Předchozí (75)  Strana:76  Další (77) |
|
|||
76
|
|||
|
|||
ne sebe (sobě) samému. Glč. II. 281. —
D. = hojný, veliký, znamenitý. Dobrá partie. Hrts. Někoho v dobré cti míti. Šmil. I. 43. D. kus cesty ušel; Najedl se do dobré chuti (dosyta); Dobrý (pilný) pozor dávati. Km. S dobrou nadějí se bráše. Výb. II. 44. D. naděje. Št. Kn. š. 32. Tři sta zlatých uher- ských dobrých na zlalě i na váze. 1449. Mus. 1880. 404. — D. = vnitřně silný. Ještoj' sú s dobrým rozmyslem složili tuto vieru. Št. Kn. š. 13. — D. = Hledím, aby sem mu pod najlepšum dělal = co nejlépe. U Opav. Klš. D. knihy; Ani by bez viery jiné věci dobré mohly býti; Berúc od nich dobrý příklad. Št. Kn. š. 3., 7., 27. Na poslední řádce za Mus. přidej: , Smil. — D. = mnohý, drahný. Dobré půl hodiny zde byl. Dch. Už mu je dobrých 20 let. Us. A tu dobrú hodinu pobyv. Pass. 14. stol. D. úroda. Št. Kn. š. 22. — D. = příjemný, lahodný. Čo tu dobrého slýchať? Ht. Sl. ml. 210. Dobró noc, dobró noc, ale ne každému, jenom té maměnce, kerá mně dá dceru. Sš. P. 471. D. ovoce, bydlo. Št. Kn.š. 7., 35. — D. u ju- ristů. D. zdání znalců, der Befund. Šp. Pomoz, kdo dobrý (člověk = smírčí). Km. Já to naň provedu dobrými lidmi, kteříž při tom byli; Ten má odklad takový učiniti, kterak podlé Rady dobrých lidí umluveno bude; Jmá jej za d. člověka. NB. Té. 49., 101., 287. Mám d. lidí dosť; Mám naň stolík dobrých lidí, což mi k mému právu potřebí. Půh. 1. 297., II. 345. Vybeřte sedm d. mužů dobrého svědectvie. Pass. 14. stol. Dva dobré člověky kdyžby na místě svém která osoba vyslala. Václ. IX. — Dobré. Býti s někým za dobré, mit Jem. auf gutem Fusse leben. Dch. D. osob soukromých, das Pri- vatinteresse. J. tr. Co chce býti lepším, bývá často nepřítelem dobrého. Dch. Teď je mi to k d-mu. D-ho pomalu, často a hodný kus. V Kunv. Msk. To ti nevyjde na dobré. Us. Pík. To ti bude k d-mu. Us. Brt. Nikdo mu to nemá za dobré. Vk. Kněžna věděla, že to není s dobrým, dass es nicht mit rechten Dingen zugehe. Němc. V. 291. To máslo není s dobrým. Kld. Nejsou za dobré; cf.: Nejsou spolu na jednom stání. Vz Stání. V dobrým sme se sešli, v dobrým se roze- jdem. Sš. P. 625. Účet k d-mu, počet k lep- šímu, die Gutrechnung; Někomu něco na příští rok k d-mu připsati. Šp. Též u vás muož věc některá slúžiti k obecnému dobrému a poctivému. NB. Tč. 267. Soudím, že by to s naším dobrým bylo. Abr. V. 348. To jest s dobrým toho sirotka. Žer. Svój život v dobrém vedúce. Výb. II. 18. Zdálo se jim za dobré; usoudili za dobré. V. Příhody ty vyšly v dobré. Kom. Že s dobrým sirotka toho jest, aby ... Žer. Chceme všecko, což k dobrému a poctivému tohoto království jest, učiniti. Zř. Fr. I. B. VIII. Pro vaše lepšie d. dali jsme k věčnému jmění jejich kusy. 1495. Tč. Měl se mnú na dobré přijíti, sich ausgleichen; Pro kostelní d.; Ten mi list vzal z truhly s mými klenoty a s mým dobrým. Půh. 1. 193, 195., II. 29. Chceli kto mieti odplatu, činiž dobré dobře; Menšie d. pro lepšie d. má opuštieno býti. Hus I. 215., II. 171. Zloba zlým se vždy obrátí, |
dobré se dobrým vždy otplatí. Alx. V. 503.
Viera jest kořen všeho d-ho; I dá nám (Bóh) nemoc pro naše dobré; Dobrá milosť všecky věci obrátí k d-mu tomu, ktož mi- luje Boha. K zemskému d-mu, pro obecné d. Št. Kn. š. 7, 9., 34., 156. D. světské, nebeské. Št. Kn. š. 22. Čiň dobře a d-ho naděj se; Raději málo d-ho, než mnoho špatného; Větší d. s větší prací přichází; Vrtké mysli i dobré se znechutí. Lpř. D. nad zlým vítězí; D. se snadno zapomíná a zlé dlouho vzpomíná; Zlý na nic d-ho nemyslí. Bž. — D. v botan. D. mysl = dobromysl obecná. Cf. Rstp. 1175., 1174., Hdk. C. 377., Sbtk. Rstl. 278., Mllr. 74., Dobromysl. — D. Voda, Brünnel, městečko u Kaplice v Buděj.; Dobrawoder Mühle, mlýn u Jesenic; Dobra- woda, ves u Petrovic a u Pelhřimova (tato také: Gutwasser); mlýn u Plzně a samota u Mníška; Dobrawuda, vsi u Mnichova, u Ledče a Něm. Brodu; Dobrowod, ves u Teplé; Gutenbrunn, ves u Chotěboře; Gutwasser, vsi u Budějovic, u Pacova, u Ústí nad Orlicí, u Březnice, u Klatov, u Telče, u Křížanova, u Sušice (také St. Günther); samota u Bu- dějovic, u Klenovic, u Ml. Boleslavě ; osada u Jihlavy; koupele u Jemnic a u Třebíče; D. Voda Hořejší, Ober-Gutwasser, D. Voda Dolejší. Unter-Gutwasser, vsi u Hořic. Cf. S. N., D. ol. VII. 115., IX. 3, 4., 107., Blk. Kfsk. 1298., Sdl. Hr. I. 127., 129., II. 276., III. 302., IV. 369., S. N. D. Voda, ves na Slov., kde jest J. Hollý pochován. Pokr. Pot. I. 34. D. Pole. Tk. V. 219., Sdl. Hr. I. 69., 97.
Dobrynice, dle Budějovice, ves. Arch. I.
531. Dobrýpan, os. jm. Tk. V. 87.
Dobrýšek, vz Dobříšek.
Dobrýtro, vz Hluchý. Z obec: dobrý
jitro. Prk. Dobša, dle Bača, os. jm.
Dobšice, dle Budějovice, Dobschitz, vsi u
Budějovic, u Vltavotýna, u Sobotky a u Blatné. Vz Blk. Kfsk. 789., 1241. — D. = Dobčice, ves u Chlumce v Jičín. Dobšín, a, m., Dobschin, ves u Sobotky.
Dobšina, y, f., míst. jm. v Uhrách. Vz
S. N. Dobšinský Pav., nar. 1828., +1886., kněz,
prof. a spisov. Vz Šb. Děj. ř. 2. v. 236. a skratek Dbš. Dobšová, é, f., os. jm. Tk. V. 220.
Dobučeti, el, ení, aufhören zu brüllen.
Us. Dobudnúť, erwirthschaften. Slov. Ssk.
Dobúchati, aufhören zu schlagen, zu
klopfen, zu polteRn. BeRn. Doburáceti. Hrom d-cel. Čch. Mch. 77.
Dobyć = dožiti se. Daj mi, Bože, daj mi
do tech vanoc d., nebudu už moje nožky po tej Bělej chodič. Sš. P. 522. Dobydleti. Za Dal. přidej: 50.
Dobýjať sa kam = dobývati se. Slov.
Šd. Dobyjce, e, m., der Eroberer. Pcht.
Dobyt, u, m = co ziskem a pod. dobyto
či nabyto bylo, nábyt, nábytek, výtěžek. Sš. II. 86.
|
||
|
|||
Předchozí (75)  Strana:76  Další (77) |