Deveřie, n., zaniklá osada u Uher. Hra-
diště. D. ol. VII. 49.

Deverina, y, f. = švagrová. Slov. Hdž.
Šlb. 85., Ssk.

Deverinka, y, f. = švagrová. Slov. Ne-
chceme fa, d-ka, choď už domov, máš doma
čo robiť. Hdž. Vět. 114.

Deverínok, nka, m. = dever. Slov. Ssk.

Deverný. D manželství. Vz Manželství.

Devesel, vz Devětsil.

Devěsil = devětsil.

Devesilé = devětsil. Val. Vck.

Devět. Vz Šf. v Mus. 1848., Gb. Hl. 64.,
Bž. 10., Mkl. Etym. 43, Prk. Přísp. 17.
Zroňá ti věneček s devětima konci, abys
nechodila s jinými mládenci. Sš, P. 441.
Drže! to let d. bez závady. Půh I. 223.
Půjčila mu devieti zlatých. NB. Tč. 30.

Devětdcát = devatenáct. BO.

Devětihlasý = devítihlasý. Šm.

Devětina, y, f. = devítina. Cf. Desetina.
Bž. 14tí.

Devětipramenka, y, f., der Neunstrahl.

Devětkrát. Každá nevěsta z řečí lidských
d. zbláznit se může. Sk.

Devětkrátžilý, neunfach benervt. D. list,
z jehož žíly pROstřední ještě osm pobočných
nad zpodinou vyniká n. př. u dřínu. Rst.
407.

Devetnáct = devatenáct. Slov. Ssk.

Deveťráz = devětkrát. Slov. Loos.

Devetročný = devítiroční. Jak slanina
d. budeš potom bielá. Koll. Zp. II. 114.

Devětsil. Devěsil. Slez., ostrav. Tč., Slb.
450. D., tussilago, der Huflattig, die Lodde.
D. obecný, t. farfara. Vz Rstp. 864. Dle Sl.
les. také: podběl obecný. Cf. Kk. 166., FB.
45., Mllr. 108., Rosc. 129., Schd. II. 283.
D., cardopacia. Byl. 15. stol. D., petasite3,
die Pestwurz. D. bílý, p. albus, tussilago
alba; obecný, officinalis, tussilago petesites;
d. Kablikový, p. Kablikianus. Čl. Kv. 200.,
Čl. 101. Dle Sbtk. Rostl. 285. (49., 284),
snad lépe devěsil, též devesel neb koňské
kopyto velké (Háj. Byl.), čertův zub, der
Huflattich. D., protože prý má devět sil;
D-lem se rány obkládají, aby se brzy za-
hojily. Tč. Deveselem se čaruje kravám,
aby dojily krev. Vz o tom, o jiných jeho
vlastnostech a o původu slova v Sbtk. Rostl.
285.

Děví, Mädchen-. D. ruce, Kká. Td. 80.,
tvářinka. Čch. Sl. 22.

Děvice. Mkl. Etym. 44., V MV. nepravá
glossa. Pa. Sv. Mař. v. 516. D., virgo. Sv.
Ruk. 315. Us. u Uh. Hrad. Tč. Sv. děvicě.
Pravn. 553. D-ci pojme ženu. BO. Tehdáž
panny d-ce slouly. V. Sv. Lucie, dóstojná
d. Pass. 42. (často v Pass.). — D., os. jm.
Pal. Rdh. I. 120.

Děvičky, pl., f., Magdeberg, poněmčená
ves u Mikulova na Mor. Šb. Lit. I. 65.

Děvík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Děvín (od Děvy. Pal. Rdh. I. 134. Cf.
Sbtk. Výkl. 48.), a, m. D. hrad. Dal. 16.-29.,
Tk. I. 604., IV. 724., VI. 21., S. N., Sdl.
Hr. III. 224, Šf. Strž. II. 516. - D. v Bo-
leslavsku. Vz Blk. Kfsk. 381., 764., 789.,
823., 930. — D., Magdeburg. Blk. Kfsk.
929. — D., myslivna u Mimoně — D., hrad

a městečko (Theben) v prešporskej stolici.
Č. Čt. I. 162.-164.

Devina, y, f.= devátý díl. Cf. Sedmina,
Osmina. Mor. Brt. D.

Děvina, y, f. = divizna. Slb. 353.

Děvinka, y, f.= děvčátko. Kam. Vz
Děvina.

Děvinný, Mädchen-. D. ruka. Sldk. 163.

Děvínský. D. polokoule. Vz Schd. I. 85.

Devisa. — D. = směnka a papír bur-
sovní. Vídeňské d-sy. Kh.

Devítek, tku, m = devátek. Rk.

Devítěný; -ěn, a, o, v bot., neunzählig.
Sl. les. D. list = prstnatý, z devíti lístků
se skládající n. př. škrkavičník chlupatý.
Rst. 407.

Devítice, e, f., nona, die None. Hud.

Devíticestí, n., 'Ewéa iidoi,. Lpř. Sl. I.
223.

Devítičlenec, nce. m., ennearthron, brouk.
D. čelorohý, e. fronticorne. Kk. Br. 244.

Devítičtvrtní takt, der Neunvierteltakt.

Devítihlavý drak. Němc. V. 171.

Devítihran, u, m., das Neuneck. Pdl.

Devítijarní, neun Lenze alt. Lpř.

Devítikout, u, m,, das Neuneck (devíti-
úhelník). Šm.

Devítilistec, stce, m., das Neunblätter-
kraut. Šm.

Devítiloketní, neunellig. Lpř.

Devítilotový, neunlöthig. Rk.

Devítimužný, enneandrios, neunmannig.
SI. les. D. = mající 9 tyčinek n. př. květy
reveňové. Rst. 407.

Devítimužstvo, a, n., evveavdgía, devátá,
třída Linneova, obsahující rostliny devíti-
mužné. Rst. 407., Slb. XLI, Schd. II. 248.,
Kk. 66.

Devítinitný, neunfädig Lpř.

Devítiosmerkový takt, der Neunachtel-
takt. Zv. Př. kn. I. 9.

Devítipramenný, neuudrähtig. Lpř.

Devítiroční, neunjährig. Lpř.

Devítisáhový, neunklaťterig. Lpř.

Devítistudní, n., ' Evveangovvos. Lpř. Sl.
I. 223.

Devítizřídlí, n. = devítistudní. Lpř. Sl.
I. 223.

Devítižilý, neunfach benervt, v botan.
Sl. les.
Devítkový. D. proba. Šim. 109., S. N.

Devítní, neunzählig. Šm.
Devítnice, e, f. = devítiloketní peřina.
Sá. — D., v hudbě, die Novenole. Rk.
Devítník neděle. Dch , Sl. let. III. 143.,
Št. Kn. š. 66., 171.
Devitský J. Vz Jg. H. 1. 2. v. 545.

Děvka = dívka, panna. Že jsi d-kú i ma-
teří. Hr. Rk. 175. — D. = ancilla, děvečka
služebná. Ž. wit. Magn. 48. Nyní obyčejně
jenom s příhanou: To je d.!

Devla, y, f. = devel, vle, devlík, a, m.
v cikánské řeči vlastně Bůh, ale Slovákům
sluje tak všecko, co se na cikány vztahuje
a znamená cikána, cikánku, cikánského koné
atd. Koll. II. 373. — Rb., Hdk. C. 377., Rb.
Sb. Devlík. Koll. I. 281.

Devlík, vz Devla.

Devlisko, a, n. = veliká n. nehezká devla.
Slov. Bern.