Dojati, vz Dojíti, 2.

Dojčátko, a, n., der Säugling. Slov. Koll.
III. 38.

Dojavnica, e, f. = dojáč. Slov. Ssk.

Dojazd, u, m = dojezd. Slov. Ssk., Loos.

Dojazdiť = dojezditi. Slov. Ssk., Loos.

Dojčár, a, m., Melker. Slov. Ssk., Loos.

Dojče, ete. n. = dojčátko

Dojčica, e, f. = dojka, die Säugerin. Slov.
Bern., Loos.

Dojdu, vz Dojíti.

Doječka, y, f. = dojačka.

Dojedna. Ssk. Keď by sa nám dali d.
sobrati. Koll. Zp. 1. 363.

Dojednati — co jak. Bůh rač to k do-
brému d. Arch. rkv. — se. Us. Črk.

Dojedu, vz Dojeti.

Dojehnice. — D = dojná ovce, kráva.
Slov. Rr. Sb. Ovce cez den trirazy doj,
sama pri d-ci stoj, žeň na lúku hned z rána,
bude hustá smetana. Sl. sp. 173., Koll. Zp.
I. 333.

Dojem, die Affefetion. Nz. Vz. S. N. D.
trapný, ohromný, Smb. S. II. 194.. 196.,
hluboký, ušlechtilý, Lum. 1880. č. 31., hma-
tový, sluchový, zrakový. Dk. P. 18., 19.,
21., jednotný, souměrný, Dk. Aesth. 73.,
smyslový, chuti, čichu, tíhy, Dk, bázně,
radosti, hněvu, Hlv., věcný, nervový. Hš.
Sl. 124. Člověk dojmy své a pomysly jimi
dobyté tímto způsobem rozeznávati může.
Ib. 31. Řeč otcova žádného dojmu naň ne-
učinila, dostačí: nic ho nedojala. Brt. Pdg.
1881. 1837.

Dojemlivý, empfänglich. Loos.

Dojemnokrásný, ergreifend schön. D.
výšina. Tc.

Dojemnosť. Tudy nemá pravé víry aniž
také d-stí ku přijímání milostí Kristových.
Sš. II. 55.

Dojemný hlas, Vlč, nářek. — čím. Ani
duch pouhý, ač hlubokostí svou d-ný, ne-
působí pro sebe úplný krásy výraz. Hš. Sl.
116.

Doješť = dojísti. Slov. Loos.

Dojeti čeho. Jak dojižďali palacu pan-
skeho. Sš. P. 40. Dojeli Jericha. Har. I. 176.
Praští houfové řeky d-li; Drslav dřív než
Vácslava dojel, až rychle skočil s koně.
Háj. 53., 72. Nebudu moci prve d. tebe,
než v úterý bohdá k obědu. Arch. II. 42.
Jakž brzo Libuše doje. Dal. 7. Dojev jich.
Dal. Dojev sv. Prokopa. Hr. ruk. 15. a. —
kam (kdy) Ve 20 minutách vlak dojíždí
na stanici. Mour. Trp ženičko, trp bolu, až
dojedzúm do domu; Jak dojel k otcovi,
všeci ho vítali; A jak už dojeli za ty hory
druhé, Turek sa ohledl; Dyž tam dojedeme;
Abychme d-li k mojé milé na noc; Jak na
konec d-ly (koně), pěkně si zarzaly. Sš. P.
85., 130., 140, 459., 460., 533. — jak si
proč A já si to dovedu, že si pro té po
jedu čtyrma koňma vranejma. Sš P. 269.
Neplačte, tatíčku, šak já vám dojedu na
vraném koníčku. Ib. 595. — kdy. Dojel
za smrákání. Kká. K sl. j. 13. — se čeho.
Dojezdil se smrti. Us. Msk.

Dojetřice, dle Budějovice, Dojetřitz, ves
u Uhlíř. Janovic.

Dojezditi, vz Dojeti.

Dojezdný, Auffahrts-. Rk.

Dojíčiti, il, en, ení = dohoditi, namlu-
viti, zuschanzen, zukuppeln. — koho komu.
D-li mu ju (nevěstu). Val. Vcek., Brt. D.
206.

Dojímající, ergreifend, anmuthend. Dch.
Vz Dojímavý.

Dojímavý, anmuthend, anheimelnd, ge-
winnend, stimmungsvoll, erbaulich. Dch. D.
osoba, Dch., hlas. Vrch.

Dojimek, mku, m., der Nachwein, das
Nachbier. Sm.

Dojínko, a, n., das Gemelke. Slov. Ssk.

Dojísti. — co. Když ho (snídaníčko) do-
jídala, na orla volala. Sš. P. 103. — se. Co
sa nedojíte, dopijete se (doložte pitím, vo-
dou, nenajíte-li se). Mor. Brt. — se kde
čeho. Kteří se v něm dojedí chuti. Ler.

Dojiti. — abs. Jak dojí, tak dojí, oca-
sem mrdolí Sš. P. 679. Dojící, lactens. Ž.
wit. Drut. 25. — co. Baba trlici d-la. Výb.
II. 38. Budú-li tě d. hřiešní (jako dojka
dietě), nepřivoluj jim. Hus I. 260. —komu
co Štvry kravy mu dojila, na kotle kašu
varila, ešce ho něnasyćila. Sš. P. 780. —
čím. Krávy dojí krví. Mřk., Brt D — jak.
Ráda dojí při stojánku (nedává kravám píce
k dojení, aby pro ni nemusila jíti = je le-
nivá). U Hrad. Kšf. — kolikrát. Třikrát
dňá (za den) sa dojí. Mor. Brt. D.

1. Dojíti. Hom. opat. 154. Rybník už
došel (naplnil se). KP. V. 84. Už dochodil
= umřel. Us Tkc. Sedmý rok už dochodí.
Sš. P. 131. Potrava už došla. Lpř. Obilí
dojde (uzraje). Brt. — čeho. D. útěchy,
uznání, spravedlivého ocenění, pochvaly, pod-
pory, Us. Pdl., rozvoje, Vlč., obliby, od-
puštění, Šmb., proměny, Sš. P. 290. Nešle-
chetnost dochází trestu. Osv. I. 157. Jeho
touha došla ukojení, Vlč., splnění. Čch. Bs.
65. Mamičienka moja, žiale ma dochodia, ti
moji frajeri všetci ma odchodia. Sl. sp. 136.,
Sš. P. 272. Tak to došlo skončena. Laš.
Brt. D. 206. Všem, jichž by rozepsání toto
naše došlo. Nar. o h. a k. D. let. Tov. 82.,
Zř. F. I. J. XXIX. Neminula hodina, došla
boháče novina; A když došli tmavých lesů,
rozťal ju na devět kusů, Psaní za psaním
šlo, až Kačenky došlo; Jakej došel (věnec)
škaredej proměny. Sš. P. 20., 113., 125.,
296. Že jest jich došlo (erfahren), kterak ..
NB. Tč. 288. Krále dojide taká řeč. Jir.
Anth. I. 28. Nemohl dojíti bratra (dohoniti);
Augusta zase svého prvního místa došel.
Bl. Živ. Aug. 13., 123. Pšenice vznide a
téhož dne plného zrna dojide. Výb. 1. 410.
Křstu dojda. Výb. II. 16. Dojidú domu
toho. v němž bieše radosti mnoho. St. skl.
II. 58. Svn let došel, wurde voll-, gross-
jährig. Zř. mor. 1604., Žer. Došlo krále
jmě Judovo. BO. Jdi, až hory dojdeš. GR.
Došla pověsť i uší ta mých. Kom. Mnohý
proto došel ztráty. Alx (Jir. Anth. I. 3. v.
36.). Čehož žádostiví jsou, toho dojdou.
BR. II. 19. b. S dobrým vezdy choď a zlých
nikdy nedochoď. Sv. ruk. 156. Aby tak jich
(obrokóv) došli. Hus II 81. Oni milosrden-
stvie dojdú. Hus II. 426. Dojdeš veliké cti.
Pass. 577. Máme naději, toho dojdem; Až
to i dojide pána jeho. Št. Kn. š. 29., 58.



	84

	Dojati, vz Dojíti, 2. Dojčátko, a, n., der Säugling. Slov. Koll. III. 38. Dojavnica, e, f. = dojáč. Slov. Ssk. Dojazd, u, m = dojezd. Slov. Ssk., Loos. Dojazdiť = dojezditi. Slov. Ssk., Loos. Dojčár, a, m., Melker. Slov. Ssk., Loos. Dojče, ete. n. = dojčátko Dojčica, e, f. = dojka, die Säugerin. Slov. Bern., Loos. Dojdu, vz Dojíti. Doječka, y, f. = dojačka. Dojedna. Ssk. Keď by sa nám dali d. sobrati. Koll. Zp. 1. 363. Dojednati — co jak. Bůh rač to k do- brému d. Arch. rkv. — se. Us. Črk. Dojedu, vz Dojeti. Dojehnice. — D = dojná ovce, kráva. Slov. Rr. Sb. Ovce cez den trirazy doj, sama pri d-ci stoj, žeň na lúku hned z rána, bude hustá smetana. Sl. sp. 173., Koll. Zp. I. 333. Dojem, die Affefetion. Nz. Vz. S. N. D. trapný, ohromný, Smb. S. II. 194.. 196., hluboký, ušlechtilý, Lum. 1880. č. 31., hma- tový, sluchový, zrakový. Dk. P. 18., 19., 21., jednotný, souměrný, Dk. Aesth. 73., smyslový, chuti, čichu, tíhy, Dk, bázně, radosti, hněvu, Hlv., věcný, nervový. Hš. Sl. 124. Člověk dojmy své a pomysly jimi dobyté tímto způsobem rozeznávati může. Ib. 31. Řeč otcova žádného dojmu naň ne- učinila, dostačí: nic ho nedojala. Brt. Pdg. 1881. 1837. Dojemlivý, empfänglich. Loos. Dojemnokrásný, ergreifend schön. D. výšina. Tc. Dojemnosť. Tudy nemá pravé víry aniž také d-stí ku přijímání milostí Kristových. Sš. II. 55. Dojemný hlas, Vlč, nářek. — čím. Ani duch pouhý, ač hlubokostí svou d-ný, ne- působí pro sebe úplný krásy výraz. Hš. Sl. 116. Doješť = dojísti. Slov. Loos. Dojeti čeho. Jak dojižďali palacu pan- skeho. Sš. P. 40. Dojeli Jericha. Har. I. 176. Praští houfové řeky d-li; Drslav dřív než Vácslava dojel, až rychle skočil s koně. Háj. 53., 72. Nebudu moci prve d. tebe, než v úterý bohdá k obědu. Arch. II. 42. Jakž brzo Libuše doje. Dal. 7. Dojev jich. Dal. Dojev sv. Prokopa. Hr. ruk. 15. a. — kam (kdy) Ve 20 minutách vlak dojíždí na stanici. Mour. Trp ženičko, trp bolu, až dojedzúm do domu; Jak dojel k otcovi, všeci ho vítali; A jak už dojeli za ty hory druhé, Turek sa ohledl; Dyž tam dojedeme; Abychme d-li k mojé milé na noc; Jak na konec d-ly (koně), pěkně si zarzaly. Sš. P. 85., 130., 140, 459., 460., 533. — jak si proč A já si to dovedu, že si pro té po jedu čtyrma koňma vranejma. Sš P. 269. Neplačte, tatíčku, šak já vám dojedu na vraném koníčku. Ib. 595. — kdy. Dojel za smrákání. Kká. K sl. j. 13. — se čeho. Dojezdil se smrti. Us. Msk. Dojetřice, dle Budějovice, Dojetřitz, ves u Uhlíř. Janovic. Dojezditi, vz Dojeti.	Dojezdný, Auffahrts-. Rk. Dojíčiti, il, en, ení = dohoditi, namlu- viti, zuschanzen, zukuppeln. — koho komu. D-li mu ju (nevěstu). Val. Vcek., Brt. D. 206. Dojímající, ergreifend, anmuthend. Dch. Vz Dojímavý. Dojímavý, anmuthend, anheimelnd, ge- winnend, stimmungsvoll, erbaulich. Dch. D. osoba, Dch., hlas. Vrch. Dojimek, mku, m., der Nachwein, das Nachbier. Sm. Dojínko, a, n., das Gemelke. Slov. Ssk. Dojísti. — co. Když ho (snídaníčko) do- jídala, na orla volala. Sš. P. 103. — se. Co sa nedojíte, dopijete se (doložte pitím, vo- dou, nenajíte-li se). Mor. Brt. — se kde čeho. Kteří se v něm dojedí chuti. Ler. Dojiti. — abs. Jak dojí, tak dojí, oca- sem mrdolí Sš. P. 679. Dojící, lactens. Ž. wit. Drut. 25. — co. Baba trlici d-la. Výb. II. 38. Budú-li tě d. hřiešní (jako dojka dietě), nepřivoluj jim. Hus I. 260. —komu co Štvry kravy mu dojila, na kotle kašu varila, ešce ho něnasyćila. Sš. P. 780. — čím. Krávy dojí krví. Mřk., Brt D — jak. Ráda dojí při stojánku (nedává kravám píce k dojení, aby pro ni nemusila jíti = je le- nivá). U Hrad. Kšf. — kolikrát. Třikrát dňá (za den) sa dojí. Mor. Brt. D. 1. Dojíti. Hom. opat. 154. Rybník už došel (naplnil se). KP. V. 84. Už dochodil = umřel. Us Tkc. Sedmý rok už dochodí. Sš. P. 131. Potrava už došla. Lpř. Obilí dojde (uzraje). Brt. — čeho. D. útěchy, uznání, spravedlivého ocenění, pochvaly, pod- pory, Us. Pdl., rozvoje, Vlč., obliby, od- puštění, Šmb., proměny, Sš. P. 290. Nešle- chetnost dochází trestu. Osv. I. 157. Jeho touha došla ukojení, Vlč., splnění. Čch. Bs. 65. Mamičienka moja, žiale ma dochodia, ti moji frajeri všetci ma odchodia. Sl. sp. 136., Sš. P. 272. Tak to došlo skončena. Laš. Brt. D. 206. Všem, jichž by rozepsání toto naše došlo. Nar. o h. a k. D. let. Tov. 82., Zř. F. I. J. XXIX. Neminula hodina, došla boháče novina; A když došli tmavých lesů, rozťal ju na devět kusů, Psaní za psaním šlo, až Kačenky došlo; Jakej došel (věnec) škaredej proměny. Sš. P. 20., 113., 125., 296. Že jest jich došlo (erfahren), kterak .. NB. Tč. 288. Krále dojide taká řeč. Jir. Anth. I. 28. Nemohl dojíti bratra (dohoniti); Augusta zase svého prvního místa došel. Bl. Živ. Aug. 13., 123. Pšenice vznide a téhož dne plného zrna dojide. Výb. 1. 410. Křstu dojda. Výb. II. 16. Dojidú domu toho. v němž bieše radosti mnoho. St. skl. II. 58. Svn let došel, wurde voll-, gross- jährig. Zř. mor. 1604., Žer. Došlo krále jmě Judovo. BO. Jdi, až hory dojdeš. GR. Došla pověsť i uší ta mých. Kom. Mnohý proto došel ztráty. Alx (Jir. Anth. I. 3. v. 36.). Čehož žádostiví jsou, toho dojdou. BR. II. 19. b. S dobrým vezdy choď a zlých nikdy nedochoď. Sv. ruk. 156. Aby tak jich (obrokóv) došli. Hus II 81. Oni milosrden- stvie dojdú. Hus II. 426. Dojdeš veliké cti. Pass. 577. Máme naději, toho dojdem; Až to i dojide pána jeho. Št. Kn. š. 29., 58.