Schwingungszeit. Mj. Rozdělení doby denní
a noční u Římanův a Řeků. Vz Vlšk. 157.

— D. = čas příznivý. Jest na době, abychom
šli. Us. Jg. Každá věc má svou dobu. Dch.
Za dobrou dobou čekej zlou. Lpř. Doba
k době, rovní k sobě. Bž. — D. = způsob
atd. D. povahy. Dk. P. 162. — D. = slušnosť,
hodnosť. Znal-li's krále Kosta v době; Při
němžto nebiechu hněvi, ale plná milosť v době.
Kat. 1268., 1594. Cf. Ne tvá to d. = po tom
tobě nic není. (Gb. v List. filol. 1882. 303.

— Er. vykládá v době = svým časem, toho
času, který význam dle Gb. sem se nehodí).

— D. v log, D. představy; d. pomyslu,
jednoduchá či počáteční, vědecká, soustavná,
hledací. Jd. 3., 5., 79, 93. — D. = míra
krátké slabiky, mora. Dk. P. 207. D. taktu.
D., na kterou připadá přízvuk, sluje těžká,
d. bez prízvuku slove lehká; Rovný takt
má sudý, nerovNý má lichý počet dob. Zv.
Přír. Kn. I. 9. Cf. Jg. Slnosť. 83.

Dobabrati = vollends beschmutzen; auf-
hören zu beschmutzen. Slov. Bern. — se
kam = dobelhati sc. D. se do města. —
čeho. Babral jsem se v blátě, až jsem se
cíle svého dobabral. Mor. Tč.

Dobad, u, m., die Erforschung. Podlé
d-dů p. Voronových legenda panonska ná-
leží prý století X. Č. KD. 1886. I. 44.

Dobadkati = dobelhati se, pomalu se při-
blížiti. Slov. Sldk. 57, Ntr. V. 48

Dobahniti se, völlig lammen. Šm.

Ďobák, u, m. = zobák. Slez. Klš., Sd.
Vz Ďoban.

Dobakati sa = domakati se, dobelhati se.
Slov. Tažko mu bolo d. sa k posteli. Dbš
Sl. pov. IV. 69. Hustou tmou sa na hranicu
už len dáko dobakal. Er. Sl. čít. 58. — Dbš.
Sl. pov. I. 543., VII. 34. Jen ťažko d-la sa
domov. N. Hlsk. II 93.

Ďoban, u, m. = ďobák. Mor. a slez. Šd.

Ďobanka, y, f., Schnabelfläsehchen, n,
eine Flasche mit langem Halse. Slov. Ssk.,
Šm.

Ďobánka, y, f. = třešně, již vrabci oďobali.
Mor, slov. Šd.

Dobaňkati, zu Ende plauschen. Čekejte,
až to d-ká. U Kunovic. Tč.

Ďobas, u, m, die Spitzaxt. Mor. Škd.,

Ďobatosť, i, f., die Pockengrübigkeit. Šm.

Dobávka, y, f, die liergwerkszubusse.
Slov. Ssk.

Dobažiti se čeho, nach etwas trachten
und es endlich erlangen. Sá. v Osv. I. 101.

Dobčice, dle Budějovice, Dobscbitz, ves
u Chlumce v Jičín. — D. = Dobšice.

Dobeblati = přestati beblati. Us.

Dobeblositi = doplkati. U Brušperka.
Mtl.

Dobečeti, el, ení = přestati bečeti. — se
čeho = beče dosíci. Dítě se chleba d-lo. Us.
Tč.

Dobednářiti, il, ení = přestati bednářiti.
Us. Tč.

Dobědovati = přestati bědovati. Už d-val
(umřel) Tč.

Doběhati se, sich müde iaufen. Ssk.

Doběhnouti kam. Doběhla tam kvačka,
hned sa strhla rvačka. Sš. P. 704. — čeho:
cíle. Št. Kn. š. 126.

Doběhnutí, n, der Hinlauf.
Dobehúvať = dobíhávati. Slov. V tom
už stará k nim d-la. Dbš. Sl. pov. I. 45.
Dobek, bka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Ďobek, bku, m. = zobek, zob, kousek na
zob; zobáček. Us. Šd.

Dobekati = přestati bekati. Už dobekal
(umřel). Us. Tkč.

Dobelhati se kam. Vz Belhati, Babrati.

Dobelice, dle Budějovice, Dobelitz, ves
u Krumlova.

Doben, bna, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Dobenin, a, m , u Kladska. Tk. III. 94.,
Sdl. Hr. II. 157.

Dobenina, y, f, místo na hranicích pol-
ských. Tk. I. 112.

Dobený čím. Čísla čtyrúhelnikero d-ná
(čtyrúhelničná či tetragonalní), Tetragonal-,
Quadratzahen, figurirte Zahlen. Nz. Cf. S. N.

Dobeř = Debeř, míst. jm.

Doběrka, y, f, das Völlignehmen; die
Bierwürze. Šm.

Doběrný, Nachnahme-. D. list. Us. Pdl.

Doberu, vz Dobrati.

Doběslav, a, m, os. jm. Arch. IV. 452.

Dobeš, bše, m. = Tobiáš. BO, Št. Kn.
š. 106, Dal. 156, 157, D. ol. VI. 487, Tk.

II. 352., V. 238, Sdl. Hr. II. 276. — D., ves
u Miletína, vz Blk. Kfsk. 1297.; mlýn u Blatné.

Doběšice, dle Budějovice, Dobeschitz, ves
u Písku. Tf. Odp. 288, Blk. Kfsk. 1297.

Dobešov, a, m , Dobeschow, ves u Tá-
bora. Vz Blk. Kfsk. 850, Sdl. Hr. I. 222.,

IV. 369.

Dobešovice, dle Budějovice, Dobescho-
witz, ves u Kolína, PL, u Letošova na Mor.
D. ol. VII. 220, Žer. Záp. II. 13.

Dobešový, Dobischwald, ves v Opavsku.

Dobětice, dle Budějovice, Doppitz, ves
u Ústí nad Lab. PL.

Dobev, ě, f, Alt-Dobew; D. Nová, Neu-
Dobew, vsi u Písku. Petr z Dluhé Vsi se-
děením v Dobevi. Arch. III. 538., Sdl. Hr.

III. 95, IV. 144, 152.
Dobezpečiti = ubezpečiti. Bern.
Doběžectví, n., die Dauerlauferei. Dch.
Doběžek, žku, m. D-ky, Einlaufe (Waare

etc.). Mor. Tč.
Doběžitelný, im Lauf erreichbar. Šm.
Doběžník, u, m. D. v perspektivě. NA.

V. 82.

Dobiášek, ška, m.. os. jm. 16. stol.

Dobicer, kra, m. D. Fr. Jos, nar. 1811.,
kněz. Vz Jg. H. 1. 2. v. 547.

Dobíhající = až na konec nebo kraj bě-
žící. Rst. 407.

Dobíhání, n. vz Doběhnouti. D. motoru.
ZČ. I. 273.

Dobíhavosť, i, f, die Zudringlichkeit.
Slov. Loos.

Dobíhavý, zudringlich. Slov. Loos.

Dobíjati na koho = dorážeti. Mor. a
slov. Brt. Otec každý den na mne dobíjal. Koll.

IV. 152. Vyskočia všakové potvory a budú
na teba d. Dbš. Sl. pov. I. 261. Vz Dobiti, 1.

Dobíjeti, vz Dobiti.
Dobíraný; -án, a, o. — odkud: ze dna,
bis vom Bodengrunde herausgeschöpft. Dch.
Dobislav, a, m, os. jm. Pal. Rdh. I.119.