Dohlížecí, Inspektions-, Visitations-. D
objíždka. Dch.

Dohlubnosť, i, f. D. lodi, der Tiefgang
des Schiffes. Dch.

Dohlubný, tiefgründig. Sl. les.

Dohlúpať se něčeho = svým hloupým
rozumem se domysliti. Slez. Šd.

Dohna. y, f., místní jm. Z Dohny Jan
Tf Odp. 342.

Dohnálka, y, f., samota u Chocně.

Dohnanec, nce, m., der Eingeholte. Ssk.
Šm.

Dohnati. — co: zanedbané vyučování
školní d. Us. Pdl. — koho. Hodonské
zvony dozvonily, Ulianku dohonili. Sš. P.
168. Dozralého zloděje dohoní kulhavý bi-
řic. Jir. Anth. III. 275 Kdo zajíca pusť
z hrstě, fažko ho dohoní. Tč. D. znamená
v těch přech, v nichž potřebí bylo trojího
půhonu, posledním půhonem pohnaného sku-
tečně před soud dovésti; poněvadž pohnaný
nebyl povinen při prvním a druhém pů-
honu k soudu se dostaviti, proto se říkalo
o obou těchto půhonech, že jimi pohnáno
n. sehnáno bylo, kdežto o třetím půhoně,
po kterém pohnaný se postaviti musil, se
říkalo, že pohnaný dohnán byl. Bdl. dle
Kn. rož. čl. 55., 57., 64., 65, 68., 106., 201.
Jsem pohnán a dohnán. Faukn. D. opět
koho = vrátiti se k němu. Dal. 10., 83. —
koho k čemu: k samovraždě. Us. Já ho
k tomu doženu = přinutím Brt. D. 206. —
kam. Což nevrlosť mysli jeho dohánéio
ku výši povážlivé. Šml. I. 48 D. krávu
k býku, Us., zvěř na ránu. Šp. Manžel
musí vyživení doháňať do domu a manželka
ochraňovať a prirábjať k tomu. Glč. II 377.
Sak ste vy vědzeli, že sem ja chudobná,
že vám nedoženem kravičku do dvora. Sl.
sp. 160. — co komu. Měli ste si vybrať
nevěstu bohatú, co by vám dohnala kra-
vičku rohatú. Sš. P. 542. — se čeho čím.
Ty běháním souchotin se dohoníš. Us. —
koho jak. Co budzěš ucěkać za cely rok,
dohoním ja čebe na jeden krok. Sš. P. 13.

Dohněvati se nač Tak jsem se na to
(na něho) dohněval. Šd. — se čeho. čeho
se dohněváš? Us. Pk.

Dohňúpati se = dovtípiti se. Val. Vck.

Dohod, die Wurfweite. Odešel na d. Sš.
III. 203.

Dohoda, y, f., die Übereinkunft. Dch.
Přišlo k dohodě mezi nimi. Pyp. K. II. 46.

Dohodce pokoutní, der Winkelsensal, Bei-
läufer, nákladní, der Frachtmäckler, J. tr.,
bursovní. Mour.

Dohodčí. — D., ího, m. = dohodce. D.
bursovní. Mour.

Dohodek, dku, m. = přídavek, přívažek.
Dôhodok obyčajne za nič nestojí. Dbá. Úv.
141.

Dohoditi. D-lo mu 20 let. Zlínsky. Brt.
Pořád se dohazujú mezi sebú (hádají), kolik
jich tam bylo. Šd. — čím kam: kamenem
do střechy, ke zdi d. Aby to sem na tu
přístvu tebú dohodilo. Sš. P. 767.

Dohodivosť, i, f. = dohod, die Wurf-
weite. Dch.

Dohodné, ého, n., die Sensarie, Sensalie,
Mäcklergebühr, Courtage. Dch., Nz.

Dohodnouti se v čem. Strany dohodly
se o tom. Lpř. Dj. I. 195.

Dohodnutí, n., die Verständigung, Über-
einkunft, der Kompromiss.

Dohodný, zutreffend, übereinstimmend.
Aby život naukám tém d. a dochodný vedl.
Sš. I. 122.

Dohodství, n, die Mäcklerei. Šp., Stat.
kn 1876.

Dohojení, n., die Nachkur. Ssk.

Dohola = zhola, gänzlich. Mraky ne-
zmizly ešte d. Hdk. 278.

Dohon, a, m., das Einholen. Ssk. —
D. = důhon. Slov. Bern.

Dohoň, é, m, psí jm. Škd.

Dokončí, ího, m. = honec, der Zutreiber,
it. doganiere, fr. douane. Koll. III. 88. Vz
Dohonitel.

Dohonitel, e, m. = kdo jiné dohoňuje.
— D. = vydřiduch. 15. stol.

Dohonný = důhonný, Belangungs-. Loos.

Dohorať = dohořeti. Slov. Ssk.

Dohořeti. Slez. a mor. dohorati. Sd. —
abs. Oběť dohárává. Ehr. 235. Už ta piatá
svieca dohárá, milý dvere otvárá. Koll. Zp.
I. 186, Sl. sp. 4. Hořelo srdečko, hořelo
plamenem a dyž dohořelo, zostalo kame-
nem. Sš. P. 274. — komu. Už mu svíčka
dohorala (umřel). Ostrav. Tč. — kam. Ho-
ralo, horalo od konca dolního, až sa doho-
ralo do srdečka mého. Sš. P. 415. — kde.
V lampě dohořel olej. Us. Pdl. Ešte tam
dohorává. Slez. Šd. Už mi dohorela u moj
matky sviečka. SI. sp. 171.— kdy (proč).
Dávno d-lo milování. Nrd. Mnohým pre
sytosť v mladosti dohorela svíce. Glč. II. 50.

Dohořívek, vku, m. = oharek svíčky.
Mor. Sk.

Dobospodařiti. Který hospodář nemyslí
večer: Co zejtra?, ten již d-řil. Tč.

Dohostiti se čeho. Statku se nedohostí,
když se ho nedopostí. Sk.

Dohotin, a, m. D. Václ. Tov. 5.

Dohotovení, n., die Fertigstellung, der
Schiusa der Arbeit. Dch.

Dohotovitel,e, m., der Fertigmacher. Dch.

Dohoupati, aufhören zu schaukeln. —
koho. Us. — se kam, schaukelnd anlangen.
Loďka d la se k zátoce. Hrts.

Dohousti, aufhören zu geigen. — co:
chvalospevy. Hol. 187. Vz Dohúdati.

Dohovárati = vytýkati, vorwerfen; do-
mlouvati. Vz Dohovořiti. Loos.

Dohovořiti co ke komu. Ještě nebyl
rek slov svých ke králi d-řil. Jir. Obrz.
152. — se s kým = domluviti se. Tč. —
komu = domlouvati. Dohováral mu. Slov.
Tč.

Dohozená, é, f. = dohod, die Wurfweite.
Lpř. Sl. I. 24. Na d-nou kopím. Lpř.

Dohra, énwáá = malá veselohra, operetta
a p , která hraje se po větším dramatu, aby
večer doplněn byl; u velkých kusů také =
ukončující jednání, ve kterém se líčí ko-
nečný osud hlavního hrdiny děje, spadající
do pozdější doby; v hudbě = kousek, který
varhaník po skončených službách božích
dodatečně hraje. S, N. Cf. Dk. V. 319.,
Vlšk. 381., 382. — D. = samostatný verš,
který zavírá sloku. Dk. P. 313.