Diovčatosť, i, f., die Märchenhaftigkeit.
Slov. Ssk.

Diovčina, y, f. = dívčina. Slov. Ntr.
V. 4.

Diovčivý = dívčí. Slov. Sl ps. Šf. I. 83.

Dioxindol, u, m. Vz Šfk. Poč. 555.

Dioxybenzol, u, m. Vz Šfk. Poč. 534.

Dioxyd, u, m. Vz Šfk. Poč. 448.

Dioxytoluol, u, m. Vz Šfk. Poč. 539.

Diplegie, e, f., řec. = obrna svalů na
obou polovinách těla; Hemiplegie = obrna
na jedné straně. Vz Slov. zdrav.

Dipleidoskop, u, m. = nástroj zrcadelní,
jenž dává světlého předmětu obrazy dva
vyjímaje polohu jedinou, ve které jednoduše
ukazuje.

Diploe, e, f. = píchatka, houbovitá čásť
plochých kostí lebních. Vz Slov. zdrav.

Diploma, n. = diplom. Koll. I. 91., 304.

Diplomaticky, diplomatisch. D. s někým
jednati.

Diplomatický. D. vyjednávání. Us. Pdl —
D. text starých památek (věrný). Mus. 1880.
575.

Diplomatika, y, f. = věda, jejíž před-
mětem jsou listiny, při nichž se hledí k určení
jejich stáří, totožnosti nebo podvrženosti,
k jejich písmu, formám a při hotovení za-
městnaným osobám, die Urkundenlehre. Vz
S. N., Lpř. Děj. I. 2.

Diplomovaný, diplomirt. D. lékař. Us.
Pdl.

Diplopie, e, f. = zdvojnásobňování se
obRazu v oku. Vz Slov. zdrav.

Dipsomanie, e, f., řec. = neukojitelná
občasná touha po opojných nápojích. Vz
Slov. zdrav.

Diptam. Vz Čl. Kv. 327.

Diptan, rostl. Vz Diblík.

Diptycha, pl., n. = seznamy živých a
mrtvých, jež při mši sv. se čítaly. Btk. —
D. = bronzové desky uvnitř voskem natřené.
Ktk.

Dipyridin, u, m. Vz Šfk. Poč. 572.

Díra, koř. dr. Gb. Hl. 146. Strsl. dera
Vz Mkl. Etym. 45. Na Mor. místy dura.
Brt. Cf. Dírenka. V MV. nepravá glossa.
Pa. D. lůžková, das Lagerloch, rozhrabovací
(psinec, záhřeb), das Schürloch, osevná, das
Saatlocb, krtičí, Maulwurfsloch, odváděcí,
Abzugsloch, Sl. les., větrní, das Wetterbohr-
loch (v dolech), vrtaná, das Bohrloch. Bc.
Spadl s nebe a neví, kterou dírou (neví-li
kdo stoje, kterou cestou se má dáti). U Rychn.
D. veslová, das Ruderloch. Lpř. Častá pírka
holá dÍRka. Us. Vk. D. tonová. KP. IL 310.,
320. D. ševní, knoflíková. Us. Pdl. D. bě-
hounová, das Auge des Laufersteii.es. Šp.
D. létací u ule šp. m,: česno. Brt. Měl sem
ja píščalku o devíti dírkách, nechtěla mi
pískať o chudobných dívkách. Sš. P. 708.
Když někdo někde dlouho stál, praví se,
že vystál ďúru. Val. Vck. Co na střeše ne-
zhnije? Odpověď: Díra. Brt. Sysel dosti
chytré zvíře, prozradí se přece v díře. Bž.
Je to krom ďoury jako plech (o roztrhané
věci). Us. u Rychn. Msk. Už je v díře
(v hrobě). Us. — D. v bot., foramen, porus,
přetržené místo v podstatě rostlinné buď
naskrze procházející ku př. na zralých plo-

dech hledíka nebo hluboko vnikající jáma
obyč. těsná na př. na pecce mandlí a broství,
v roušku hub; d. klová, micropyle, foramen
germinationis, das Keimloch, místo tečkovité
na obsemenní, kde dříve bylo ústí vaječné.
Vz Rsr. 407., 217., 133, 161., Kk. 53. —
D. = řiť. Dám ti přes díru. Us. Brnt. —
D. = káznice, temnice. Černá d., Dunkel-
arrest. Csk. — D. = chaloupka. Dostal se
na díru. To je d. Us. Slm. — Díry liščí =
pole u Otaslavic. Pk.

Díravý — děravý. Nalívale vodo díravém
škrambálem do kvasnic. Sš. P. 644.

Dírba, y, m., os. jm. Vck.

Dírčiti, il, en, ení. löchern.

Direkční čára, jež naznačuje směr tělesa
na ploše se pohybujícího. Vz S. N.

Direktorka, y, f., samota u Strašnic
u Prahy.

Direktorský = ředitelský. Kká.

Dírenka, y, f. Dybych byla vtáčkem tak,
jak jsu panenkú, letěla bych do pole ma-
lenkú d-kú. Sš. P. 581.

Diriksová, é, f., samota u Vinohrad
u Prahy.

Dírka, vz Díra. — D., mlýn u Rokycan.

Dírkář, e, m., das Locheisen. Rott. Cf.
Průboj, Dírkovka.

Dírkastý — na povrchu drobnými dír-
kami opatřený, porös. Rst. 407., Ssk.

Dírkatý = dírkovaný, durchlöchert.

Dírkavý = dírkastý. Slov. Ssk.

Dírkoměr, u. m., das Lochmass. Šp.

Dírkonožec, žce, m. D-žci = kořenonožci,
foraminifera, malá zvířátka. Vz Schd. II.
544., Dírkovec.

Dírkovací železo. Cf. Dírkář, Dírkovka.
Wh.

Dírkovaný. D. plech, Zpr. arch. VII.
60.. truhlík, Sl. les., dno. Šp.

Dírkovati, mělo by býti: děrkovati. Vz
-ovati.

Dírkovec, vce, m. = dírkonožec. Vz Frč.
10.

Dírkovitý. D. železo, porös, Bc.; sloh.
Krč. G. 183.

Dírkovka, y, f. = nůsky k dělání děr,
das Locheisen. Prm., Wld.

Dírnatý (diernatý) = dírkovatý. Slov.
Ssk.

Dírné, ého. n., Dirna, ves u Soběslave.
Blk. Kfsk. 1297., Sdl. Hr. III. 196., IV. 369.

Dírovrt, u, m., der Bohrer, Löcherschla-
ger. Ssk.

Dírový. D. či jeskyňská, skrýšní luna.
Koll St. 772.

Disagio (dis-agio), a, n. Vz Kaizl. 234.

Disciplinarka, y, f. = disciplinami vy-
šetřování. Pdl.

Disciplinarní setniny (vojenských ká-
ranců, byly rozpuštěny), S. N. XI. 181., 373.,
kommisse, řízení, řád. Us. Pdl.

Discontent, a, m. = kdo směnky dříve
času vyplácí, der Discontnehmer. Kh. Vz
Disconto.

Disconteur, a, m. = kdo kupuje směnky
ještě nedospělé a procenta si sráží. Kh. Vz
Disconto.

Discontový počet. Discontorechnung. Vz
Disconto.