58.

Dlážděnice, e, f. — kláda tesaná do
chlévní podlahy. U Chrud. Brv

Dlážděný; -ěn, a, o, gepflastert. D. cesta,
ulice (Tk. II. 251., 347.), chodník. Us. Dch.,
Sk. Na d-ném. Tk. II. 533.

Dlaždice, e, f. = dlažice. Zpr. arch. VIII.
23.

Dlaždický, vz Dlaždičský.

Dlaždictví = dlaždičství.

Dlaždič dláždí ulice a náměstí kamenem.
Sb. uč.

Dlaždička, vz Dlažice. Dybych věděl,
že má budeš, dal bych tobě stezku dláždiť,
kady pudeš, stezku dláždiť d-kama, kady
pudeš, má Aničko, nožičkama. Sš. P. 633. —
D. — žena dlažičova.

Dlaždičkový. D. poblanka, das Pflaster-
epithel. Šv. 75.

Dlaždičský, dlaždický, Pflasterer-. D-é
kladivo, mistr, tlukadlo, der Stössel. Zpr.
arch., Pdl.

Dlaždičství, n., das Pflastererbandwerk.
Us.

Dlážditi z dlažiti, d jest přisuto. Gb. Hl.
120. Vz Dlaždička.

Dlaždivo, a, n., das Pflastermaterial. Rk.

Dlážďka, y, f. = dlážka. Ssk-

Dlažďov, a, m., Glasau, ves u Plané;
Glosau, ves u Klatov. PL. Cf. Blk. Kfsk.
272., 445.

Dlažebné, ého, n., der Pflasterlohn; die
Pflastersteuer.

Dlažební kámen (dlažbák, dlažice, dla-
žička).

Dlažec, žce, m. = dlažař. Slov. Bern.

Dlažeň, žně, f. = dlažba. Slov. Ssk.

Dlažené, ého. n. = dlažení.

Dlažení, n. = dláždění. Místo d. pískem
chalupy nanesené mají. Ler. — Na d. Tk.
II. 533. Z Dlažení (Dlaženého) Beneš a j.
Tk. V. 238.

Dlažený, vz Dlážditi. Padše nicí na d.
kamenie poklonichu se. Bj.

Dlažice, vz KP. IV. 360. D. římské a
řecké. Vz Vlšk. 99.

Dlažický, Pflasterer-. Šm.

Dlažič, e, m. Tk. II. 379, 382., Bern.

Dlažička, y, f., vz Dlažice. — D., die
Parquette. Slov. Ssk.

Dlažičkář, e, m. = kdo dělá dlažicky,
Pflasterziegelbrenner, Vlšk. 274.; der Par-
quettenmacher. Ssk.

Dlažidlo, a, n., das Pflasterzeug. Ssk.

Dlažim, ě, f., Dlaschín, Ploscha, ves u
Postoloprt.

Dlažina, y, f. = dlažbina. Ssk

Dlažinář, e, m.,der Parquettenmacher. Rk.

Dlažiti (ne : dlažiti), vz Dlážditi, Mkl.
Etym. 47. Dybych ja byl věděl, že ty budeš
moja, šibenko, byl bych tě dal dlažiť od
vrchu ež do dna. Od spodku tolary, od
vrchů dukaty atd. Sš. P. 150.

Dlážka. Sl. ps. č. 204., Mkl. Etym. 47.
D. = deštěná podlaha (= prkenná). Vz Po-
dlaha, Tla. Mor. Brt., Šd., Kd. — D. = dla-
žice, die Pflasterplatte. D. hliněná, Dch.,
žulová. Zpr. arch. IX. 37. — D. = dlažení.

Dlažkovice, dle Budějovice, Dlaschko-
witz, ves u Třebenic. Vz Blk. Kfsk. CXLVIII,
S. N.

Dlážkový. D. cihla = na dlážku, na dla-
žení. Sl. let. IV. 156.

Dlážně, pl., f. = nápraží. Mz. v List.
filol. VII. 43.

Dlažov, a, m., Glosau = Dlažďov.

Dlažů Václ Vz Blk. Kfsk. 585.

Dlbač, e, m. = dlubač.

Dlbati = dlabati. Slov. Ssk.

Dlbina, y, f. = dlabina. Loos.

Dlbnatý, dlbný = dlabnatý. Loos.

Dlbnúť = drbnúť, šťouchnouti, stossen. —
koho čím kam: lakťom do boka. Lipa I. 6.

Dlbsti, strb. dlbbsti, dtaba, sculpere; inťt.
slov. dľbsť; dlbea. Cf. Dlabati. Vz Listy
filolog. 1883. 121. (Gb.).

Dle = vedle, prope. (ad 1.) Dle 'ho = něho.
Bž. 45. — D. = podlé, secundum (ad 2.).
Cf. Prk. v Osv. 1886. 571., Mz. v List. filol.
VII. 45. Třída dle věku, die Altersklasse,
dle množství (kvantitativně), dle míry (po-
měrný, verhältnissmässig). Sl. les. Abyste
rukojmě navrátili dle úmluv mezi námi. Arch.

I. 379. (1442.). Věříme vám, dle těch úmluv
i míru obecného, že rukojmě propustíte. 1441.
Arch. I. 374. Ale dle svých dobrých skutků
jeho pravej ruky dojdú. Kat. 2033. Dle mi-
lého, dle jiných nadějí, dle ustavičnosti. Kat.
2305., 2326., 2344. — ad 3. D. = pro, za
příčinou. A chci tebe-dle tělo i sbožie vá-
žiti. Výb. I. 814. A kakžkoli nelzej' úplně
vypraviti té radosti, však znamenaj Boha-dle
každý z vás. Št. Převeliké nevěry-dle. Výb.

II. 3. Podlé Boha, aniž mrzkého zisku dle.
ZN. Rozenia-dlě, sebe-dlě, dceře-dlě. Jir.
Anth. I. 3. v. XXXIV., Bž. 218. Dle toho
(ideo) zpytovala jest duše má. Ž. wit. 118.
129. Ano mnohé věci dobré marné chvály
dle dělá. Chč. P. 192. a. Dle vdovské od-
platy. Št. Kn. š. 94. Činí-li spravedlnosti
dlě, dějí, hněvivý jest; činí-li kto co po-
kory-dlě, dějí, pokrytec jest. Anth. Jir. 1.
90. (Výb. I. 342., 343.). — Pozn. 1. Příčinné
dle ze spisovné řeči vymizelo. — Pozn. 2.
Dle řídí gt. a přece čte se: co — dle. Výb.
I. 343. — Pozn. 3. Věty pod 2. Co pán dle
osoby .. . Břez. Zisku dle všady lécú. Alx.
(Výb. I. 156. 15.) patří pod 3. — Cf. Mtc.
1879. 151.—154., kde Bdl. proti Vaškovi
význam dle = podlé, secundum dokládá.

Dlení pře. Št. Kn. š. 149. Něčiň d. Smil
v. 84. D. jest škodlivé. CJB. 295.

Dlesko, a, n., něm. Tlesko, ves u Jechnic.

Dleti, vz Dlíti. Bern.

Dletkárna, y, f., die Hobeleisenwerkstatt.
Šm.

Dletko, a, n. = želízko do hoblíku, das
Hobeleisen. Šm.

Dlh, u, m. = dluh. Slov. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Dlháň = dlouháň. Slov. Ssk.

Dlhanec = dlouhanec. Slov. Ssk.

Dlhaňský = dlouhánský. Ssk.

Dlhár, a, m., der Schuldenmacher. Slov.
Loos.

Dlhatý = dlouhý. Slov. Loos.

Dlhavosť, i, f., die Länglichkeit; Lang-
samkeit. Slov. Loos.

Dlhavý = dlouhavý. Slov. Ssk.

Dlho = dlouho. Slov.