Předchozí (43)  Strana:44  Další (45) |
|
|||
44
|
|||
|
|||
Dialytický, dialytisch. D. čočka, daleko-
hled. Nz., S. N. D. prostředky = vysilivé. S. N. Diamagnetický, diamagnetisch. Sl. les.
D. hmoty. Mj. 368. Diamagnetičnosť, i, f. Mj. 367.
Diamagnetism-us, u, m. Vz KP. II 188.,
S. N. Diamant. Vz Bř. N. 189., 190., Schd. I.
302., S. N. II. 29., Sfk. 39., KP. III. 185., 203., Šfk. Poč. 134. Uhlí a d. jsou svou podstatou jednou věcí. Vlč. Její naj milejší s samém d-tě. Sš. P. 145. Darujem ti prsten zlatý, v tom prsteni tri djamanty. Koll. I. 25. — D. = druh vinné révy. Vz KP. V. 158. Diamantek, tka, m. = známý blázen,
který chodil v šatech ženských. Strojíš se jako D. = bláznovsky. U Kr. Hrad. Kšť. Diamantový. D. klenba, Lehner, barva,
ocel, Wld., nástroje. Prm. III. č. 15. D. lesk, ozdoba, svatba (po 751etém manžel- ství). S. N. Diamargariton. Sal. 238.
Diametralní = co k průměru náleží; co
jde prostředkem. S. N. Diamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 478.
Diana. Místo vlaská polož: římská. —
D. = Mařena. Utvořil. Ros. — D. = cerco- pithecus diana. Brm. I. 107. — D. = dívka plaše a rozpustile se prohánějící. Běhá jako nějaká D. Bdl. — D. = jm. feny. Škd. Diandria, e, f., v bot. = dvojmužstvo.
Dianemoskop, u, m. Zpr. arch. XI. 2.
seš. 10. Dianin strom = stromovité vykrystaliso-
vání stříbra. Vz S. N. Diapasm-a, ata, n. = prášek zasypací.
S. N. Diapason, u, m. = objem jistého hlasu
do hloubky a do výšky, der Diapason. Ck. Vz S. N. Diasol, sla, m. = ďas. Slov. Loos.
Diaspor, u, m., nerost. Šfk. Poč. 295.,
Bř. N. 186., Šfk. 203. Diastas, u, m., der Diastas = látka tvo-
řící se klíčením zrn obilních. Vz Kram. Sl. 90., Šfk. 549., 654., Šfk. Poč. 520., Schd. I. 399., 411., S. N. Diastimetr, u, m. = dálkoměr, der Diasti-
meter, Entfernungsmesser. Nz., S. N. Diastola, y, f. = období, ve kterém ko-
mory i předsíně srdce ve stahu ustávají a krví se plni. Vz Systola, Slov. zdrav. Diasyrm-us, u, m. = přílišné zmenšování
něčeho. Vz S. N., Jg. Slnosť. 69. Diathermanita, y, f., řec, die Wärme-
durchlässigkeit. K. Adámek. Diathermanní = průteplivý, Wärme
durchlassend. Stč. Zem. 548. Diathesa, y, f., řec. = změna v ústro-
jenství člověka a ve výkonech jednotlivých ústrojí. Vz Slov. zdrav. Diati sa = díti se. Slov. Hdž. Čít. 261.
Vtedy sa mi vtedy budě nedela diať (líbiti), keď sa mi môj milý budě v kostole smiať. Sl. sp. VI. 202. Mohla by som sa ti, šuhaju, dobre diať (líbiti). Sl. sp. 171. Diatriba, y, f, řec. = prodlení; rozbor;
hanopis. Rk., Kos. Ol. I. 124., 268. |
Diazoamidobenzol, u, m., v lučbě. Vz
Sfk. Poč. 537. Diazobenzol, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 537. Dib, u, m., der Zehengang. Čsk.
Dibák, a, m., os. jm. Slov. Sd.
Dibati. = D., auf Zehen gehen. Čsk. Vz
Dibkati. Ssk. Dibavý = kdo se ve všem dibá. Slov.
Ssk. Díbel, bla, m. D. Jan. Blk. Kfsk. 1045.
Dibenzyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
558., 563. Dibeřská, é, f., samota u Peruce.
Dibkati = dibati, auf Zehen gehen, v tě-
locviku. A. Kučera. Dibl, a, m., os. jm. Tk. V. 238.
Diblati se = mazati se. To dítě se stále
diblá. Us. U Kr. Hrad. Kšť. Diblavý = pichlavý. Slov. Ssk.
Dibličí, vz Diblí.
Diblík. Koll. Zp. I. 431. - D., a, m. =
světélko nad močálem. U Ostrav. Mtl. — D., rostl. Vz Brada (Aronova). Mllr. 17. — D. = diptan, třevdava, dictamnus albus, der Dip- tam, die Aschwurzel. Mllr. 41. — D. z Vo- tina, os. jm. Blk. Kfsk. 74., 1019. Diblikov, a, m., Diblichow, samota u Či-
melic; Diblikow, dvůr u Kouřimě, PL. Čf. Blk. Kfsk. 1112. Diblovka, y, f. = druh secího stroje. D.
řepní, die Rtibendibbelmaschine. Šp. Dibral, a, m. = nimra. Brnt.
Dibří, n. = mlýn u Berouna.
Dicefal-us, a, m. = dicephalus, dítě
s jedním trupem a dvěma hlavami. Slov. zdrav. Dicky = vždycky. Ve východ. Čechách,
u Javorníka. Jir., Brt. D. Na Slov. Ssk. Dicrot-us, u, m. = podvojný tep tepny.
Vz Slov. zdrav. Dida-cus, ka, m., os. jm. Vz Jg. H. 1.
2. v. 546., Jir. Ruk. I. 160. Didaktický. D. báseň. Vor. P. 86., Tf.,
Nz. Vz Světozor. 1873. č. 1., 10., 30., 22., 18., 42.; 1874. č. 35., 49.; 1867. č. 15., 2i.: 1875. č. 5.; 1872. č. 12.; Ženské listy 1874. č. 2.; Lum. 1866. č. 15.; Kv. 1870. č. 21., 38.; 1871. č. 19., 48.; Blahověst 1875. č. 16.; 1869. ô. 28., 29., 22.; 1873. č. 6.; 1872. č. 1., 6., 17.; 1870. č. 14., 17., 19., 21., 23., 25., 27.; 1873. č. 18.; Obrazy života 1873. č. 13., 17.; 1875. č. 5. Dch. D. básnictví, vz Jg. Slnosť. 145.; d. báseň náučná, ib. 132., d. kantata, 147., d. oda, 108., roman a epos, 145., idylla a idyllion, 145., komoedie, tragoedie, drama, 145., d. básnická povídka. 145. Didaktickodramatická báseň, didak- tickoepická báseň. Vz ib. 145. Cf. S. N. D. závady vyučování. Listy filol. I. 124. Didaktik, a, m., řec. = naučný básník,
der Didaktiker. Nz. Didaktika = umění vyučovati a cvičiti
mládež v uměních, jazyku a moudrosti vše- lijaké. Blř. Cf. Sbn. 227., S. N. Didí, n. = děťátko, v dětské mluvě.
U N. Kdyně. Rgl. Didym, u, m., v lučbě. Vz KP. IV. 304.,
S. N., Šfk. 215., Nz., Šfk. Poč. 306., Schd. I. 363. |
||
|
|||
Předchozí (43)  Strana:44  Další (45) |