Detecí, kindisch. Slov. Ssk.

Dětecký. — D. = čacký, statečný. Dal.
Jir. 198. D. král. Alx. V. v. 2287. (HP. 55.).

Detektiv, a, m. = tajný policejní vyzvědač,
z lat. Us.

Dětel. Mkl. Etym. 41. V MV. nepravá
glossa. Pa. Kozí d. = kozí jetel, čilimník
obecný, laburnum vulgare. Vz Rstp. 355.,
Slb. 548., Kk. 255. D., tymum, 1402.. trifo-
lium. Byl. z 15. stol., Sv. ruk. V. I. 50.
D. hořký vodní, menianthes trifoliata. Bartol.
Göm.

Dětelík, u, m. = dětel. — D., a, m. =
datel. Rk.

Dětělina = jetel. Vz Rstp. 364. Také na
Mor. u Lipníka a u Hranic. Brt. Na Slov.
Bartol. Göm. Mám ja pole, to je pole na
pěkné rovině, rostě na nim dětělinka, ona
něvyhyně. Sš. P. 516.

Děteliště, ě, n. = jeteliště. Bern.

Dětelník. Vz Rstp. 367.

Dětelový = jetelový. Bern.

Detence, pl. = dítky. Slov. Ssk.

Dětenčí láska, mysl. Sš. II. 107., 46.

Dětenice, dle Budějovice, ves v Jičínsku.
Vz Tk. IV. 724., Blk. Kfsk. 19., 307., 767.,
1268.

Dětenský, Kindes-. D. léta. Dch. — D.
Jiří. Tf. Odp. 56.

Determinant. D. n-tého stupně; členy
d-tu, sloupce a řádky, rozklad, násobení
d-tň; d. rozvinutý, združený či reciprokalný,
derivační. Sté. Dif. 4., 5., 9., 16., 20., 89.

Determinantní tvar. Stč. Alg. 132.

Determinism-us, u, m., die Bestimmungs-,
Nothwendigkeitslehre. D. fysický, panthei-
stický, materialistický, náboženský, psycho-
logický, Leibnitzův. Lenz Anthr. 182.—185.

Děthart, a, m., opat. Tk. 1. 85.

Děti = jeti. Kak ne rád, z té vóle musi
ven děti (Alexandr) na pole. (D se s,j střídá:
dětel — jetel). Alx. B. 7., 31. (List. filolog.
1885. 285). Cf. Díti = jíti (dod.).

Dětín, u, m., die Kinderstube. Slov. Hdž.
— D., a, na., zaniklá ves u Lešan na Mor.
D. ol. X. 363.

Dětinec. — D., das Kindszimmer. Slov.

Dětinělosť, i, f., das Kindischsein. Šm.

Dětinělý, zdětinělý, kindisch geworden.

Dětinice, dle Budějovice, Dietinitz, ves
u Libáně.

Dětiniti, il, ěn, ění, kindisch machen.
Ssk., Loos.

Dětinně, kindisch. Kká. K sl. j. 183.

Dětinný. Dal. 141. D. hry, Mcha., stařec,
Čch. Bs. 87., léta, BO., Alx. V. v. 161.
Z dětinných let vycházeti, Št. Kn. š. 141.,
vystupovati. Jir. Anth. I. 3. vyd. 34. D.
pláč, srdce, BO., smysl, mravy, Sv. ruk.
263., 150, mladosť. Št. Kn. š. 221. Z d. úst,
ex ose infantium. Ž. wit. 8. 3. D. obyčej,
Pass. 339., mdloba, Št. Ŕ. 83. b., řeč. Otc.
135. Cf. Listy filol. 1886. 379.

Detinská, é, f. = mše pro školní dítky.
U Polič. Zkr.

Dětinský. D. myšlénka, prosba, Mus.,
křest (dětí), 1466., smysl. Sv. ruk. 263. I šel
jest do jejieho domu podlé tej správy d.
NB. Tč. 61. Poručenství d-ské = nad dětmi.
Pulk. 137. a.

Dětinstvo, a, n. = dětinství. Trokan M.
39., 46. Ve svém dětinstvu. Pass. mus. 404.
Stálosť bez d-stva bude ti k užitku. Glč.

II. 245.

Dětka, y, f., os. jm. D. ol. I. 664.

Dětkov, Dědkov, a, m., míst. jm. Vz Sdl.
Hr. III. 302.

Dětlin, a, m., os. jm. Pal. Děj. II. 1. 400.

Dětmar, a, m. Dal. 58., Tk. I. 92., 93.,
Sbn. 104., 110., D. ol. I. 484., III. 178. a j.
Tč.

Dětmarov, a, m., osada v Opavsku. Pk.

Dětmorovice, dle Budějovice, Dittmanns-
dorf, ves u Bogumina. PL.

Dětný, Kindes-. Slov. A ešte aj svojim
detným deťom vravieval. Mt. S. I. 76. Mladá
vínek skláda, pre detné jej děti družba
schovať žáda, für Kindes-Kinder. Pok. Z hor.
158., Dbš. Sl. pov. III. 70.

Děťo, a, n. = dítě. Vz Děť. Na Ostrav.
Wrch. U Opavy. Klš.

Dětobijkyně, ě, f., die KindesmöRdeRin.
Sš. P. 155.

Dětobijství, n., der Kindesmord. Lpř.

Dětoch, a, m. Dal. 160. D. z Hořepnika.
1304. Pal. Děj. II. 1. 296. — D. = Dětřich.
Kram. Slov. 89., D. ol. I. 8, 38. a j.

Dětochov, a, m. (od Dětocha. Pal. Rdh.

I. 133.), Tichtihöfen, ves v Krumlovsku.
Děton, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.
Dětonice, dle Budějovice, Jettonitz, ves

u Čáslavě. Blk. Kfsk. 460., 462.
Dětošek, ška, m., os. jm. D. ol. II. 276.
Dětošín, a, m., ves v Krumlovsku. Tk.

III. 104.

Dětovoditel, e, m., der Kinderführer. Sš.

II. 41.

Dětřich. Dal. 156., S. N., Tk, I. 604., II.
379., 433., IV. 492., 497., V. 80., VI. 38.

Dětřichov, a, m., Dittersdorf, ves u Štern-
berka na Mor.

Dětřichovec, vce, m. Sdl. Hr. IV. 81.

Dětřichovic Mik., Pavel. Tk. IV. 724.,
V. 238., VI. 346.

Dětřichovice = Dětřichov. D. ol. XI.
374.

Dětříšek, ška, m. D. Buzovic, +1110.
Vz Dal. 105., Tk. I. 119.

Dětská, é, f. = chůva, die Wartfrau. Dch.

Dětskovati = děckovati. Rk.

Dětsky, kindlich. D. si hráti. Čch. Petr.
54.

Dětský. D. věk, Dch., lékař, Kinderarzt,
lékařství, Kinderheilkunde, ochrnutí, hlava,
škrkavka, oxyuris ver., die Darmschabe, Nz.
lk., život. Dk. P. 1. D., juvenis. Ž. wit. Deut.
25. D. mluva, Vz Šrc. 261.—273., 342. D. hry
u Řím. a Řeků, vz Vlšk. 228., 245. D. balsam.
Mllr,.15. — D. = odrostlý hoch, mládenec.
Us. v Detve a v okolí na Slov. Phld. III.
3. 255., Rr. Sb. — D., ého, m., os. jm. Mus.
1880. 500.

Dětskyně = děckyně. Rk.

Dětství. D. bez učení, mladosť bez cvi-
čení, mládenectví bez studu dělá velkou
ostudu. Bž. exc.

Dětstvo, a, n. = dětství. Trokan M. 46.
— D. = děti. Pán bez sluhy, kníže bez
země, otec bez dětstva, zeman bez kmetstva.
Č. M. 324.



	38

	Detecí, kindisch. Slov. Ssk. Dětecký. — D. = čacký, statečný. Dal. Jir. 198. D. král. Alx. V. v. 2287. (HP. 55.). Detektiv, a, m. = tajný policejní vyzvědač, z lat. Us. Dětel. Mkl. Etym. 41. V MV. nepravá glossa. Pa. Kozí d. = kozí jetel, čilimník obecný, laburnum vulgare. Vz Rstp. 355., Slb. 548., Kk. 255. D., tymum, 1402.. trifo- lium. Byl. z 15. stol., Sv. ruk. V. I. 50. D. hořký vodní, menianthes trifoliata. Bartol. Göm. Dětelík, u, m. = dětel. — D., a, m. = datel. Rk. Dětělina = jetel. Vz Rstp. 364. Také na Mor. u Lipníka a u Hranic. Brt. Na Slov. Bartol. Göm. Mám ja pole, to je pole na pěkné rovině, rostě na nim dětělinka, ona něvyhyně. Sš. P. 516. Děteliště, ě, n. = jeteliště. Bern. Dětelník. Vz Rstp. 367. Dětelový = jetelový. Bern. Detence, pl. = dítky. Slov. Ssk. Dětenčí láska, mysl. Sš. II. 107., 46. Dětenice, dle Budějovice, ves v Jičínsku. Vz Tk. IV. 724., Blk. Kfsk. 19., 307., 767., 1268. Dětenský, Kindes-. D. léta. Dch. — D. Jiří. Tf. Odp. 56. Determinant. D. n-tého stupně; členy d-tu, sloupce a řádky, rozklad, násobení d-tň; d. rozvinutý, združený či reciprokalný, derivační. Sté. Dif. 4., 5., 9., 16., 20., 89. Determinantní tvar. Stč. Alg. 132. Determinism-us, u, m., die Bestimmungs-, Nothwendigkeitslehre. D. fysický, panthei- stický, materialistický, náboženský, psycho- logický, Leibnitzův. Lenz Anthr. 182.—185. Děthart, a, m., opat. Tk. 1. 85. Děti = jeti. Kak ne rád, z té vóle musi ven děti (Alexandr) na pole. (D se s,j střídá: dětel — jetel). Alx. B. 7., 31. (List. filolog. 1885. 285). Cf. Díti = jíti (dod.). Dětín, u, m., die Kinderstube. Slov. Hdž. — D., a, na., zaniklá ves u Lešan na Mor. D. ol. X. 363. Dětinec. — D., das Kindszimmer. Slov. Dětinělosť, i, f., das Kindischsein. Šm. Dětinělý, zdětinělý, kindisch geworden. Dětinice, dle Budějovice, Dietinitz, ves u Libáně. Dětiniti, il, ěn, ění, kindisch machen. Ssk., Loos. Dětinně, kindisch. Kká. K sl. j. 183. Dětinný. Dal. 141. D. hry, Mcha., stařec, Čch. Bs. 87., léta, BO., Alx. V. v. 161. Z dětinných let vycházeti, Št. Kn. š. 141., vystupovati. Jir. Anth. I. 3. vyd. 34. D. pláč, srdce, BO., smysl, mravy, Sv. ruk. 263., 150, mladosť. Št. Kn. š. 221. Z d. úst, ex ose infantium. Ž. wit. 8. 3. D. obyčej, Pass. 339., mdloba, Št. Ŕ. 83. b., řeč. Otc. 135. Cf. Listy filol. 1886. 379. Detinská, é, f. = mše pro školní dítky. U Polič. Zkr. Dětinský. D. myšlénka, prosba, Mus., křest (dětí), 1466., smysl. Sv. ruk. 263. I šel jest do jejieho domu podlé tej správy d. NB. Tč. 61. Poručenství d-ské = nad dětmi. Pulk. 137. a.	Dětinstvo, a, n. = dětinství. Trokan M. 39., 46. Ve svém dětinstvu. Pass. mus. 404. Stálosť bez d-stva bude ti k užitku. Glč. II. 245. Dětka, y, f., os. jm. D. ol. I. 664. Dětkov, Dědkov, a, m., míst. jm. Vz Sdl. Hr. III. 302. Dětlin, a, m., os. jm. Pal. Děj. II. 1. 400. Dětmar, a, m. Dal. 58., Tk. I. 92., 93., Sbn. 104., 110., D. ol. I. 484., III. 178. a j. Tč. Dětmarov, a, m., osada v Opavsku. Pk. Dětmorovice, dle Budějovice, Dittmanns- dorf, ves u Bogumina. PL. Dětný, Kindes-. Slov. A ešte aj svojim detným deťom vravieval. Mt. S. I. 76. Mladá vínek skláda, pre detné jej děti družba schovať žáda, für Kindes-Kinder. Pok. Z hor. 158., Dbš. Sl. pov. III. 70. Děťo, a, n. = dítě. Vz Děť. Na Ostrav. Wrch. U Opavy. Klš. Dětobijkyně, ě, f., die KindesmöRdeRin. Sš. P. 155. Dětobijství, n., der Kindesmord. Lpř. Dětoch, a, m. Dal. 160. D. z Hořepnika. 1304. Pal. Děj. II. 1. 296. — D. = Dětřich. Kram. Slov. 89., D. ol. I. 8, 38. a j. Dětochov, a, m. (od Dětocha. Pal. Rdh. I. 133.), Tichtihöfen, ves v Krumlovsku. Děton, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. Dětonice, dle Budějovice, Jettonitz, ves u Čáslavě. Blk. Kfsk. 460., 462. Dětošek, ška, m., os. jm. D. ol. II. 276. Dětošín, a, m., ves v Krumlovsku. Tk. III. 104. Dětovoditel, e, m., der Kinderführer. Sš. II. 41. Dětřich. Dal. 156., S. N., Tk, I. 604., II. 379., 433., IV. 492., 497., V. 80., VI. 38. Dětřichov, a, m., Dittersdorf, ves u Štern- berka na Mor. Dětřichovec, vce, m. Sdl. Hr. IV. 81. Dětřichovic Mik., Pavel. Tk. IV. 724., V. 238., VI. 346. Dětřichovice = Dětřichov. D. ol. XI. 374. Dětříšek, ška, m. D. Buzovic, +1110. Vz Dal. 105., Tk. I. 119. Dětská, é, f. = chůva, die Wartfrau. Dch. Dětskovati = děckovati. Rk. Dětsky, kindlich. D. si hráti. Čch. Petr. 54. Dětský. D. věk, Dch., lékař, Kinderarzt, lékařství, Kinderheilkunde, ochrnutí, hlava, škrkavka, oxyuris ver., die Darmschabe, Nz. lk., život. Dk. P. 1. D., juvenis. Ž. wit. Deut. 25. D. mluva, Vz Šrc. 261.—273., 342. D. hry u Řím. a Řeků, vz Vlšk. 228., 245. D. balsam. Mllr,.15. — D. = odrostlý hoch, mládenec. Us. v Detve a v okolí na Slov. Phld. III. 3. 255., Rr. Sb. — D., ého, m., os. jm. Mus. 1880. 500. Dětskyně = děckyně. Rk. Dětství. D. bez učení, mladosť bez cvi- čení, mládenectví bez studu dělá velkou ostudu. Bž. exc. Dětstvo, a, n. = dětství. Trokan M. 46. — D. = děti. Pán bez sluhy, kníže bez země, otec bez dětstva, zeman bez kmetstva. Č. M. 324.