šaška, bláznem, šaškem. Ht. Br. 277. — D.
obecný, 24 hodin. D. hvězdný (doba uply-
nulá mezi dvěma po sobě následujícími
horními kulminacemi též stálice; čas, v němž
se země jednou otočí kolem své osy), slu-
neční (doba od jedné kulminace slunce k ná-
sledující), průměrný, pravý, vz Stč. Zem.
106., 107., 111., 166., 167., 761., povinný,
přestupný, ib. 127., povinný, poštovní, smě-
nečné dospělosti, der Verfallstag, Šp., den
co n. jak d., tagtäglich. Dch. Ze dne na
den to trvá; Útraty jsou den ze dne (den
jak den); Já jsem ho (čepec) měla právě
o (v) ten den; Ona den na den pro zuby
nikam nemůže. Us. Vk. D. jak moře (dlouhý).
Us. Vlk. A to je tak deň jak deň; Daj sa
mu napic, něbuďze ca bic do dňa dzevjatého
Sš. P. 654., 664. Den ode dne. Ler. 16. dne
měsíce ledna. Bdž. 91. Stalo se den matky
boží semennej. NB. Tč. 214. Že ja ľúbim,
zjaviť nesmiem, pre ňu zo dňa na deň kles-
nem. Sl. ps. 197. Měl mi (tu ves) postúpiti
pod jistým dnem uloženým mezi námi. Půh,
I. 375. Na něho d. co d. očekávám. Kom.
Den ote dne. ZN., Št. Kn. š. 48., 149. Deň
ze dňa; deň na deň (každý den); džeň
v džeň, deň vedla dňa. Brt. D. Dnové,
jichžto ižádné zapomenutie nezahladí; Dny
počítají velmi se mútiec. BO. Svú smrť
před dvěma dnoma věděl. Hr. rk. 53. Před
dvěma dnoma. Hus III. 194. Sv. dny ctíti;
Kristus třetí den vstal z mrtvých; Na každý
den; Dnové všie marnosti již míjejí. Št. Kn.
š. 108., 12., 13., 171. Je jich jako dni do
roka (mnoho). Brt. Zítra také den bude.
Ještě všem dnům večer nepřišel; Druhý d.
vždycky moudřejší; Dnem se léto neopozdí.
Prov. Km. Nedočkal dne a roka (do roka
umřel). Us. Rgl. Cf. Kn. drn. 128. — D. a
rok v právích. Den a rok jest celý rok
a šest nedělí. Cor. jur. A. LIL Práva měst-
ská (manuscr. v brn. zem. arch. pod sign.
M. VII. 22.) mají toto pravidlo: Že slovo
den, přidané roku, kdež se dí: d. a rok, ten
den někteří berú za šest neděl, jenž činí
nebo znamená zavitý rok v súdu . . . Jiní
pak berú ten den toliko za přirozený den
k soudu uložený, kterýž po plném roce vlad-
núti nastává neb následuje; jiní pak berú
jej za přirozený d., jenž po roce přichází
52 neděle za rok počítaje, neb takový d.
rok doplňuje (p. 148.). Kn. drn. 128. —
D. = čas, věk. A to bez mé vóle drží po
dnešní den. Půh. II. 30. Až i do dnešnieho
dne. Št. Kn. š. 13. — Dni = život. Moji
mladí dni. Sš. P. 800. Jsou dnové lidští
jako tráva polní. Nud. Dnové naši jsou jako
stín běžící po zemi beze vší zástavy. Bž.
exc. — Den a noc = drnavec obecný, parie-
taria officinalis, das Glaskraut. Byl. 15. stol.
Cf. Rstp. 1359., Mllr. 76.

Deň, vz Den. — D. Já deň tebou (= býť
tebou), to bych neudělal. V Jičín. Kšť.

-děn, vz -sen.

Denár, u, m. Mkl. Etym. 46. Cf. Vlšk.
303.—305. Polož před: Děnásek. — Má
d-ry = peníze. Us.

Denco, a, n. = dénko, dřevěná poklička
na hrnce. U Příbora. Mtl.

Dendrit, u, m. = nákres mechům nebo

stromům podobný na kamenných deskách.
Vz Schd. II. 82.

Dendrografie, e, f., řec. = popis stromů.

Dendrolith, u, m. = zkamenělý strom.
Vz S. N.

Dendrologie, e, f., řec. = stromosloví,
nauka o poznávání stromů jednající. S. N.

Dendrometr, u, m., řec. = nástroj k mě-
ření stromů, der Baummesser. S. N., NA.
V. 104.

Deneb, u, m., hvězda. Stč. Zem. 31., S. N.

Denětice, dle Budějovice, Tenetitz, ves
u Žatče. Blk. Kfsk. 160., 617., 1253.

Denglavěti, ěl, ění = slábnouti. Mor. a
Slov. Ssk., Brt.

Denglavo, zart. D. někoho chovati. Glč.
I. 271.

Denglavosť, i, f., die Zartheit, Schwäche.
Mor. a Slov. Bern.

Denglavý = slabý, útlý, neduživý, chorý,
schwach, zart, kränklich, zimperlich. Slov.
Rr. Sb., Phld. II. 3. 75. O nemocnom a
d-vom. Zátur. Já maličký d. Sl. sp. 170.
Ja sem velmi mladý a d., nerád bych po-
špatil svojej tváři. Koll. Zp. II. 373. Vzácní,
d-ví, čo cnosť svoju znajú, i najmenšú ne-
uctivosť za velikú majú. Slov. Té., Glč. I.
270. Obyčajně sedláci pevná těla majú a
páni zas najvíc d-ví bývajú. Glč. I. 303.
Také na Mor. Brt. D. 206.

Denhort, a, m. D. Jer., děkan 1607. Jg.
H. 1. 2. v. 545., Jir. Ruk. I. 159.

Dění. Dobré d., benefícium. Ml., Ž. wit.
77. 11. D. = konání. Dk. P. 130., 140., Vch.
Ar. II. 11.

Deniasok, ska, m., der Tagfalter. Slov.
Ssk. Vz Deňásek.

Děnina, y, f. (neujalo se), etwas Ge-
machtes, Machwerk. Šm., Loos.

Deniti se, il, ění = dníti se. — kdy.
Po noci jasně se dení. Hdk.

Denivka, y, f., hemerocallis, die Taglilie.
D. žlutá, h. flava, plavá, h. fulva. Vz Rstp.
1602., Kk. 126., Schd. II. 519., Slb. 201.,
Čl. Kv. 127. — D. = členovec plochokřídlý.
D. zlatooká, hemerobius perla, die Florfliege
(osmylus chrysops. Ves. 1880. 3.). Frč. 152.,
Jhl., Sl. les.

Deňka, y, f., tamias, das Backenhörn-
chen. D. sedmižíhaná, americká. Vz Brm.
L 2. 303.

Děnkara, y, f., cullumia, die Kullumie,
rostl. D. brázdovaná, c. sulcata. Rstp. 922.

Dénko = pokryvka, poklička, der Deckel.
D. na ucháč. Brt. Mtc. 1878. 32. A já ti
udělám d., přikrývať tvoje srdenko. Sš. P.
291.

Denkovice = louky u Kojetína. Pk.

Deňkovice, e, f. = deňčí kůže, der Bak-
kenhörnchenbalg. Šp. Vz Deňka.

Denňátko, a, n. = deňásek, denní mo-
týl. Nz., Kk., Škd.

Denní pečeť poštovská, Tagesstempel, trh,
zkušenosť, Us. Pdl., střída, směna v horn.,
Hř. 9., hlídač, Lpř., hosť, Mus. 1880. 10.,
pohyb hvězd, odchylka, nerovnosť. Stč Zem.
521., 764., 58. V oblace denném, diei. Ž. wit.
77. 14. D. květ = ve dne toliko otevřený.
Rst. 406. D. oblouk. Vz Schd. I. 204. D.
řípa. Mllr. 26.