Dgeťa = ďéťa. Slov.

Dgevča = děvče. Slov.

Dgevčica = děvčica. Slov.

Dgevečka = děvečka. Slov.

Dgeža = déža. Slov.

Dgežka = déžka. Slov.

Dchnutí, n., der Hauch. Dk. P. 94.

Diabas, u, m., der Diabas, nerost. D.
obsahuje smíšeními vápnatoalkalického živce
labradoritu a augitu a chloritem a magne-
titem. Základní barva bývá tmavozelená.
Co do podřízené přimíšeniny objevují se
pyrit, pyrrhotin a pistacit, někdy i křemen
neb i hmota anthracitická. Dříve slul také
zelenokámen. Krč. G. 153. Cf. Krč. G. 272.,
470., 492., 570., 644., Stě. Zem. 695., S. N.,
Schd. II. 70., 141. D. břidličnatý, mandlov-
covitý, portýrový. Bř. N. 242.-243., KP.
III. 15.

Diabasový, Diabas-. D. afanit, mandlo-
vec. Bř. N. 243., Krč. G. 153

Diabel, bla, m. = ďábel. Ž. wit. 108. 6.
a j. Slez. Šd.

Diabetes, řec. = úplavice močová. Slov.
zdRav., S. N.

Diabol, bla, m. atd. = ďábel. Slov.

Diacodi-um, a, n. = syrup z makových
hlaviček. Slov. zdrav., S. N.

Diadem slávy. Kká. K sl. j. 5. Osněžené
d-my hor. Vrch. Gt. diademu.

Diademovitý. D. čepice. Koll. St. 277.

Diadochit, u, m., nerost. Bř. N. 165.

Diaeta, vz Dieta. Slov. zdrav.

Diaetetika, y, f. = nauka o dietě, o pra-
vidlech pořádného žití. Kram. Slov., Slov.
zdrav., S. N. Diaetetika římská. Vz Vlšk.
90., 281.

Diaethylamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 464.

Diaethylenglykol, u, m., v lučbě. Vz
Šfk. Poč. 478.

Diaethylfosfin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 465.

Diafaní, z řec. = průzračný. D. tělesa.
ZČ. III. 3.

Diafanometr, u, m. = nástroj k určo-
vání průhlednosti nějaké hmoty, z řec. S. N.

Diaforesa, y, f., řec. = pocení. Vz Slov.
zdrav., S. N.

Diaforit, u, m., nerost. Bř. N. 215.

Diafragm-a, atu, m., řec, das Dia-
phragma. — D. = každá stěna n. blána
přepažující. S. N. — D. v optice = stínítko
s kruhovým otvorem postavené do osy před
čočkou. ZČ. III. 190., KP. II. 217. S. N. —
D. v zoologii = bránice, das Zwerchfell.
Nz., Slov. zdrav. — D. v galvan. řetězu =
porovatá nádoba, jíž se oddělují dvě ka-
paliny. S. N.

Diafragmatit-is, y. f. = zánět bránice.
S. N.

Diafysa, y, f. = čásť středová kosti, die
Diaphyse. Nz. lk.

Diaglyfa, diaglypta, y, f. = vpouklá
rezba. S. N.

Diagometr, u, m. = nástroj ku měření
vztažné elektrické vodivosti kapalin. Vz
S. N.

Diagonala, y, f. = úhlopříčka, die Dia-
gonale. Šim. 184.

Diagonalní = úhlopříčný. Ck. D. člen
determinantu. Zh. 5.

Diagraf, u, m., z řec. = nástroj k mecha-
nickému kreslení průhledných obrazů dle
přírody. Vz S. N.

Diagramm, u, m. = nákres, nástin. D.
listů. Vz Rosc. 10., S. N.

Diachoresa, y, f., řec. = průjem lehčí
než diarrhoea, běhavka, dřízdačka. S. N.

Diachylon, vz Diakolum.

Diacnylový přílep, Diachylonpflaster.
Nz. lk.

Diakaustika, y, f., řec. Vz Kaustika.
Vnč. 50.

Diakolum jednoduché = sloučenina olově-
ného klejtu čili kysličníku s mastnými ky-
selinami, tudíž pouhé mýdlo olověné; d.
složené s přísadou vosku a pryskyřice. Kram.
Slov. 90. D. = náplasť z oleje olivového a
z praeparatu olovnatého. Slov. zdrav. Cf.
S. N.

Diakonisky = nábožné ženy v prvo-
církvi, které věřící ženské u víře vyučovaly
a je při udílení sv. křtu obsluhovaly a jiné
menší práce v církvi konaly. Enc. Vz S. N.

Diakonství, n., das Diakonenamt. Kryšt.
Círk. děj. I. 132.

Diakope, y, f., řec. = průsek, rozklání,
vid mluvnicky, když se řeč a běh její slovy
vloženými jako rozkolí. Rozvaž, člověče,
rozvaž dobře, že's . . . Zk.

Diakritický = rozeznávací, diakritisch,
z řec. D. známky = čárky, puntíky, kličky
nad písmeny č, r, ž, š, í, ď atd. D. znamé-
nek na označení délky a měkkosti užívali
již před Husem, ale jen po různu a Husovi
náleží zásluha, že za jejich pomocí zřídil
celou soustavu pravopisnou. Vz Listy filol.
V. 219., S. N.

Dial', e, f. = dál, dálka. Slov. Sldk. 2.,
3., Ssk.

Diala, e, f. = dálina, dálka. Slov. Hdž.
Šib. 54., Ssk.

Dialektický, dialektisch. D. spis. Vz
Jg. Slnst. 92. D. methoda. Vz S. N.

Dialektik, a, m. = znalec rozumovědy.
Kom. L.

Dialektika = umění rozprávění. Vz S. N.

Dialektikové, druh žáků Sokratových.
Vz S. N.

Dialina, y, f. = diala. Slov. Hdž. Šlb.
54., Ssk.

Dialiť = dáliti. Slov. Ssk.

Dialka = dálka. Slov. Ssk.

Diallag, u, m., nerost. KP. III. 198.,
Bř. N. 151 , 175., Schd. II. 48.

Dialný = dálný. Slov. Btt. Sp. 32.

Dialog. Cf. Vor. St. 242., Jg. Slnosť.
137.

Dialogit, u, m. = uhličitan manganatý,
nerost, Bř. N. 150., Sfk. Poč. 333.

Dialopisný = telegrafický. Slov. Zátur.

Dialtový. D. masť. Db.

Dialysa, y, f. = rozluka, rozvod. Rk.,
ZC. 1. 397. — D. v grammat. = diaerese;
v pathol. = vysílení. S. N.

Dialysator, u, m. = přístroj k dialyso-
vání. ZC. I. 398., Šfk. Poč. 163.

Dialysovati, řec. = rozváděti, rozlučo-
vati. ZČ.



	43

	Dgeťa = ďéťa. Slov. Dgevča = děvče. Slov. Dgevčica = děvčica. Slov. Dgevečka = děvečka. Slov. Dgeža = déža. Slov. Dgežka = déžka. Slov. Dchnutí, n., der Hauch. Dk. P. 94. Diabas, u, m., der Diabas, nerost. D. obsahuje smíšeními vápnatoalkalického živce labradoritu a augitu a chloritem a magne- titem. Základní barva bývá tmavozelená. Co do podřízené přimíšeniny objevují se pyrit, pyrrhotin a pistacit, někdy i křemen neb i hmota anthracitická. Dříve slul také zelenokámen. Krč. G. 153. Cf. Krč. G. 272., 470., 492., 570., 644., Stě. Zem. 695., S. N., Schd. II. 70., 141. D. břidličnatý, mandlov- covitý, portýrový. Bř. N. 242.-243., KP. III. 15. Diabasový, Diabas-. D. afanit, mandlo- vec. Bř. N. 243., Krč. G. 153 Diabel, bla, m. = ďábel. Ž. wit. 108. 6. a j. Slez. Šd. Diabetes, řec. = úplavice močová. Slov. zdRav., S. N. Diabol, bla, m. atd. = ďábel. Slov. Diacodi-um, a, n. = syrup z makových hlaviček. Slov. zdrav., S. N. Diadem slávy. Kká. K sl. j. 5. Osněžené d-my hor. Vrch. Gt. diademu. Diademovitý. D. čepice. Koll. St. 277. Diadochit, u, m., nerost. Bř. N. 165. Diaeta, vz Dieta. Slov. zdrav. Diaetetika, y, f. = nauka o dietě, o pra- vidlech pořádného žití. Kram. Slov., Slov. zdrav., S. N. Diaetetika římská. Vz Vlšk. 90., 281. Diaethylamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 464. Diaethylenglykol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 478. Diaethylfosfin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 465. Diafaní, z řec. = průzračný. D. tělesa. ZČ. III. 3. Diafanometr, u, m. = nástroj k určo- vání průhlednosti nějaké hmoty, z řec. S. N. Diaforesa, y, f., řec. = pocení. Vz Slov. zdrav., S. N. Diaforit, u, m., nerost. Bř. N. 215. Diafragm-a, atu, m., řec, das Dia- phragma. — D. = každá stěna n. blána přepažující. S. N. — D. v optice = stínítko s kruhovým otvorem postavené do osy před čočkou. ZČ. III. 190., KP. II. 217. S. N. — D. v zoologii = bránice, das Zwerchfell. Nz., Slov. zdrav. — D. v galvan. řetězu = porovatá nádoba, jíž se oddělují dvě ka- paliny. S. N. Diafragmatit-is, y. f. = zánět bránice. S. N. Diafysa, y, f. = čásť středová kosti, die Diaphyse. Nz. lk. Diaglyfa, diaglypta, y, f. = vpouklá rezba. S. N. Diagometr, u, m. = nástroj ku měření vztažné elektrické vodivosti kapalin. Vz S. N. Diagonala, y, f. = úhlopříčka, die Dia- gonale. Šim. 184.	Diagonalní = úhlopříčný. Ck. D. člen determinantu. Zh. 5. Diagraf, u, m., z řec. = nástroj k mecha- nickému kreslení průhledných obrazů dle přírody. Vz S. N. Diagramm, u, m. = nákres, nástin. D. listů. Vz Rosc. 10., S. N. Diachoresa, y, f., řec. = průjem lehčí než diarrhoea, běhavka, dřízdačka. S. N. Diachylon, vz Diakolum. Diacnylový přílep, Diachylonpflaster. Nz. lk. Diakaustika, y, f., řec. Vz Kaustika. Vnč. 50. Diakolum jednoduché = sloučenina olově- ného klejtu čili kysličníku s mastnými ky- selinami, tudíž pouhé mýdlo olověné; d. složené s přísadou vosku a pryskyřice. Kram. Slov. 90. D. = náplasť z oleje olivového a z praeparatu olovnatého. Slov. zdrav. Cf. S. N. Diakonisky = nábožné ženy v prvo- církvi, které věřící ženské u víře vyučovaly a je při udílení sv. křtu obsluhovaly a jiné menší práce v církvi konaly. Enc. Vz S. N. Diakonství, n., das Diakonenamt. Kryšt. Círk. děj. I. 132. Diakope, y, f., řec. = průsek, rozklání, vid mluvnicky, když se řeč a běh její slovy vloženými jako rozkolí. Rozvaž, člověče, rozvaž dobře, že's . . . Zk. Diakritický = rozeznávací, diakritisch, z řec. D. známky = čárky, puntíky, kličky nad písmeny č, r, ž, š, í, ď atd. D. znamé- nek na označení délky a měkkosti užívali již před Husem, ale jen po různu a Husovi náleží zásluha, že za jejich pomocí zřídil celou soustavu pravopisnou. Vz Listy filol. V. 219., S. N. Dial', e, f. = dál, dálka. Slov. Sldk. 2., 3., Ssk. Diala, e, f. = dálina, dálka. Slov. Hdž. Šib. 54., Ssk. Dialektický, dialektisch. D. spis. Vz Jg. Slnst. 92. D. methoda. Vz S. N. Dialektik, a, m. = znalec rozumovědy. Kom. L. Dialektika = umění rozprávění. Vz S. N. Dialektikové, druh žáků Sokratových. Vz S. N. Dialina, y, f. = diala. Slov. Hdž. Šlb. 54., Ssk. Dialiť = dáliti. Slov. Ssk. Dialka = dálka. Slov. Ssk. Diallag, u, m., nerost. KP. III. 198., Bř. N. 151 , 175., Schd. II. 48. Dialný = dálný. Slov. Btt. Sp. 32. Dialog. Cf. Vor. St. 242., Jg. Slnosť. 137. Dialogit, u, m. = uhličitan manganatý, nerost, Bř. N. 150., Sfk. Poč. 333. Dialopisný = telegrafický. Slov. Zátur. Dialtový. D. masť. Db. Dialysa, y, f. = rozluka, rozvod. Rk., ZC. 1. 397. — D. v grammat. = diaerese; v pathol. = vysílení. S. N. Dialysator, u, m. = přístroj k dialyso- vání. ZC. I. 398., Šfk. Poč. 163. Dialysovati, řec. = rozváděti, rozlučo- vati. ZČ.