Děkovnička, y, f., die Danksagerin. Bern.

Děkovník, a, m., der Danksager. Rk.

Děkozpěv, u, m., der Dankgesang. D-vy
Mojžíšovy. Lpř. Děj. I. 38.

Dekrepidní, z lat., vyžilý, sešlý, se-
stárlý. S. N.

Dekret ustanovovací. dosazovací, zřizo-
vací, dvorské komory, Šp.; oznamovací d.
rozsudku. J. tr. Dekret kutnohorský. Sbn.
441. — D. na košili = podělané místo. Us.

Dekretník, a, m., der Dekreteur. Šm.

Del, u, m., das Gränzgebirg. Slov. Ssk.

Dél, i, f. Déli vrat změřil jsem; Deset
loket bieše d. dsky jedné; Na dél, na šíř;
Bude d. (skříně) málem méně než ...; Změřil
jest sieň vz dél 100 loket na čtyři hrana,
BO.

Delace, e, f., z lat. = udání něčeho, ně-
koho. — D. = ustoupení kontrahenta od
trhu umluveného. Pr. 1884. 56., 57. — D. =
lhůta, čas, die Frist, der Zeitraum. Dostal
delace na 5 dní; Dali mu 2 dni delace na
rozmyšlenou. Slez. Tč. Ale žádné delace
(= odklady) při tom! Us. u N. Bydž. Kšť.
— D. Felčar už mu dal d-ci (když nemoc-
nému ukládá, že bude žíti na př. ještě tý-
den). U Brušperka. Brt. D. 206.

Dělací den (robotní, všední). Slov. Rr.
Sb., Koll. Zp. I. 174., J. tr. V d. den pijú
a v nedělu šijú (ševci). Koll. Zp. I. 352.

Dělač, e, m., der Arbeiter. Ssk.

Dělák, a, m. = dělník, dobrý dělník (ve
mlýně). U Ronova. Rgl.

Delako = daleko. Slov. Milá je d. Sl.
ps. 170., 42., Koll. Zp. I. 158. (vz Milý).

Dělání hor, der Bergbau, Nz., řemesla (pro-
vozování), páry, die Dampfproduktion, Šp.,
dříví, die Holzung, opruží, die Faschinen-
fabrikation, duhovin, Fassdaubenproduktion,
kol, der Radbau, šindele, die Schindelerzeu-
gung, děr (důlkování), Sl. les., poklon. Posp.

Dělanina, y, f., die Mache, das Mach-
werk, etwas Gemachtes, Erdichtetes. Bídná
d. Dch. Vz Dělanosť.

Dělanosť, i, f. = dělanina. Dch., Dk. P.
164., Dk. Aesth. 97. Chronologie římská jeví
v hlavních rysech patrnou d. Lpř. Děj. I.
174.

Dělaný. — jak. Je dělaný na hloupé
kopyto ( = hloupý). U Žamb. Dbv.

Dělař, e, m. = plasia, der Bildner. Dělaři
modlební (model), plastae idoli. BO. — D.
= dělolijce.

Dělařský, Kanonengiesser-. Bern.

Dělařstvo, a, n., die Kanonengiesserei;
die Kanonengiesser. Loos.

Dělati. V laštině dělovati, děluju (= dě-
lávati), dělovovati, dělovuju (dělávávati).
Brt. D. 157. — abs. Jala se dělať (máslo
tlouci). Kld. 317. Kdo d. nechce, nech je
to kde chce, darmo se nenají ani v Americe.
Us. Tam hezkó dceru majó, d. jí nedajó.
Sš. P. 103. Nechce-li kdo d., nejez (Pav.).
Hus II. 66. Ktož nedělá, také nejez; Aniž
by veď mohl aneb uměl d. člověk, byť to
Bohem jemu nebylo dáno. Št. Kn. š. 31.,
54. — co. D. jámy (kopati, dolovati), ko-
paninu, pořádnosť, rozvody (hřízenice), lizy,
Bäume anplätzen, líhy, anlachen, dříví, Sl.
les., velikou dámu, Vlč., návrh, Us., hrstky,

zu Bündeln zusammenlegen, Lpř., výboje,
Osv. I. 222., rámusy, Sá., mosty, dobré ře-
meslo. Št. Kn. š. 155., 169. Dluží se, jen
což děláš, dass es wettert. Dch. Šla mu
práce, jen což děláš, dass es eine Freude
war. Ml., Kšk. Dělej, co dělej, ona jinak
nedá. Us. Dělá vše, jen to ne, co d. má.
Us. Krejčíř dělá pichy, pichy, popukala bych
se smíchy. Sá. P. 481. Maso dělá opět maso.
Osv. I. 631. Pro mne si dělej, co chceš.
Jg. Jakož on otázku dělá, trpím-li to svě-
dectví; Konopie trhal, svá diela dělal. NB.
Tč. 41., 108. Všeho, co můžeš, nedělej.
Kom. Kto dělá svú dědinu, bude syt chleba.
BO. Užitečné dílo d. bude. BR. II. 13. b.
Bůh chce, aby každý dělal, jeden jedno,
druhý druhé. Št. Kn. š. 31. D. kolo, lépe
rozstoupiti se kolem; Dělati oči šp. m.:
vykukovati, vyvalovati, vytřešťovati; Vra-
bec dělal hrdinu, lépe: dělal se hrdinou,
hrál si na hrdinu. Brt. Dělati kyselý obli-
čej, germ. m.: hleděti, tvářiti se mrzutě,
ošklíbati se; D. přísný obličej germ. m.: tvář
do přísna strojiti; To nic nedělá m.: o to
nic. Brt. S. 3. vyd. 175. — co, se komu,
čemu. Krásně se to oku dělá, es nimmt
sich schön aus. To mu dělá strachy. Osv.
I. 207. D. někomu dobrodiní, Vrch., naději.
Us. Když poručník jim (sirotkům) počet d.
bude. Zř. F. I. F. XL Nechoď za mnó leda-
jaké vdovče, dělal bes mně, jaks dělal ne-
božce. Sš. P. 198. Co mi práci děláš? NB.
Tč. 7. Nyníť sobě dělají a když bude svátek,
chciť jim ráda kázati. Půh. II. 20. D. komu
pomocníka, nádenníka, služku, germ. m.:
býti komu pomocníkem atd.; D. komu místo,
cestu,germ. m.: odsednouti, vyhnouti, uhnouti.
Brt. S. 3. vyd. 175. — nač. Všeci aby d-li
na lenocha. Brt. D. — z čeho. Pranic ze
sebe nedělala. Osv. I. 183., Dch. D. si z ně-
koho Kašpara (= blázna). U Olom. Sd. Ve
vinici z penieze dennieho d. Hus I. 312.
D. si z někoho dobrý den. Vz Den. Nedělá
si z toho nic germ. m.: nedbá, nevšímá si
toho; Nic si z toho nedělej germ. m.: ne-
zabírej se nad tím, nepřipouštěj, nebeř si
toho k mysli, pusť to mimo se. Brt. S. 3.
vyd. 175. — čím (co, se). D. se přítelem.
Us. Úlohou něco si d. Lpř. Slv. 11. Pře-
tvrdého bydla tvého, jež si dělal svatyniú
tvú. Jir. Anth. I. 3. vyd. 7. Sladák dřevěnou
lopatou slad dělá. KP. V. 249. D-la se po-
ctivou pannou. Sš. P. 157. Umí dělati zlatem,
střiebrem, mědí, železem; Jednú rukú dělachu
a v druhej meč držechu. BO. Ač nedělají
rukama tělesných věcí. Št. Kn. š. 54. (32.,
106). — jak. On se dělá, jakoby . . .; Nejsi,
jak se děláš; On se jen tak dělá; Věc dobře
se dělá; Jeden dělá nad druhého, über-
bieten. Dch. On dělá za tři. Us. Skopová
ti nedělá dobře. Hrts. Dělej, jak pána Boha
znáš (jak myslíš, že se to Bohu bude líbiti).
U Žamb. Dbv. Nic proti právu nedělá. Vš.
299. Ta masť mu dělá dobře. Us. Vk. Mladík
plány sotva ze dne na den dělá. Vlč. Člověk,
co dělá na ruky, moc nezachová. Brt. D.
Dělá jako kůň. Us. Brt. D. něco lstivě. Mž.
13. D. někomu vše na příkoř; Vše co děláme,
do páru děláme (po dvou). Sá. Do potu d.
15. stol. Mnč. R. 95. Každý dělal roli svú