Předchozí (67)  Strana:68  Další (69) |
|
|||
68
|
|||
|
|||
Schwingungszeit. Mj. Rozdělení doby denní
a noční u Římanův a Řeků. Vz Vlšk. 157. — D. = čas příznivý. Jest na době, abychom
šli. Us. Jg. Každá věc má svou dobu. Dch. Za dobrou dobou čekej zlou. Lpř. Doba k době, rovní k sobě. Bž. — D. = způsob atd. D. povahy. Dk. P. 162. — D. = slušnosť, hodnosť. Znal-li's krále Kosta v době; Při němžto nebiechu hněvi, ale plná milosť v době. Kat. 1268., 1594. Cf. Ne tvá to d. = po tom tobě nic není. (Gb. v List. filol. 1882. 303. — Er. vykládá v době = svým časem, toho
času, který význam dle Gb. sem se nehodí). — D. v log, D. představy; d. pomyslu,
jednoduchá či počáteční, vědecká, soustavná, hledací. Jd. 3., 5., 79, 93. — D. = míra krátké slabiky, mora. Dk. P. 207. D. taktu. D., na kterou připadá přízvuk, sluje těžká, d. bez prízvuku slove lehká; Rovný takt má sudý, nerovNý má lichý počet dob. Zv. Přír. Kn. I. 9. Cf. Jg. Slnosť. 83. Dobabrati = vollends beschmutzen; auf-
hören zu beschmutzen. Slov. Bern. — se kam = dobelhati sc. D. se do města. — čeho. Babral jsem se v blátě, až jsem se cíle svého dobabral. Mor. Tč. Dobad, u, m., die Erforschung. Podlé
d-dů p. Voronových legenda panonska ná- leží prý století X. Č. KD. 1886. I. 44. Dobadkati = dobelhati se, pomalu se při-
blížiti. Slov. Sldk. 57, Ntr. V. 48 Dobahniti se, völlig lammen. Šm.
Ďobák, u, m. = zobák. Slez. Klš., Sd.
Vz Ďoban. Dobakati sa = domakati se, dobelhati se.
Slov. Tažko mu bolo d. sa k posteli. Dbš Sl. pov. IV. 69. Hustou tmou sa na hranicu už len dáko dobakal. Er. Sl. čít. 58. — Dbš. Sl. pov. I. 543., VII. 34. Jen ťažko d-la sa domov. N. Hlsk. II 93. Ďoban, u, m. = ďobák. Mor. a slez. Šd.
Ďobanka, y, f., Schnabelfläsehchen, n,
eine Flasche mit langem Halse. Slov. Ssk., Šm. Ďobánka, y, f. = třešně, již vrabci oďobali.
Mor, slov. Šd. Dobaňkati, zu Ende plauschen. Čekejte,
až to d-ká. U Kunovic. Tč. Ďobas, u, m, die Spitzaxt. Mor. Škd.,
Ďobatosť, i, f., die Pockengrübigkeit. Šm.
Dobávka, y, f, die liergwerkszubusse.
Slov. Ssk. Dobažiti se čeho, nach etwas trachten
und es endlich erlangen. Sá. v Osv. I. 101. Dobčice, dle Budějovice, Dobscbitz, ves
u Chlumce v Jičín. — D. = Dobšice. Dobeblati = přestati beblati. Us.
Dobeblositi = doplkati. U Brušperka.
Mtl. Dobečeti, el, ení = přestati bečeti. — se
čeho = beče dosíci. Dítě se chleba d-lo. Us. Tč. Dobednářiti, il, ení = přestati bednářiti.
Us. Tč. Dobědovati = přestati bědovati. Už d-val
(umřel) Tč. Doběhati se, sich müde iaufen. Ssk.
Doběhnouti kam. Doběhla tam kvačka,
hned sa strhla rvačka. Sš. P. 704. — čeho: cíle. Št. Kn. š. 126. |
Doběhnutí, n, der Hinlauf.
Dobehúvať = dobíhávati. Slov. V tom už stará k nim d-la. Dbš. Sl. pov. I. 45. Dobek, bka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. Ďobek, bku, m. = zobek, zob, kousek na
zob; zobáček. Us. Šd. Dobekati = přestati bekati. Už dobekal
(umřel). Us. Tkč. Dobelhati se kam. Vz Belhati, Babrati.
Dobelice, dle Budějovice, Dobelitz, ves
u Krumlova. Doben, bna, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 119.
Dobenin, a, m , u Kladska. Tk. III. 94.,
Sdl. Hr. II. 157. Dobenina, y, f, místo na hranicích pol-
ských. Tk. I. 112. Dobený čím. Čísla čtyrúhelnikero d-ná
(čtyrúhelničná či tetragonalní), Tetragonal-, Quadratzahen, figurirte Zahlen. Nz. Cf. S. N. Dobeř = Debeř, míst. jm.
Doběrka, y, f, das Völlignehmen; die
Bierwürze. Šm. Doběrný, Nachnahme-. D. list. Us. Pdl.
Doberu, vz Dobrati.
Doběslav, a, m, os. jm. Arch. IV. 452.
Dobeš, bše, m. = Tobiáš. BO, Št. Kn.
š. 106, Dal. 156, 157, D. ol. VI. 487, Tk. II. 352., V. 238, Sdl. Hr. II. 276. — D., ves
u Miletína, vz Blk. Kfsk. 1297.; mlýn u Blatné. Doběšice, dle Budějovice, Dobeschitz, ves
u Písku. Tf. Odp. 288, Blk. Kfsk. 1297. Dobešov, a, m , Dobeschow, ves u Tá-
bora. Vz Blk. Kfsk. 850, Sdl. Hr. I. 222., IV. 369.
Dobešovice, dle Budějovice, Dobescho-
witz, ves u Kolína, PL, u Letošova na Mor. D. ol. VII. 220, Žer. Záp. II. 13. Dobešový, Dobischwald, ves v Opavsku.
Dobětice, dle Budějovice, Doppitz, ves
u Ústí nad Lab. PL. Dobev, ě, f, Alt-Dobew; D. Nová, Neu-
Dobew, vsi u Písku. Petr z Dluhé Vsi se- děením v Dobevi. Arch. III. 538., Sdl. Hr. III. 95, IV. 144, 152.
Dobezpečiti = ubezpečiti. Bern. Doběžectví, n., die Dauerlauferei. Dch. Doběžek, žku, m. D-ky, Einlaufe (Waare etc.). Mor. Tč.
Doběžitelný, im Lauf erreichbar. Šm. Doběžník, u, m. D. v perspektivě. NA. V. 82.
Dobiášek, ška, m.. os. jm. 16. stol.
Dobicer, kra, m. D. Fr. Jos, nar. 1811.,
kněz. Vz Jg. H. 1. 2. v. 547. Dobíhající = až na konec nebo kraj bě-
žící. Rst. 407. Dobíhání, n. vz Doběhnouti. D. motoru.
ZČ. I. 273. Dobíhavosť, i, f, die Zudringlichkeit.
Slov. Loos. Dobíhavý, zudringlich. Slov. Loos.
Dobíjati na koho = dorážeti. Mor. a
slov. Brt. Otec každý den na mne dobíjal. Koll. IV. 152. Vyskočia všakové potvory a budú
na teba d. Dbš. Sl. pov. I. 261. Vz Dobiti, 1. Dobíjeti, vz Dobiti.
Dobíraný; -án, a, o. — odkud: ze dna, bis vom Bodengrunde herausgeschöpft. Dch. Dobislav, a, m, os. jm. Pal. Rdh. I.119. |
||
|
|||
Předchozí (67)  Strana:68  Další (69) |