Diebl, a, m. D. Frant, naroz. asi 1773.,
prof. Vz Jg. H. 1. 2 v. 546.
Diebelský = ďábelský. Hr. ruk. 35.
Dieblý. Výb. I. 193., Hr. ruk. P. 428.,
Slov. Ssk.

Dieč. Die Er. ad Kat. 1423. = rada; dle
Gb. v List. filolog. 1882. 35. = dieka; lok.
v dieči jest výRaz adverbialní a znamená
asi tolik co: slušně, mile (vděčně).

Diegesa, y, f., řec. = úplné vypravení
něčeho. S. N.

Diegetický = ve způsobu vypravování.
S. N.
Diel atd., vz Díl.

Dieleň, lně, f. = dílna. Slov. Loos.
Dienzenhofer Kilian. Vz Slavín II. 199.
Diesbach, a, m. D. Jos. Em., knihtiskař.
Jir. Ruk. I. 160.
Dieta, cf. Diaeta, Slov. zdrav., S. N.
Dieťa atd. = dítě. Slov.
Dietce = dítko. Hr. Ruk. B. 180.
Dietetický, diaetetický prostředek. Us.
Dietetika, vz Diaetetika.
Dietní třída, die Diätenklasse. Us. Pdl.
Dietrich Prok., kněz. 1716. Vz Jg. H.
1. 2. v. 546., Jir. Ruk. I. 160.

Dievelenka, y, f. = dívčina. Slov. Č
Čt. II. 135.

Dievoctvo, a, n. = panenství; panny.
Slov. Phld. IV. 469.
Difenol, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poč. 558
Difenyl, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poč.
557.

Dyfenylamin, u, m., v lučbě. Vz Sfk.
Poč. 537.

Difenyldiacetylen, u, m., v lučbě. Vz
Šfk. Poč. 552.

Difenylketon, u, m., v lučbě. Vz Sfk.
Poč. 558.

Differencial, u, m., Stč. Zem. 452., Stč.
Dif. 13.

Differencialní podíl, poměr, fotometr
(Zengrův), ZČ. I. 102., III. 12., počet, rov-
nice stupně n-tého, Sté. Dif. 16., 64., kladka,
teploměr, Mj. 83., Sl. les., světloměr, Us.
Pdl., diagnosa. Vz Slov. zdrav.

Differencování, n., die Differencirung.
Zpr. arch. VIII. 42., Stč. Dif. 18.

Differencovati, diíferenciren. — co:
Rovnici, Šln. I. 31., ZČ., Stč. Dif. 61

Differenta, y, f. D. nullová, kladná, zá-
poRná, jednotková. Athen. III. 224., 225.
Differentní = rozdílný.
Diffesse, e, f. = odprisahaný podpis.
Kh.
Difficilní, lat. = nesnadný. S. N.
Difformita, y, f., lat. = znetvorenina.
Diffundovati. Z bunic cukrovky diffun-
duje (vystupuje) tekutý jich obsah. S. N.
XI. 371. D. do výšky. ZČ. I. 392., 393.,
KP. V. 48.

Diffuse, e, f., z lat. = vyslazování řepo-
vých řízků, v cukrovarnictví (zvláštní návod
nelisováním, nýbrž až devětkRát opakovaným
vymočováním vyhřatou vodou) těžení šťávy
ze řízků řepových nebo ze třtiny cukrov-
inku, die Diffusion, Maceration der Rüben-
schnitte. D. Robertova, studená či Schul-
zova. S. N. XI. 371., 372. Cf. KP. V. 48.,
Kram. Slov. 91., jednoduchá, složitá, tepelná.

ZČ. I. 505. Cf. Mj. 20., Sfk. Ruk. 7ž. D.
v lékař, (výmok). Čs. lék. I. 187. D. (pro-
nikání) plynů. ZČ. I. 500., S. N., MS. 74.,
Šf. Poč. 38.
Diffusér, u, m. Wld. Vz Diffusor.Diffusní, Diffusions-. D. světlo, ZČ. III.
35.,batterie (v cukrovaru), apparat, Us. Pdl.,
nádoba, prostor, lis, odpadky, Šp., kužel,
nůž (k okrajování řepy). Wld. Cf. KP. V.
48., 61.

Diffusor, u, m. D. Robertův, Ahrensův.
Vz KP. V. 48., 55.

Diffusovna, y, f. = místnosť k vyslazo-
vání řepových řízků, der Duffusionssaal. Pta.
Difterie, e, f., diphteritis = zánět každé
blány (difteria, řec. = blána); záškrt. S. N.
D. slzovodu, d. ductus lacrimalis. Schb.

Digamma = dvojité gamma (F) = v.
S. N. Vz Ndr. 7. b.

Digestor, u, m. = hrnec Papinův, der
Digestor. S. N., Šp.

Digitalin, u, m. = silný jed z náprstníku.
S. N., Slov. zdrav.

Digitalis, lat. = náprstník (rostl.). Vz
Slov. zdrav., Čs. lk. VII. 123., 132., IX 109.,
Rosc. 135., Náprstník, S. N.
Dignand, u, m. = mocněnec.
Dignita, y, f. = mocnina, Stč. Alg. 26.
Digresse, lat., v astron. = úhel, pod nímž
pozemskému pozorovateli nějaká planeta
od slunce vzdálená se objevuje. Vz S. N.
Digynia, e, f., řec, v bot. = dvouženstvo.
S. N.
Dichetka, vz Dichta.
Dichinolin, u, m. Vz Šfk. Poč. 573.
Dichogamický = dvojmanželský. D. květ.
Osv. VI. 50.

Dichogamie, e, f. = dvojmanželství, řec.
Osv. VI. 50.

Dichogamista, y, m. = přívrženee dvoj-
manželství, řec. Osv. VI. 50.

Dichord, u, m., přístroj o dvou strunách
hodící se k srovnávání jakosti tonu při
strunách z rozličné hmoty. Mlt.

Dichotomický = vidličnatý. D. rozdělení.
Rosc. 6.

Dichotomie, e, f, z řec. = dvoudílnosť.
Rk., Lenz.

Dichroism-us, u, m. = dvojbarevnosť.
Vz S. N.

Dichroit, u, m. = nerost. Bř. N. 177.,
Osv. I. 666., KP. III. 193., S. N.

Dichroitit, a, m. = smíšenina živce, di-
chroitu či cordieritu, der Cordieritfels. Krč.
242.
Dichroman, u, m. Vz Šfk. Poč. 325.
Dichromatický = dvojbarvý.
Dichroskopický. D. lupa. Vz Bř. N. 70.,
Osv. I. 668.

Dichta, dichetka, y, f. = konopná plachta

na trávu, trávnice. Ostrav. Tč. Vz Dichtula.

Dichula, dichulka, y, f. = dichta. —

D. = hrubé prostěradlo, kterým se sláma

prostírá, das Leintuch. Ostrav. Tč.

Diiodid, u, m. P₂I₄. Vz Šfk. Poč. 179.

Diisatogen, u, m. Vz Šfk. Poč. 556.

(C_l6 H₈N₂ O₄).

Dík, a, m , os. jm. D. ol. I. 144.
Díka, y, f. = děk, dík, Vz Děk, Sv. ruk.
D. 988., Mkl. Etym. 40.