Dialytický, dialytisch. D. čočka, daleko-
hled. Nz., S. N. D. prostředky = vysilivé.
S. N.

Diamagnetický, diamagnetisch. Sl. les.
D. hmoty. Mj. 368.

Diamagnetičnosť, i, f. Mj. 367.

Diamagnetism-us, u, m. Vz KP. II 188.,
S. N.

Diamant. Vz Bř. N. 189., 190., Schd. I.
302., S. N. II. 29., Sfk. 39., KP. III. 185.,203., Šfk. Poč. 134. Uhlí a d. jsou svou
podstatou jednou věcí. Vlč. Její naj milejší
s samém d-tě. Sš. P. 145. Darujem ti prsten
zlatý, v tom prsteni tri djamanty. Koll. I.
25. — D. = druh vinné révy. Vz KP. V.
158.

Diamantek, tka, m. = známý blázen,
který chodil v šatech ženských. Strojíš se
jako D. = bláznovsky. U Kr. Hrad. Kšť.

Diamantový. D. klenba, Lehner, barva,
ocel, Wld., nástroje. Prm. III. č. 15. D.
lesk, ozdoba, svatba (po 751etém manžel-
ství). S. N.

Diamargariton. Sal. 238.

Diametralní = co k průměru náleží; co
jde prostředkem. S. N.

Diamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 478.

Diana. Místo vlaská polož: římská. —
D. = Mařena. Utvořil. Ros. — D. = cerco-
pithecus diana. Brm. I. 107. — D. = dívka
plaše a rozpustile se prohánějící. Běhá jako
nějaká D. Bdl. — D. = jm. feny. Škd.

Diandria, e, f., v bot. = dvojmužstvo.

Dianemoskop, u, m. Zpr. arch. XI. 2.
seš. 10.

Dianin strom = stromovité vykrystaliso-
vání stříbra. Vz S. N.

Diapasm-a, ata, n. = prášek zasypací.
S. N.

Diapason, u, m. = objem jistého hlasu
do hloubky a do výšky, der Diapason. Ck.
Vz S. N.

Diasol, sla, m. = ďas. Slov. Loos.

Diaspor, u, m., nerost. Šfk. Poč. 295.,
Bř. N. 186., Šfk. 203.

Diastas, u, m., der Diastas = látka tvo-
řící se klíčením zrn obilních. Vz Kram. Sl.
90., Šfk. 549., 654., Šfk. Poč. 520., Schd.
I. 399., 411., S. N.

Diastimetr, u, m. = dálkoměr, der Diasti-
meter, Entfernungsmesser. Nz., S. N.

Diastola, y, f. = období, ve kterém ko-
mory i předsíně srdce ve stahu ustávají a
krví se plni. Vz Systola, Slov. zdrav.

Diasyrm-us, u, m. = přílišné zmenšování
něčeho. Vz S. N., Jg. Slnosť. 69.

Diathermanita, y, f., řec, die Wärme-
durchlässigkeit. K. Adámek.

Diathermanní = průteplivý, Wärme
durchlassend. Stč. Zem. 548.

Diathesa, y, f., řec. = změna v ústro-
jenství člověka a ve výkonech jednotlivých
ústrojí. Vz Slov. zdrav.

Diati sa = díti se. Slov. Hdž. Čít. 261.
Vtedy sa mi vtedy budě nedela diať (líbiti),
keď sa mi môj milý budě v kostole smiať.
Sl. sp. VI. 202. Mohla by som sa ti, šuhaju,
dobre diať (líbiti). Sl. sp. 171.

Diatriba, y, f, řec. = prodlení; rozbor;
hanopis. Rk., Kos. Ol. I. 124., 268.

Diazoamidobenzol, u, m., v lučbě. Vz
Sfk. Poč. 537.

Diazobenzol, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 537.

Dib, u, m., der Zehengang. Čsk.

Dibák, a, m., os. jm. Slov. Sd.

Dibati. = D., auf Zehen gehen. Čsk. Vz
Dibkati. Ssk.

Dibavý = kdo se ve všem dibá. Slov.
Ssk.

Díbel, bla, m. D. Jan. Blk. Kfsk. 1045.

Dibenzyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
558., 563.

Dibeřská, é, f., samota u Peruce.

Dibkati = dibati, auf Zehen gehen, v tě-
locviku. A. Kučera.

Dibl, a, m., os. jm. Tk. V. 238.

Diblati se = mazati se. To dítě se stále
diblá. Us. U Kr. Hrad. Kšť.

Diblavý = pichlavý. Slov. Ssk.

Dibličí, vz Diblí.

Diblík. Koll. Zp. I. 431. - D., a, m. =
světélko nad močálem. U Ostrav. Mtl. — D.,
rostl. Vz Brada (Aronova). Mllr. 17. — D. =
diptan, třevdava, dictamnus albus, der Dip-
tam, die Aschwurzel. Mllr. 41. — D. z Vo-
tina, os. jm. Blk. Kfsk. 74., 1019.

Diblikov, a, m., Diblichow, samota u Či-
melic; Diblikow, dvůr u Kouřimě, PL. Čf.
Blk. Kfsk. 1112.

Diblovka, y, f. = druh secího stroje. D.
řepní, die Rtibendibbelmaschine. Šp.

Dibral, a, m. = nimra. Brnt.

Dibří, n. = mlýn u Berouna.

Dicefal-us, a, m. = dicephalus, dítě
s jedním trupem a dvěma hlavami. Slov.
zdrav.

Dicky = vždycky. Ve východ. Čechách,
u Javorníka. Jir., Brt. D. Na Slov. Ssk.

Dicrot-us, u, m. = podvojný tep tepny.
Vz Slov. zdrav.

Dida-cus, ka, m., os. jm. Vz Jg. H. 1.
2. v. 546., Jir. Ruk. I. 160.

Didaktický. D. báseň. Vor. P. 86., Tf.,
Nz. Vz Světozor. 1873. č. 1., 10., 30., 22.,
18., 42.; 1874. č. 35., 49.; 1867. č. 15., 2i.:
1875. č. 5.; 1872. č. 12.; Ženské listy 1874.
č. 2.; Lum. 1866. č. 15.; Kv. 1870. č. 21.,
38.; 1871. č. 19., 48.; Blahověst 1875. č. 16.;
1869. ô. 28., 29., 22.; 1873. č. 6.; 1872. č.
1., 6., 17.; 1870. č. 14., 17., 19., 21., 23.,
25., 27.; 1873. č. 18.; Obrazy života 1873.
č. 13., 17.; 1875. č. 5. Dch. D. básnictví,
vz Jg. Slnosť. 145.; d. báseň náučná, ib.
132., d. kantata, 147., d. oda, 108., roman a
epos, 145., idylla a idyllion, 145., komoedie,
tragoedie, drama, 145., d. básnická povídka.
145. Didaktickodramatická báseň, didak-
tickoepická báseň. Vz ib. 145. Cf. S. N. D.
závady vyučování. Listy filol. I. 124.

Didaktik, a, m., řec. = naučný básník,
der Didaktiker. Nz.

Didaktika = umění vyučovati a cvičiti
mládež v uměních, jazyku a moudrosti vše-
lijaké. Blř. Cf. Sbn. 227., S. N.

Didí, n. = děťátko, v dětské mluvě.
U N. Kdyně. Rgl.

Didym, u, m., v lučbě. Vz KP. IV. 304.,
S. N., Šfk. 215., Nz., Šfk. Poč. 306., Schd.
I. 363.