Dokadkolvěk, dokálkověk = dokadkoli-
věk, so lange als. Žena je klamlivá, dokad-
kolvěk živá. Dokadkolvěk budeš žíti, bída
nepomine. Glč. II. 332., 112. Ani ťa ja ne-
zabudem, dokálkolvěk živa budem. Sl. ps. 65.

Dokál, dokial, dokel, doky = dokud, wie
lange, bis wann. Dokäl. Hdž. Šlb. 58.Dokál
(dotud, zatím než) sa oženíš, zahojí sa c`.
Rr. Sb. Baba, dokál si trúfa kašu prehrýzci,
ráda sa vydáva. Rr. Sb. Dokel — dotel.
Mor. a slov. Brt., Tč. Dokel tvoja hlava,
dycky dobrá správa; Aby dala na mšu
svatu, dokel němam hlavu sťatu. Sš. Ps.
505., 581. Dokial. Slov. Hdž. Šlb. 58. Do-
kial pivo neskysalo, chlapci, pime ho; do-
kial dievča neprerástlo, chlapci, berme ho.
Sl. sp. 38. Dotial ťa, muoj milý, neprestanem
lúbit, dokial mi nebudú na pohrebe trúbit.
Koll. Zp. I. 90. Sivé oči, sivé oči, nespaly
ste sedem nocí; ešte sedem nebudete, do-
kiaľ moje nebudete. Sb. sl. ps. II. 1. 64.
Dokjal je v obcách prísnosť spravedlivá,
dotjal je obec živá, pohyblivá. Trok. M. 9.

Dokaďlen, so lange nur. Slov. Bern.

Dokaditi, dokalovati, vollends beschmut-
zen; vollends härten.

Dokálkolvěk, vz Dokaďkolvěk.

Dokamencovací kypa, die Garbrühe bei
den Weissgerbern. Šm.

Dokamencovati, das Alaunen vollenden.
Šm.

Dokanhati = špatně udělati. — co jak.
Ten to pěkně d-hal! Us. Ehr.

Dokapkati, vollends be-, einträufeln, ver-
tröpfeln. Bern.

Dokarbaniti, il, ění, durch Kartenspiel
zu Grunde gehen.

Dokásať = dokosovati. Vz Dokositi. Slov.
Ssk.

Dokašlati, völlig aushusten. Už dokašlal
— umřel. Us. Tč.

Dokáti. Když se dokaje v očistci. Št.
Kn. š. 21. — jak. Ale v plně nedokály se.
Ib. 21.

Dokatovaný; -án, a, o, vz Dokatovati.
Člověka tak ztrýzněného, d-ho atd. jsem
nikdy neviděl. Koll. IV. 118.

Dôkaz = důkaz. Slov. Ssk.

Dokázací, Beweis-. Ssk.

Dokázač, e, m., der Beweisführer. Ssk.

Dokázání, n., der Beweis. Na d. naší
k vám vděčnosti. 1598. Mus. A k d. toho
dal čísti drahně listů. Žer. Záp. I. 98.

Dokázatel, dokazatel, e, m. = dokazač.
Ssk.

Dokázatelnosť, i, f., die Erweisbarkeit.
Ssk.

Dokázatelství, n., die Beweiskunst. Šm.,
Loos.

Dokázati. — co. To tu cestu už nedo-
kážu. Us. Dch. Opak něčeho d. Us. — čeho.
Větší li bylo nebezpečenství, větší smělosti
dokázala. V. — co na koho. Může-li to
naň dokázati. Žer. Záp. I. 268. — na kom.
Na bezbranné svou dokázal jsi sílu. Vrch.
Učitel se napachtí dosti, než si na dětech
dokáže (es so weit bringen). Kos., Mour. —
kde. Ve spise tom dokazuje, že ... . Us.
Pdl. Aby toho učitel při dětech nedokázal
(se toho nedodělal)! Kos. Ol. I. 173. — co

čeho, čím. Něco pokusy d. Us. Pdl. Vinu
skutkem d. Mž. 35. Skutkem a pravdou
musí každý víry a pokání d ; Nějakým zá-
zrakem synovství svého dokaž. BR. II. 13.
a., 15. b. — odkud. D. dogma z písma.
MH. 2. Ptáš se, odkud to dokáži? Z slova
božího. Štr. Z toho prokurátor d-val, že
jest se za svůj rod nestyděla. Žer. Záp. I.
98. — co, čeho jak. D. něco stkvéle, ne-
zvratně, nade všechnu pochybnosť. Us. Pdl.
— D. = dováděti, svévoliti. Us. Olv., Knrz.
Cos to zas dokázal, was hast du wieder
angestellt? Dch.

Dokaznosť, i, f., die Beweiskraft. Loos.

Dôkazoslovie, n., die Beweislehre. Slov.
Ssk.

Dokazovací důvod. Vz Jg. Slnosť. 40.

Dokazování. Síla věcní d. veškerého
leží v důkazu t. j. ve větě veskrz pravdivé.
Hš. Sl. 172. Vz Důvod.

Dokazovatel, e, m., der Beweisführer.
Ssk.

Dokazovatelství, n., die Beweisführung.
Kom.

Dokazovný, demonstrativ. Nz., Ssk.

Dokedy, bis wann, bis. Slov. Ssk.

Dokěj = dokál, dokel. Ostrav. Tč.

Dokejhati se čeho. Vz Kejhati, Kýhati.
Nedokejháš se pastevnice. Pk.

Dokel, vz Dokál.

Doketové, sekta připisující p. Ježíši tělo
zdánlivé. Btk. Cf. S. N.

Dokivaľ. vz Dokál.

Dokla = dokel. Znám já ju dobre, znám,
dokla já ju v ručkě mám. Koll. Zp. I. 119.

Doklad. Dějiny jsou toho zřejmým do-
kladem; Dle písemných dokladů; Čehož
hojné jsou d-dy. Mus. 1880. 470., 385., 492.
Pravdě netřeba mnohých d-dův. Bž.

Dokládač, dokladač, e, f., der Darleger.
Dch.

Dokládačka, y, f., die Zulegerin. Bern.

Dokládání. Což se d. ku právu dotýče,
to jest oustni a listovní. Mus. 1880. 558.

Dokládatel, vz Dokládač.

Dokládka, y, f. = dokládání, co se do-
kládá, přikládá na př. na vůz, aby byl plný
náklad. Brt. D. 207. Vozil do dědiny klapče
(klapky, klády) na d-ku. Slez. Šd.

Dôkladně = důkladně. Slov. Bern.

Dôkladnosť, i, f. = důkladnosť. Slov.
Ssk.

Dôkladný = důkladný. Slov. Ssk.

Doklagať, völlig mischen, rühren.—-co:
mléko. Ostrav. Tč.

Doklásti, vz Doložiti. Ssk., Bern.

Dokláli, todtstechen. Us. Ssk., Bern.

Doklátiti, vollends umschütten, umrühren
usw. Vz Klátiti. Ssk. — se kam, wankend
hinkommen.

Doklepati se čeho. Chudoba spravedli-
vosti sotva se doklepe. Us. Tč. — abs. Už
doklepal = umřel. Us. Tkč.

Doklesati, doklesnouti, völlig sinken. Dch.

Doklopýtati se, stolpernd ankommen,
mühsam gelangen. Sotva se domů d tal. Us.
Kšř. — kdy kam odkud. Pozdě večer
d-li jsme se z pouti domů. — jak. V ne-
ladném chomáči d-li jsme se na náměstí.
Kos. v Km. 1884. 616., 727.