Dlouhoreťka, die Wirbelwespe. D. obec-
ná, bembex rostrata, gemeine W.; brvnatá,
b. ciliata; znamenaná, monedula signata.
Brm. IV. 318., 319.
Dlouhořízný, mit langem Kleide. Lpř.
Dlouhořízý, langbekleidet. Lpř. Sl. II.
285.

Dlouhorohý, langhörnig. D zí (brouci),
roháči, loNgicornia, die Langliörner, Bock-
käfer. Nz.
Dlouhoroký, langjährig. Šm.
Dlouhorožka. Dlouhorožky, macrocera.
D. obecná, eucera longicornis, gemeine Horn
biene. Brm. IV. 255., 256.

Dlouhorouchý, langgtwardig. Lpř. Sl.
II. 285.
Dlouhoruký, langhändig. Šm.
Dlouhusáhlý, weitreichend, ausgedehnt.
D. nížina. Kř. 25.
Dlouhoshovívání, n. D. boží. Kom.
Dlouhososka. y, f., moucha, bombilius
venosus. D. vlnitá, b. medius Vz Frč. 158.
Dlouhospal, a, dlouhospálek, lka, m.,
der Langschläfer. Šm.

Dlouhospalka, y, f., die Langschläferin.
Srn.
Dlouhosrstnatý = dlouhosrstý. Dk.
Dlouhosrstý pes. Hvl.
Dlouhosť, longitudo. Ž. wit. 22. 6., 90.
16.
Dlouhostinný, vz Dlouhoratištný.
Dlouhošatý, mit langem Kleide. Cf.
Dlouhořízný. Lpř., Šm.

Dlouhošijka, y, f. D-ky, raphidiadae,
členovci síťokřídlí, mají předohrudí v po-
době krku protáhlé, delší nežli hlavu: je-
hlice hadí, Klešťonožka obecná. Vz Frč.
151.
Dlouhoště, vz Dluhoště.
Dlouhoštěpný, mit laNgem Speere be-
waffnet. Lpř.

Dlouhota, y, f., die Zeitdauer. To trvá
d-Tu, das dauert lange! U Olom. Sd.

Dlouhotáhlý pahrbek, Kř. 17., paprsek.
Stč. Zem. 247.

Dlouhotahový. D. úloha šachová. Světz.
1869. 76.
Dlouhotrvanlivý, langandauernd. Šm.
Dlouhotvářný, langes Gesicht habend.
D. Němec. Koll. I. 52.
Dlouhověctví, n. = dlouhověkost. Šm.
Dlouhověčnosť. 15. stol. Mnč. R. 76.
Dá-li pán d. zde nad zemí t. j. nad tělem.
Hus I. 146. D. dána jest za naplnění toho
přikázánie. Hus I. 146.

Dlouhověčný. V starých přebývá rozum
a v d-čných moudrosť. BO. Bože d.! BO.
D-čen budeš na zemi. Št. Kn. š. 109.
Dlouhověkosť, i, f. = dlouhovéčnosť.
Dlouhověký. ZN. Abys b) 1 d-věk na
zemi. Sš. II. 137., Hus I. 136. D. křivdu ;
snášeti. Koll. I. 212.

Dlouhoveský, ého, m, os. jm. Mus.
1880. 288. D. Jan Ig, rytíř z Dlouhé Vsi,
probošt, +1701. Vz Tf. H. 1. 3. v. 49., Jg.
H. 1. 2. v. 547., Šb. Děj. ř. 2. v. 236, Jir.
Buk. 1. 161., S. N. - D. Cf. Blk. Kfsk.
1297., Sdl. Hr. III. 302., IV. 369.
Dlouhoveslý, langrudrig. Lpř.
Dlouhovětí, n. D. u verších. Dk. P. 253.

Dlouhovlas, a, dlouhovlasec, sce, m., der
Langhaar. Šm.

Dlouhovlný, langwollig. D. ovce. NA.
IV. 104.

Dlouhozobec, bce, m. D-bci, longiro-
stres, die Langschnäbler. Nz.

Dlouhozobka, y, f., macroglossa, der
breitleiuige Schwärmer. Kk., Brm. IV. 402.
D svízelová, m. stellatarum, das Karpfen-,
Taubenschwänzchen; zimolezová, m. bom-
byliforinis, der Hummelschwänner; chrastav-
cová, m. fuciformis, der Skabiosenschwär-
mer; pupalková, m. oenotherae, kleiner
Oleanderschwärmer. Vz Km. 1878. 156., Brm.
IV. 402.- 403., Chobotnatka.

Dlouhozobý, langschnäbelig. Rk.

Dlouhozvučný = dlouhozvuký. Rk.

Dlouhozvuký, langschallend. Šm.

Dlouhožilosť, i, f., die Langlebigkeit. Dch.

Dlouhožilý, langlebig. Dch.

Dlouhožinec, nce, m , das Egelthierchen.
Šm.

Dlouhoživný = dlouhožilý. Rk.

Dlouhoživotí, n., langes Leben. Osv. I.
636.

Dlouhoživý, fiaxyoßioi; langlebend. Lpř.

Dlouhý. Ct. Mkl. aL. 272., Mz. v List.
filolog. VII. 44., Mkl. Etyin. 40. (strslov.
dteh'fc). Po d. mluvení. Dch. D. chůze, ná-
vyk, půst, Us., Pdl., políbení, Šml. I. 52.,
Hrts., pohled, Šml., Vrch., ton, Zv , zívnutí.
Hrts. Po dlúzej době. Výb. II. 16. Zavolá-li
někdo na druhého, odsekne mu tento: Bude
dlouhá (řeč)? Pepkú! Odp. Bude dlouhá?
U Kr. Hrad. Kšť. Dlouhé bylo by vypravo-
vati o všem. Mour. Dluhšja sobota než ne-
dela, Slov. Phld. I. 2. 7. Dlúhá v zlých
věcách památka, ale v dobrých velmi krátká.
Glč. II. 267. — jak čím. Syllaba přirozeně,
kladně či položením d., polohou. Křn., Dk.,
KB. 2. vyd. 2. — D. vzhledem místa. Proč
tak na dlouhé lokte? wozu so umständlich?
Dch. D. dříví (kmenové), Langholz, pramen,
das Langflose, větev, Sl. les, mouka, Us.
Rgl, stín, Us., skok, Mcha., zbraň, J. Lpř.,
pole (čásť děla) das Langfeld, NA. III. 94.,
makadla. Kk. Br. 4. Fajka na d. podání
(troubeli). U Hořic. Kk. — D. víno (když
cukr v něm bakteriemi v lepkavý sliz se
proměňuje). SP. II. 261. Z dlhého jazyka
škodlivá muzika. Slov. Tč. — jak. Lipa
bola široká, na 12 siah dlhá. Ht. Sl. ml.
219. Ještěrky dlouhé na čtyři neb pět šle-
pějí. Ler. V Bohuslavsku na Mor. kladou
adj. s jak. Jel nám přes jeteleno jak dlóhá.
Neor. D. s genit. i akkus. měrovým vz Brt.
S. 3. vyd. 50. —D., lépe: mnohý. To trvalo
dlouhá (mnohá) léta (mnoho let). — D.,
lépe; daleký. D. ponf. Kn. — D. Hora,
vrch u Bítova; D. Les, vrch u Suchomat
v Berounsku; D. Lávky, horský hřeben
u Dobříva. Krč. D. Vrchy. Čechy I. 244.
D. Louže, Langenlois, míst. jm. v Dolních
Rakousích. Šb. — Dlouhá, Dlouhey, Dluhej,
ves u Žel. Brodu, vz Blk. Kfsk. 533 , 534.,
Sdl. Hr. III. 302.; něm. Dluha, ves u Kaplice,
vz Blk. Kfsk. 653.; Böhmisch-Wiesen, ves
u Březové. Cf. Blk. Kfsk. 281., Sdl. Hr- I.
253., II. 65. — D. Louka, Langwiesen, vsi
u Kostelce n. O. (Sdl. Hr. I. 18.). a u Pře-