U Kr. Hrad. Kšť. — D. = mačkati. Kočku
d. Na Hané. Bkř.

Dlák, u, m. = větev, konár. Us. u Blatné,
u Strak. Rjšk.

Dlakočerv, a, m., aphrodita, Rauhbunkel.

Dlakokvět, u, m., lachmanthes, die Woll-
blüthe. D. barvířský, 1. tinctoria, rostl. Vz
Rstp. 1549.

Dlakonohý. D. tetřev, tetrao lagopus,
dus Morasthuhn. Sl. les.

Dlakoš, e, m. = ondatra, fiber zibethi-
cus. Brm. I. 392.

Dlakovatka, y, f., nereis, das Tausend-
bein. Sm.

Dlakozubec, bce, m. D-bci, dinotherida,
byli mnohokopytníci velikosti slonů. Vz Frč.
375. D. olbřímský, dinotherium giganteum.
Ib. 376.

Dlakýš, e, m., trixis, Trixis, rostl. D. bra-
silský, t. brasiliensis. Vz Rstp. 943.

Dlaň. MV., Mkl. Etym. 47. D. čtyry prsty
z šíří. Cor. jur. IV. 3. K. XXXIX. Nemám
polí ani za (s) dlaň. Us. Dbv. Nemá ani co
by na d. položil, ani co obnáší d., ani co
by se na d. vešlo. Us. Hnšk. To prase bylo
hřbetem na dlaň (mělo na d. špeku). V Kunv.
Msk. Na bělaso kvitne lan (len), daj mi
dievča tvoju dlaň. Sl. spv. 190. Okolo Ho-
dolan chodníček jako d. A kdo ho našlapal?
Syneček choďa tam. Sš. P. 129. Lidé holých
dlaní (řemeslníci). Čch. L. k. 23. Dříve mi
vlasy na dlani vyrostou, než se to stane
(nikdy). Mtc. 1. Bylo viděti městečko jako
na dlani (dobře, patrně). Us. Je-li hořejší
příční čára na dlani delší než prostřední,
takový člověk brzy umře. Mus.

Dlanička, y, f. = malá dlaň. Ssk.

Dlanisko, a, n. = veliká n. nehezká dlaň.
Ssk.

Dlanistý = dlanitý. Ssk.

Dlaniti, il, ěn, ění = mit der Handfläche
messen. Loos.

Dlanitodělený, handtheilig. Sl. les., Rst.
407.

Dlanitodílný, handtheilig. S. N. III. 718.

Dlanitoklaný, palmatifiďus, handspaltig.
Rst. 407.

Dlanitolaločný, palmatilobatus, palmati-
lobus, handförmig gelappt. Rst. 407.

Dlanitosečný, bandschnittig. Sl. les., Rst.
407.

Dlanitožilný, handnervig, palminervius.
D. list = lopatovitý, jehož žebra ze spodiny
čepele jeho jako paprsky se rozcházejí a
Rozšiřují, při čemž čepel může býti cela nebo
Rozdělena. Rst. 407.

Dlanitý, vz Dlaňatý, hahdförmig. Vz Čl.
Kv. XIX. D. = všeobecný výRaz pro díly
rozdělené tak, že jejich cípy či laloky jako
prsty na ruce roztaženy jsou n. př. listy ja-
voru mléčnatého. Rst. 407.

Dlaňka, y, f. = dlanička. Bern.

Dlanní. Handfläche-, von einer Handbreite.
Lpř. Sl. II. 59. Chmat v poloze d., der
Kammgriff. Čsk.

Dlapavý, pfotig. Slov. Ssk.

Dlapčiti = dlapěti.

Dlapka, y, f., vz Dlapa. Kld. I. 25.

Dlapolisko, a, n. = zlá cesta, bahnitá
mláka. Val. Brt.

Dlas, a, m., os. jm. 1557.

1. Dlasek, sku, m. = luska. Má břicho
jako dlaška (hubený, je hladov). U Jižné.

Vrů. Vz Lusk. — D. = bachor sliv. Vz Puchr.

2. Dlasek, ska, m., vz Dlask.

Dlask, strsl. dlaski,. Vz Mkl. Etym. 47.
D. obecný, loxia coccothraustes, fringilla
coccothraustes, der Kirschfink, Kernbeisser,
Klepper. Sl. les. D. růžohrudý, hedymeles
ludovicianus, der Kreuzschnabel. Brm. Cf.
Schd. II. 445., S. N. - D., os. jm. Tf. Odp.
52., 320.

Dlasková, samota u Milína.

Dlasky = kačky, mističky (plochým ka-
menem na vodě). Vz Mistička.

Dlaščka, y, f. = dlasek, mladá luska.
V Bohuslavsku. Neor.

Dlašek, vz Dlasek, 1.

Dlašniť = dlaviti. Slov. Ssk.

Dlašťok, šťka, m. = dlask. Slov. Ssk.

Dlátce, vz Dláto.

Dlatelisko = dlatolisko. Rk.

Dlátko, vz Dláto.

Dláto m.: dlabto (dlabati). Mkl. aL. 233.
Cf. Mz. v List. filol. VII. 44., Mkl. Etym.
40. D. na kov a na dřevo; d. ploché (rovné,
Flach-), krížové, Kreuz-, okrouhlé, halbrun-
der M., měsíčkové (kruhové, Halbmond-);
d. na kámen. Stein-, čepelové (menší dlouhé
k dělání otvorů dlouhých a úzkých), koru-
nové, Kron- (k dělání otvorů do tvrdých
kamenů); d. na dřevo: ploché, Stechbeutel,
obyčejné, Stemmeisen, pěstní či pěstník,
Balleisen. Včř. Z. I. 29. D. zámečnické,
Ruční, špičaté, utínkové, Schrotmeisel, sou-
stružnické, Dreh-, Pdl. ; d. s násadou, krátké
dřevěnkářské. Us. Bauer D. prohloubené
(oční). Wld. — Vz Rydlo.

Dlatoliště, ě, n. = dlatolisko. Ssk.

Dlátovati, ne: dlatovati.

Dlátovka, y, f. = sekera bez topůrka,
die Stichaxt. Šp.

Dlátový nebozez. NA. IV. 129.

Dlatrlice, e, f., der Grundmeisael. Slov.
Ssk.

Dlatrlík, u, m. = dlatrlice. Slov. Ssk.

Dlavimuška, y, f., der Fliegenschnapper,
pták. Slez. Tč.

Dlažař, e, m. = dlaždič. Mor. Šd. Dlažár.
Slov. Bern.

Dlažba cementová (vz S. N. X. 165.),
asfaltová, dřevěná, železná, kaučuková nebo
guttaperčová, S. N. X. 165., kostková, plo-
tnová, taloudová, chodníková (chodníků),
betonová, Zpr. arch., studená (která teplotu
z hromádky sladu rychle odvádí), palčivá
(která působí značnější odpařování vody a
tím osýchání sladu). Zpr. arch. VII. 57. Dlažbu
ulice upraviti, udržovati. Dch. Darmo nový
květnou máj stele dlažbu nohoum. Koll. I.
370. Zde mě píchá d. (zde se mi nelíbí).
U Jižné. Vrů. — Tk. II. 533., S. N. D. římská
a řecká. Vlšk. 491.

Dlažbák, u, m. = kámen na dlažbu jme-
novitě čtverhranný. Us. Hk.

Dlažbář, e, m., der Pflasterer. Ssk.

Dláždění. O městě bez d. říkají: Tam
husy vyšlapaly d. Sbtk. Krat. h. 295. Tam
je d. jakoby byl čert svou matku po něm
vozit. Ib. 39. — Cf. Tk. IV. 63., 167.



	57

	U Kr. Hrad. Kšť. — D. = mačkati. Kočku d. Na Hané. Bkř. Dlák, u, m. = větev, konár. Us. u Blatné, u Strak. Rjšk. Dlakočerv, a, m., aphrodita, Rauhbunkel. Dlakokvět, u, m., lachmanthes, die Woll- blüthe. D. barvířský, 1. tinctoria, rostl. Vz Rstp. 1549. Dlakonohý. D. tetřev, tetrao lagopus, dus Morasthuhn. Sl. les. Dlakoš, e, m. = ondatra, fiber zibethi- cus. Brm. I. 392. Dlakovatka, y, f., nereis, das Tausend- bein. Sm. Dlakozubec, bce, m. D-bci, dinotherida, byli mnohokopytníci velikosti slonů. Vz Frč. 375. D. olbřímský, dinotherium giganteum. Ib. 376. Dlakýš, e, m., trixis, Trixis, rostl. D. bra- silský, t. brasiliensis. Vz Rstp. 943. Dlaň. MV., Mkl. Etym. 47. D. čtyry prsty z šíří. Cor. jur. IV. 3. K. XXXIX. Nemám polí ani za (s) dlaň. Us. Dbv. Nemá ani co by na d. položil, ani co obnáší d., ani co by se na d. vešlo. Us. Hnšk. To prase bylo hřbetem na dlaň (mělo na d. špeku). V Kunv. Msk. Na bělaso kvitne lan (len), daj mi dievča tvoju dlaň. Sl. spv. 190. Okolo Ho- dolan chodníček jako d. A kdo ho našlapal? Syneček choďa tam. Sš. P. 129. Lidé holých dlaní (řemeslníci). Čch. L. k. 23. Dříve mi vlasy na dlani vyrostou, než se to stane (nikdy). Mtc. 1. Bylo viděti městečko jako na dlani (dobře, patrně). Us. Je-li hořejší příční čára na dlani delší než prostřední, takový člověk brzy umře. Mus. Dlanička, y, f. = malá dlaň. Ssk. Dlanisko, a, n. = veliká n. nehezká dlaň. Ssk. Dlanistý = dlanitý. Ssk. Dlaniti, il, ěn, ění = mit der Handfläche messen. Loos. Dlanitodělený, handtheilig. Sl. les., Rst. 407. Dlanitodílný, handtheilig. S. N. III. 718. Dlanitoklaný, palmatifiďus, handspaltig. Rst. 407. Dlanitolaločný, palmatilobatus, palmati- lobus, handförmig gelappt. Rst. 407. Dlanitosečný, bandschnittig. Sl. les., Rst. 407. Dlanitožilný, handnervig, palminervius. D. list = lopatovitý, jehož žebra ze spodiny čepele jeho jako paprsky se rozcházejí a Rozšiřují, při čemž čepel může býti cela nebo Rozdělena. Rst. 407. Dlanitý, vz Dlaňatý, hahdförmig. Vz Čl. Kv. XIX. D. = všeobecný výRaz pro díly rozdělené tak, že jejich cípy či laloky jako prsty na ruce roztaženy jsou n. př. listy ja- voru mléčnatého. Rst. 407. Dlaňka, y, f. = dlanička. Bern. Dlanní. Handfläche-, von einer Handbreite. Lpř. Sl. II. 59. Chmat v poloze d., der Kammgriff. Čsk. Dlapavý, pfotig. Slov. Ssk. Dlapčiti = dlapěti. Dlapka, y, f., vz Dlapa. Kld. I. 25. Dlapolisko, a, n. = zlá cesta, bahnitá mláka. Val. Brt.	Dlas, a, m., os. jm. 1557. 1. Dlasek, sku, m. = luska. Má břicho jako dlaška (hubený, je hladov). U Jižné. Vrů. Vz Lusk. — D. = bachor sliv. Vz Puchr. 2. Dlasek, ska, m., vz Dlask. Dlask, strsl. dlaski,. Vz Mkl. Etym. 47. D. obecný, loxia coccothraustes, fringilla coccothraustes, der Kirschfink, Kernbeisser, Klepper. Sl. les. D. růžohrudý, hedymeles ludovicianus, der Kreuzschnabel. Brm. Cf. Schd. II. 445., S. N. - D., os. jm. Tf. Odp. 52., 320. Dlasková, samota u Milína. Dlasky = kačky, mističky (plochým ka- menem na vodě). Vz Mistička. Dlaščka, y, f. = dlasek, mladá luska. V Bohuslavsku. Neor. Dlašek, vz Dlasek, 1. Dlašniť = dlaviti. Slov. Ssk. Dlašťok, šťka, m. = dlask. Slov. Ssk. Dlátce, vz Dláto. Dlatelisko = dlatolisko. Rk. Dlátko, vz Dláto. Dláto m.: dlabto (dlabati). Mkl. aL. 233. Cf. Mz. v List. filol. VII. 44., Mkl. Etym. 40. D. na kov a na dřevo; d. ploché (rovné, Flach-), krížové, Kreuz-, okrouhlé, halbrun- der M., měsíčkové (kruhové, Halbmond-); d. na kámen. Stein-, čepelové (menší dlouhé k dělání otvorů dlouhých a úzkých), koru- nové, Kron- (k dělání otvorů do tvrdých kamenů); d. na dřevo: ploché, Stechbeutel, obyčejné, Stemmeisen, pěstní či pěstník, Balleisen. Včř. Z. I. 29. D. zámečnické, Ruční, špičaté, utínkové, Schrotmeisel, sou- stružnické, Dreh-, Pdl. ; d. s násadou, krátké dřevěnkářské. Us. Bauer D. prohloubené (oční). Wld. — Vz Rydlo. Dlatoliště, ě, n. = dlatolisko. Ssk. Dlátovati, ne: dlatovati. Dlátovka, y, f. = sekera bez topůrka, die Stichaxt. Šp. Dlátový nebozez. NA. IV. 129. Dlatrlice, e, f., der Grundmeisael. Slov. Ssk. Dlatrlík, u, m. = dlatrlice. Slov. Ssk. Dlavimuška, y, f., der Fliegenschnapper, pták. Slez. Tč. Dlažař, e, m. = dlaždič. Mor. Šd. Dlažár. Slov. Bern. Dlažba cementová (vz S. N. X. 165.), asfaltová, dřevěná, železná, kaučuková nebo guttaperčová, S. N. X. 165., kostková, plo- tnová, taloudová, chodníková (chodníků), betonová, Zpr. arch., studená (která teplotu z hromádky sladu rychle odvádí), palčivá (která působí značnější odpařování vody a tím osýchání sladu). Zpr. arch. VII. 57. Dlažbu ulice upraviti, udržovati. Dch. Darmo nový květnou máj stele dlažbu nohoum. Koll. I. 370. Zde mě píchá d. (zde se mi nelíbí). U Jižné. Vrů. — Tk. II. 533., S. N. D. římská a řecká. Vlšk. 491. Dlažbák, u, m. = kámen na dlažbu jme- novitě čtverhranný. Us. Hk. Dlažbář, e, m., der Pflasterer. Ssk. Dláždění. O městě bez d. říkají: Tam husy vyšlapaly d. Sbtk. Krat. h. 295. Tam je d. jakoby byl čert svou matku po něm vozit. Ib. 39. — Cf. Tk. IV. 63., 167.