Dodekatomerie, e, f., z řec.. = 1/12 eklip-
tiky. Stě. Zem. 83.

Dodělání, n., die Fertigstellung, ma-
chung. Dch.

Dodělaný, fertiggemacht. D. železo, das
Gareisein, měď, das Garkupfer. Nz. — D. —
zkažený. U Brušperka. Mtl. — D. = opilý.
Už je d. Us. Ssk.

Dodělatel, e, m., der Fertigmacher. Dch.

Dodělati co: zkoušky. Us. — koho.
Jem. übel zurichten, ihm den Garaus ma-
chen. Kčř., Lpř. Sl. 1. 153. — se = opiti
se; zkaziti se. Us. — se čeho (čím). D.
se chalupy, Jg., úspěchu, nějakého výsledku,
vynikajícího postavení, moudrosti. Us. Pdl.,
J. Lpř., Tš., Osv. I. 157., 511. D. se pil-
ností, prací a šetrností bohactví. Us. Pdl.

Dodělávací pec, der Garheerd. Nz.

Dodělavadlo, a, n. = konec. Jak pak
je k té písničce d.? Žertem. U Rychn. Msk.

Dodělka, vz Dodělávka.

Dodělná, é, f. = dovozná = poslední
práce o žních na poli. Na voze se veze
domů veliký snop, délníci sedí na voze a
zpívají a doma na dvoře okolo přivezeného
snopu při hudbě tancují. U Jílového a j.
Mý.

Dodenní, Eintags-, eintägig; bis zum
Tag dauernd. Slov. Ssk., Šm. — D., n. =
den, der Tag (bis zum Tagen dauernd).
Slov. Ssk.

Dodeptati kam = deptavým, krokem při-
jíti, Hintrippeln. Mor. Tč.

Doděranky = doděrky. Ssk.

Doderná, vz Doděrky.

Dodesítiti, il, ěn, ění, bis zehn ergänzen.
Šm.

Dodesítka, y, f., Ergänzung der Zahl

zehn. Šm.

Dodílka, vz Dodělávka.

Dodírati, vz Dodrati.

Dodírka = doděrky. U Zábřehu. Kčk.
Cf. Doděrná.

Dodla. y. f. = Dorla, Dorota. Er. Sl. čít.

Dodlabožditi, il, ěn, ění, völlig erwür-
gen, verschlagen. Na Ostrav. Tč.

Dodlavený = zpustlý? Slov. D. zahrada.
Dbš. Úv. 23.

Dodnes = podnes, bis dato. Nz.

Dodobrý = kdo dobrý. D. pomoz ! Na
Hané. Bkř.

Dodola, y, f. Panuje-li v jihoslov. ze-
mích horko, ovinují nahou dívku (dodolu)
bylinami tak. že Holého místa není viděti
a dívky vodí ji od domu k domu, kde ji
vodou polévají, aby pršelo. Dle Světz. Vy-
fintila se jako d. Koll. II. 284. (I. 230.). Cf.
Sbtk. Rostl. 59.

Dodonka, y, f., dodonaea, die Dodonäe,
rostl. D. lepká, d. viscosa. Vz Rstp. 230

Dodonkovitý. D. rostliny, dodonaeaceae:
svitel, dodonka. Vz Rstp. 222., 230.

Dodoufati se čeho, erhoffen. Dch.

Dodraná, é, f = doděrky. Us. Jdr.

Dodraný; án, a, o, vollends zerrissen.
Us.

Dodrati. — co. Nech ty čižmy dodře !
Us. Tč. Už já ty pentličky dodírám, co
mně můj tatíček obíral. Sš. P. 443. — se

kam. Nepřítel až k Olomouci se dodral.
Tf. H. 1. 10.

Dodřený; -en, a, o, völlig abgeschunden.
Us.

Dodřepěti se čeho = dřepěním se do-
čkati. Světz. 1875.

Dodrganý = rozrachocený. Slov. Ej veď
som ti tu: hnáty d-né, voz dolámaný. Mt.
S. I. 71.

Dodrhnouti, zu Ende abreiben, aus-
waschen. — co: košili. Ostrav. Tč.

Dodrúzgati (sa), zerquetschen, zerschel-
len. Slov. Bern. — co komu kde. Tam by
mu boli d-li všetky hnáty; Vľkolák sa po
skalách celý d-gal. Dbš. Sl. pov. IV. lití.,
I. 205. (III. 60., 63.).

Dodrvený = zlámaný. Slov.

Dodrýstati = pochvístati. Slov. Bern.

Dodržení smlouvy, Pr., slova, Dch., slibu,
Us., hlasu. Dk. P. 265.

Dodržeti. — abs. Hlas dodržuje. Dk.
P. 265. — co: lhůtu, závazek. Šp. — koho.
Páni jej do stolic vezmúce d. jeho mají,
až se od ného právu dosti stane. Tov. 40.

— koho k čemu: k práci. Dch. — čím:
potravou. Dch.

Dodržky, pl., f. = doderné (svačina). Val.
Vck.

Doďubati = dozobati. — co: hrách. —
se čeho: zrna. Us. TČ.

Doduněti, ěl, ění, zu Ende tönen. Us.
Tč.

Doduniti, il, ění = dunivým krokem
přijíti, hintrampeln. Ostrav. Tč.

Dodupati. Světýlka zavedly hocha do
bařiny a tam jej nemilosrdně d-ly, že byl
zmodřincován jako chrpa. Sk.

Dbdvihnouti = dozdvihnouti.

Dofajčiti = dokouřiti. Slez., mor. a slov.
Vz Dým.

Dôfanlive = doufanlivě. Slov. Zátur.

Dôfati = doufati. Slov. Ssk.

Dofičeti, el, ení, sausend anlangen. —
kam. Střela k hradbám d-la. Us.

Doflekati, übel zurichten. Mtl.

Dofrknouti, ul, ut, utí, bis wohin spritzen.

— kam. Ssk.

Dogana, y, f. D. t. j. důhon a půhon
kupcův, čili místo a stavení, kam se všeliký
koráb a tovar při připlavu svém doháněl,
tam vkládal, cenil . . . Koll. III. 88.

Dogárať = prekárať. Slov. Ssk.

Dogazdovati = dohospodařiti, auswirth-
schaften. Tč. Už som d-val, už sem do-
sedlačil, koně poza ploty, už nemám roboty.
Koll. Zp. I. 282.

Dogger, u, m. = druhý člen jurského
útvaru, kamení jeho vrstev jest rozmanité.
Vz Krč. G. 667., 655., 770.

Doglurati, durcheinander mischen U Bruš-
perka. Mtl.

Dogmatický D. tradice, MH. 2, doka-
zování.

Dogmatismus, u, m. = způsob filoso-
fování, ve kterém se hlavní či zásadní věty
jako neomylné pravdy kladou, z nichž se
pak jiné věty odvádějí. Vz S. N. Středo-
věký d. Mus. 1880. 191.

Dogmatista, y, m., der Dogmatist. S. N.
II., XI. 172.