Dogňačiť = dogňaviť. Slov. Ssk.

Dogňačkať = dogňaviť. Slov. Ssk.

Dogňaviť, il, en, ení = rozmačknouti,
zerquetsehen. Slov. Ssk.

Dogrcať sa, sich bespeien. Slov. Ssk.

Doháč, a, m., der Dogger. Šm.

Dohad, die Konjektur. Nz. Vykladači
v rozličné d-dy se vydali. Sš. L. 117. O času
a místa, kdy a kde náš spis vydán jest,
více záporně nežli kladně, více na dohad
nežli na jistotu stanoviti můžeme. Sš. Sk. 3.

Dohádaný; -án, a, o, muthmasslich. Dch
Vz Dohadný.

Dohádati se s kým. Kdo sa s bláznom
dohaduje, podobným bývá. Glč. I. 159. —
se o čem Někteří sa dohadujú o tom, čo
nevěďa, z ježa chcejú proukázať velkého
medvěda; Kdo sa chce dohadovati o da-
rebnej hádce, nechaj ho tak, i on svú reč
dokoná na krátce. Slov. Glč. 1. 188., II.
257.

Dohádka. Na d-ku o něčem souditi. Šf.
Poč. 7. Spojováni těchto jmen se jménem
Slované vlastně z d-dky plyne. Šf. II. 45.
Celý duch té d-kv potvrzuje tuto d-ku.
Koll. Zp. I. 411.

Dohadovač, e, m., der Streitsüchtige.
Bern.

Dohadování. Marná škola, kde ništ není
krom d.; I v rečách d. nezačínaj nikdy.
Glč. I. 220., 282.

Dohadovati, vz Dohádati.

Dohadovnosť, i, f., die Streitigkeit, Streit-
sucht. Slov. Bern.

Dohadovný, strittig; streitsüchtig. Slov.
Bern.

Dohádzať = doházeti. Slov.

Dohájiti. Hájíčku zelený, už sam ťa do-
hájil, galanečko moja, už sem k vám do-
chodil. Sš. P. 203.

Dohalice, dle Budějovice, vsi u Kolevce
a u Nechanic; dvůr u Plzně. PL., Tk. V.
113., 118., S. N., Sdl. Hr. I. 129., II. 276.

Dohaličky, samota u Sušice; Klein-Do-
halitz, ves u Nechanic. PL.

Dohalská z Dohalic. Vz Blk. Kfsk. 1298.

Dohalský z Dohalic. Vz Blk. Kfsk. 1298..
Sdl. Hr. II. 276., IV. 94., 444., S. N.

Dohán. Koll. I. 343., Slb. 357., Hdk. C.
377.

Dohanárna, y, f., die Tabakfabrik. Slov.
Ssk.

Doháněti, ěl, ění = až ku konci haněti.
Osv. 1871. 20.

Dohanina, y, f., das Nikotin. Slov. Ssk.,
Loos.

Dohanka, y, f., die Bötcherkeule. Slov.
Ssk, Loos.

Doháňka, y, f., das Zutreiben. D. do-
bytka z cizích zemí. Bdl.

Dohanový, Tabaks-. Rk.

Dohárati. Že by hřebíky d-ly (tlačily,
bodaly), tak že by (kůň) choulostiv byl
v rohu. Db. — komu. D-rá mu, er bekommt
Angst. Ssk.

Dohasínati, erlöschen. Svíčka dohasíná.
Vz Dohasnouti.

Dohasnouti, dohasovati, erlöschen. Pla-
men dohasl. Us. Sbr. Lampa nám dohasuje.
Slez. Šd. Vz Dohasínati.

Dohazovači lístek, der Einbringzettel.
Šp.

Dohazovačka, y, f., die Zubringerin;
Kupplerin.

Dohazovačský, Zubringer-. D. prostřed-
nictví. Mus. 1880. 240.

Dohazovačství, n., das Einbringwesen.
Šp.

Dohazovatel = dohazovač.

Dohazovka, y, f, die Zubringerin. Rk.

Dohazovna, y, f., die Geschäftskanzlei
Šm.

Dohazovné, ého, n., die EinbRinggebühR.
Sp.

Dohegať, in die Höhe, aufwärts schüt-
teln, erschüttern. Slov. Bern., Loos.

Dohekati, dohekávati, vollends ausäch-
zen. Už d-kal = umřel. Us. Tkč.

Dohládati = dohlédati. Slov. Bern.

Dohladiti, il, zen, ení, fertig poliren. —
co: dřevo. Mour.

Dohlašování se, die Anmeldung. Přese
všecko d. se k odpovědem zůstával jsem
nepovšímán. Kos.

Dohlašovati se čeho. Vz Dohlásiti.
Dekretu svého u slav. gubernia čes. ne-
prodleně se dohlašoval. Kos.

Dohlbati, ergrübein. Slov. Lnos.

Dohlbiti = dohloubiti, abteufen. Slov.
Loos.

Dohled = dozor, die Inspektion.. Über-
wachung, Nachschau. J. tr. Vrchní d., die
Oberaufsicht. Sp. — Koll I. 37. — D., die
Sehweite. Dk. P. 67. Loď jest již mimo d.
Us. Pdl.

Dohlédací, dohledací. D. osoby (dozor-
stvo). Čsk. — D., Nachschage-. D. kniha.
Dch.

Dohlédač. Polní, na sýpku, der Kasten-
aufseher, Šp., generalní. Koll. IV. 221.

Dohlédatel, e, m., vz Dohlédač.

Dohlédati, vz Dohlédnouti.

Dohledávka, y, f. = prohlídka, die Nach-
suche. Sl. les.

Dohlédavý, vz Dohlídavý.

Dohledčí, ího, m., der Aufseher. Sm.

Dohleděti, vz Dohlédnouti.

Dohlediště, ě, n. = dohlední bod, der
Augen-, Gesichtspunkt. Nz., Čsk.

Dohlednice, e, f. D. v dalekohledu. NA.
V. 83.

Dohledník, u, m. D. v dalekohledu. NA.
V. 82.

Dohlédnouti. — čeho: dna. Čiň, co čiň,
dohlížej konce. Us. Vk. — kdy. Před časy
nedohlédl nikdo jejího dna (propasti) jinak
než leže. Enc. — k čemu: k pracím. Lpř.
K nim co nejdřív dohlídněma. Dh 15. Kon-
šelé také k pekařům často dohlídajte. Kol.
6 — kudy kam. Mlhou tam nelze d. Vrch.
Tak páni k svým mýtným pilně dohlédnou.
Zř. mor. 1604. Tč. — se. Nemohol sa tam
dohľadeť. Ht. Sl. ml. 177. - se čeho.
Snáze se dohlídáš kopy blech. Kos.

Dohledný. D. rovina, NA. V. 83., bod.
Sš. Bouře křídel nedohledných. Hdk.

Dohlídati, vz Dohlédnouti.

Dohlídka kontrolní, Kontrollaufsicht, Šp.
D. ku školám. Us. Častá d..pohání práci.
Bž. exc.

372



	81

	Dogňačiť = dogňaviť. Slov. Ssk. Dogňačkať = dogňaviť. Slov. Ssk. Dogňaviť, il, en, ení = rozmačknouti, zerquetsehen. Slov. Ssk. Dogrcať sa, sich bespeien. Slov. Ssk. Doháč, a, m., der Dogger. Šm. Dohad, die Konjektur. Nz. Vykladači v rozličné d-dy se vydali. Sš. L. 117. O času a místa, kdy a kde náš spis vydán jest, více záporně nežli kladně, více na dohad nežli na jistotu stanoviti můžeme. Sš. Sk. 3. Dohádaný; -án, a, o, muthmasslich. Dch Vz Dohadný. Dohádati se s kým. Kdo sa s bláznom dohaduje, podobným bývá. Glč. I. 159. — se o čem Někteří sa dohadujú o tom, čo nevěďa, z ježa chcejú proukázať velkého medvěda; Kdo sa chce dohadovati o da- rebnej hádce, nechaj ho tak, i on svú reč dokoná na krátce. Slov. Glč. 1. 188., II. 257. Dohádka. Na d-ku o něčem souditi. Šf. Poč. 7. Spojováni těchto jmen se jménem Slované vlastně z d-dky plyne. Šf. II. 45. Celý duch té d-kv potvrzuje tuto d-ku. Koll. Zp. I. 411. Dohadovač, e, m., der Streitsüchtige. Bern. Dohadování. Marná škola, kde ništ není krom d.; I v rečách d. nezačínaj nikdy. Glč. I. 220., 282. Dohadovati, vz Dohádati. Dohadovnosť, i, f., die Streitigkeit, Streit- sucht. Slov. Bern. Dohadovný, strittig; streitsüchtig. Slov. Bern. Dohádzať = doházeti. Slov. Dohájiti. Hájíčku zelený, už sam ťa do- hájil, galanečko moja, už sem k vám do- chodil. Sš. P. 203. Dohalice, dle Budějovice, vsi u Kolevce a u Nechanic; dvůr u Plzně. PL., Tk. V. 113., 118., S. N., Sdl. Hr. I. 129., II. 276. Dohaličky, samota u Sušice; Klein-Do- halitz, ves u Nechanic. PL. Dohalská z Dohalic. Vz Blk. Kfsk. 1298. Dohalský z Dohalic. Vz Blk. Kfsk. 1298.. Sdl. Hr. II. 276., IV. 94., 444., S. N. Dohán. Koll. I. 343., Slb. 357., Hdk. C. 377. Dohanárna, y, f., die Tabakfabrik. Slov. Ssk. Doháněti, ěl, ění = až ku konci haněti. Osv. 1871. 20. Dohanina, y, f., das Nikotin. Slov. Ssk., Loos. Dohanka, y, f., die Bötcherkeule. Slov. Ssk, Loos. Doháňka, y, f., das Zutreiben. D. do- bytka z cizích zemí. Bdl. Dohanový, Tabaks-. Rk. Dohárati. Že by hřebíky d-ly (tlačily, bodaly), tak že by (kůň) choulostiv byl v rohu. Db. — komu. D-rá mu, er bekommt Angst. Ssk. Dohasínati, erlöschen. Svíčka dohasíná. Vz Dohasnouti. Dohasnouti, dohasovati, erlöschen. Pla- men dohasl. Us. Sbr. Lampa nám dohasuje. Slez. Šd. Vz Dohasínati.	Dohazovači lístek, der Einbringzettel. Šp. Dohazovačka, y, f., die Zubringerin; Kupplerin. Dohazovačský, Zubringer-. D. prostřed- nictví. Mus. 1880. 240. Dohazovačství, n., das Einbringwesen. Šp. Dohazovatel = dohazovač. Dohazovka, y, f, die Zubringerin. Rk. Dohazovna, y, f., die Geschäftskanzlei Šm. Dohazovné, ého, n., die EinbRinggebühR. Sp. Dohegať, in die Höhe, aufwärts schüt- teln, erschüttern. Slov. Bern., Loos. Dohekati, dohekávati, vollends ausäch- zen. Už d-kal = umřel. Us. Tkč. Dohládati = dohlédati. Slov. Bern. Dohladiti, il, zen, ení, fertig poliren. — co: dřevo. Mour. Dohlašování se, die Anmeldung. Přese všecko d. se k odpovědem zůstával jsem nepovšímán. Kos. Dohlašovati se čeho. Vz Dohlásiti. Dekretu svého u slav. gubernia čes. ne- prodleně se dohlašoval. Kos. Dohlbati, ergrübein. Slov. Lnos. Dohlbiti = dohloubiti, abteufen. Slov. Loos. Dohled = dozor, die Inspektion.. Über- wachung, Nachschau. J. tr. Vrchní d., die Oberaufsicht. Sp. — Koll I. 37. — D., die Sehweite. Dk. P. 67. Loď jest již mimo d. Us. Pdl. Dohlédací, dohledací. D. osoby (dozor- stvo). Čsk. — D., Nachschage-. D. kniha. Dch. Dohlédač. Polní, na sýpku, der Kasten- aufseher, Šp., generalní. Koll. IV. 221. Dohlédatel, e, m., vz Dohlédač. Dohlédati, vz Dohlédnouti. Dohledávka, y, f. = prohlídka, die Nach- suche. Sl. les. Dohlédavý, vz Dohlídavý. Dohledčí, ího, m., der Aufseher. Sm. Dohleděti, vz Dohlédnouti. Dohlediště, ě, n. = dohlední bod, der Augen-, Gesichtspunkt. Nz., Čsk. Dohlednice, e, f. D. v dalekohledu. NA. V. 83. Dohledník, u, m. D. v dalekohledu. NA. V. 82. Dohlédnouti. — čeho: dna. Čiň, co čiň, dohlížej konce. Us. Vk. — kdy. Před časy nedohlédl nikdo jejího dna (propasti) jinak než leže. Enc. — k čemu: k pracím. Lpř. K nim co nejdřív dohlídněma. Dh 15. Kon- šelé také k pekařům často dohlídajte. Kol. 6 — kudy kam. Mlhou tam nelze d. Vrch. Tak páni k svým mýtným pilně dohlédnou. Zř. mor. 1604. Tč. — se. Nemohol sa tam dohľadeť. Ht. Sl. ml. 177. - se čeho. Snáze se dohlídáš kopy blech. Kos. Dohledný. D. rovina, NA. V. 83., bod. Sš. Bouře křídel nedohledných. Hdk. Dohlídati, vz Dohlédnouti. Dohlídka kontrolní, Kontrollaufsicht, Šp. D. ku školám. Us. Častá d..pohání práci. Bž. exc. 372