Divodvorec, rce, m., der Wildfang. Šm.

Divohlasý, áyQotóqxovo?, mit wilder Stim-
me Lpř.

Divohrůzný, wundergrässlich, monströs.
Dch., Kká. K sl. j. 183. D. moc. Hdk. L.
kv. 91.

Divohučný, wildbrausend. Šm.

Divochyně, é, f., die Wilde. Šm.

Divoječný, grausigtosend. D. vichr. Koll.
I. 99.

Divok. Na mysli d., mente effrenatus. BO.

Divoko Holub na d., Taube à la Wild.
Dch.

Divokrásný. Dch., Osv. V. 640. D. oči.
Šml., pohoří. Kká,

Divokřik, u, m., wildes Geschrei. Trokan
77.

Divoky, dle Dolany, Diwok, ves u Zdou-
nek.

Divoký, vz Mkl. Edym. 46. — D. — ne-
krotký; planý atd. D. kočka, felis catus,
der Heinz, die Wildkatze; kocour, der Baum-
reiter; holub (skalní), columba livia, die
Felsentaube; kachna, anas boschas fera, die
Grossente, Stock-, Wildente; prase, sus
scropha, das Wildschwein; pepř, daphne
mesereum, der Kellerhals; kaštan (koňský),
die wilde Kastanie; chmel (planý), wilder
Hopfen. Sl. les. D. konopě, balšan, Slb. 436.,
345., víno, ampelopsis quinquefulia. Pdl. D.
let, Vrch., kámen (břidlice křemencová),
Zpr. arch. VIII. 93., krajina, Lpř. J., Dk.,
tanec, vášeň, myšlénky, Pdl, křik, výkřik,
posuňky, smích, Vrch., Sá., Kká., ryk, Šmb.,
povaha, Šb. F., lítosť, Šml., směsice. Hrts.
Běží jako z divokých vajec (jako vyjevený,
potrhlý). U N. Brodu. Holk. Přelecela (pře-
letěla) přes ňú (věž) huska dzivoká. Sš. P.
475. D., jak by ho v lese urust (laš.). Brt.
V d-kém manželství žíti (na půl kola). Us.
Ptř. — na čem. Na mysli divoký. Ol. 2.
Mach. 11. 4. — D. maso (na ráně), chybně
m.: živé. Brt. S. 3. vyd. 179. — D. chuť =
nepříjemná. U Rychn. — D. fiala, psí fiala,
viola canina, das Hundsveilchen; D. víno
(plané), ampelopsis hederacea, wilder Wein;
D. mák (planý), papaver erraticum, der
Klatschmohn. Mllr. 111.; 12., 112.; 76. —
D. (poslanec) = který není členem žádného
klubu. — D., os. jm. Tk. III. 644., IV. 724.,
Tk. Ž. 220.

Divoletmo, in wildfliegender Weise, im
wilden Fluge. Dch., Šm.

Divolovný, wildjagend. Dch., Šm.

Divomilství, n., wunderbare, wilde (?)
Liebe. Vj. exc.

Divomilý, wunderlieb. Rk.

Divomoc, i, f., die Wunderkraft. Pl. I.
157.

Divomocný. Vlč., Posp. D. voda, léči-
vosť, Osv. I. 381., 280., síla. Kká. K sl. j 51.

Divonadutosť, i, f., die Wildheit. Šm.,
Bern.

Divonadutý = ukrutný, wild, grausam.
Bern.

Divoobrazný, grotesk. Nz., Posp.
Divoočko, a, n. D. průhledné, thaumops
pellucida. Brm. IV. 2. 38.

Divoplod, u, m., semecarpus, der Dinten-
baum, rostl. D. dlouholistý, s. longifolium;

širolistý, s. latifolium. Vz Rstp. 320., Rk.
238.

Divoplodný, wunderwirkend. D. bylina.
Ves. I. 23.

Divopustý, wüst, wildöd. Dch., Kká.
K sl. j. 69. — D. bodec. Msn Or. 151.

Divorec, rce, m. = olešník, planý pastr-
ňák, daucus, die Bärwurz, wilde Pastinake.
Beru.

Divorodný, zauberisch. Šm.

Divorůzný, wild zerstreut, wild gemengt.
Dch., Šm.

Divoryb, u, m., der Goldfisch. Šm.

Divosíla, y, f. = divotvorná síla. Sš.
Mr. 27.

Divoskřekotný, wildknarrend. D. rána.
Msn. Or. 90.

Divosmělý, wundenbar dreist, keck. Kv.
1881. D. slova. Čch. Mch. 76.

Divostvor, u, m., das Wunderding. Ssk.

Divostvorný = podivný, wunderlich. Na
Ostrav. Tč.

Divosť. Koll. I. 360.

Divoš, e, m. = divoch.

Divošklebný, wildlacheud. D. tvář dae-
monova. Čch. Bs 30.

Divošský = divochu příslušící. D. život,
Pdl., stav. Jir. Anth. III. 80.

Divota, y, f. = divná věc. Slov. Šd. —
D., y, m. = divoký, divoch. Tento podsebný
(vůl) nie d. Phld. VI. 1.

Divotvárný, wunderlichgestaltet. D. po-
stavy. Čch. Bs. 42., Osv. V. 766.

Divotvorce. Diouhov. Zdor. 133., Koll.
I. 134., IV. 45., 161. Bůh je starý d. Bž.
exc.

Divotvoření, n., das Schaffen der Wun-
der. Sš. J. 191. D. apoštolův. Ib. J. 145.

Divotvorkyně, é, f. = divotvorka. Dk.
Aesth. 90., Koll. IV. 256.

Divotvorník, a, m. = divotvorce. Ziak.

Divotvorný. D. studne. Koll. I. 84.

Divotvůrce, e, m. = divotvorce. Pdl.

Divotvůrkyně, é, f. = divotvorka.

Divoukrutnosť, i, f., die Wildheit, Grau-
samkeit. Šm.

Divoukrutný, wild, grausam. Šm.

Divovrat, u, m., ve fys., das Thaumatrop.
Nz., Schd. I. 132., S. N.

Divozboží, n., die Wildwaare.

Divoženka, y, f. = divá žena. Aby vás
d. neulektala. Ehr.

Divožárný, wildbrennend. D. nenávisť.
Msn. Or. 87.

Dívský (dievský), mädchenhaft. Ssk. D.
dřevo = lýskovec vlčí, daphne mesereum.
Slov. Rr. Sb.

Divůček, čka, m. = divoček. Rk. — D.,
os. jm. Pal. Děj. III. 1. 173., 351., Tk. IV.
724., V. 45., 222., Tk. Ž. 220.

Divuhodný, wunderbar. D. zázrak. Vrch.

Divuchtivosť, i, f., die Wundersucht.
S. N. I. 26.

Divuchtivý, wundersüchtig.

Divujemný, wunderzart. D. pleť. Čch.

Dg.

Divukrásně, wunderschöu. Čch. Bs. 73.

Divukrásný, wunderschön. D. píseň, Hrb.,
zjev, Čch. Mch. 103., květ, sen. Čch. Bs.
10., 61. (134., 143.).