Darobník, a, m. = darebník. Slov. Ssk.,
Loos.

Darobníkovať = zaháleti. Slov. Ssk.

Darobnosť, i, f. = darebnosť. Slov. Ssk.

Darobný = darebný. Slov. Ssk., Loos.

Darobral, a, m. = darober. Slov. Ssk.

Darobrálek, lka, m. = darober.

Darodávce, e, f., der Geschenkgeber. Šm.,
Loos.

Darolibec, bce, m., der Geschenklieb-
haber. Šm.

Darolibosť, i, f., die Geschenkliebhaberei.
Šm.

Darom = darem, darmo. Slov. Ssk.

Daromil, a, m., qihódugos. Lpř.

Daromnice = daremnice. — D. Rád by
na d-ci žil (aby mu jiný za darmo sloužil).
Slov. Zátur.

Daromník = daremník. Slov. Ssk.

Daromnikovať = zaháleti. Po horách
d. Slov. Klčk. V. 117.

Daromniť, il, ění, faulenzen. Slov. Ssk.

Daromný = daremný. Slov. Sl. p. 149.
D. chlapčisko. Ht. Sl. ml. 200.

Daronosec, sce, m., der Geschenkbringer.
Rk.

Daronosič, e, m. = daronosec. Rk.

Daronosnosť, i, f., die Einträglichkeit
der Geschenke.

Darouoš, e, m. = daronosec. Rk.

Darousy = vlákna. Vký.

Darov, a, m., ves. Arch. V. 573. On je
dnes z D-va (štědrý). Dch. .

Darova, y, f., ves u Rokycan.

Darovací listina. Šmb. S. I. 353., Loos.

Darovánek, vz Otrhánek.

Darování. D. pro domnění smrti, Schen-
kung auf den Todesfall. CJB. 373. Cf. S. N.

Darovati. — co. Co darováno, tím ne-
buď pohrdáno, einem geschenkten Gaul
schau nicht ins Maul. Dch. Lidé toho chválí,
kdo daruje. Sb. uč. — koho, co. Přišel's
k nám chudičkým, aby nás daroval. Kanc.
A cuž (což) vy tež daruječe, vy pani hospo-
dyň? Sš. P. 758. Buoh chce, aby každý
dělal podlé toho, jakž jest koho daroval.
Št. Kn. š. 31. Jestliby nás kdo d-val, najdeť
se, kdo by to schoval. Dh. 77. — co komu.
Co chceš komu d., to mu nesmíš dva rázy
slibovať. Ostrav. Tč. — čím. Žer. 333. Da-
roval je drahými čubami. V. Kteréž Je Bóh
d-val velikým smyslem a rozumem. Št. Kn.
š. 143. (183., 186.). On k sobě obrácenému
hřiechy odpúštie, ctnostmi daruje, v dobrém
potvrzuje. Hus II. 348. Když své služebníky
jinými milostmi daruje. Faukn. — jak.
Pyšně jeho d-val. GR. D. něco z úcty. Sl.
les. — za koho. D. dcery za muže. Lpř.
Děj. I. 19. — kdy kde. Daruj radši příteli
v nesnázi, sic ho ztratíš i s peňázy. Slov.
Tč. Také královnu odpoledne v chrámu bo-
žiem mnohými dary daroval. Hus III. 5.

Darovce, pl., míst. jm. v Uhrách. Šd.

Darovčivosť, i, f., die Gerngeberei. Slov.
Ssk.

Darovčivý, gerngebend. Slov. Ssk.

Darovec, vce, m. = hrubá houně z drsné
látky. Exc.

Ďarovec = přívara, zápeka, kotelní ká-
men, tophus lebetinus. Hrm. 41., Sl. les.

Darovitosť, i, f., das Gegebensein. Ssk.

Darovizna, y, f. = dar. Lpř.

Darovnice, e, f. = dárkyně. Šm.

Ďářsko, a, n. = Žďársko. Us. Holk.

Daruněk, ňku, m. = dar. Mor. Brt. D.
U Opavy. Klš.

Darwin, a, m. D. Charles, angl. přírodo-
zpytec. Darwinovo učení. Vz KP. I. 10.,
S. N. (také X. 1. 158.), Šrc. 9., 227., 344.,
403., Stč. Zem. 870.

Daryba, y, m. = dareba. Ostrav. Tč.

Daryber, a, m., der Geschenknehmer.
Rk., Loos.

Ďas. Mkl. Etym. 45. V MV. nepravá
glossa. Pa. Vem tě ď.! U ďasa! U všech
ďasů! Zum Henker! Mour. Včilejší časy
patří do ďasa. Ostrav. Tč. Do ďáska! Ký
ďásek tu byl? Ostrav. Tč. Už je má krása
u ďasa, nechodí k nám žádná chasa; A šak
tě k nám, synečku, černí ďasi nosí. Sš. P.
167., 289. (321.). — Ď. mořský, ryba, lo-
phius piscatorius; nosatý, malthe nasuta,
ryba. Vz Frč. 297., 298., Schd. II. 501.

Dasčenný = daskový. Slov. Ssk.

Dasčička, y, f. = deštička. Slov. Ssk.

Ďasec, sce, m., der Kobaltkiess. Ď. kyzo-
tvárný, der Glanzkobalt; osmistěnný, oktae-
drischer K. o. Speiskobalt. Nz.

Ďásek, vz Ďas.

Ďásel, vz Ďas. Sá.

Ďáselný. Ď. radosť, Sá., Eriunys. Lšk.

Ďáselství, n. = čertovina, rozpustilosť.
Ď. v něm sedí. U Polič. Sn.

Dáseň. Mkl. Etym. 43. V MV. nepravá
glossa. Pa. Vz Dísno, Jásno. Dásně = blána
slizná, která pokrývá ony části obou čelistí,
ve kterých vězí zuby. S. N. XI. 367. Cf.
Slov. zdrav. Krvácení dásní. Us. — Št. Kn.
š. 46., Ž. wit. 68. 4., 21. 6., 136. 5. a j.,
Sal. 238. Dásna (pl. = dásně) ho bolí. Us.
někdy u Klatov. BPk. — D. kola, der
Buckel. Sl. les.

Ďasičina, dle Km. neslýcháno.

Ďasičitec, dle Km. neslýcháno.

Ďasíkový = kobaltový. Ď. zeleň, Kobalt-
grün, modř. Kobaltblau, n. Nz.

Dasisko, a, n. = veliká střecha, ein
grosses Dach. Slov. Bern.

Daska = deska. Slov. Němc. IV. 426.

Daskabat, a, m., ves u Olom.

Daskár, a, m., der Brettschneider. Vz
Daska. Slov. Ssk.

Daskovati, mit Brettern verschlagen.
Slov. Ssk.

Ďáskovati komu = ďasů, ďásků komu
nadávati. Ostrav. Tč.

Daskový = deskový, prkenný, Brett-,
brettern. Slov. Ssk.

Ďáslení, n. = klení. Ehr. — Ď. = potvora.
Mor. Knrz.

Ďáslík, vz Ďas.

Dásně, vz Dáseň.

Dasnice = Dešnice, dle Budějovice, Dass-
nitz, ves v Chebsku. Blk. Kfsk. 635.

Dásnička, vz Dáseň.

Ďásno, a, n., ďosno = dáseň. Na Ostrav.
Tč. Také na Slov. Loos.