ne sebe (sobě) samému. Glč. II. 281. —
D. = hojný, veliký, znamenitý. Dobrá partie.
Hrts. Někoho v dobré cti míti. Šmil. I. 43.
D. kus cesty ušel; Najedl se do dobré chuti
(dosyta); Dobrý (pilný) pozor dávati. Km.
S dobrou nadějí se bráše. Výb. II. 44. D.
naděje. Št. Kn. š. 32. Tři sta zlatých uher-
ských dobrých na zlalě i na váze. 1449.
Mus. 1880. 404. — D. = vnitřně silný. Ještoj'
sú s dobrým rozmyslem složili tuto vieru.
Št. Kn. š. 13. — D. = Hledím, aby sem
mu pod najlepšum dělal = co nejlépe. U Opav.
Klš. D. knihy; Ani by bez viery jiné věci
dobré mohly býti; Berúc od nich dobrý
příklad. Št. Kn. š. 3., 7., 27. Na poslední
řádce za Mus. přidej: , Smil. — D. = mnohý,
drahný. Dobré půl hodiny zde byl. Dch.
Už mu je dobrých 20 let. Us. A tu dobrú
hodinu pobyv. Pass. 14. stol. D. úroda. Št.
Kn. š. 22. — D. = příjemný, lahodný. Čo
tu dobrého slýchať? Ht. Sl. ml. 210. Dobró
noc, dobró noc, ale ne každému, jenom té
maměnce, kerá mně dá dceru. Sš. P. 471.
D. ovoce, bydlo. Št. Kn.š. 7., 35. — D. u ju-
ristů. D. zdání znalců, der Befund. Šp.
Pomoz, kdo dobrý (člověk = smírčí). Km.
Já to naň provedu dobrými lidmi, kteříž
při tom byli; Ten má odklad takový učiniti,
kterak podlé Rady dobrých lidí umluveno
bude; Jmá jej za d. člověka. NB. Té. 49.,
101., 287. Mám d. lidí dosť; Mám naň stolík
dobrých lidí, což mi k mému právu potřebí.
Půh. 1. 297., II. 345. Vybeřte sedm d. mužů
dobrého svědectvie. Pass. 14. stol. Dva
dobré člověky kdyžby na místě svém která
osoba vyslala. Václ. IX. — Dobré. Býti
s někým za dobré, mit Jem. auf gutem Fusse
leben. Dch. D. osob soukromých, das Pri-
vatinteresse. J. tr. Co chce býti lepším, bývá
často nepřítelem dobrého. Dch. Teď je mi
to k d-mu. D-ho pomalu, často a hodný
kus. V Kunv. Msk. To ti nevyjde na dobré.
Us. Pík. To ti bude k d-mu. Us. Brt. Nikdo
mu to nemá za dobré. Vk. Kněžna věděla,
že to není s dobrým, dass es nicht mit
rechten Dingen zugehe. Němc. V. 291. To
máslo není s dobrým. Kld. Nejsou za dobré;
cf.: Nejsou spolu na jednom stání. Vz Stání.
V dobrým sme se sešli, v dobrým se roze-
jdem. Sš. P. 625. Účet k d-mu, počet k lep-
šímu, die Gutrechnung; Někomu něco na
příští rok k d-mu připsati. Šp. Též u vás
muož věc některá slúžiti k obecnému dobrému
a poctivému. NB. Tč. 267. Soudím, že by
to s naším dobrým bylo. Abr. V. 348. To
jest s dobrým toho sirotka. Žer. Svój život
v dobrém vedúce. Výb. II. 18. Zdálo se jim
za dobré; usoudili za dobré. V. Příhody ty
vyšly v dobré. Kom. Že s dobrým sirotka
toho jest, aby ... Žer. Chceme všecko, což
k dobrému a poctivému tohoto království
jest, učiniti. Zř. Fr. I. B. VIII. Pro vaše
lepšie d. dali jsme k věčnému jmění jejich
kusy. 1495. Tč. Měl se mnú na dobré přijíti,
sich ausgleichen; Pro kostelní d.; Ten mi
list vzal z truhly s mými klenoty a s mým
dobrým. Půh. 1. 193, 195., II. 29. Chceli
kto mieti odplatu, činiž dobré dobře; Menšie
d. pro lepšie d. má opuštieno býti. Hus I.
215., II. 171. Zloba zlým se vždy obrátí,

dobré se dobrým vždy otplatí. Alx. V. 503.
Viera jest kořen všeho d-ho; I dá nám
(Bóh) nemoc pro naše dobré; Dobrá milosť
všecky věci obrátí k d-mu tomu, ktož mi-
luje Boha. K zemskému d-mu, pro obecné
d. Št. Kn. š. 7, 9., 34., 156. D. světské,
nebeské. Št. Kn. š. 22. Čiň dobře a d-ho
naděj se; Raději málo d-ho, než mnoho
špatného; Větší d. s větší prací přichází;
Vrtké mysli i dobré se znechutí. Lpř. D. nad
zlým vítězí; D. se snadno zapomíná a zlé
dlouho vzpomíná; Zlý na nic d-ho nemyslí.
Bž. — D. v botan. D. mysl = dobromysl
obecná. Cf. Rstp. 1175., 1174., Hdk. C. 377.,
Sbtk. Rstl. 278., Mllr. 74., Dobromysl. — D.
Voda, Brünnel, městečko u Kaplice v Buděj.;
Dobrawoder Mühle, mlýn u Jesenic; Dobra-
woda, ves u Petrovic a u Pelhřimova (tato
také: Gutwasser); mlýn u Plzně a samota
u Mníška; Dobrawuda, vsi u Mnichova, u
Ledče a Něm. Brodu; Dobrowod, ves u Teplé;
Gutenbrunn, ves u Chotěboře; Gutwasser,
vsi u Budějovic, u Pacova, u Ústí nad Orlicí,
u Březnice, u Klatov, u Telče, u Křížanova,
u Sušice (také St. Günther); samota u Bu-
dějovic, u Klenovic, u Ml. Boleslavě ; osada
u Jihlavy; koupele u Jemnic a u Třebíče;
D. Voda Hořejší, Ober-Gutwasser, D. Voda
Dolejší. Unter-Gutwasser, vsi u Hořic. Cf.
S. N., D. ol. VII. 115., IX. 3, 4., 107., Blk.
Kfsk. 1298., Sdl. Hr. I. 127., 129., II. 276.,
III. 302., IV. 369., S. N. D. Voda, ves na
Slov., kde jest J. Hollý pochován. Pokr.
Pot. I. 34. D. Pole. Tk. V. 219., Sdl. Hr.

I. 69., 97.

Dobrynice, dle Budějovice, ves. Arch. I.
531.

Dobrýpan, os. jm. Tk. V. 87.

Dobrýšek, vz Dobříšek.

Dobrýtro, vz Hluchý. Z obec: dobrý
jitro. Prk.

Dobša, dle Bača, os. jm.

Dobšice, dle Budějovice, Dobschitz, vsi u
Budějovic, u Vltavotýna, u Sobotky a u Blatné.
Vz Blk. Kfsk. 789., 1241. — D. = Dobčice,
ves u Chlumce v Jičín.

Dobšín, a, m., Dobschin, ves u Sobotky.

Dobšina, y, f., míst. jm. v Uhrách. Vz
S. N.

Dobšinský Pav., nar. 1828., +1886., kněz,
prof. a spisov. Vz Šb. Děj. ř. 2. v. 236. a
skratek Dbš.

Dobšová, é, f., os. jm. Tk. V. 220.

Dobučeti, el, ení, aufhören zu brüllen.
Us.

Dobudnúť, erwirthschaften. Slov. Ssk.

Dobúchati, aufhören zu schlagen, zu
klopfen, zu polteRn. BeRn.

Doburáceti. Hrom d-cel. Čch. Mch. 77.

Dobyć = dožiti se. Daj mi, Bože, daj mi
do tech vanoc d., nebudu už moje nožky
po tej Bělej chodič. Sš. P. 522.

Dobydleti. Za Dal. přidej: 50.

Dobýjať sa kam = dobývati se. Slov.
Šd.

Dobyjce, e, m., der Eroberer. Pcht.

Dobyt, u, m = co ziskem a pod. dobyto
či nabyto bylo, nábyt, nábytek, výtěžek. Sš.

II. 86.