Bohu. Jdn. 189. — aby. My jsme také dali,
aby při hrdle zuostal. NB. Té. 98. Daj duši,
by tě viděla. Výb. II. 23. A já dám, aby
světští také řekli. Hus I. 180 — Vz jiné
frase v Brt. S. 3. vyd. 171.—172.

2. Dáti se = vzdáti se, odříci se. A toho
zhrozivše se jiná města dala sú sě. Dač. 14.
Daj sě všeho na boží milosť, überlasse alles
der göttlichen Gnade. Št. Kn. š. 276.

3. Dáti se = díti se. U Místka. Tč.
Datina, y, m., os. jm. Tak na Mor. říkají

m.: Datinský. Brt. D.

Datio in solutum = majetek dlužníkem
dobrovolně věřitelům daný, aby je uspokojil
a s nimi se vyrovnal. Kb.

Datiska, y, f., datisca, das Streichkraut.
Šm.

Dativ. Ad dat. ethický. Tak vám má ten
hoch novou košilku. Us. Vk. Šel bych vám,
nevím kam. Sš. P. 631. — D. bez predložky.
Veden byl královu dvoru. GR. Pojal sobě
ženě ( = za ženu) pannu. LAn. Chci ji jmieti
sobě žené Dr. Cf. Jir. Nkr. 70. — O dativě
vz také: Šf. Strč. ml. 115., Brt. S. 3. vyd.
15. 4. b., 51.—56., Brt. D. 181.; o d. v dia-
lektu bohuslavském na Mor. vz Programm
brněn. realky. 1884. 3. (Neoral).

Dativi tutores co slovou? Vz Cor. jur.
D. VI., XI.

Dativní, Dativ-. D. forma. Jir. Anth. I.
3. vyd. XXXII.

Datla, e, f. = datel, die Dattel. Slov. Ssk.

Datloslíva, y, f., die Dattelpflaume. Šm.

Datlovitý, spechtartig. D. ptáci. Us.

Datlovník = palma datlová, phoenix
dactylifera, die Dattelpalme. Sl. les. Vz Čl.
140., Kk. 120.

Datlový, Dattel-. D. strom = datlovník.

Datok, tku, m. = dar. Slov. Ssk.

Datolith, u, m., nerost. Vz S. N.

Datování, n., das Datiren. Dne 19. pro-
since 1886. je po německu; lépe: Umřela
19. dne měsíce prosince nebo : Umřela 19. dne
prosince, nebo: Umřela 19. prosince 1886.
V Praze 19. pros., ne: Praha 19. prosince.
Vz Brus 2. vyd. 99.

Dat-um. Ohledavše listy a jich daty.
Půh. II. 142. To se stalo dne 13. září, lépe:
13. dne září. Vz Km. 1878. 78., Datování.
Od datum dotčeného narovnání. Nar. o nor.
a k. Datum aneb actum při půhoních, úmlu-
vách, zvodích, panování etc. vždycky do-
kládáno býti ma. Vz Zř. zem. G. 23. Cf.
S. N. D. vypuštěné kšaftu nerušilo. Cor.
jur. D. LV.

Daturin, u, m., alkaloid v durmanu ob-
sažený. Vz Šfk. 628., S. N.

Datý. Za Výb. I. přidej: 1130. 1. Můj
potáček je zlatý od mýho tatíčka datý.
Sš. P. 762.

Datýrovaný, lépe: datovaný. Mus. 1880.
284.

Daur, a, m. = pes; turecká převzdívka
křesťanům. Brt.

Dav = tlačení, množství. Davem se tam
hnali. Us. Světů davy. Čch. Bs. 61. D. lidu,
Dch., bitvy. Lpř. — D. = bolesť a p. Ne-
pomní davu pro radosť. Hus 11. 177. —
D. = utiskování. Proto jest jeho synóm dav
v zemích. Hus II. 10.

Dávač práce, der Arbeitsgeber. Šp. D.
života. Hus III. 132.

Dávačka, y, f., die Geberin.

Dával, a, m., vz Dávac.

Dávaň, u, m. = košiar ovčí. Slov. Ssk.

Dávání, n. = das Geben. D. almužen,
příspěvků, na úvěr, Us., čistidla. KP. V. 183.
D. poručníků sirotkům. Nar. o hor. a d.

Dávaniště, ě, n. = dávanisko. Slov. Ssk.
Vz Dávaň.

Dávatel, davatel. D. zákona, Ch., mzdy.
Lpř. Bůh je starý dávatel. Bž. Mojžíš, d.
zákona. Ep. Pog. st. 27.

Dávatelka, y, f., die Spenderin.

Dávati ve smyslu nadávati také: Dáti
(co, čeho).

Dávatlivý (!). D. pád = dativ. Utvořil
Ros.

Dávavý, dativus. A těch listů práv zvlášt-
ních jeden jest dávavý, jiný potvRdivý. CJB.
417.

Davce. Za Výb. I. přidej: 1078. 19. Sud-
ský d. Alx. H. v. 223. (HP. 65.). I poče
svých býti davce. Alx. V. v. 1930. (HP. 47.).

Davec, vce, m. = davce. Ssk.

Dávení, vz S. N., Kram. Slov, 85., Slov.
zdrav., Čs. lk. I. 229., VIII. 156., X. 255.,
274.

Dávený = tlučený. D. olej. BO. D. pry-
skyřice. Db.

Davibýl, u, m., phelypaea, rostl. D. žlutý,
p. lutea. Vz Rstp. 1159.

Davič = ťuhík, lanius, der Würger, pták.
Sl. les.

David = milovaný. Desolda. S D-dem
hřešíme, ale nekajeme se jako D. Bž. D-da
chváliti = honiti. V Bystersku. Šm. — D.
Jiří. Mus. 1884. 399., Jg. H. 1. 2. v. 545.,
Jir. Ruk. I. 159. — D. Alois. Vz Jg. II. 1.
2. v. 545. O jiných D. vz S. N., Sbn. 395.,
398., 417., 809.

Davídek, dka, m. = malý David. — D.,
dku, m. = malý zbytek něčeho ku př. tužky.
U Jič. Kšť.

Davidka, y, f. = Davidova žena. Mor.
Šd. — D., die Davidsbirn. Šm.

Davidkov, a, m., hájovna u Příbora.

Davidlo projímavé, emeticocatarrhticum
(remedium). Nz. lk., Slov. zdrav., S. N.

Davidovka, y, f. = davidka, die Davids-
birn. Šm.

Dáviti. Mkl. Etym. 40. — co: víno (liso-
vati), knihy (tisknouti), pečeti (přidávati),
zastr. Bdl. — co čím: víno kolovratem
(Job. 24. 11.); Otec tvój přetěžkým jhem
nás dávil (pressit). BO. — kde. Dávíce
víno v lisiciech. BO. — co proč: víno pro
mléko. BO. Ďábel dáví na duši smilníky.
Hus II. 211. — se. Davte (tlačte) se, aby
vešli úzku cestú. Št. -- Pass. 506.

Dávivec, vce, m., jatropha, Brechnuss,
f., rostl. D. černý, j. curcas; hnidosolistý,
j. gossypifolia; mnohosečný, j. multiíida;
žláznatý, j. glandulosa. Vz Rstp. 1338., Odb.
path. III. 718., Mllr. 56.

Dávivina, y, f., das Evnetin. Sm.

Dávivo, a, n. = davidlo. Ssk.

Dávivosť, i, ŕ., die Neigung zum Brechen.
Bern.