Což divu, lépe: Ký div, jaký div! Brt.
Slýchal-li kto také divy ot hrnčíře? Výb.
II. 29. V div se dievky proměnichu. Dal.
Ovšem bieše člověk duchovní v pokrme na
divy skrovný. Leg. o sv. PRok. V div se
mnozí vzradovachu. Hr. ruk. 41. Div divný,
divúci. Kat. Vždy divóv hledají a dvorností.
Šť. Kn. š. 11. — D. = věc nepojatá. Běží,
div si nohy neuběží; Hledí, div si oči ne-
vybledl. Brt. Já div již dohlednu v své
mládí zpět. Kká. Š. 99. Div, že nedetieše
Dal. 148. Div po sobě nejí. Lpř. Div, že
neomdlela. Us. Dvě tak přílišnej bolesti
div ež mohla v svém srdci snésti. Hr. ruk.
81. V div se mnozí vzradovachu. Hr. ruk.
41. (125.). — D. = zázrak. D. sluje u nás
zázrak, že pohled (div) na se obrací. Sš. I.
142. Byly by v tom divy. Dch. D. přírodní.
Stč. Zem. 509. Mnoho tu ukáza divóv; Toť
bude veliký div!: Mnoho divóv činieše.
Výb. II. 11., 32., Pass. To se vše bez diva
děje. Alx. V Proč se jest s oněmi ten div
stal? Št. Kn. š. 31.

Diva, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.,
Půh. I. 195 , D. ol. IV. 74. a j.

Dívací, Schau-. Ssk.

Divácký, Zuschauer-. D. lešení, die Schau-
bühne. Dch.

Diváctví, n., die Schaulust. Dch.

Divadélko, a, n., vz Divadlo.

Divadelna, y, f. = divadlo. Slov. Ssk.

Divadelní rána, deus ex machina, Theater-
coup, Nz., život, mistr, Dch., kancelář, re-
pertoir, ředitel, budova, ulice (v Praze),
stavba, NA. I. 29., kukátko, Mj., čepec,
personal, rekvisity, kostum, dekorace, malíř,
krejčí, obecenstvo, cedule, společnost", bouda,
Schaubude, Us. Pdl., svět, apparaty, dům,
správa. Osy. I. 149., 151. D. zkoušky u Ří-
manův a Řekův. Vz Vlšk. 96. D. hra, vz
Jg. Slnosť. 139. D. vlaky do nového Ná-
rodního Divadla (k návštěvě Národ. Div.).
První vlak vypraven byl dne ²⁸/₁₁83. z Ko-
lína se 700 účastníky; první z Moravy dne
8/₁₂ 83. z Brna se 748 osobami; do 16/4 84.
byl největší ze Zbraslavě, a z jiných měst
povltavských s více než 1600 účastníků
(4/12 83. z Podřípska s 1500 osob): do 1/₃84.
přijelo 37 vlaků s 22732 účastníky. Národní
Listy. D. hry římské a řecké vz Vlšk. 491.
— D. = jako v divadlech bývá. D. nádhera.
Dk. Aesth. 319.

Divadelnice, e, f., eine Theaterperson,
-besuclierin. Dch.

Divadelnický = k divadelníku se vzta-
hující, Theaterbesucher-, Theaterperson-.

Divadelnictví, n. = umění scenické, die
Theaterkunstfertigkeit. Dk., Tk.

Divadelník, a, m., eine Theaterperson,
ein TheateRbesucher. Dch.

Divadelnosť, i, f., die Eignung zur Auf-
führung im Theater. Dk. P. 58.

Divadlisko, a, n., die Theaterarea. Loos.

Divadliště, ě, n. = divadlo. Slov. Ssk.,
Rk.

Divadlo, divadélko = odiv. Velkolepé
živlů d. Cizoložníky na osla sázívali a po
městě k divadlu vodívali a ta byla veliká
potupa a posměch. Bdž. 188. D. sme uči-
něni tomuto světu. ZN. D. před lidmi chtěli

udělati. Bart. — D. = obecné hry. Pestré
d., Varieté-Theater. Dch. Vliv d-d!a čes.
na vývoj dramat. literatury české. V Če-
ském Obzoru literarním 1868. K. Sabina.
Dvě doby z dějin čes. divadla v Koledě
1880. Bílý. Kronika divadla v Čechách
v Almanachu Matice Divadelní. Stankovský.
Vz Bačk. Písm. I. 175. Cf. Sdl. Hr. IV.
62. D. = divadelní dům, das Theater.
D. dvorní, národní (v Praze, vz Divadelní
v dodat.), operní, letní, zemské, zimní, před-
městské. Us. Pdl. O prvém čes. představení
v Německém divadle v Praze r. 1786. Vz
Bačk. Písm. I. 170. O římských a řeckých
d. Vz Vlšk. 491.

Divák v řím. a řec. divadle. Vz Vlšk.
491.

Diváky, dle Dolany, Diwak, ves u Husto-
peče (Auspitz); také na Slov. (Divjáky).
Koll. II. 462. — D., Wunderdinge, das
Schauspiel. Slov. Ssk.

Divákyně, ě, f., die Zuschauerin. Slov.

Dívání. Očí střehúc od d. Št. Kn. š. 48.
D. = bedlivé pozorování. D. to větší milosť
vzbudí. Št. — D., höhere Anschauung, Vi-
sion. Tak to d. mysl a žádosť rozněcuje.
Št.

Dívanice, e, f., das Schaustück. Slov.
Ssk.

Dívanina, y, f., das Schaustück. Slov.
Ssk.

Diváreň, rně, divárňa, ě, f. = divadelna.
Slov. Loos.

Divatel. Koll. IV. 10.

Dívati se. Vz Gb. Hl. 140., Mkl. Etym.
46. — abs. Dívejme se (= hleďte), co všecko
by nechtěl! Us. Brnt. — se čemu. Mesáčku,
ty si sa nám díval, keď som sa s mú milú
tak verne objímal. Sl. ps. 153. Tomu zlému
víc se nedívej. Kom. Nechtě se d. tomu.
Žk. 475. Nebudúť se lidé tomu d. Arch. II.
5. Já sem se jí díval, jak se mordovala.
Sš. P. 149. Žeby člověk chtěl rád mieti
takové věci, aneb d. se jim v jiném člo-
věku. Št. Kn. š. 182. Tomu se dívali s po-
divením nemalým. Bart. 260. 9. Chtie jemu
pomoci a déle se tomu nedívati. Hol. z Št.
— se kam (jak). Bylo se nač d. Dch.
Upřeně na něco se d.; D. se někomu do
tváře. Us. Pdl. Bolným srdcem v minulosť
se dívá. Kyt. 1876.26. Galanečka jeho dive
(dívá) se na něho. Sš. P. 283. Dívaj sa vždy
pozorně na svoje dni posledné. Slov. Tč.
Lačnému na jedící trpko jest se dívať. Us.
Tč. D. se na něco jako prase na minet
(hloupě). U Nov. Bydž. Kšť. Oko dívá se
zimničně před sebe. Hrts. Měsíc se díval
k němu: D. se v dálku; Do okna se stará
hruška dívá. Vrch. Včil se na mne nedívají
celéma vratama (na vdanou). Brt. P. 106.
Sivá husa sivá dolů vodú splývá, kdo ga-
lánky nemá, nech sa za ňú (husou) dívá. Sš.
P. 375. Bůh se dívá mysli hnutím i tanutím.
Cr. — odkud. S které se dolů pěkně d-lo.
Šml. I. 28. Pán se na ňu z okna dívá, on
si na ňu rukú kývá. Sš. P. 190. — kudy,
kde. A já sem sa díval z maštale okénkem,
dyž sa zabíjala březovým polénkem. Sš. P.
149. Já sem se na vás pod oknem díval.
Sš. P. 243. — čím kam. Nebe dívalo se