Dohraná, é, f. = dohrávka.

Dohráti. — abs. Už dohrál = umřel.
Bdl. — co: kus, akt, svou úlohu. Us. Pdl.,
Dch. - se kde jak kdy. Jeviště, na
němž se ve dnech právě minulých přeď
našimi zraky divadlo nejkrvavější tak tra-
gicky dohrálo. Osv. I. 341.

Dohřáti koho = rozlobiti. Us. Kšť.

Dohrbúcati se kam = zdlouha dojíti.
Než on se tam d-cá. Mor. Brt. D. 216.

Dohřevný, wärmend, Šm.

Dohříti, vz Dohřáti. Šm.

Dohromady. Držeti d., lépe: svornu býti,
k sobě státi, za jedno býti. Seberte se d.,
lépe: přičiňte se, seberte se. Brt. S. 3. vyd
177. 2.

Dohryzatel, e, m., vz Dohryzač.

Dohubiti co. Vy nás d. hledíte. Arch.
V. 314.

Dohubný, verderbnissvoll. Dch., Šm.

Dohúdati, vz Dohousti. Neprestáva mu
d., sekundiren. Slov. Mt. S. I. 108.

Dohulákati = přestati hulákati. Kos.

Dohuniť = dohoniti. Ostrav. Tč.

Dohútať sa = domysliti se. Slov. Ssk.

Dohužvený, zerknittert. Slov. Ssk.

Dohužviti, il, en, ení, zerdrehen, zer-
knittern. Slov. Ssk.

Dohvárati se = dohovořiti se, domluviti
se. Koll.Zp. I. 18.

Dohvězdný, také: dohviedný, dohviezný
Ssk. — D., bis zu den Sternen reichend. Šm.

Dohýbati na koho = domlouvati mu,
Kv. VII. 6. 42. Dohýbál si (= stěžoval si),
že ho hlava bolí. Zlinsky. Brt. D. 206.

Dohynouti. Dohynúť nemohúci starec.
Dbš. Úv. 72.

Doch, u, m. = dosek. Sá., MV., Sv. ruk.
321. Rákosový d., die Schilfschauba. Sl. les.
Mokne co doch. Dh., Ktk.

Dochádzať = docházeti. Slov. Loos.

Docházení, n., wiederholtes Hingehen. —
D., das Ausgehen. D. potravy. Lpř.

Docházka, y, f., der Hingang. D. školní,
der Schulbesuch. Dbv.

Dochladiti, il, zen, ení, völlig kühlen.
Sl. les.

Dochleť koho = dáviti. V Bohuslavsku
na Mor. Neor.

Dochmat, u, m., der Nachgriff. Přeskok
s d-tem, ganzer Diebssprung, výsed s do-
chmatem, halber Diebssprung. Čsk. Vz KP.
I. 458., 467.

Dochmatkati se = dochmatati se. Slov.
Lebo ako sa doškrabem a d-kám k akejsi
škryni, tu mi zašromocú flašky. Ntr. VI.
349.

Dochmatnouti, vz Dochmatati.

Dochmúliť sa = dobelhati se. Slov. Ssk.

Dochnúť = zdechnouti. Slov. Ssk., Loos.

Dochod. — D. vojska, der Nachschub.
Dch.

Dochôdčä, ata, n. = dochůdče. Slov.
Ssk., Loos.

Dôchodek, dku, m. = důchod. Ssk. Skrov-
nosť je velký d., statky rozmnužuje. Glč.
I. 89.

Dochoditel, e, m., der Nachsucher. Sm.

Dôchodkový = důchodkový. D. daň. Slov.
Sd., Sak.

Dôchodnice, e, f. — důchodňová, die
Rentmeisterin. Slov. Bern.

Dôchodnictví, n. = důchodnictví, das
Rentmeisteramt. Slov. Bern.

Dôchodník, a, m. = důchodní, der Rent-
meister. Slov. Bern.

Dôchodnosť, i, f., die Rentabilität. Slov.
Loos.

Dôchodný = důchodní. Ht. Sl. ml. 162.

Dochovaný; -án, a, o. D-mu tomu z po-
hanstva obyčeji . . Sš. P. 772.

Dochovati. — co, koho. Aby(s) jměl,
ktoby d-val tvú starosť. Bj. Ubohá kačica,
už sem dolétala, už sem své kačátka, už
sem d-la. Sš. P. 531. — koho (akkusativ)
čeho. Brt. S. 3. vyd. 44. Jindřich matku
svú smrti d-val. NB. Tč. 161. Dcera otce
svého d-la smrti. Arch. I. 171. On Konrada
smrti dochoval. Let. 14. D-vajíc mne smrti
učinieš s zbožiem, což chceš. Pass. 44. —
čeho komu. A co zbude, mají (poručníci)
toho sirotkům dochovati. Zř. F. I. F XVIII.
— co, koho jak dlouho. Mají zločince d.
až do soudu nejprvnějšího. Zř. mor. 1604.
Ale dochoval jeho až do manželstva: Ktož-
koli chtie svú čistotu až do smrti d. Št.
Kn. š. 61., 79. — (se, co komu) jak.
Dochovaj sa radši mladencům. Sš. P. 712.
Aby mu království v cele d-li. V. Ten statek
bez škody sirotkům dochován býti nemohl.
Zř. mor. 1604. On mateře smrti d-val. NB.
Tč 161. Aby jich smrti dochoval. Ib. 208.
D-vav jich smrti uvázal se ve všecko zbožie
jeho. BO. — se čeho. Opis od roku 1390.
časů našich se d-val. Mus. 1880. 462. Zna-
menaj, kak máti neb otec přejmějí, než se
dítěte d-vají. Št. Kn. š. 41.

Dochovávatel, vz Dochovávač.

Dochovávati, vz Dochovati.

Do hovíce, vz Doehovina.

Dochovný, erziehbar. Ssk.

Dochřadnouti, vz Chřadnouti. Už do-
chřadl = umřel. Tkč.

Dochrákati = zachrákati, be-, anspeien.
Slov. Bern.

Dochrámati se kam. Vz Chrámati. Us.
Mtl.

Dochraptěti, ěl, ění. — se čeho. Lépe
vítězství se d. nežli do němoty bit býti.
Kos. Ol. I. 134.

Dochtor, a, m. = doktor. D. nemá takej
masti, co by zhojil bez bolesti. Sš. P. 152.

Dochtorový = doktorový. Nechcu d-vej
masti. Sš. P. 80.

Dochvat, n, m. = dochvatka. Ssk.

Dochvilnost, i, f., die Momentanheit,
Augenblicklichkeit. Pochod vykonán se
vzornou dochvilností. Kutn.

Dochvilný, momentan, augenblicklich.
D. zapření. Sš. III. 201. D. promyk (Er-
scheinung). Sš. L. 29.

Dochvístati sa, sich beschmutzen, be-
brunzen, bescheussen. Ssk.

Dochystati = dohotoviti. Bern.

Doihrať = dohráti. Slov. Ssk.

Doisť = dojíti. Slov Ssk.

Doista = dojista. Slov. Ssk.

Dojací, Melk-. Ssk., Bern.

Dojachati = dojíti.

Doják, vz Dojáč.

372*



	83

	Dohraná, é, f. = dohrávka. Dohráti. — abs. Už dohrál = umřel. Bdl. — co: kus, akt, svou úlohu. Us. Pdl., Dch. - se kde jak kdy. Jeviště, na němž se ve dnech právě minulých přeď našimi zraky divadlo nejkrvavější tak tra- gicky dohrálo. Osv. I. 341. Dohřáti koho = rozlobiti. Us. Kšť. Dohrbúcati se kam = zdlouha dojíti. Než on se tam d-cá. Mor. Brt. D. 216. Dohřevný, wärmend, Šm. Dohříti, vz Dohřáti. Šm. Dohromady. Držeti d., lépe: svornu býti, k sobě státi, za jedno býti. Seberte se d., lépe: přičiňte se, seberte se. Brt. S. 3. vyd 177. 2. Dohryzatel, e, m., vz Dohryzač. Dohubiti co. Vy nás d. hledíte. Arch. V. 314. Dohubný, verderbnissvoll. Dch., Šm. Dohúdati, vz Dohousti. Neprestáva mu d., sekundiren. Slov. Mt. S. I. 108. Dohulákati = přestati hulákati. Kos. Dohuniť = dohoniti. Ostrav. Tč. Dohútať sa = domysliti se. Slov. Ssk. Dohužvený, zerknittert. Slov. Ssk. Dohužviti, il, en, ení, zerdrehen, zer- knittern. Slov. Ssk. Dohvárati se = dohovořiti se, domluviti se. Koll.Zp. I. 18. Dohvězdný, také: dohviedný, dohviezný Ssk. — D., bis zu den Sternen reichend. Šm. Dohýbati na koho = domlouvati mu, Kv. VII. 6. 42. Dohýbál si (= stěžoval si), že ho hlava bolí. Zlinsky. Brt. D. 206. Dohynouti. Dohynúť nemohúci starec. Dbš. Úv. 72. Doch, u, m. = dosek. Sá., MV., Sv. ruk. 321. Rákosový d., die Schilfschauba. Sl. les. Mokne co doch. Dh., Ktk. Dochádzať = docházeti. Slov. Loos. Docházení, n., wiederholtes Hingehen. — D., das Ausgehen. D. potravy. Lpř. Docházka, y, f., der Hingang. D. školní, der Schulbesuch. Dbv. Dochladiti, il, zen, ení, völlig kühlen. Sl. les. Dochleť koho = dáviti. V Bohuslavsku na Mor. Neor. Dochmat, u, m., der Nachgriff. Přeskok s d-tem, ganzer Diebssprung, výsed s do- chmatem, halber Diebssprung. Čsk. Vz KP. I. 458., 467. Dochmatkati se = dochmatati se. Slov. Lebo ako sa doškrabem a d-kám k akejsi škryni, tu mi zašromocú flašky. Ntr. VI. 349. Dochmatnouti, vz Dochmatati. Dochmúliť sa = dobelhati se. Slov. Ssk. Dochnúť = zdechnouti. Slov. Ssk., Loos. Dochod. — D. vojska, der Nachschub. Dch. Dochôdčä, ata, n. = dochůdče. Slov. Ssk., Loos. Dôchodek, dku, m. = důchod. Ssk. Skrov- nosť je velký d., statky rozmnužuje. Glč. I. 89. Dochoditel, e, m., der Nachsucher. Sm. Dôchodkový = důchodkový. D. daň. Slov. Sd., Sak.	Dôchodnice, e, f. — důchodňová, die Rentmeisterin. Slov. Bern. Dôchodnictví, n. = důchodnictví, das Rentmeisteramt. Slov. Bern. Dôchodník, a, m. = důchodní, der Rent- meister. Slov. Bern. Dôchodnosť, i, f., die Rentabilität. Slov. Loos. Dôchodný = důchodní. Ht. Sl. ml. 162. Dochovaný; -án, a, o. D-mu tomu z po- hanstva obyčeji . . Sš. P. 772. Dochovati. — co, koho. Aby(s) jměl, ktoby d-val tvú starosť. Bj. Ubohá kačica, už sem dolétala, už sem své kačátka, už sem d-la. Sš. P. 531. — koho (akkusativ) čeho. Brt. S. 3. vyd. 44. Jindřich matku svú smrti d-val. NB. Tč. 161. Dcera otce svého d-la smrti. Arch. I. 171. On Konrada smrti dochoval. Let. 14. D-vajíc mne smrti učinieš s zbožiem, což chceš. Pass. 44. — čeho komu. A co zbude, mají (poručníci) toho sirotkům dochovati. Zř. F. I. F XVIII. — co, koho jak dlouho. Mají zločince d. až do soudu nejprvnějšího. Zř. mor. 1604. Ale dochoval jeho až do manželstva: Ktož- koli chtie svú čistotu až do smrti d. Št. Kn. š. 61., 79. — (se, co komu) jak. Dochovaj sa radši mladencům. Sš. P. 712. Aby mu království v cele d-li. V. Ten statek bez škody sirotkům dochován býti nemohl. Zř. mor. 1604. On mateře smrti d-val. NB. Tč 161. Aby jich smrti dochoval. Ib. 208. D-vav jich smrti uvázal se ve všecko zbožie jeho. BO. — se čeho. Opis od roku 1390. časů našich se d-val. Mus. 1880. 462. Zna- menaj, kak máti neb otec přejmějí, než se dítěte d-vají. Št. Kn. š. 41. Dochovávatel, vz Dochovávač. Dochovávati, vz Dochovati. Do hovíce, vz Doehovina. Dochovný, erziehbar. Ssk. Dochřadnouti, vz Chřadnouti. Už do- chřadl = umřel. Tkč. Dochrákati = zachrákati, be-, anspeien. Slov. Bern. Dochrámati se kam. Vz Chrámati. Us. Mtl. Dochraptěti, ěl, ění. — se čeho. Lépe vítězství se d. nežli do němoty bit býti. Kos. Ol. I. 134. Dochtor, a, m. = doktor. D. nemá takej masti, co by zhojil bez bolesti. Sš. P. 152. Dochtorový = doktorový. Nechcu d-vej masti. Sš. P. 80. Dochvat, n, m. = dochvatka. Ssk. Dochvilnost, i, f., die Momentanheit, Augenblicklichkeit. Pochod vykonán se vzornou dochvilností. Kutn. Dochvilný, momentan, augenblicklich. D. zapření. Sš. III. 201. D. promyk (Er- scheinung). Sš. L. 29. Dochvístati sa, sich beschmutzen, be- brunzen, bescheussen. Ssk. Dochystati = dohotoviti. Bern. Doihrať = dohráti. Slov. Ssk. Doisť = dojíti. Slov Ssk. Doista = dojista. Slov. Ssk. Dojací, Melk-. Ssk., Bern. Dojachati = dojíti. Doják, vz Dojáč. 372*