Desaterec, rce, m. = pětistopý trochej.
Dk. P. 372.
Desaterka, y, f. = decimola, decima, hud.

— D. = sud 10 věder, ein Zehneimerfass.
Mor. Šd.

Desaternatý, zehnständig: deset listů
v přeslínek postavených n. p. svízel nachový.
Rst. 406.

Desaternice, e, f., při čem účinkuje de-
satero osob. Mor. Šd.

Desaterník, u, m., der Denar. Ssk.

Desateronásobnosť, i, f., die Zehnfältig-
keit. Bern.

Desateronásobný, zehnfach. Šim. 34.,
Ssk.

Desaterý. Na desatero míti co dělati,
míti rozběháno. Us. Rjšk. Choť by se kameň
rozstupil baj na d-ro, už mi tak něbudě,
jak mi byvavalo; A nasbírala mu d-re mascě,
d-re mascě mazać jeho koscě; Rozpukni se,
kameňu, baj na desatero, že mojemu srdečku
něbudže veselo. Sš. P. 249., 151., 359. Kte-
rými slovy na desaterom-li božiem přikázánie
čili na čem jiném jmá ta židovka tu přísahu
židovskú učiniti. NB. Tč. 284. Aby vždy
plnil d-ro přikázánie. Št. Kn. š. 36. Jmáte
najíti písmo desaterého božieho přikázánie.
NB. Tč. 284.

Desatinovati = desetinovati. Slov. Ssk.

Desátka, y, f. = desátek na růženci. Slez.
Sd., Brt. D.

Desátkář, e, m., der Zehenteinnehmer.
Rk. Vz Desátník.

Desátkování, n. = placení desátku. D.
z nepatrných bylin, z malých věcí. Sš. L.
119., 175.

Desátkovati = desátek platiti, dávati —
z čeho. Vy desátkujete z máty a z routy
a ze všeliké zeliny. Sš. L. 117.

Desatnásobnosť, i, f., die Zehnfachheit.
Slov. Ssk.

Desaťnásobný, zehnfach. Slov. Ssk.

Desátné, ého, n., der Zehentacker. Šm.

Desátnice, e, f. = paní desátníkova. Ssk.

— D., das Zahrzehent; das zehnte Jahres-
fest; zehnstRähniges Garn. Šm.

Desátnický, Korporals-.

Desátnictvo, a, n., das Zehentamt; die
Korporalschatt. Loos.

Desátník denní služby, Korporal vom
Tag, poddůstojník, jenž rozkazy, oznamy
(raporty) a oběžníky důstojníkům své setniny
donáší a mužstvo do služby vyvolává, vůbec
po 24 hodin dozorní službu v setnině koná.
S. N. XI. 368. — D. na horách. Vz Zř. zem.
X. 24.

Desátnina, y, f., das Zehentfeld. Slov.
Ssk.

Desätný, dekadisch. Slov. Ssk.

Desatoraký, zehnfach. Slov. Ssk.

Desatorka, y, f., das Zehntel. Slov. Ssk.

Desaťraz = desetkrát, zehnmal. Slov.
Dbš. Sl. pov. VIII. 37.

Desátýnástý. Výb. I. 838., Sv. ruk. 149.

Děsba, y, f. Stažby a děsby. Sš. Ob. 216.
Vz Děsení.

Descloisit, u, m., nerost. Šfk. Poč. 319.

Deserce, e, f., z lat. = sběhnutí. Kos.
Ol. I. 309.

Desertní, vz Dessertní.

Deset. Vz Gb. Hl. 64., 85., 101.. 118.,
126., Mkl. aL. 3., 7., Mkl. Etym. 43., Bž.
141. D. znamená 2 sahy (ruky). Šf. Mus.
1848. Deseti zlatých; desieti hřivnami. NB.
Tč. 20., 251. Od desíti let. Půh. II. 9. V de-
sěti. BO.

Deseťák, u, m. = desítizlatová bankovka.
Val. Brt. D.

Desetidenní, zehntägig.

Desetiletí, n., das Jahrzehend. Sm.

Desetiletý, zehnjährig. Šm.

Desetimilliontina, y, f. Metr jest d.
kvadrantu zemského. ZČ. 16.

Desetimužstvo, a, n. = desítimužstvo.
Sl.. XLI.

Desetinec, nce, m. = desetinný zlomek.
D. občíslový n. periodický, neperiodický.

Desetinka, y, f. = desetinná cifra v pravo
za desetinnou tečkou stojící. Šim. 70.

Desetinkový = desetinný. Šim. 140.

Desetinník, a, m., der Zehentsammler.
Vz Desátkář. Rk.

Desetinnosť, i, f., die Decimalität. Rk.

Desetinný. D. soustava. Šim. 33. D. míra.
Schd. I. 20.

Desetiobětník, a, m. D. římský. Vz Vlšk.
334., 338.

Desetistoletní sedmispáč. Koll. I. 104.

Desetnice, e, f., Zehnerziffer, der Inbegriff
von 10 Einheiten. Šd.

Desettisícník, u, m., die Zahl von Zehn
Tausend. Šm.

Desfour-s (Defúr), a, m., os. jm. Bž. 119.
Hraběcí rodina. Vz S. N.

Děsice, e, f. = bohyně hrůzy. Kln. 201.

Desiderace, e, f., lat. = touha.

Desiderata, pl, n. = scházející věci.

Desideria pia = zbožná přání obyč. ne-
splnitelná, lat. S. N.

Děsidlo, a, n. = strašák, ein Schreck-
mittel. Pal. Děj.

Desietný (peníz), jenž jest deset jiných
peněz platil, vzeli sú. Hus III. 39.

Designovati = k nějakému uřadu napřed
ustanoviti. S. N.

Desina, y, f. = desítka v kartech. Ostrav.
Tč.

Desinfekce. Místo Čsk. polož či. Vz S.
N., Kram. Slov. 88., Slov. zdrav., Čs. lk.
V. 282., VI. 220., 870., IX. 363., 364., X.
166., 192., 330.

Desinfekční, Desinfektions-. D. pro-
středky. Us.

Desiš, e, m. = Desirterius.

Desíteční, Decimal-. Šm.

Děsitelný. D. a hrozní příkladové. Reš.

Děsiti. Mkl. Etym. 45. — se čeho. Hodné
děti cvičitele d. se nebudou. Kom. D. 85. —
se nad čím. Často se nad množstvím zlo-
činů mé srdce děsívá. Kom. (Jir.). — se
před čím, nesprávně. Brs.

Desítice, e, f. = desaterka, hud. Mus. 1850.

Desítičíslicový, zehnziffrig. D. soustava.
Stč. Alg. 6.

Desítiklaničník, u, m., v mlynář., Zehnter.
Šm.

Desítikmenný, zehnstämmig. Lpř.

Desítikoňka, y, f. = desítikoňovka.
U Chlumce nad C. Ltk.



	34

	Desaterec, rce, m. = pětistopý trochej. Dk. P. 372. Desaterka, y, f. = decimola, decima, hud. — D. = sud 10 věder, ein Zehneimerfass. Mor. Šd. Desaternatý, zehnständig: deset listů v přeslínek postavených n. p. svízel nachový. Rst. 406. Desaternice, e, f., při čem účinkuje de- satero osob. Mor. Šd. Desaterník, u, m., der Denar. Ssk. Desateronásobnosť, i, f., die Zehnfältig- keit. Bern. Desateronásobný, zehnfach. Šim. 34., Ssk. Desaterý. Na desatero míti co dělati, míti rozběháno. Us. Rjšk. Choť by se kameň rozstupil baj na d-ro, už mi tak něbudě, jak mi byvavalo; A nasbírala mu d-re mascě, d-re mascě mazać jeho koscě; Rozpukni se, kameňu, baj na desatero, že mojemu srdečku něbudže veselo. Sš. P. 249., 151., 359. Kte- rými slovy na desaterom-li božiem přikázánie čili na čem jiném jmá ta židovka tu přísahu židovskú učiniti. NB. Tč. 284. Aby vždy plnil d-ro přikázánie. Št. Kn. š. 36. Jmáte najíti písmo desaterého božieho přikázánie. NB. Tč. 284. Desatinovati = desetinovati. Slov. Ssk. Desátka, y, f. = desátek na růženci. Slez. Sd., Brt. D. Desátkář, e, m., der Zehenteinnehmer. Rk. Vz Desátník. Desátkování, n. = placení desátku. D. z nepatrných bylin, z malých věcí. Sš. L. 119., 175. Desátkovati = desátek platiti, dávati — z čeho. Vy desátkujete z máty a z routy a ze všeliké zeliny. Sš. L. 117. Desatnásobnosť, i, f., die Zehnfachheit. Slov. Ssk. Desaťnásobný, zehnfach. Slov. Ssk. Desátné, ého, n., der Zehentacker. Šm. Desátnice, e, f. = paní desátníkova. Ssk. — D., das Zahrzehent; das zehnte Jahres- fest; zehnstRähniges Garn. Šm. Desátnický, Korporals-. Desátnictvo, a, n., das Zehentamt; die Korporalschatt. Loos. Desátník denní služby, Korporal vom Tag, poddůstojník, jenž rozkazy, oznamy (raporty) a oběžníky důstojníkům své setniny donáší a mužstvo do služby vyvolává, vůbec po 24 hodin dozorní službu v setnině koná. S. N. XI. 368. — D. na horách. Vz Zř. zem. X. 24. Desátnina, y, f., das Zehentfeld. Slov. Ssk. Desätný, dekadisch. Slov. Ssk. Desatoraký, zehnfach. Slov. Ssk. Desatorka, y, f., das Zehntel. Slov. Ssk. Desaťraz = desetkrát, zehnmal. Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 37. Desátýnástý. Výb. I. 838., Sv. ruk. 149. Děsba, y, f. Stažby a děsby. Sš. Ob. 216. Vz Děsení. Descloisit, u, m., nerost. Šfk. Poč. 319. Deserce, e, f., z lat. = sběhnutí. Kos. Ol. I. 309.	Desertní, vz Dessertní. Deset. Vz Gb. Hl. 64., 85., 101.. 118., 126., Mkl. aL. 3., 7., Mkl. Etym. 43., Bž. 141. D. znamená 2 sahy (ruky). Šf. Mus. 1848. Deseti zlatých; desieti hřivnami. NB. Tč. 20., 251. Od desíti let. Půh. II. 9. V de- sěti. BO. Deseťák, u, m. = desítizlatová bankovka. Val. Brt. D. Desetidenní, zehntägig. Desetiletí, n., das Jahrzehend. Sm. Desetiletý, zehnjährig. Šm. Desetimilliontina, y, f. Metr jest d. kvadrantu zemského. ZČ. 16. Desetimužstvo, a, n. = desítimužstvo. Sl.. XLI. Desetinec, nce, m. = desetinný zlomek. D. občíslový n. periodický, neperiodický. Desetinka, y, f. = desetinná cifra v pravo za desetinnou tečkou stojící. Šim. 70. Desetinkový = desetinný. Šim. 140. Desetinník, a, m., der Zehentsammler. Vz Desátkář. Rk. Desetinnosť, i, f., die Decimalität. Rk. Desetinný. D. soustava. Šim. 33. D. míra. Schd. I. 20. Desetiobětník, a, m. D. římský. Vz Vlšk. 334., 338. Desetistoletní sedmispáč. Koll. I. 104. Desetnice, e, f., Zehnerziffer, der Inbegriff von 10 Einheiten. Šd. Desettisícník, u, m., die Zahl von Zehn Tausend. Šm. Desfour-s (Defúr), a, m., os. jm. Bž. 119. Hraběcí rodina. Vz S. N. Děsice, e, f. = bohyně hrůzy. Kln. 201. Desiderace, e, f., lat. = touha. Desiderata, pl, n. = scházející věci. Desideria pia = zbožná přání obyč. ne- splnitelná, lat. S. N. Děsidlo, a, n. = strašák, ein Schreck- mittel. Pal. Děj. Desietný (peníz), jenž jest deset jiných peněz platil, vzeli sú. Hus III. 39. Designovati = k nějakému uřadu napřed ustanoviti. S. N. Desina, y, f. = desítka v kartech. Ostrav. Tč. Desinfekce. Místo Čsk. polož či. Vz S. N., Kram. Slov. 88., Slov. zdrav., Čs. lk. V. 282., VI. 220., 870., IX. 363., 364., X. 166., 192., 330. Desinfekční, Desinfektions-. D. pro- středky. Us. Desiš, e, m. = Desirterius. Desíteční, Decimal-. Šm. Děsitelný. D. a hrozní příkladové. Reš. Děsiti. Mkl. Etym. 45. — se čeho. Hodné děti cvičitele d. se nebudou. Kom. D. 85. — se nad čím. Často se nad množstvím zlo- činů mé srdce děsívá. Kom. (Jir.). — se před čím, nesprávně. Brs. Desítice, e, f. = desaterka, hud. Mus. 1850. Desítičíslicový, zehnziffrig. D. soustava. Stč. Alg. 6. Desítiklaničník, u, m., v mlynář., Zehnter. Šm. Desítikmenný, zehnstämmig. Lpř. Desítikoňka, y, f. = desítikoňovka. U Chlumce nad C. Ltk.