(11., 32., 77., 108.). — k čemu. K válce ne-
došlo. Šmb., Lpř. J D. k nějakému resultatu,
Osv. I. 78, k přesvědčení. Us. Mezi zbroj-
noši došlo k bitce. Šmb. S. II. 218. — kam.
Došel k otci a vypravoval svou příhodu.
Koll. IV. 117. Žial ma došiel, frajer mi k inej
šiel. Sl. sp. 207. Došel k ní šohajík, perečko
(kytici) mu dala; Dondi k nám; Už sem
k vám dochodil; Kam sirota dojde, všady
křivdu najde. Sš. P. 281., 290., 347., 494.
Duojdu k písaři, tam jsú registra. NB. Tč.
52. Nechce mi k mezi docházeti, will nicht
anbeiasen. Bart. — čeho jak. Bez vůle
jeho (nejvyššího sudího) žádný vklad desk
nemůže d. O. z. D. Jestliže by kteréhokoli
zboží vedlé práva země české došel. Zř.
F. I. B. XV. — čeho kde. D. u někoho
obliby, Tf., uznání, Křn., podpory, J. Lpř.,
vlídného přijetí. Us. Pdl. Ve spise nás ne-
došlém. Us. Pdl. V pověstech nesmrtelné
slávy došel. Šmb. Drama vrcholu svého
došlo u kmene ionského. J. Lpř. Která
(ctižádosť) nemohla d. ukojení ve zdech
klášterních. Vlč Chceš-li d. v umění věnce,
plytkosti nenáviď. Koll. I. 420. — nač.
Dal na to d.; nedojde až na to; než na něj
dojde. Us. Dch. Úředníci k tomu dni, na
kterýchž by těch šest nedělí docházelo, na
ta místa přijeti mají. Zř. mor. 1604. Na
cestu do ciziny již nedošlo; Na útok již
nedošlo. Mour. Když naň řadou došlo Mus.
1880. 462. — komu. Říše, jimžto došla síla
životní. Osv. Když tomu moru rok dochá-
zel (rok trval). Bart. D »chodilo mu 50 let.
Mor. Brt. D Jemu ještě 15 let nedošlo.
Let. 163. — (čemu) jak. On mi slíbil, že
mi to má d. bez mé škody, i nedošlo mi.
Půh. II. 278 Bez naděje nelze d králov-
stvie nebeského. Št. Kn. š. 29. Se ctí d.
od něčeho. Tov. Přede všemi cti a chvály
došel. Vrat. 52. Za té řeči došli cihelny.
Krm. — s kým (čeho, kam). Kam to
s tebou dojde? Dch. Dondi večer s ludma
k nám. Sš. P. 320. Bych mohl k tvému
choti s tebu d. Výb. II. 22. S těmi móže
cti d Dal. 173. Nedojdeš s nimi žádné cti.
Dh. 107. — čeho čím. Kterýmžto smyslem
především docházíme vědomí a poznání
okolního světa. ZČ. III. 1. Poznáni Boha,
jehož lidským věděním docházíme. MH. 5.
Zkoumáním svým došel resultatu. Sbn. Smy-
slem svým něčeho d. Št. D. múdrosti pře-
mietáním. Št. Kn. š. 181. — odkud. Došly
mí noviNy z francúzskej krajiny. Ht. Sl ml.
106. Od císaře odpuštění došel. Ddk. III.
63. Z těch spisů došly nás jen nepatrné
zlomky. Us. Pdl, Spisy z oněch dob nás
došly. — proč (čeho k čemu). D. pro
něco. Us. Dojdi mi pro vodu. Us. Dch.
K tomu pro náhlou smrť jeho nedošlo. Us.
Pdl. Pro mdlobu sotva jsme došli studnice.
Har. II. 73. — kdy. Zimní saisona došla
velikonočními svátky. Osv. I. 149. Abychom
po těchto věcech došli věčných. Št. Kn š.
23., 47. Dne 14. července došel do Paříže
telegramm. Osv. I. 200. Při té práci došla
ho zvěst, že .... Us. V noci vyšel, v noci
došel, nikdá jí nic nedpnesl. Sš. P. 134.
Že by sme dnes došli tej mojej Anničky.
Anth. Brt. 63. Slunce večerem západu do-

jide. Kom. — se = smluviti se. Já ty husy
koupím, jestli se dojdem. Us. u Rychn. —
se supinem (inft.). Bolí mě hlavěnka. Jak
mě nemá bolet, dyž mně šohajíček došel
vypovědět? Sš. P. 277.

2. Dojíti. — koho čím. Kazatel slovy
svými hluboce dojal posluchače. Us. Pdl.
— co, koho jak. Nemile nás to dojalo.
Us. To našich očí líbezně dojímá. Kod.
Modré světlo oko méně dojímá. Mj. Slova
tato dojala hluboce srdce její Šml. I. 39.
Ta krajina mile mne dojala. Posp. — komu
čeho: sobě víry = důvěřovati si. GP.

Dojití, n., das Anlangen. — D., das Aus-
gehen. D. potravy. Lpř.

Dojítko, a, n., die Melkgelte. Slov. Ssk.

Dojitřek, třka, m., der Zauderer. Šm.

Dojitřní, kurz dauernd. Šm.

Dojitřnosť, i, f., kurze Dauer. Šm.

Dojívati, vz Dojíti.

Dojivko, a, n. = dojivo. Slez. Šd.

Dojížděč, e, m. = kdo někam dojíždí.
Šm.

Dojka = chůva. Leg. D. aneb chuova.
Pass. 490., Pass. mus. 404. — D. = kojná.
Št. Kn. š. 157., 69, Leg Mnč. R. 51 Cf. Do-
jiti. Hoře těžkým ženám a dojkám (nutrien-
tibus). ZN. Vzemši jeho d. (nutrix) i utekla
a ním. Bj. Budú pěstúni a dojky (nutrices).
BO. — D. = pěstounka. D. sv Hippolyta.
Pass. mus. 436. — D. = dojná ovce, kráva.
Mor. a slez. Brt., Vck., Kld.. Tč

Dojmový. D fantasie. Dk. Aesth. 552.

Dojník — D. = chlév. Dostal vedlé ku-
chyně a komory zděné d. S.U. Ur. IV. 298.

Dojny, pl., f. = písně zpívané při dojení.
Phld. V. 324., 325.

Dojný. D. kráva = která dojí. Brt. P.
136. Sestra jí poslala štyry kravy dojné a
étyry jalové; Dosť je na Hanačku na chu-
dobnou, dyž má štyry krávy, jednu dojnou ;
Ať máte krávy dojné a po nich užitky hojné.
Sš. P. 130., 154., 672., 740.

Dôjsť = dojíti. Slov. Ht. Sl. ml. 223.,
Zátur. Vinš. 1. 53.

Dojuhati = dojuchati, ausjubeln. Na
Ostrav. Té.

Dojuchati, vz Dojuhati. Slez. Tč.

Dojutorný, morgig. Slov. Ssk.

Dojutrok, trku, m., das Verschieben auf
morgen. Slov. Ssk.

Dokáceti, dokacovati, völlig fällen. —
co: les. Vz Káceti.

Dokad. Vz Dokál. Bohatá je pěkná,
červená, d. jí matka hledí. Sš. P. 387. Do-
kad's není za ním (d. nejsi jeho). Sl. ps.
č. 66. Kéž prve mluvila, d jest živ byl,
tyto věci. NB Tč. 12. Dokavad byl živ.
Půh. I. 194. Dokavadž bychom jim tří set
zlatých nedali. 1467. Tč. Dokavad máme
trpěti toto pohoršenie? BO. Ani se ohlásil
vám, dokavadž jste seděli. NB. Tč. 175.
Dokud. Ž. wit. 12. 1., 10. 3., 61. 4. a j. Byl
nucen svého drženi pronajíti, dokuždby živ
byl; Svědky má jmenovati, dokudž páni
sedí. Půh. I. 194., 259. Plakati vždy budu
dotud, jeho nenaleznu dokud. Hr. ruk. 113.
Dokudž se budeš dívati ? Kom. Dokud živ
jsem, budeš v přízni. Výb. II. 44. Vz Brt.
S. 3. vyd. 139., 140.