaksi darmo na zádech visí, ein Hintertheil des Kittels. Loos, Plk. Darmovský = darmober. Slov. Ssk. Darmozach, a, m. = darmožrout. Šm. Darmožráč, e, m. = darmožrout. Koll. IV. 152. Darmožroutský, dem unnützen Fresser eigen. Šm. Darmožroutství, n., unnütze Fressucht. Šm. Darmyšl, Darmschlag, ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 359. Darober. Koll. IV. 162., Vký. Daroberce, e, f. = darober. Ssk. Daroberec, rce, m. = darober. Slov. Ssk. Darobně = darebně. Slov. Ssk. Darobnica, e, f. = darebnice. Slov. Ssk., Loos.